Evropské koeficienty na konci sezony 2025/26

V lecčem podobná sezona jako ta předchozí. Vítězství v Lize mistrů obhájilo Paris Saint-Germain, zbylé dvě trofeje putovaly opět do Anglie, jen na jiné adresy. Bonusové místo pro nejprestižnější klubovou soutěži si shodně vybojovaly Premier League i LaLiga, a co je nejdůležitější, Česko po velkém boji končí znovu v nejlepší desítce.
V Lize mistrů zažíváme fotbalové "Belle Époque". Skvělý fotbal, krásné góly, oku lahodící výkony těch největších hvězd a také málo kontroverzí a problémů, které by zastínily hru samotnou. A tomu všemu vládne francouzské PSG. Aby dva roky v řadě Ligu mistrů nevyhrály týmy ze čtyř elitních lig se stalo naposledy v 80. letech 20. století, v moderní éře jde tedy o premiéru. Premiérového vítězství v Evropě se dočkalo také Crystal Palace (Konferenční liga), to Aston Villa dala triumfem v Evropské lize vzpomenout na 44 let staré vítězství v PMEZ.
Jiné je to v případě lodivodů všech tří týmů. Luis Enrique se raduje z třetího triumfu v Lize mistrů, Oliver Glasner si připisuje druhý evropský trenérský triumf, no a Unai Emery je kapitola sama pro sebe - páté vítězství v Evropské lize s třetím týmem.
Český kvintet sice nijak zvlášť neoslnil a s výjimkou Sigmy se nedá hovořit o žádných historických výsledcích. Tradiční trio Slavia, Sparta, Plzeň zůstalo dokonce lehce za očekáváním. Čtyři týmy v hlavní fázi se každopádně za úspěch považovat dají a celkové solidní 13. místo (mimo jiné před Nizozemskem, Norskem, Švýcarskem či Rakouskem) za zisk 11.025 je dobrým vkladem do bojů o zajímavé pozice v dalších čtyřech letech.
ZMĚNY V POŘADÍ
Sezona 2025/26 uzavřela pětiletku, která určuje nasazení do evropských pohárů pro ročník 2027/28. Proti rok starému pořadí, podle kterého se bude Evropa hrát již nyní od podzimu mnoho zásadních změn nenastalo. V elitní čtveřici vše při starém, pouze třetí Španělsko stáhlo náskok na druhou Itálii. Pátá je i nadále Francie, v TOP 10 pak Portugalsko přeskočilo Nizozemsko na šesté místo a Česko bylo odsunuto na desátou pozici Tureckem. Osmá zůstala Belgie. Větší změny lze pozorovat dál - mezi nejlepších 15 se na úkor Rakouska a Skotska posunuly Dánsko a Kypr.
ŠANCE V KONFERENČNÍ LIZE
V Konferenční lize leží pro druhořadé evropské soutěže na zemi spousta bodů. Jen si pro ně sáhnout. Zatímco loni se to Mladé Boleslavi (4.000 body) nepovedlo, letos se duo Sigma, Sparta (celkem 22.375 bodů) vynasnažilo víc. Je to sice málo proti rekordním Polákům (loni 34.500, letos 43.500 bodu), ale zlepšení je patrné. Ještě příště zaperlit v jarním play off a může to být zajímavé.
ANGLICKÁ DOMINANCE
Nedávno uvolněný trůn Španělskem uchvátili Angličané s velkou razancí. Druhý rok v řadě ovládli sezonní zisk s obrovským náskokem. V pětiletém součtu jsou nedostižní. Dominanci potvrzuje také to hlavní - trofeje. Loni Tottenham a Chelsea, letos Aston Villa a Crystal Palace. Jen tedy to nejcennější vítězství si dvakrát v řadě uzmulo francouzské PSG. Co z toho plyne pro ostatní elitu? Španělsko a Itálie prodlouží čekání na evropský triumf minimálně na tři sezony, Německo dokonce na pět.
PŘIBLÍŽENÍ FRANCIE
Stále se nekoná, byť PSG už víc udělat nemůže. V součtu s ostatními celky Ligue 1 zkrátka stále na nejlepší čtveřici nestačí a přiblížit se jí nepodařilo ani tentokrát. Ani když Itálie zapsala poměrně neúspěšný ročník. Třeba představení Nice se dá označit za naprosté fiasko. Naopak více než Ligue 1 nahrálo letos i Portugalsko. Stále tak platí například i tvrzení, že německá Bundesliga, zastávající ve vlastnictví klubů pravidlo 50+1, má navrch nad soutěží, kde vlastnictví klubu ropnými šejky není problém.
