Sparta vsadila na rychlíka z Kostariky. Alcócer: Chci ukázat, že patřím do Evropy

PŘÍMO Z GRASSAU - Byl to přestup, který nevyvolal gejzír emocí. Málokdo do letošního léta znal jméno Josimar Alcócer (22). Kostarický reprezentant, kterého Sparta přivedla z belgického Westerlo za 3,5 milionu eur, má však pro Pražany obří potenciál. V rozhovoru pro Livesport Zprávy křídelník popisuje přechod z Jižní Ameriky do Evropy i jak se hodlá aklimatizovat na Letné.
Přesun do Sparty pro něj znamená teprve druhé angažmá v Evropě a zároveň první šanci pravidelně bojovat o trofeje i zahrát si evropské poháry, což byla jedna z věcí, která přivábila Josimara Alcócera do české metropole.
Ve Westerlo se pohyboval spíš ve středu belgické ligy, zatímco Pražané mají v plánu přímou bitvu o mistrovský pohár. "Je to pro mě velmi důležitá výzva. Sparta je velký klub, který hraje evropské soutěže," vyprávěl Alcócer tichým hlasem v hotelovém lobby na německém soustředění v rozhovoru pro Livesport Zprávy. "Beru to jako velký krok v kariéře, ale také jako příležitost zlepšit se v mnoha směrech a čelit novým výzvám."
V rudém dresu zatím odehrál jen pár desítek minut a na velké závěry o přínosu kostarického reprezentanta, za kterého rudí zaplatili bez bonusů 3,5 milionu eur, je zatím brzy. Na první dobrou je však zřejmé, že Sparta získala dynamické křídlo, které se vyžívá v soubojích jeden na jednoho a tlačí se do zakončení.
V minulé sezoně belgické ligy Alcócer podnikl 153 driblinků, což byl druhý nejvyšší počet v celé soutěži. S touto aktivitou se však pojí i slabší stránka - v elitní patnáctce nejčastějších driblérů měl Kostaričan nejnižší úspěšnost: povedlo se mu 30,72 procenta pokusů.
Jen pro srovnání - Lukáš Haraslín podnikl v minulém ligovém ročníku 85 driblinků a úspěšnost měl 38,9 %. Jediným hráčem, který v Chance Lize vůbec dosáhl na hranici 100 driblinků, byl jablonecký Alexis Alégué (100), jehož úspěšnost byla 44 %.
Sám Alcócer se za hráče do soubojů se soupeři vyloženě považuje. "Myslím, že mou silnou stránkou je rychlost a hra jeden na jednoho v útočné fázi," popsal své silné stránky. "Zároveň ale věřím, že dokážu dobře pracovat také směrem dozadu. V moderním fotbale musíte být vyvážený hráč."
V letních rychlostních testech Sparty byl Alcócer podle informací Livesport Zpráv těsně druhý za Johnem Mercadem. Právě rychlost, univerzálnost a schopnost zvládat tranziční akce by mohly být jeho velkou zbraní.
Přestože se nejvíce nabízí jeho využití na levém křídle, kde může představovat konkurenci pro kapitána Haraslína, Alcócer dle svých slov nemá problém nastoupit i na pravém kraji. "V Belgii jsem hrál na levém i pravém křídle, ale také na levém kraji obrany. Díky tomu jsem se mohl rozvíjet i v defenzivní části hry."
Na první dobrou se od Haraslína odlišuje také svalnatou postavou a výškou. Trenér Brian Priske tak teoreticky do některých zápasů může jít s křídelníky z Jižní Ameriky, kteří platí za nejrychlejší hráče v kádru a oba navíc atakují výšku 190 cm, což se může v soubojové české lize hodit. "I v Belgii bylo hodně soubojů, druhých míčů a fyzických zápasů. Už mám s tímto způsobem hry zkušenost, takže si nemyslím, že by pro mě adaptace měla být velkým problémem," uvedl Alcócer.
Do základní sestavy má však kostarický reprezentant momentálně o kus dál. Důležitá bude jeho aklimatizace v české metropoli. V Evropě strávil teprve dva roky a sám přiznává, že si musel na leccos zvykat.
