Premier League Anglie - Premier League

Mohlo jít o nejgólovější Merseyside derby tohoto tisíciletí, praporek asistenta ale opakování výsledku z dubna 2001 kategoricky odmítl. Luis Suárez se tím pádem ve čtvrté minutě nemohl radovat ze svého dnešního druhého zásahu a Brendan Rodgers se s bodem z úvodního výjezdu na Goodison Park řadí do společnosti Shanklyho, Paisleyho či Houlliera.

Nejrychleji za posledních sedm Merseyside derby se dnes otevíralo skóre. Konkrétně ve 14. minutě se José Enrique na levé straně utrhl Colemanovi, adresoval nízký centr před bránu, a třebaže jej nepřebral Bainesem zpacifikovaný Sterling, Suárez si poradil i v horší pozici - zpoza zadní tyče napálil míč do Bainesových nohou a mohl se jít provokativně radovat před Davida Moyese, jenž se před zápasem vyjadřoval na jeho adresu v souvislosti s "dlouhou historií filmování".

A ve štiplavém reagování Suárez s chutí pokračoval. Ještě před koncem první dvacetiminutovky se na jeho strážení vykašlal jak Baines, tak Jagielka a uruguayský forvard hlavou usměrnil do sítě delikátní centr Gerrarda. Alespoň napodruhé nicméně Toffees zvládli zareagovat, když okamžitě parádní ránu zpoza vápna (osudově tečovanou Allenem) vykouzlil Osman. A očekáváné Merseyside derby bylo definitivně rozžehnuto...

Odpověď Karamelek totiž nemohla být odhodlanější, zanícenější. Everton spustil celoplošný presink a brzy mohl Fellaini spolu s Jelavićem dotáhnout solidní průjezd obranou LFC - nevyšel mu však první kontakt s mičudou. Na vyrovnání se přesto nečekalo dvakrát dlouho. Ve 35. minutě dostal Fellaini v cizím pokutovém území dostatek prostoru k centru na malé vápno, kde Naismith perfektně načasovaným náběhem zneužil nulového přehledu Enriqueho o dění kolem.

A jelo se dál... ještě do přestávky předvedl další krásný průnik Mirallas (tentokrát už musel Jones i zasahovat), přičemž jeho další sólo utnul pro změnu pohotový blok. Na druhé straně už jen v akrobatické poloze pokoušel štěstí Gerrard. Přesto - takhle gólový poločas jsme tu neměli od roku 1935! Jenže tehdy Liverpool vedl 4:0 a mířil za drtivou výhrou 6:0; k tomu měl dnes na míle daleko.

Na druhou stranu do vedení mohl jít docela klidně hned po přestávce. V 50. minutě si za obranu zaběhl Sterling, ovšem lobovaný finiš patrně i díky menší kaluži totálně zpackal - a Suárez se divže nevyvztekal z vlastní podoby. Na opačném konci hrací plochy byl nejblíže další gólové radosti Marouane Fellaini se svou hlavičkou po centru Colemana; a pak těsně vzápětí stejní dva borci divže nenachystali gól pro Jelaviće.

Stejně jako v úvodním dějství, také po přestávce hosté časem překvapivě začali vyklízet pole. O tom, že tu Reds dále chtěli spíše bránit bod než usilovat o tři, potom svědčilo i poslední Rodgersovo střídání. Manažer LFC raději hleděl stáhnout nejistého pravého beka Wisdoma, než aby oživil útočnou vozbu. Rovněž příští gólovou šanci tak měli na svědomí modří, tentokrát hlavou trestuhodně minul Jelavić po Bainesově standardce.

Na vskutku záživnou akci se obecně ke konci začalo poněkud zapomínat, do popředí už vystupovala hlavně notně vyostřená klasika od řeky Mersey - řádně se brousilo. Výjimku tvořily pokusy Gerrarda se Suárezem, do nichž se však obětavě a schopně vrhli Jagielka, respektive Baines.

Což by byla moc klidná koncovka pro tak speciální klání. A tak v poslední nastavené minutě Coates hlavou po standardce sklepl míč skórujícímu Suárezovi. Jen s jedním háčkem - asistent nesmyslně mával ofsajd. Stoupenci teorií o karmě a podobných věcích dostali do rukou další argument...