Premier League Anglie - Premier League

Steve Clarke na The Hawthorns nepřestává vařit zázračné lektvary a přitom překonávat jeden rekord za druhým. Tentokrát čtvrtou prvoligovou výhrou v řadě ušil šňůru, které se ve West Bromwichi ne a ne opět dočkat od roku 1980. Po více než třiceti letech to dokázal donedávna pouhý asistent manažerů, pod jehož vedením nyní Baggies dočasně stoupají na třetí flek.

Ve smyslu více či méně bezhlavého, respektive naopak opatrného vzájemného poznávání se byla naplňována úvodní patnáctiminutovka. Teprve po jejím skončení se začínaly projevovat nebezpečné články na té či oné straně, zejména tedy na té domácí. Když si totiž Roseova odvážná kolmice našla Johnsona, po jehož přiťuknutí dobře zaimprovizoval Sessegnon, byla z toho až v 18. minutě první nebezpečnější střela zápasu. Univerzál z Beninu si nejprve přehodil nejbližšího soupeře a pak pravým vnějším nártem vyděsil Myhilla u pravé tyče.

Sessegnon, kterého zjevně konečně nastartoval týden starý a překrásný úder do sítě Fulhamu, byl ostatně permanentně největší nebezpečím pro branku WBA. Později dokonce i hlavičkoval po standardní situaci, Myhill byl ale opět na svém místě. Baggies tak opět, už potřinácté v sezoně, vydrželi bez inkasování celou úvodní půlhodinu.

Ba co víc - těsně po jejím skončení se ujali vedení. Zoltán Gera si už v minulosti vydobyl pověst střelce výhradně parádních, potažmo důležitých branek a dnes ji jedině potvrdil: po Odemwingieho předávce napřáhl zpoza šestnáctky a levačkou se trefil přesně k levé tyči. Mignolet si jen sáhl. A stejně tak si, bohužel pro Sunderland, vedl i těsně před přestávkou, když nepochopitelně nezadržel Morrisonovu kolmici, upustil ji těsně před Longem - a pak už se jen mohl sám na sebe vztekat.

Takové selhání dosavadní opory týmu přirozeně muselo Mackems srazit na kolena. Sic brzy poté Gardner zajímavě pálil z přímého kopu, chvíli po přestávce mužstvo ihned zachraňoval ten samý Mignolet, zatímco vepředu se leda ke střele z dálky prosadil Johnson. Jinak Sunderland sice držel častěji míč na kopačkách, jeho sterilita však železně přetrvávala.

Zachránit nakonec Black Cats mohla teprve velmi šťastná trefa Gardnera ze 74. minuty. Záložník totiž svůj projektil z přímého kopu osudově otřel o hlavu Fortuného - a Myhill sotva mohl včas zareagovat. Jenže Throstles to moc potíží nenadělalo. Ridgewell brzy přepadl přes nešťastně skluzujícího Johnsona a střídající Lukaku s přehledem proměnil pokutový kop.

Ačkoliv se Mackems kompletně nevzdávali a Sessegnonovou dorážkou po fantastické reakci Myhilla se ještě pokoušeli rozpomenout si na loňské brilantní závěry zápasů pod O'Neillem, dneska by to už zkrátka bylo až příliš. Clarkeova parta si již osmou výhru v sezoně rozmluvit nenechala; ba naopak ještě Lukaku po pěkné individuální akci málem zlámal pravou tyčku sunderlandské klece, aby záhy po jeho přihrávce ideálně zakončil Fortuné.