Premier League Anglie - Premier League

Zápas jara. O téhle nálepce pro dnešní dohrávku nemůže být žádných pochyb. Ačkoliv se městští rivalové potkávají vpředvečer českého svátku zamilovaných, láskyplné pohledy se na Etihad Stadium rozdávat určitě nebudou. United rivalovi oplácí ligovou potupu, City se chce revanšovat za třetí kolo FA Cupu - to vše na pozadí vrcholícího boje o titul...

Užuž to přitom vypadalo, že by snad Red Devils mohli nyní na sousedův stánek zajíždět coby korunovaní mistři. Před výletem na oblíbený DW Stadium si hýčkali osmibodový náskok, přičemž je do derby vskutku nečekali nějak nesnesitelně těžcí soupeři.

Ovšem senzační výbuch na půdě zachraňujícího se Wiganu i později ztracené vedení 4:2 nad Evertonem - a to dokonce před domácím publikem - vnutily stíhací jízdě za primátem docela novou tvář. Citizens totiž vedle toho pod taktovkou navrátilce Téveze pookřáli, takže na třízápasové intermezzo bez vítězství navázali vlastně dokonalým opakem: třemi zcela dominantními výhrami.

Momentálně tím pádem můžeme nastínit fascinující scénář: v případě triumfu domácích, kteří takový double (dva ligové skalpy v jednom ročníku) posledně uhráli před čtyřmi lety, za sebou budou mít oba celky úplně stejné schéma výsledků - 26 výher, pět remíz a stejný počet proher. Manchester City by akorát za této konstelace hvězd vyhrával nejen na skóre, ale přirozeně i z pohledu vzájemných zápasů; titulu by tedy byl rázem blíže, respektive by měl osud ve svých rukou. Jakékoliv jiné východisko by pro změnu favorizovalo Fergusonovu družinu, usilující o jubilejní 20. titul v klubové historii.

Vůbec i celkový pohled do dějinného vývoje rivality města Manchesteru budí velký zájem. A přitom samozřejmě vyčnívá zřejmý kontrast v procesu budování nezadržitelné mašiny, který ještě nedávno tolik rozčiloval i samotného skotského mága na lavičce daleko úspěšnějších Ďáblů. Ten na City od počátku "arabské revoluce" poukazoval jako na umělý klub, teď už se ale neštítí hovořit o "derby neskutečných rozměrů", prý dost možná nejdůležitějším v jeho kariéře. Což je ovšem logické: bleděmodří kupříkladu prvně v poválečné historii (a od roku 1929) přečkali Vánoce na čele tabulky; a v říjnu rivalovi uštědřili nejtěžší porážku v rámci Premier League, přičemž tehdy na Old Trafford rozdali prvních šest banánů od krachu newyorské burzy.

Jakkoliv se to před takto významným a specifickým utkáním asi těžko dá považovat za stoprocentně relevantní, menší krach tedy v poslední době zažívají i v červené části města textilu. Pět ztracených bodů ve třech minulých kolech je ekvivalentním množstvím připadajícím na všechna předešlá představení MU v tomto kalendářním roce - dohromady. A pozoruhodné zhroucení naposledy zaznamenala i jinak pevná defenzivní složka obhájce titulu: po šesti čistých kontech v sedmi utkáních minule United kapitulovali hned čtyřikrát, což se jim v této sezoně vedle zpackaného podzimního derby nikdy nestalo.

Naproti tomu Citizens se alespoň na dobu krize podařilo zakonzervovat báječnou domácí vizitku; dál totiž na svém stánku protahují sérii neporazitelnosti, která nyní činí 27 střetnutí, v nichž Blues urvali neskutečných 77 bodů z 81 možných. Posledním týmem, který Etihad Stadium opouštěl s plným rancem, byl Everton těsně před Vánoci 2010. Tady je nicméně potřeba se v duchu minulých zkušeností zarazit: je totiž moc dobře známo, že pokud City v nedávné konfrontaci s United něco nezvládá, jsou to klání před důvěrně známými ochozy.

Už třikrát v řadě tu domácí vyšli střelecky naprázdno, z toho dvakrát i bodově. Ideální atmosféra pro palbu ostrými pak na tomto místě od ledna 2006 nepanuje ani v globálu. Již pětkrát po sobě se zde v rámci Premier League oslavoval maximálně jeden přesný zásah. V jednom případě tady úřadoval akorát Paul Scholes, a to až ve třetí minutě nastavení; možná i proto se na druhou půlku sezony tak slavně vrátil - aby městského rivala zdeptal zas a znovu.

Na co navazovat má dále i Wayne Rooney. Ten nejenže do sítě Citizens vsadil jeden z nejhezčích gólů historie soutěže (památné nůžky z února loňského roku), ale zároveň tu osamocenou trefou rozhodl o výhře svého týmu v 15. kole ročníku 2007/08. Teď navíc bude mít zvláštní motivaci, když vrcholí jeho souboj s Van Persiem o titul nejlepšího střelce.

Za to, že nizozemskému bombarďákovi pořád stačí, mimochodem pihovatý forvard vděčí i takřka dokonalé absenci zdravotních problémů. Výměnou za to ovšem takové štěstí letos neprovázelo celou řadu jeho spoluhráčů. Anderson, Vidić i Fletcher promarodili drtivou část sezony a týkat se jich nebude ani tenhle speciální mač. Zdravotní trable pak nedávno potkaly ještě Naniho, ten by však boj s časem měl vyhrát.

Na druhé straně barikády místo zraněných raději počítají navrátilce. V přední linii stojí bek Micah Richards, který překonal problémy s kolenem a bude usilovat o okamžitý návrat mezi jedenáct vyvolených. Na rozdíl od Balotelliho - ten možná zkompletoval třízápasový trest, přitom je však nemyslitelné, aby posadil libovolnou polovinu fungující páky Tévez-Agüero.

Kromě samotných fotbalistů bude mít pondělní derby ještě jednoho význačného aktéra: rozhodčího Andreho Marrinera. Jedenačtyřicetiletý sudí totiž mimo jiné dohlížel na kontroverzní říjnové měření sil mezi ManUtd a Liverpoolem, které bude navždy pamatováno pro střet Suáreze s Evrou. Kromě tohoto zápasu Marriner letos rozhodoval ještě další dva, v nichž figurovaly Fergusonovy ovečky; naopak Manciniho skvadra na něj dosud nenarazila. Tedy vlastně ano, mimo letošní ročník narazila - rodák ze Sheldonu ve West Midlands byl bezprostředně přítomen zmíněné Rooneyho parádě.

Aby se podobným zážitkem vryl do divákovy paměti rovněž tento vyhrocený duel, to si samozřejmě přeje kdekdo. A pokud vám něco takového, zatím hypotetického, nemá při pondělním večeru uniknout, místo pálení čarodějnic si právě v devět hodin našeho času nalaďte své televizní či internetové přenosy.

Manchester City - pravděpodobná sestava:
Hart - Richards, Kompany, Lescott, Clichy - Y. Touré, Barry - Nasri, Silva - Tévez, Agüero

Manchester United - pravděpodobná sestava:
De Gea - Rafael, Ferdinand, Evans, Evra - Nani, Carrick, Scholes, Young - Welbeck, Rooney