Ligue 1 Elite 33: Hořkosladký večer japonského štírka a nenápadný posun Lille

V předposledním kole francouzské nejvyšší soutěže se rozhodlo o tom, že obhajoba titulu pro PSG už je de facto hotovou záležitostí. Auxerre ve vzájemném souboji s Nice zabralo a před finálním hracím dnem přenechalo jihofrancouzskému soupeři barážovou pozici. Rennes nevzdává boj o post zaručující start v Lize mistrů, na kterou si brousí zuby i Lyon a Lille. Nantes v letošní sezoně pozici mezi nejlepšími neudrželo a po třinácti rokách sestupuje do Ligue 2. O té také bude řeč, protože všechny duely už má za sebou.
Čtyři branky Keita Nakamury na pětici vyvolených nestačily
Ve druhém nejvyšším patře francouzského fotbalu existovaly před závěrečným kolem prakticky jenom dvě jistoty. Amiens v sezoně 2016/2017 urvalo historický postup mezi elitu, protože v posledním kole proti Tours zaznamenalo v poslední minutě řádné hrací doby vítěznou trefu na 3:2, která v konečném zúčtování zařídila druhou příčku. V prvním ročníku v Ligue 1 se klub ze severu Francie umístil na třinácté pozici. V dalším klesnul na patnáctou a v roce 2020 doplatil spolu s Toulouse na to, že soutěž byla kvůli koronavirové pandemii ukončena deset kol před koncem. Teď tedy následuje další pád, konkrétně do 3. ligy.
Naopak Troyes slaví, protože po dvouleté pauze s dobrým náskokem vybojovalo návrat na výsluní. Druhým přímým postupujícím bude téměř stoprocentně ambiciózní Le Mans, které spoluvlastní několik známých sportovců. Jeho utkání na horké korsické půdě v Bastii bylo v nastaveném čase druhé půle kvůli nepokojům domácích fanoušků přerušeno za stavu 0:2 pro výběr z pevninského města, ve kterém se samozřejmě i letos v červnu pojede tradiční čtyřiadvacetihodinový závod. Bastia se tedy přesune do třetí ligy, což znamená, že ty první dvě budou poprvé od sezony 1964/1965 bez jakéhokoli účastníka rodného kraje z poloostrova císaře Napoleona.
Baráž o místečko mezi nejlepšími se bude týkat nejprve týmů Rodez AF a Red Star FC, který by eventuálně doplnil dva další kluby z metropole nad Seinou, totiž PSG a Paris FC. Cesta to však nebude jednoduchá, protože v případě postupu bude proti - navzdory deseti porážkám - třetí AS Saint-Étienne (rovněž v mači hraném na jedno klání) a v následném dvojzápase jeden z trojice Nice/Auxerre/Le Havre. Ještě po 23. kole to přitom vypadalo, že se vicemistrem stane Remeš, ta ovšem ve zbývající fázi začala sbírat především remízy.
Šance na playoff před uplynulým víkendem stále existovala, ale jenom za předpokladu, že Rodez prohraje v Annecy a že právě Les Rouges et Blancs zvládnou svůj zápas s Pau. Z těchto dvou podmínek byla splněna pouze jedna. Alespoň že na poslední střetnutí sezony se rozhodně jen tak nezapomene. Pamatovat si ho budou fanoušci, trenéři, vedení i samotní aktéři, zvláště pak jeden, kterému se povedlo něco, co napříč druhými ligami v Itálii, Francii, Německu, Anglii a Španělsku zvládnul už jenom Filip Bilbija z Paderbornu.
Po evropských trávnících znovu běhala řada šikovných japonských fotbalistů. Země vycházejícího slunce se po své premiérové účasti na mistrovství světa v roce 1998 nechala slyšet, že chce do sta let celý turnaj vyhrát. V Kataru si družina, kterou systematicky vede Hadžime Morijasu, připsala na své konto skalpy Německa a Španělska. A letos by nebylo překvapením, kdyby konečně vybojovala čtvrtfinále, třebaže k jeho dosažení bude po rozšíření počtu účastníků zapotřebí odehrát o jednu partii navíc. Navzdory aktuálnímu působení ve druhé lize zůstává stabilním členem reprezentace Keito Nakamura.
V minulé, ještě prvoligové sezoně, byl s jedenácti trefami nejlepším střelcem svého týmu. Žádný jiný japonský fotbalista tolik přesných zásahů v rámci jednoho ročníku Ligue 1 do té doby nevsítil! Po nezvládnuté baráži s Métami neodešel, na rozdíl od Marshalla Munetsiho, Oumara Diakitého, Yehvanna Dioufa či krajana Junji Itóa. Letos bude ve svém klubu znovu nejspolehlivějším kanonýrem. I proto, že ve vzpomínaném klání proti Pau zaznamenal při výhře 5:3 v rozmezí sedmatřiceti minut čtyři branky!
Hráč, který se v roce 2022 představil ještě v dresu LASK Linc v rámci Konferenční ligy i na stadionu pražské Slavie, není jediným reprezentantem Samurai Blue, který v uplynulých sedmi měsících dokázal v jedné partii čtyřikrát skórovat. Povedlo se to také rotterdamskému Ajasemu Uedovi, který v Nizozemsku získá s celkovými pětadvaceti zářezy korunu krále střelců a který jenom dokládá slova o tom, že Japonsko se na letošním mundialu rozhodně vyplatí sledovat.