Na profesionální úrovni začal už v 16 letech doma v Kostarice. Odchod do Evropy pro něj však znamenal velkou změnu. "Hodně mi to změnilo mentalitu. Pomohlo mi to pochopit věci, kterým jsem v Kostarice možná ještě nerozuměl nebo jsem jim nepřikládal dostatečný význam," popsal. "V Evropě jsem si uvědomil, co všechno je potřeba k tomu, abyste se jako fotbalista rozvíjel a byl skutečným profesionálem."
Začátky v Belgii nebyly snadné. "Nemluvil jsem anglicky a během prvních měsíců jsem pravidelně nehrál," přiznal. "Později, když jsem začal dostávat více prostoru na hřišti a chodil na lekce angličtiny, to bylo mnohem snazší."
Na návrat do Kostariky však nepomýšlel. "Spíš jsem si říkal, jestli bych nemohl jít do jiného klubu. Vrátit se domů jsem ale vyloženě nechtěl. Hodně mi pomohla rodina, především rodiče. Vždycky mě podporovali, abych to hlavně nevzdal."
Nakonec první těžký rok přečkal a v minulém ročníku prožil ve Westerlo úspěšnou sezonu, kdy působení v lize zakončil bilancí 3+4. Vzhledem k jeho věku a statusu kostarického reprezentanta se o něj začaly zajímat různé kluby ze starého kontinentu. "Měl jsem nabídku z Portugalska a také jednu z druhé anglické ligy. Nakonec se ale nic z toho neuskutečnilo. Řekl jsem si, že počkám do konce sezony a pak přišla možnost jít do Sparty."
Rozhodnutí bylo podle něj rychlé. "Přijít sem je velká výzva a velká šance se dále posunout. Chci ukázat, že se dokážu prosadit v evropských ligách a evropských soutěžích." První dny v Praze na něj udělaly dobrý dojem. "Překvapilo mě, jak kvalitní tým Sparta má. Jsou tu opravdu velmi dobří hráči. Od prvního momentu mě všichni přijali skvěle."
K rychlejšímu zabydlení si jej pod svá křídla vzal Mercado, který má hráče z latinské Ameriky tak trochu pod palcem. "Hned první den po příjezdu jsem šel s Mercadem na oběd. Hodně mi pomáhá zapadnout do týmu i zvyknout si na nové město," chválil si nového parťáka Alcócer.
Naladit v Praze domácí atmosféru se však pokusí i manželka s Alcócerovou maminkou, která prý dobře ovládá angličtinu, tudíž bude v Česku tak trochu zastávat roli servismanky pro svého syna.
Když se kostarický mladík dozvěděl, že podobně před 25 lety začínal v Německu i jeho současný sportovní šéf Tomáš Rosický, vykulil oči a usmál se. "Vážně? Pro mě je důležité mít je na blízku. Můžeme si uvařit naše tradiční jídlo, popovídat si. Nebudu tu na nic sám. Myslím, že mi to usnadní život mimo fotbal i celkovou adaptaci ve Spartě," dodal Alcócer.
Na Letné doufají, že jeho slova padnou na úrodnou půdu.


Komentáře (7)
Přidat komentářTo chteji vsichni tihle doktori z dovozu, fyjalo octup
Fotbal se mění na černoššský sport. Otázka jestli do deseti let vůbec uvidíme ve vrcholovým fotbale bílé hráče. Osobně si myslím, že jich bude minimimum.
Fotbal už nebude pro bílé, genetika je neúprostná, fotbal se zrychlil. Je to bez šance.
Souhlas, prostor pro línou bílou pakáž se zásadně zúží. Brankáři, stopeři, možná hrotová kopyta do vápna - tj. posty, kde nepotřebuješ rychlost v kombinaci s technikou - tam se ještě nějakou dobu budou tvaroháči realizovat, než vyklidí pozice úplně.
Tak ve finále MS bylo bílých dost
Španělský systém výchovy, to je naprostá výjimka. Ale mají to už dlouhodobě podchycený, takže v budoucnu se stanou jedinou protiváhou dominantní černé síly.
to máš od Vávry?
Tohle bude super hráč. Na stranách jihoamerické pumy a nad nimi generál Šulo
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele