Premier League Anglie - Premier League

Arsenal opět v přesvědčivém kabátě potěšil domácí publikum vysokou výhrou nad Wiganem. Ten načal (ne)tradiční střelec z obrany Thomas Vermaelen, na nějž navázal Eduardo a úplně ke konci utkání ještě Fabregas.

Že středem hřiště cesta ke gólu asi nepovede, se přesvědčili fotbalisté Arsenalu hned zkraje utkání. Přesto se vinou častého opomíjení krajních hráčů dlouho nepropracovali k první vážnější šanci. Ta nakonec vzešla z rohu Van Persieho a následného zmatku v pokutovém území hostí, kterého využil Gallas k nevýrazné hlavičce na přední tyč, kde však stál připravený Bramble. Zmínit pak lze i další standardku holandského útočníka, tentokráte přímý volný kop, kterému do gólových parametrů příliš nescházelo. A do třetice Robin Van Persie, teď pro změnu ve dvacáté minutě v situaci, která si vysloveně říkala o gól. Gallas využil náhlé průchodnosti středu hřiště, bezchybnou kolmicí vyslal kupředu Ebouého, jehož pas na hranu malého vápna Persie nezužitkoval. Jako by se nedokázal rozhodnout zda, a když, tak kterou nohou zakončit. Holanďan, kolem něhož se dosud točilo vše důležité, ovšem nemusel smutnit, chuť si alespoň asistencí spravil o pět minut později. Tehdy našel od rohového praporku zdánlivě schovanou hlavu Vermaelena a Kirkland byl bezmocný.

Od té chvíle Arsenal vesměs kontroloval hru vyjma situace z 37. minuty. Tehdy Mannone neudržel hlavičku Boyce po rohovém kopu a odstartoval tak sérii zmatečných odkopů a zakončení, která vyústila v Rodallegovu střelu hodně mimo. Jinak měli balon v moci opravdu spíše domácí fotbalisté. Ať už to byl brejk Eduarda zakončený Persiem přímo do Kirklanda, nebo Holanďan zaskočený nastalou situací tři na golmana a zbrkle střílející přes hlavu mimo bránu.

Když to nestřílí Van Persiemu, vzal veškerou odpovědnost na svá bedra jiný reprezentant Beneluxu, stoper Vermaelen. Ve 49. minutě totiž zaskočil celé Emirates Stadium (a patrně i sám sebe, soudě dle širokého úsměvu na tváři) dokonale umístěnou ranou z první po přistrčení Ebouého. Dnes už podruhé tedy nechytatelným projektilem rozjásal publikum. A Wigan se těžko vzpamatovával. Kanonýři po hrací ploše lítali, pořádali pravidelné nájezdy na protivníkovu obrannou tvrz a zanedlouho se dočkali třetí branky. Bezmála po hodině hry nejprve Eduardo z voleje po centru Clichyho napálil tyčku, ale hned záhy dostal šanci na reparát a rozhozeného Kirklanda, za pomoci sotva rozpoznatelné teče Ebouého, již napodruhé překonal.

Střelecká chuť je nakažlivá, a tak při ní v jednu chvíli byl i defenzivní středopolař Alex Song. V 66. minutě se nadechl k úchvatnému sólu, které zakončil pozemní střelou do tyče. Za pár okamžiků pro změnu dlouhý míč Clichyho dosedl přesně na kopačku Eduarda, na jehož koncovku si však počíhal připravený Kirkland. Gunners pak s blížícím se koncem přeci jen polevovali a dokonce polevili natolik, že soupeři dovolili vstřelit alespoň jeden, byť neregulérní gól. Scotlandovu střelu vyraženou Mannonem na tyč dorážel Scharner z jasného postavení mimo hru. To Arsenal střílel přesně jen z povolených pozic, a tak v poslední minutě ještě Fabregas pečetil vítězství svého mužstva poté, co ho prudkým centrem našel na přední tyči Bendtner.