Tabulka
Působivá série v podání Lille OSC
Co se týče horní poloviny tabulky, LOSC rozhodně nepatřilo k nejvíce sledovaným týmům. Velice dobré období zažívaly Monaco, Rennes a Marseille. Lens si celých šest kol užívalo pozici lídra, Štrasburk neskrýval velké ambice a opanoval hlavní fázi Konferenční ligy. Nejvíce pozornosti se tradičně dostávalo a dostává PSG, které v podstatě už může slavit čtrnáctý titul v historii. Poprvé od vstupu skupiny QSI uhraje pět prvenství v řadě!
V roce 2012 se radoval Montpellier, o pět roků později přišla řada na Monaco s Kylianem Mbappém v sestavě. Jak v roce 2021, tak deset roků předtím se šampionem stalo Lille. Po odchodu tahounů Gabriela Gudmundssona, Lucase Chevaliera, Angela Gomese a samozřejmě Jonathana Davida, jenž v Ligue 1 postupně během pěti ročníků zaznamenal 13, 15, 24, 19 a 16 branek (k nimž dohromady přidal 18 asistencí), se příliš nevěřilo, že by se měla podařit obhajoba páté příčky. Natož aby se jedno kolo před koncem klub z města na francouzsko-belgické hranici vyhříval na té třetí, která zaručuje přímý start v hlavní fázi Ligy mistrů.
Les Dogues rozhodně neprožili bezchybné měsíce. V Evropské lize skončili až osmnáctí. Nakonec se přes předkolo play off prokousali do osmifinále, kde nestačili na finalistu z Aston Villy. Cesta Coupe de France skončila už po druhém zápase s Lyonem. Nejhorší období v lize nastalo hned po začátku nového kalendářního roku, kdy se zrodily čtyři po sobě jdoucí porážky.
Pro lepší představu - takovou nedobrou sérii nezažil například ani Le Havre, jenž je čtrnáctý a matematicky před posledním hracím dnem stále nemá jistotu záchrany. První únor letošního roku však přinesl dosud poslední prohru. Po ní následovalo celkem pět remíz a hned osm vítězství. Toho zatím posledního se podařilo dosáhnout 10. května na Stade Louise II v Monaku, jehož kapitán Denis Zakaria si smolně dopravil balon do vlastní sítě.
"Tohle vítězství se rozhodně nerodilo snadno. Zároveň jsme měli štěstí, že Lyon klopýtnul v Toulouse. Díky tomu jsme se pousnuli na třetí příčku. Všechno máme ve svých rukou a uděláme maximum pro to, abychom aktuální pozici udrželi. Auxerre ale bojuje o záchranu a víme, že zápasy s těmito soupeři bývají velice obtížné. Dneska jsme však skoro k ničemu nepustili jeden z nejtalentovanějších týmů ligy. Věřím, že i když nám závěrečná utkání sezony nevycházela, tentokrát to díky poctivé přípravě a touze po třech bodech zvládneme," řekl trenér Bruno Génésio.
???????? Calvin Verdonk and Lille move up to 3rd in Ligue 1 after a huge 1-0 win over Monaco.
— Timnas Xtra (@TimnasXtra) May 11, 2026
One win away from the Champions League ???? pic.twitter.com/yyyaq0layp
Odkazoval přitom na skutečnost, že v následujících sezonách po zisku zmiňovaného titulu vyhrálo Lille v posledním kole pouze jediný zápas. Na jeho zaváhání trpělivě čekají Lyon a Rennes. Pokud by oba celky vyhrály a Génésiova družina by padla, obsadila by místo třetí až pátou pozici, která by znamenala účast v hlavní fázi Evropské ligy. Nicméně i kdyby se na Stade Pierre-Mauroy hrála na podzim a v lednu nejprestižnější pohárová klubová soutěž, za čtyři měsíce, šedesátiletý lodivod by u toho stejně s největší pravděpodobností nebyl.
Nejčerstvější zprávy ze severu Francie hovoří o tom, že končící kontrakt nebude Génésiovi prodloužen. O jeho služby se už měly přihlásit Marseille a Nice, nicméně situace v prvním jmenovaném oddílu stále není úplně stabilní, zatímco ten druhý se při nedobré souhře okolností může, a to navzdory velkým ambicím, v příští sezoně klidně ocitnout v Ligue 2. Naopak největšími kandidáty na uvolněný post v Lille mají být Thiago Motta, který dosud trénoval pouze v Itálii, a také Stéphane Dumont, jenž za Les Dogues v minulosti hrával a jenž na konci dubna stylově dovedl Troyes k opětovnému návratu mezi elitu.
Samozřejmě se dá očekávat, že v létě dojde i ke změnám v kádru. Také letos na sebe nepřekvapivě upozornili skvělými výkony fotbalisté, kteří by zřejmě neodmítli možnost se přesunout na ještě prestižnější adresu. K takovým určitě patří "lapač penalt" Berke Özer či neúnavný dříč Hákon Haraldsson (ačkoli zrovna tenhle Islanďan v lednu prodloužil kontrakt do roku 2030). Nejlepší pozici nemá Félix Correia. Kolem Ayyouba Bouaddiho krouží zájemci z Premier League. Cenovka Matiase Fernandez-Parda se může po MS, kde by měl hájit barvy Belgie na úkor Španělska, ještě vyšplhat. To samé by mělo platit i pro Maročana Hamzu Igamána a duo Chancel Mbemba - Ngal'ayel Mukau z Demokratické republiky Kongo.
Tabulka

Komentáře (0)
Přidat komentářSledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele