Tottenham. Wales. Golf. In that order: 26. kolo Premier League v kostce

"Na světě není manažer, který by nepostavil Garetha Balea, když je fit," pravil José Mourinho. Naposledy Bale góly jako na běžícím páse dával někdy na podzim 2018, a to je skutečně dlouhá doba. Mezitím, z různých důvodů, exceloval spíš na golfových pažitech. Teď to však vypadá, že se velšský hrdina skutečně dostává do staré formy. A o víkendu to odneslo Burnley.

Tým známý svou neochotou útočit, avšak též známý pro schopnost svou houževnatostí otrávit kteréhokoli soupeře, byl roztrhán na kusy. K Mourinhově spokojenosti fungovalo celé ofenzivní kvarteto Spurs, avšak Gareth Bale nad všechny ještě o stupeň vyčníval. Dva góly dal, na další exkluzivně nahrál.

Navíc to nebyl žádný výstřel ze tmy, jednatřicetiletý křídelník v únoru dvakrát pálil i v Evropské lize a nedávno asistoval u jediného gólu Tottenhamu proti Hammers. A tak, byť s půlročním zpožděním, se nyní konečně můžeme dočkat, kterak ofenzivní trojzubec Bale-Kane-Son skutečně ovládne Premier League. Proti Clarets to tihle chlapíci měli dohromady za 3+3.

Se smutkem a závistí se na produktivitu Kohoutího tria kouká manažer Brightonu, jemuž chci věnovat druhou polovinu tohoto prologu, Graham Potter. Trenér nevýrazný vzhledem už dokázal svému týmu vtisknout naopak výrazný styl, kterýmžto je schopen přehrát de facto kohokoli. V mezihře patří Albion mezi špičku ligy. Jenže ve finální fázi je na padáka.

Možná je to přílišné zjednodušení a navíc klišé, ale pro žádný jiný tým v Premier League není tahle fráze příhodnější. Brighton by potřeboval jednu věc. Jednoho prvotřídního střelce. A pak může klidně pomýšlet na pohárovou Evropu...

Milovníci statistik a mnohdy kontroverzních vzorců xG postavení mančaftu z jihu Anglie nechápou. Brighton si tvoří obrovské množství střeleckých příležitostí. Dle papírových hodnot měli dát Seagulls šestý největší počet gólů v lize. A pakliže by tak opravdu učinili, patřila by jim čtvrtá příčka v Premier League.

Posuďte sami. Kdyby měl fotbal logiku a všechno by v něm záleželo na měřitelných a zcela objektivních hodnotách, vyhrál by Brighton 18 zápasů z dosavadních 26. Řečeno ještě smysluplněji - osmnáctkrát si Potterova parta vytvořila více šancí než soupeř. Ptáte se, kolikrát doopravdy vyhrála. Pětkrát.

Smůla Brightonu nyní graduje. Aston Villu (0:0) přehrál v poměru xG 2.33-0.14, Crystal Palace (1:2) herně znemožnil 2.59-0.18, no a West Brom (0:1) taktéž, tentokrát v poměru 3.12-0.69. A právě víkendový duel ve West Midlands byl už skutečně jak vystřižený z nějaké dada reality. Gól inkasovaný z rohu (jak jinak), dvě neproměněné penalty, další zpackané stoprocentní šance, no a ta nadvakrát neuznaná branka Lewise Dunka... Tenhle dvouminutový sestřih si fakt dejte, stojí za to.

Nechme ale chudáky "Racky" na pokoji a pojďme se společně podívat na to nejlepší, co se uplynulý víkend v Premier League stalo...

Poznámka: Vložené midweek zápasy se do této kostky nepočítají.





1. Gareth Bale (Tottenham) - 9.44 | 2 góly, asistence, 3 střely, 2 úspěšné průniky (50%), 2 vyhrané vzdušné souboje (100%)

2. Adama Traoré (Wolves) - 9.33 | 3 střely, 4 klíčové přihrávky, 14 úspěšných průniků (74%), 4x faulován, 2 přesné centry

3. Heung-min Son (Tottenham) - 8.85 | 2 asistence, 2 střely, 7 klíčových přihrávek

Nejlepší Čech (-): Tomáš Souček (West Ham) - 7.05 | 4 vyhrané vzdušné souboje (67%), 4 přerušené útoky soupeře, 4 odklizené balóny, 2 zblokované střely



Gólman - Sam Johnstone (West Brom): Kopaly se na něj dvě penalty a dalších šest střel mezi tři tyče. Jeden by řekl, že to bude minimálně třígólová nálož. Sam Johnstone však oba pokutové kopy očima "vytlačil" do brankové konstrukce a všechny ostatní rány kryl. Střelci Brightonu na něj nebudou vzpomínat v dobrém.

Pravý stoper - John Stones (Man City): Kdo jsi, a co jsi udělal se starým Johnem Stonesem? Spolu s Rúbenem Diasem vytvořil Stones nejlepší stoperskou dvojici v Premier League. Proti West Hamu vyhrál všechny souboje (i vzdušné), jež podstoupil, a svůj výkon podtrhnul ještě vítězným gólem. Co víc si od stopera přát?

Střední stoper - Tyrone Mings (Aston Villa): Leeds a Patrick Bamford zvlášť patří v letošní sezóně k tomu nejnebezpečnějšímu v celé Premier League. Jenže Tyrone Mings naopak platí za jednoho z nejlepších stoperů tohoto ročníku. Kromě toho, že svého krajana vymazal z hřiště, vyhrál všechny vzdušné souboje a nenechal přes sebe nikoho projít. Skála.

Levý stoper - Kyle Bartley (West Brom): Pozice stopera byla v tomto kole suverénně nejsilnější. I kdybychom poskládali dvě trojice, pořád to bude jeden skvělý výkon vedle druhého. Kyle Bartley zajistil triumf nad Brightonem jediným gólem - jako smyslů zbavený však slavil dvakrát. Podruhé na konci utkání, když překazil radost střídajícímu Jakubu Moderovi.

Pravý wingback - Trent Alexander-Arnold (Liverpool): Zatímco loni byl málem nejlepším hráčem sezóny, letos patří k šedivému průměru. V Sheffieldu konečně TAA připomínal toho energického jezdce po lajně, nedělal chyby v obraně a byl neustále hrozbou pro obranu soupeře. Třikrát pálil na bránu, vytvořil tři šance. Jeho průnik a centr ostatně vyústil ve vedoucí gól Liverpoolu.

Defenzivní záložník - N’Golo Kanté (Chelsea): Platí pro něj totéž jako pro Alexander-Arnolda, akorát že Kantého vrchol formy má ještě o něco starší datum. První poločas proti Man Utd to nebyla žádná hitparáda, ale po pauze byl zase všude. Nikdo v šlágru 26. kola neudělal víc obranných zákroků ani nepřerušil víc akcí soupeře. A taky nikdo tak skvěle nezneutralizoval Bruna Fernandese...

Levý střední záložník - Curtis Jones (Liverpool): Henderson je zraněný, ať žije Jones. Záloha Liverpoolu má nového lídra, čert to vem, že mu teprve na konci ledna bylo dvacet. Mladičký středopolař toho spoustu naběhá, nezkazí takřka jedinou přihrávku (26/27) a přidává nadstavbu i v soupeřově třetině. Byl to on, kdo Sheffieldu vstřelil vítězný gól.

Levý wingback - Luke Shaw (Man Utd): V posledních měsících patří zaprvé k nejlepším hráčů Manchesteru United a zadruhé k nejlepším krajním obráncům Premier League. A v obou kategoriích do úplné špičky. I kvůli jeho ofenzivním výpadům nahradil Calluma Hudson-Odoie Reece James, aby Chelsea zpevnila defenzivu. I tak měl Shaw na svědomí tři vytvořené šance United.

Pravé křídlo - Gareth Bale (Tottenham): Už o něm bylo řečeno dost v úvodu článku, tak už jen telegraficky. Skóre proti Burnley otevřel už ve druhé minutě, zakrátko parádně vyzval ke skórování kolegu Kanea. Velšský křídelník předvedl svůj nejlepší výkon za dlouhé, dlouhé měsíce - a korunoval ho ještě druhým krásným gólem. Ještě pozitivnější byl ale jeho pohyb. Zase totiž vypadal jako ten Bale, který Bartrovi "ukončil kariéru" tím absurdním Forestovským sprintem.

Střední útočník - Harry Kane (Tottenham): Výjimečně to nebyl on, kdo tvořil hru Spurs. V této roli jej více než skvěle nahradili nejen Son (7 klíčových přihrávek), ale i Bale, který vykouzlil typický Kaneův dalekonosný pas přímo do šance. Přesto se devítka Spurs dostala ke svým okamžikům. Dal gól (svůj 14. v sezóně) a měl smůlu, že do sítě nespadl i další z jeho celkem pěti střeleckých pokusů.

Levé křídlo - Nicolas Pépé (Arsenal): V Leicesteru nastoupil vpravo, v naší sestavě ho konkurence vyhnala doleva. Nicolas Pépé podle mnohých odvedl vůbec nejlepší výkon v dresu Arsenalu - takový Luke Thomas chudák musel po poločase ze hry. Tak moc ho Pépé vodil po place. Třešničkou na dortu byl pojišťující gól na 3:1, ještě předtím přitom reprezentant Pobřeží slonoviny vybojoval penaltu.

Hráči, kteří si zaslouží zmínku: Vicente Guaita, Aaron Ramsdale, Joachim Andersen, Davinson Sánchez, Andreas Christensen, Rúben Dias, Sergio Reguilón, Granit Xhaka, Willian, Anwar El Ghazi, Heung-min Son

---