Ligue 1 Francie - Ligue 1

Olympique Marseille je poslední dva měsíce k nezastavení, vyhrává jeden zápas za druhým a pozorovatelé začínají pomalu mluvit o mistrovském titulu. Dnes však svěřence Marcela Bielsy čeká dosud nejtěžší zkouška - Lyon totiž nabral vynikající formu a doma se rozhodně bude chtít poprat o body..

Má to být skutečný svátek ofenzivního fotbalu, střet dvou velkých rivalů, kterým se daří a jejichž herní filozofie stojí v první řadě na útočení. Jde o dva nejproduktivnější týmy celé Ligue 1, a Alexandre Lacazette s André-Pierrem Gignacem jsou v nepřítomnosti zraněného Ibrahimovice nejlepšími ligovými forvardy. To by mělo být samo o sobě zárukou skvělého zápasu; na straně hostů navíc hraje roli ještě jedna výrazná motivace - pokud na Gerlandu uspějí, překonají klubový rekord v počtu po sobě jdoucích výher (9).

Jeden rekord padl už minulý víkend, kdy Les Phocéens udolali Toulouse 2:0; na Vélodrome se tehdy vměstnalo téměř 62 tisíc fanoušků, více než kdykoliv v historii. Druhou branku vstřelil nezastavitelný Gignac, pro nějž šlo už o desátou trefu sezony. Euforie v Marseille je všudypřítomná a známý bouřlivák a podivín Bielsa už teď platí za hrdinu, který po těžkých letech vlády Élie Baupa a Josého Aniga pozvedl klub zpět k dávným výšinám. On sám však na veškeré zmínky o titulu reaguje dosti nevrle, a obránce Nicolas N'Koulou, autor vítězného gólu proti Toulouse, s ním souhlasí.

"PSG je pořád PSG," podotýká kamerunský stoper. "To oni jsou favority. Určitě jsme lepší než minulý rok, ale Paříž má neuvěřitelně silný tým. Je nicméně pravdou, že se zatím prezentujeme výborně," dodává. Klíčovou roli v této proměně hraje sám Bielsa, který dokázal vybudit i ty hráče, jimž minulá sezona hrubě nevyšla. "Trénujeme jinak, pracujeme jinak. On (Bielsa) má na naší vítěznou sérii největší vliv. S takovým koučem jde vše mnohem lépe. Každému se věnuje individuálně, říká nám, co a jak máme dělat. Nikoho lepšího jsme si ani nemohli přát," rozplývá se N'Koulou.

Jenže každá série jednou skončí, a starší fanoušci si možná vybavují poslední sérii osmi výher v řadě - ta přišla na podzim 1998. 19. listopadu toho roku cestovali Les Phocéens do Lyonu, kde proti nim nastoupil mimo jiné i tehdy osmnáctiletý Steed Malbranque, a prohráli 1:2. Pocit deja-vu je tak velice silný. I proto, že Malbranque se oklikou přes zahraničí a Saint-Étienne na Gerland v roce 2013 vrátil a minulý víkend pomohl gólem k demolici Montpellieru 5:1.

Byl to už šestý zápas v řadě bez porážky, a Lyon, ještě na konci srpna tápající v druhé polovině tabulky, je rázem čtvrtý. Poslední tři domácí utkání navíc neztratil ani bod, vsítil 12 branek, a aby toho nebylo málo, Marseille na Gerlandu čeká na výhru už šest zápasů. "Věci se ve fotbale rychle mění, ať už na jednu nebo druhou stranu," nechal se slyšet kouč Hubert Fournier. "Zápas proti Marseille bude svátkem fotbalu. Musíme splnit očekávání. Marseille působí takřka neporazitelným dojmem, má fantastický útok. Čeká nás strašně těžký úkol, ale těšíme se a jsme sebevědomí."

A existuje ještě jeden důvod, proč si dnes slavné Choc des Olympiques naladit - před pěti lety, v listopadu 2009, skončil tento zápas neuvěřitelnou remízou 5:5. Tehdy se "předvedli" zejména oba gólmani, Hugo Lloris a Steve Mandanda; druhý jmenovaný dnes nastoupí za hosty v úloze kapitána. S tím, v jaké formě jsou Lacazette s Gignacem, se dost možná můžeme dočkat něčeho podobného..