Premier League Anglie - Premier League

Tenhle zápas se těžko některému z nedělních šlágrů bude překonávat! Steve Kean se na lavičce Rovers zachránil v opravdu stylovém duchu - jeho tým 4:3 porazil Arsenal, proti němuž dvakrát musel dotahovat. Hosté jsou teď v totálním rozkladu, po tomto kole mohou klidně trčet v sestupové zóně.

To první, co si Arsenal musel dnes přát, bylo rychlé vstřelení první branky. A tento cíl se Gunners skutečně povedlo splnit v 11. minutě. Tehdy Song daleko od branky udělal kličku soupeři, pak míč nějakou dobu táhl středem a nakonec vypustil ideálně načasovanou kolmici pro Gervinha, jenž smysluplně zacílil do protipohybu Paula Robinsona. Při bránění dvojice, která Arsenalu v ligových zápasech dlouho nebyla k dispozici a užitku, hned několik hráčů v modrobílém nepěkně zaspalo. To se ale jinak dělo celkem výjimečně, Blackburn ještě v rámci možností zvládal favoritovi vzdorovat.

Koneckonců Aršavinovy dvě střely nebyly úplně z vyložených pozic - navíc jednu stihl soupeř ztečovat nad bránu a druhá byla z voleje, který Rus dokázal sklopit, ale to až příliš. Pořádné šance si později vypracoval až Gervinho. Nejprve zamotal hlavy dvěma soupeřům a nastřelil dobře postaveného Robinsona, pak mu do druhé vlny sklepával míč Sagna a on ze záklonu vysoko přestřelil. Blackburn mezitím zůstával zalezlý, zároveň se ale před ním otevíraly akry prostoru vždy, když se rozhodl pro rychlý přechod do útoku.

Vyrovnání Blackburnu nicméně přišlo ze spíše postupného útoku. Song sice ve 25. minutě sice zablokoval první pas do pokutového území, ten další Hoilettův už ale pěkně proplula za záda Mertesackera, kde jen úsporným dotykem nasměroval míč do sítě debutant Yakubu - 1:1. To byl ovšem jen takový malý ostrůvek naděje pro Rovers. Jinak se hrálo především na druhou branku, kam Arsenal okamžitě nasměroval další zasloužený balon. A šlo přitom o parádní akci - Song ji nastartoval dokonalou kolmicí pro Ramseyho, ten pod sebe shazoval míč pro Artetu a na jeho dělovku pod břevno už Robinson neměl žádný nárok.

Do konce poločasu pak v dresu Arsenalu hrozil hlavně hyperaktivní Gervinho. Ten nejprve nenasměroval přesně míč pro Aršavina, jenž by šel od půlky útočné poloviny sám na golmana, později zase nepochopitelně ignoroval hlásícího se Van Persieho a místo založení stoprocentní gólovky sám zakončil do nohy protivníka. V tu chvíli už na Ewood Parku lilo jako z konve a neustalo ani po přestávce. Tehdy navíc rovnou z vodního děla zamířil do svých řad Alex Song, když si hned v 50. minutě kolenem nešťastně srazil mizerný centr Rochiny do vlastní sítě. A z ničeho nic byl stav opět nerozhodný.

To Blackburn tentokrát opravdu nakoplo. Hoilett hned představil další svou skvostnou kolmici, kterou záhy Formica nasměroval jen tam, kam se skvěle natáhl Szczesny. Jenže Rovers smutnit nemuseli. Zatímco se Arsenal zoufale snažil dostat zpátky na koně, přišel rohový kop z levé strany, míč odtud propadl až na zadní tyč za Mertesackera s Koscielnym a N’Zonziho střílený centr potom na malém vápně hladce doklepl do sítě Yakubu. Hosté se marně dožadovali ofsajdu, přestože šlo o navýsost hraniční situaci.

Gunners se tedy trápili dál a pomyslná bažina je vtahovala čím dál víc do sebe. Definitivně se pak celá psychika hostí utopila v 69. minutě, kdy Djourou neodzbrojil u postranní čáry Olssona, ten se pak již ve vápně vyhnul i Songovi a jeho následnou přihrávku před bránu usměrnil do sítě Koscielny. Druhý vlastenec, stav 4:2, Kean se mohl znovu nepokrytě usmívat.

Popisovat příští chvíle zápasu by se snad rovnalo rouhání. Zmíním tedy snad jen, že se Arsenal dál neskutečným způsobem trápil a naději mu až v 85. minutě vrátil střídající Chamakh, jenž si mezi Sambou a Dannem doskočil pro precizní Persieho centr. A v pohotovosti byl i záhy, kdy ještě zajímavě centroval Walcott a marocký útočník nebezpečně sklepával napříč pokutovým územím. To už pomalu kulminoval závěrečný tlak Kanonýrů. Během chvíle Mertesacker nepochopitelně hlavičkoval nad břevno, projektil Van Persieho pravačky odrazil Robinson a do ztracena vyzněly rovněž šance Chamakha a Walcotta.