Šest gólů v sedmi zápasech. Schick chce znovu táhnout Česko na velkém turnaji

Spojení výrazu tahoun české reprezentace a jména Patrika Schicka (30) ne vždy platilo. V minulosti měli trenéři často problém útočníka Leverkusenu, který zářil v předním bundesligovém klubu, uchopit. Platí však, že na velkých turnajích má bilanci sedmi zápasů a šesti vstřelených branek. I nyní na světovém šampionátu národní tým věří, že kouzlo české superstar opět zafunguje.

I když česká soupiska na mundialu čítá 26 jmen, kdybychom měli označit jednoho hráče, který je z kádru nejnebezpečnější, bude to jednoznačně 30letý forvard Leverkusenu.

V uplynulém ročníku nejvyšší německé soutěže nastřílel 16 branek, což takřka korelovalo s jeho hodnotou xG 17.2. V reprezentaci byl zase nejlepším střelcem kvalifikace.

Schickova důležitost se vymyká herní koncepci, kterou Češi v posledních letech praktikují. Zatímco elitní útočník je orientovaný na kombinační fotbal, jeho krajané zase v drtivé míře na fyzicky náročný způsob hry, kde krása jde stranou.

A někde mezi těmito dvěma směry musí dojít k protnutí, aby reprezentace za velkou louží mohla pomýšlet na úspěch. Platilo to před pěti lety na Euru, kde Schick nastřílel pět branek a byl společně s Cristianem Ronaldem nejlepším střelcem turnaje, i před dvěma lety v Německu, než ho vyřadilo zranění.

Debata o tom, zda by Česko nemělo v útoku sázet spíš na pracovitějšího hráče typu Tomáše Chorého, může být relevantní, ale při pohledu na Schickova data, je nejspíš zbytečná.

Od návratu po dlouhodobém zranění v závěru roku 2023 vstřelil Schick za Leverkusen 37 gólů z 29.8 xG, čímž své očekávané góly předčil o 7,2 branky. V TOP pěti evropských ligách za tu dobu mělo vyšší překonání této metriky jen sedm hráčů.

"V uplynulé sezoně měl navíc druhé nejvyšší průměrné xG v Bundeslize. Dva roky po sobě je na úrovni 0,5 na zápas. To je fantastické číslo na TOP 5 ligu. Minulý rok měl obzvlášť zajímavý, kdy byl schopný z 10 xG udělat svým dobrým zakončením xGOT 17 a nakonec dal 20 gólů (bez pokutových kopů). To znamená, že se v jeho případě bavíme o elitní úrovni zakončování na světové úrovni," řekl pro podcast Livesport Daily analytik Marek Kabát.

Je tedy evidentní, že trenér Miroslav Koubek má k mání elitního útočníka. Nyní záleží vše na tom, jak s ním naloží a jakou podporu bude mít od zbytku mužstva. Právě proto nebylo spojení mezi Schickem a národním týmem vždy bezproblémové.

Dlouho platilo, že v klubovém prostředí vypadal výrazně lépe než v českém dresu. Důvody byly zřejmé. V Leverkusenu funguje v jasně definovaném herním systému plného kvalitních hráčů, kteří mu připravují ideální servis.

Kdežto Česko na takové úrovni kombinovat nedokáže. Je sice přímočaré, ale za masivní pomoci dlouhých centrů a z toho pramenících soubojů o odražené míče. Až poté přichází centr do pokutového územi. To je takřka jediná strategie, jak národní tým dostává Schicka do nebezpečných zakončení, pokud se bavíme o příležitostech z otevřené hry.

Je unikátní, že i v takovém případě se Schick dokáže prosazovat. Podle dat patří v boxu mezi nejlepší zakončovatele hlavou. Ne náhodou vstřelil tři z pěti kvalifikačních branek právě hlavou. A když se k tomu přidá česká záliba v centrech, které dominuje Vladimír Coufal na pravém kraji obrany, vzniká z toho pravidelný vzorec v české hře.

Podle Kabáta se jedná o jednu z bolestí reprezentace. "Bude klíčové, aby český tým našel cestu, jak Schicka využívat podobně jako Leverkusen. Důležité je, aby to nebyly jen centry. Týmu chybí progresivní přihrávky. Myslím si, že v tom by mohl být platný Ladislav Krejčí, který z pozice stopera umí být silný na balonu a vyvézt ho. Nicméně to nestačí, aby nahradil chybějící progresi u hráčů v záloze," podotkl Kabát.

Postupně se však ukazuje, že český tým se Schickově profilu přizpůsobuje. Už před turnajem se ukázalo, že varianta se dvěma vysokými útočníky, tedy Schickem a Chorým, není z dlouhodobého hlediska ideální.

Trenér Koubek po březnové baráži došel k přesvědčení, že Schick je nejefektivnější jako osamocený hrot, kolem nějž se pohybují rychlejší a aktivnější hráči. To je mimochodem i model, který je mu bližší z klubu.

V ideálním případě by Schick potřeboval daleko větší chemii s Pavlem Šulcem. Právě na nich dvou totiž bude česká ofenziva minimálně zpočátku turnaje závislá. Příprava s Guatemalou potvrdila jejich souhru jen částečně - ukázkově si vyhověli před úvodní českou brankou. Poté se však oba začali ze hry postupně vytrácet.

I kvůli tomu, že tým volil jednoduchá řešení v podobě centrů už od středních obránců a rezignoval na postupnou rozehrávku a odmítal jakoukoliv progresivní akci.

V takovém případě je Schick pro české potřeby možná až nepoužitelný. Na MS musí Krejčí a spol. najít k elitnímu forvardovi cestu a jít mu více naproti.