Piquého hlavička nebo Kuchtův lob. Poslední tři duely se Španělskem nabídly vyrovnané bitvy

Po čtyřech letech se opět potkávají v elitní skupině Ligy národů Česko a Španělsko. A nemohou být v rozdílnější pozici. Zatímco reprezentace se hrabe ze dna a na výhru čeká pět zápasů, úřadující mistři světa natahují šňůru bez porážky, aktuálně je na ní 40 korálků, historický světový rekord. Vzájemné duely přesto byly vždycky těsnou záležitostí (alespoň výsledkově). Co se událo v minulých třech?

Přesné přihrávky: 632 - 178.

Úvodní zápas evropského šampionátu, karty rozdané jasně. Španělé byli v roli obhájců titulu obrovskými favority, soupeř plánoval tuhou defenzivou odolávat co nejdéle. A bezbrankové skóre držel do 87. minuty! Cesc Fábregas a spol. byli podle reprezentantů už viditelně lehce nervózní, jenže nakonec povinnost splnili. Andrés Iniesta poslal centr do šestnáctky, kde si na něj naskočil urostlý Gerard Piqué a střelou k tyči nedal Petru Čechovi šanci.

Národní celek čelil na hranici svých možností po většinu zápasu drtivému tlaku, přesto nakonec mohl ukořistit senzační bod. Vladimír Darida však se svou ranou z výborné pozice ztroskotal na Davidu de Geovi, jenž nečekaně dostal přednost před mnohem slavnějším Ikerem Casillasem. Kouč poražených Pavel Vrba pak litoval, že k zázračnému výsledku chybělo pár minut. Po remíze s Chorvaty a porážce od Turecka jel tým domů už po základní skupině.

Minuty ve vedení: 68:0.

Ještě blíž senzaci byli Češi o šest let později v duelu Ligy národů. Luis Enrique, který nyní sbírá s PSG poháry pro vítěze Ligy mistrů, tehdy nechal odpočívat některé hvězdy a utkání se hostům nepovedlo, třebaže v něm měli míč v moci po 73 % času. Agresivní styl dělal Španělům problémy, navíc si nerozuměli jejich obránci. Ve 4. minutě jim pláchli Jan Kuchta s Jakubem Peškem a jejich dlouhý sólo únik zakončil druhý jmenovaný střelou do prázdné branky.

Kuchta se potom vyhnul ofsajdové pasti ještě dvakrát. Na začátku druhého poločasu nejdřív přízemní křížnou střelou těsně minul tyč, další nájezd proměnil suverénním obloučkem přes vybíhajícího Unaie Simóna. Eden bouřil, jenže v poslední minutě jej zchladil stoper Iňigo Martínez. Kousek před malým vápnem vyhrál zády k brance hlavičkový souboj a míč se od něj odrazil od břevna těsně za čáru. Remíza tehdy měla hořkou příchuť.

Rohy: 2:5.

I v odvetě byli svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého maximálně přímočaří a efektivní. Tři čtvrtiny utkání si nesáhli na míč, přesto zvládli jen o dvě střely (celkově i na branku) méně než dominantní soupeř a na rohy dokonce vyhráli. Uznání sklidili i za kurážný presink, jímž v úvodu giganta zcela rozebrali. Jenže góly dávali na vyprodaném stadionu v Málaze jen domácí. Tím prvním ukončil v půlce úvodního dějství český rozlet Carlos Soler.

Pro oba týmy to byl čtvrtý zápas během 10 dnů, díky rotaci se do branky dostal až třetí gólman tehdejší hierarchie Aleš Mandous. Národní tým měl víc šancí, než čekal, ovšem doplatil na slabou koncovku. Naději na remízu držel ještě čtvrthodinu před koncem, pak si našel odražený míč střídající Pablo Sarabia a po třech minutách na hřišti rozhodl. Šilhavý přesto vyzdvihl, že tým (v něm se objevili čtyři členové současného kádru: Vladimír Coufal, Michal Sadílek, Alex Král a Adam Hložek) podal herně lepší výkon než v Praze.