Premier League Anglie - Premier League

Royals získávají patent na nejdramatičtější přestřelky v historii Premier League. Té úplně top jsou aktuálně součástí a dnes se jí ve spolupráci s ManUtd jenom přiblížili. Nad favoritem doma hned dvakrát vedli, aby mu nakonec přeci jen podlehli 3:4. Reading tím pádem potřetí v řadě prohrál svůj ligový zápas a dál trčí v sestupové zóně. Sic se opět může uspokojovat hrdým ohlížením se za svým výkonem, tabulkově mu to bude málo platné.

Jak zběsile se - jak známo - pokračovalo, tak zběsile se také odstartovalo. Evans hned v osmé minutě neuspokojivě odhlavičkoval míč přímo ke kopačkám Robsona-Kanua, který si k poskakujícímu balonu šikovně nakročil a křížem jej nasměroval do pravé šibenice Lindegaardovy klece. Show mohla začít.

Rychlý přesun dopředu v podání United ve 13. minutě nicméně divákům připravil ojedinělý zážitek, který zároveň znamenal srovnání skóre. Young tehdy uvolnil Andersona a ten, ačkoliv je všude po světě znám svou nechutí ke střelbě, i z těžšího úhlu parádně překonal Federiciho na přední tyči. A ManUtd se vskutku nehodlalo nervovat příliš dlouho. Dobře známý úkon - otáčení zápasů - dotáhlo ještě v 16. minutě, když Tabb zezadu naletěl do Evanse a následnou penaltu hravě proměnil Rooney. Šlo o tisící gól ManUtd v Premier League.

Jenže Royals již letos zvládli držet krok se Swansea, Fulhamem, ba dokonce Chelsea...a svůj ofenzivní potenciál se jali potvrzovat i nyní, proti loňskému vicemistrovi. Ještě do konce první 20minutovky tedy zvládl do sítě vmanipulovat svůj projektil Adam Le Fondre, ačkoliv se Van Persie zoufale snažil vytěsnit jej svým bicepsem.

A divy se děly rovněž v dalších pasážích. Na sklonku 23. minuty se opakovala ta samá předchozí situace, když se po rohu prodral do koncovky Morrison a senzačně Royals vrátil do vedení. Jakkoliv to tentokrát vypadalo, že se MU podruhé nezvládne tak rychle probrat (dvakrát poté mělo na krajíčku), ještě do konce úvodní třetiny extrémně zajímavého duelu bylo stanoveno skóre 3:3. A to pěknou akcí dua Young-Evra, která ústila v přízemní centr druhého jmenovaného a hladkou koncovku Rooneyho.

Což nebyl náběh na nic jiného než na další změnu ve vedení zápasu. Tu nakonec zařídil Van Persie, když si na hraně ofsajdu počíhal na šikovné Rooneyho prodloužení dalekonosné kolmice a pravačkou obstřelil Federiciho. Již potřetí v zápase se tedy předávalo "velení" nad průběhem utkání, což se v Premier League naposledy stalo v únoru 2000.

Vedle množství branek se v této neskutečné periodě rodily i interesantní nególové situace. Tady lze připomenout třeba tu z 39. minuty, kdy asistent nemával ofsajd při centru Younga, a tak Federicim zlikvidovaná hlavička Smallinga i zpoza čáry vykopnutá dorážka Van Persieho udivily svým ignorováním ukazatele skóre. Ten tedy ve 45. minutě zamrzl na skóre 3:4, které znamenalo pouhé vyrovnání rekordu v počtu nastřílených branek za úvodní část. Sedmi se diváci Premier League dříve dočkali již ve dvou případech.

K tučnějšímu numeru se už však nyní dospět nemělo; United se uspokojili dokonce i s vachrlatým jednogólovým náskokem, o který už dnes jednou přišli. Také v druhém dějství si navíc ďáblové udržovali nepříjemný zmatek ve vápně, stále a opakovaně. Le Fondre tam neustále dělal binec, z Lindegaarda dnes také nečišela žádná jistota. Naproti tomu vepředu se ManUtd snažilo šetřit čas svými klasickými ťukesy okolo osy hřiště, zatímco do šancí se příliš nedostávalo. A když už Federici zmatečně kličkoval před Van Persiem, nizozemský šutér nepochopitelně netrefil vzápětí totálně odkrytou klec.

Na famózní přestřelku zpřed pauzy se tedy nepovedlo adekvátně navázat. Ačkoliv Red Devils ve zbytku střetnutí neukazovali přílišný chtíč podržet balon a unaveného soupeře zdeptat, těsné vedení uhájili a na čele tabulky si tak pracně vykutali tříbodový náskok.