Největší katastrofa v historii dánského fotbalu? Riemer by měl skončit, zní z Dánska

Neúspěch v kvalifikaci na mistrovství světa 2026 je největší katastrofou v historii dánského fotbalu a trenér Brian Riemer (47), stejně jako ředitel dánského fotbalového svazu Peter Möller, by za ni měli zaplatit.

Dánsko se posedmé na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v létě konat ve Spojených státech, Kanadě a Mexiku, nepředstaví. Všechny naděje Dánů definitivně zhasly ve chvíli, kdy Michal Sadílek v úterý večer v penaltovém rozstřelu poslal svůj pokus mimo dosah brankáře Madse Hermansena.

Upřímně řečeno, takovou prázdnotu jsem necítil od doby, kdy José Mario Bakero úmyslně narazil do Petera Schmeichela a umožnil tak Fernandu Hierrovi skórovat oné strašlivé noci v Seville, kdy Dánsko přišlo o účast na MS 1994, přestože většinu zápasu hrálo v jedenácti proti deseti.

Španělsko se však již v roce 1994 měnilo ve světovou velmoc a soudě podle síly soupeře byla úterní porážka mnohem větším zklamáním. Ve skutečnosti se kvalifikační cyklus Briana Riemera na MS 2026 zapíše do historie jako největší katastrofa dánského fotbalu vůbec.

Dánsko - jedna z nejvýše nasazených zemí - vstupovalo do kvalifikace na MS jako jeden z největších favoritů na postup. Navíc bylo nalosováno do zdánlivě jednodušší kvalifikační skupiny, kde se utkalo se Skotskem, Řeckem a Běloruskem.

Ve výsledku není ostuda prohrát v Praze s národem, který do rozhodujícího střetnutí vstupoval na domácí půdě neporažen v 18 zápasech. Ale je katastrofou, když v pohodlí domácího stadionu pouze remizujete s Běloruskem, přičemž k postupu na MS jste potřebovali outsidera porazit.

Neúspěch v kvalifikaci padá na hlavu trenéra Briana Riemera a ředitele v dánském fotbalovém svazu Petera Möllera. Když Kasper Hjulmand po Euru 2024 hodil ručník do ringu, dánský fotbalový svaz v říjnu najal právě Riemera. "To by se v Česku nikdy nestalo," řekl mi včera jeden z českých novinářů, a nemělo by se to stát.

Riemer byl ve své kariéře hlavním trenérem pouze v jednom klubu (Anderlecht), než získal práci v Dánsku. Tamní fotbalový svaz ale zvolil nejlevnější řešení, a to navzdory tomu, že se nabízeli jasní kandidáti jako Thomas Frank, Bo Henriksen či Michael Laudrup. Dánský fotbalový svaz se však rozhodl pro nejméně zkušeného a dnes za to platí.

Reálně by do dánské sestavy proklouzli možná dva hráči z českého týmu, ale Rasmus Höjlund byl v úterý večer jediný, kdo byl na své obvyklé úrovni.

To je obecný problém Dánů v kvalifikačním tažení - aby podávali výkony na obvyklé úrovni, což je Riemerova zodpovědnost. Dánsko bylo v rozhodujících zápasech jasně lepší než Bělorusko, Skotsko a Česko, přesto se mu to nepodařilo zúročit.

V Praze se Dánsku jen zřídka dařilo stavět ze zadních pozic, přestože disponovalo řadou hráčů pravidelně hrajících ve velkých mezinárodních klubech. V takových duelech se musíte dívat smrti do očí, ale Riemer a Daniel Agger působili v Praze na lavičce jako ochromení. To vše v zápase, v němž se zdálo, že Dánsko je vždy o krok pozadu, přestože mělo většinu držení míče. Neschopnost hráčů převzít zodpovědnost se projevila i v penaltovém rozstřelu, kdy tři ze čtyř střel neskončily v síti.

Nejpřekvapivější situace se však v úterý večer neodehrála během utkání, ale bezprostředně po něm. Möller totiž prohlásil, že Riemerovi nehrozí ztráta zaměstnání. Je neuvěřitelné, že dánský fotbalový svaz prodloužil Riemerovi smlouvu až do doby po Euru 2028 už v říjnu loňského roku, kdy kvalifikační cyklus na MS ještě nebyl zjevně dokončen.

Bude to dlouhé léto a mizérii Dánů ještě umocnil fakt, že se na šampionát kvalifikovalo Švédsko a Norsko. Pět týdnů největší fotbalové podívané, ale bez přítomnosti Dánska, které je na 20. místě světového žebříčku, přesto se nedokázalo kvalifikovat mezi 48 zemí, které pojedou do Spojených států, Kanady a Mexika. Bída, čirá bída.