Lídrem Francie je Mbappé, ví Desailly. Přetlak hvězd nevidí jako problém, věří i Portugalsku

Marcel Desailly (57) v roce 1998 zvedal nad hlavu pohár pro mistry světa. Někdejší stoper AC Milán nebo londýnské Chelsea má dnes ale jinou roli. Pomáhá Mezinárodní fotbalové federaci (FIFA) zpopularizovat fotbal i v regionech, kde mají přednost jiná odvětví. V exkluzivním rozhovoru pro globální redakci Livesport Zpráv mluví o očekávání od letošního MS i o šancích Francie, kterou dlouhá léta reprezentoval, či Ghany, ve které se narodil a kde podniká.

Na mistrovství světa jste v roli ambasadora FIFA. Jaká jsou vaše očekávání od amerického kontinentu, kde fotbal není hlavním sportem?

"Jsem na tu roli velmi hrdý. A zároveň řeknu, že je to závazek a že je před námi stále hodně práce. I když je fotbal nejkrásnějším sportem, stále existuje mnoho trhů, které je třeba dobýt: Indie, Čína, Nový Zéland, Austrálie, Amerika, Kanada, Thajsko. Tam prostě nejsme sportem číslo jedna."

Ve Spojených státech je fotbal možná až sportem číslo pět...

"Tak to prostě je. Před námi je basketbal, americký fotbal, baseball, hokej. A proto je skvělé se poprvé od roku 1994 vrátit. Fotbal byl dlouho mimo Ameriku a opravdu je rozdíl mezi tím, jak to vnímáme z dáli, a realitou na místě. V Evropě si myslíme, že mistrovství světa je všechno. Ale když se podíváte hlouběji, zjistíte, že v Americe jsou sice stadiony plné, ale šílenství kolem šampionátu tak velké není."

Nebojíte se diváckého nezájmu? Co bude ze strany FIFA považováno za úspěch?

"Myslím že organizátoři v tomto ohledu udělali dobrou práci. Vytvořili nový systém pro online prodej a předprodej vstupenek, a tam došlo k malému nárůstu i z hlediska příjmů. Ale skutečný úkol pro Kanadu a Ameriku je zvýšit zájem o fotbal. Mít na turnaji 48 týmů je výhoda i nevýhoda. Více zápasů přitáhne větší pozornost lidí. Musím vám říct jednu statistiku: sledovanost každého zápasu mistrovství světa bude srovnatelná se Super Bowlem ve Spojených státech. Chápete to? Je to prostě globálně extrémně sledovaná akce a už se nemůžeme dočkat, až začne."

Jak vidíte šance velkých favoritů na titul mistrů světa? Komu věříte?

"Španělsko bude výborné. Argentina je zase obhájce titulu. Viděl jsem i přípravný zápas Brazílie. Do jejího týmu se vrátil Neymar, takže ta svou silou určitě ještě povyroste. Ale pokud bych si měl vybrat nějakého černého koně, tak řeknu Portugalsko. Když se podíváte pořádně na skladbu týmu a typy hráčů, které mají, jsou také na výjimečné úrovni. A samozřejmě Francie..."

V dresu Francie jste se stal mistrem světa. Vidíte ji i letos jako kandidáta na titul?

"První dojem z Francie mám takový, že má mimořádnou kvalitu. Když se podíváte na jednotlivce, žádný jiný tým zřejmě nemá takovou sílu. Zároveň Didier Deschamps dokáže dát týmu taktickou organizaci, Francie prostě bude opět mezi nejlepšími."

Na jednom místě ale bude spousta hvězd. Bude to fungovat?

"V tom nevidím problém. Všichni přijímají, že je lídrem francouzské reprezentace je Mbappé, i když vedle něj sedí Dembele, který je držitelem Zlatého míče."

Francie ale nemá úplně jednoduchou skupinu...

"Ano, první těžká zkouška přijde brzy. Ve skupině čeká Senegal, to je to mistr Afriky, i když oficiálními vítězi nakonec nepochopitelně udělali Maroko. Vstup do turnaje bude hodně důležitý, protože ta skupina je zrádná. Číhá v ní i Erling Haaland a hladové Norsko. Pokud se špatně začne, bude těžké to dohánět. Možná je štěstí, že ve druhém zápase Francie potká Irák... Ale ani tady nikdy nevíte, co se může stát. Tým může být pod tlakem už ve druhém utkání. Naštěstí i třetí tým ze skupiny může postoupit. A celkově? Francie má určitě šanci turnaj vyhrát, nejhorším případě by měla postoupit alespoň do semifinále."

Mimochodem, se Senegalem se Francie střetla i na MS 2002, které skončilo katastrofou. Vy jste tehdy byl kapitánem týmu. Ona porážka v úvodním zápase s tehdy africkým outsiderem (0:1) byla velkým překvapením a ovlivnila zbytek turnaje. Dá se z toho brát dnes nějaké ponaučení?

"Mnoho kluků, kteří jsou dnes v týmu, tehdy ještě ani nebylo na světě. Takže na to upozorňují spíš média a jen pár lidí to v sobě ještě nese. Tehdy byly jiné faktory: Hráli jsme zahajovací zápas, byli jsme úřadující mistři světa, vyhráli jsme i Euro. Takže jsme byli nesmírně sledovaní. Každopádně, když na to dnes vzpomenu, měli jsme tři nejlepší útočníky evropských lig. David Trezeguet byl nejlepším střelcem v Itálii, Thierry Henry v Anglii a Djibril Cisse ve Francii. A většině z nás bylo přes třicet let věku. Tak to prostě bylo. Ale nelze to srovnávat."

Senegal je dnes možná nejlepším týmem Afriky...

"Jsou šampiony kontinentu, ale myslím, že na myšlení hráčů to nebude mít vliv. Senegalci se určitě budou inspirovat tehdejším vítězstvím. Ale z francouzského pohledu je přístup jiný. Hra je stejná, ale je to jiná generace."

Po šampionátu převezme Francii nový trenér - Zinedine Zidane. Bude pokračovat v Deschampsově práci, nebo budeme svědky něčeho nového?

"Myslím, že Zidane odvedl skvělou práci v Realu Madrid. Tehdy ale neměl skutečnou příležitost prosadit svou filozofii. Převzal to, co nastavil před ním se svými hráči Rafael Benítez. Povedlo se mu ale předat týmu svou vizi hry a fungovalo to skvěle. U reprezentace se ale asi pokusí  vymazat filozofii, kterou nastavil Didier. Bude chtít prosadil tu svou. Jsem si jistý, že čtyři nebo pět hráčů, kteří jsou pro Didiera první volbou, z týmu se Zidanovým příchodem zmizí.”

Proč Zidane po tak dlouhé době kývl na nabídku vést nějaký tým?

"Pozor, tohle je trochu jinak. Zidane po Realu už nikdy nechtěl trénovat žádný klub. Ale trenéřina ho baví, jenže zároveň potřebuje svůj prostor. Reprezentace mu dá možnost vrátit se do systému a zároveň umožní udržet dobrou kvalitu života. Chelsea mu nabízela bianco šeky, aby ji vedl. Manchester United udělal totéž, když měl problémy. I turecké týmy. To znamená, že Zidane ví, že kromě fotbalu chce zůstat také u svého životního stylu."

A co Didier Deschamps? Dopřeje si odpočinek?

"Myslím, že si vybere jinou reprezentaci. Nemyslím, že by chtěl být každý den v zápřahu. Jsme stejně staří, já se narodil v září, on v říjnu. Nemyslím, že by chtěl vzít nějaký klub. Ale také asi nebude chtít zůstat mimo."

Jste rodákem z Ghany. Ta v posledních desetiletích patří ke špičce afrického fotbalu. Co říkáte na to, že těsně před turnajem angažovala Carlose Queiroze.

"Mně se líbil ten předchozí trenér Otto Addo. Ale měl smůlu, v přípravných zápasech se týmu nedařilo. V Africe to je často tak, že trenér se někdy musí přizpůsobit tomu, co mu říká vedení a funkcionáři. Ale myslím, že Queiroz bude trochu svůj, jen bude muset dát na skladbu týmu trochu více citu."

Jak může týmu Quieroz pomoci?

"Zná fotbal, má opravdu dlouholeté zkušenosti z evropského fotbalu, takže umí krotit manýry hvězd. Ano, v Africe máme problém s egem. Starší hráči, kteří jsou v týmu, často už nepodávají tak dobré výkony, ale pořád zůstávají v týmu a často je není možné vyřadit."

Roli lídra možná převezme Antoine Semenyo, ten má za sebou v Anglii výjimečnou sezonu. Co od něj na mistrovství světa očekáváte?

"Ano, on je ten typ hráče, který když přijde těžká chvíle, dokáže vzít věci na sebe. To se od něj očekává. A já dodám, že musí být disciplinovaný. Prostě musí opravdu přijít s pokorou. Nezneužívat toho, že je hráčem Manchesteru City. Nesmí být znát, že je hvězda, která by v dresu Ghany byla silnější než identita týmu. Bude to pro něj těžké. Všichni věří, že bude klíčový hráč, který v těžkých chvílích dokáže přidat něco navíc. A očekávaní jsou obrovská. Hlavně proto, že se Ghana nekvalifikovala na poslední Africký pohár a na mistrovství světa může tuhle blamáž napravit."

V roce 2007 jste řekl, že byste jednou chtěl trénovat ghanskou reprezentaci. Nikdy k tomu nakonec nedošlo...

"Málem k tomu došlo, ale nakonec se věci vyvinuly jinak. Mám trenérskou licenci UEFA Pro. Ale život to zařídil jinak a nelituji. Ano, mohl bych trénovat národní tým, dvacet pět hráčů, mé jméno by bylo v novinách. Když o tom však člověk přemýšlí, je to zrádná role. Nakonec tě stejně vyhodí (směje se). Začneš dobře, ale nakonec vždycky přijde nějaký pokles. Takže je fajn, že jsem tuhle situaci ve svém rodné zemi nemusel řešit."

Jak tedy vlastně vypadá váš dnešní život?

"Podnikám v Ghaně, ale není to žádná obrovská firma. Prostě řídím své lidi ve různých aktivitách. Pracuji v televizi, což mi umožňuje předávat nějaké své postřehy a zkušenosti fanouškům. Mám svou nadaci i akademii. Myslím, že jsem dnes pro sport a fotbal daleko užitečnější tím, co dělám mimo hřiště."

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.