BOJ O DESÍTKU A PATNÁCTKU
Vstupenku do hlavní fáze Ligy mistrů uhrálo potřetí v řadě Česko. V těsném a dramatickém boji uhájilo 10. pozici před Řeckem a Polskem. Stejný boj mezi touto trojicí proběhne i příští rok. Matematické modely počítají s tím, že tentokrát bude úspěšné Řecko. Necháme se překvapit. Souboj o pět týmů v pohárech (a dva ve hře o LM) vyzněl nejlépe pro Dánsko, Norsko a překvapivě také Kypr. Mizernou sezonu naopak prožily rakouské a švýcarské týmy, mimo TOP 15 skončili i Skotové.
Zde je konečná podoba žebříčku národních koeficientů mezi 8. a 17. místem po sezóně 2025/26.
— FC Koeficient (@fc_koeficient) April 16, 2026
Česko po celosezónním napínavém boji udrželo za sebou mocně bodující Řecko a Polsko.
A stejný souboj si pro velký úspěch zopakujeme i příští sezónu. pic.twitter.com/yXsolnCK33
V dalším roce se nejlepších 15 zemí zdá být jasně odskočených. Nejhůře postavený z nich Kypr má na 16. Švýcarsko náskok přes čtyři body. Jaká však bude realita, to budeme sledovat od léta. Hned potom, co skončí očekávané mistrovství světa.
NÁRODNOST HRÁČŮ V LIZE MISTRŮ
A právě před blížícím se šampionátem, kdy jde klubismus stranou a do popředí vystupují fotbalové reprezentace jednotlivých zemí, se zaměříme na Ligu mistrů z pohledu národnosti hráčů. V ní nastupují jednak tradiční velkokluby zaměstnávající často nejlepší hráče z celého světa a jednak menší týmy (zpravidla mistři méně kvalitních lig), jejichž jádro tvoří hráči dané země. Proto ve výčtu národností najdeme v popředí i hráče Česka (Slavia), Norska (Bodö/Glimt), Kazachstánu (Kajrat Almaty) či Ázerbájdžánu (Karabach).
Zejména v případě Norska však jde o kombinaci obou dvou zmíněných přístupů. Hvězdní hráči skvělé norské generace totiž hrají důležitou roli i v předních evropských týmech. V milionářské soutěži v uplynulém ročníku nastoupilo hned 35 Norů! V přepočtu odehraných minut na počet obyvatel hrají Norové dokonce prim mezi všemi státy. Následují hráči Portugalska, Uruguaye, Chorvatska, Dánska, Belgie a Nizozemska. A vzhledem k malému počtu obyvatel dané země také hráči Černé Hory, Curacaa a Kapverd.
Suverénně nejvíce hráčů jedné národnosti bylo Španělů (128) a Angličanů (103). Jistě i proto, že klubů z těchto států bylo v soutěži nejvíce - pět z LaLigy a šest z Premier League. Každopádně odstup od zbylých elitních soutěží je markantní. Němců (67) a Italů (66) bylo podstatně méně, přitom měli ve hře týmy čtyři. Téměř shodně bylo Portugalců (65) a Francouzů (64), přestože vyslali pouze dva, respektive tři týmy.
I to vypovídá o kvalitě jednotlivých reprezentací. Koneckonců, Italové na MS potřetí v řadě absentují. Větší počet hráčů než zmínění Norové měli ještě Nizozemci (58), Belgičané (49), a také Brazilci (57), kteří jsou logicky nejzastoupenějším národem mimo UEFA. Z mimoevropských dále následují Argentina (30), Maroko (15), Senegal (14), USA (13), Pobřeží Slonoviny a Ghana (obě země shodně po 10). Z evropských zemí, které v LM tentokrát neměly svůj tým, bylo nejvíce hráčů ze Švédska (15), Chorvatska (12) a Švýcarska (10).
Ani minutu si v soutěži z evropských států nepřipsali Bulhaři, Moldavané či fotbalisté pobaltských zemí. Ze zemí, které se představí na MS bychom v uplynulém ročníku LM marně hledali Australany, Novozélanďany, Jordánce, Paraguayce, Katařany, Saúdy, Iráčany a Haiťany. Analogicky pak, žebříčku států, které na MS budou chybět, vévodí zmíněná Itálie (66) před Dánskem (28), Kazachstánem (19) a Řeckem (18).
Koeficienty UEFA
Související články






Komentáře (2)
Přidat komentářNo my sme pekne v pici ked nas predbehol uz aj azerbajdzan a slovinsko
Naopak cesi
10. pozice je vzhledem k síle naší ekonomiky velmi dobrá pozice, je vidět, že fotbal u nás dělat umíme. Reálně bychom měli být někde kolem 15-20. místa.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele