Mistrovství světa FIFA - Mistrovství světa 2018
Rozhodčí: Alireza Faghani (IRN) - Reza Sokhandan (IRN), Mohammadreza Mansouri (IRN)
Diváci: 64.406
Reportáž
Anglický sen o medaili se rozplynul, bronz bere Belgie
Tentokrát se úplně nepotvrdilo, že v zápase o třetí místo padají góly jako na běžícím pásu. Od roku 1978 skončil balon za zády brankářů pokaždé minimálně třikrát. Belgičanům to nemusí vadit, jelikož o jednu příčku překonali dosavadní největší úspěch, o který se před šestatřiceti lety postarala ve Španělsku generace kolem Erika Geretse a Jana Ceulemanse. Anglie má samozřejmě titul z domácího šampionátu (1966), ale od té doby hrála o medaili teprve podruhé a opět na ni nedosáhla.
Zklamání z nezvládnutého semifinále, ve kterém byli skutečně horším týmem, bylo u ostrovanů veliké, a tak se očekávalo, že se bronzová placka stane kořistí Rudých ďáblů. Zároveň bylo nepravděpodobné, že by došlo na překonání rekordu Hakana Süküra, který se v roce 2002 prosadil už po jedenácti sekundách. Ale přesto se na úvodní zásah nečekalo dlouho.
Po třech a půl minutách hry totiž Lukalu skvěle naservíroval míč nalevo pro Chadliho, jenž nabídl centr před bránu, kde si dával Thomas Meunier zatraceně záležet, aby míč trefil. Nakonec to jistila holeň, ale i ta se počítá - 1:0. Ještě v úvodní desetiminutce ztratili Angličasné ve středu pole a další brejkovou situaci řešil Lukaku tentokrát nesmyslně přihrávkou na Kevina De Bruyneho, který celou akci zabrzdil, místo toho, by přihrál na zcela neobsazeného Hazarda.
Naopak o chvíli později byl protiútok stejného celku sice o poznání kostrbatější, leč kvůli chybě obrany míč přesto doputoval k De Bruynemu, jenž prověřil Pickforda. V 17. minutě se osmělil na druhé straně Fabian Delph. Tahle navštívenka však nemohla Courtoise vyděsit. Hlavička Rubena Loftuse-Cheeka o několik sekund později už byla přeci jen zajímavější, jenže taky postrádala větší razanci.
Lukaku pak ve vápně převzal balon od De Bruyneho a kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby mu v rozhodující moment neodskočil od kopačky. Ve 20. minutě kopali poddaní královny Alžběty roh. Maguire sice předskočil Kompanyho, ovšem na rozdíl od čtvrtfinále se Švédském z toho gólová radost nevzešla. Čtyři minutky poté Sterling ideálně posunul na Kanea, jenž z hranice šestnáctky mířil mimo.
Na konci úvodní třicetiminutovky pálil Tielemans. Stones po obětavém bloku nedopustil, aby byla anglická svatyně ohrožena. Pak rozehrál rohový kop De Bruyne mimo velký čtverec na Tielemanse, z jehož nepovedené střely se vyklubal optimální centr na Tobyho Alderweirelda, který poslal svou střelu přes hlavu nad.
Angličané v závěru poločasu vůbec netušili, co by měli hrát. A tak se dohrávalo na jejich polovině, avšak bez vyložené příležitosti soupeře.
Po změně stran zaujala jako první možnost, kdy Trippier vhodil na Jesseho Lingarda, jenž jakoby nevěděl, jestli chce sám střílet, nebo nahrávat do malého vápna Kaneovi. V následující minutce se opakovala situace z první půle. Po De Bruyneho pobídce Lukaku zase nezkrotil hrací předmět, který se tak stal Pickfordovou kořistí.
Po hodině hry odešel z hrací plochy právě robustní útočník Chelsea, což znamenalo, že už nedostihne šestigólového Harryho Kanea. Ten se tak nejspíš stane vládcem kanonýrů, ačkoliv třikrát skóroval z penalty a jednou byl nastřelen! V devětašedesáté minutě zkusil z dálky štěstí Dier a nikoho nepřekvapilo, že gólman toto slabé zakončení bez obav lapil.
Na druhé straně zaváhal Kompany a Dier stál sám před Courtoisem. A znovu - kdyby se anglický záložník do balonu pořádně opřel, sotva by jej Alderweireld vykopával z brankové čáry. Zanedlouho se míč Telstar přesunul od Trippiera a Lingarda zase k Dierovi, jehož hlavička minula zařízení. The Three Lions byli aktivnější především proto, že protivník pasivně vyčkával na brejky. Další takový se uskutečnil v 76. minutě a Mertens si v jeho závěru po předchozím dlouhém sprintu neporadil podle představ.
Deset minut před vypršením řádné hrací doby zakončil kontr pro Pickforda vskutku výživným volejem Meunier. Za dalších 120 sekund ťuknul Kevin De Bruyne Hazardovi, který mohl doběhnout až do pokutového území a pravačkou dávat po zemi k bližší tyči, jelikož svůj rozhodující obranný zákrok hrubě podcenil Phil Jones - 2:0.
Po dalším protiútoku si střelec a asistent klidně mohli role vyměnit, kdyby kapitánova přihrávka nebyla tolik bídná. Rudé ďábly to mrzet nemuselo, protože svěřenci Garetha Southgatea už v závěru na obrat zcela rezignovali. A tak končí čtvrtí s alespoň drobnou útěchou v tom, že o nějakých dvacet centimetrů (Uribeho penalta od břevna před čáru po Hendersonově selhání) zlomili své prokletí v rozstřelech.
Zklamání z nezvládnutého semifinále, ve kterém byli skutečně horším týmem, bylo u ostrovanů veliké, a tak se očekávalo, že se bronzová placka stane kořistí Rudých ďáblů. Zároveň bylo nepravděpodobné, že by došlo na překonání rekordu Hakana Süküra, který se v roce 2002 prosadil už po jedenácti sekundách. Ale přesto se na úvodní zásah nečekalo dlouho.
Po třech a půl minutách hry totiž Lukalu skvěle naservíroval míč nalevo pro Chadliho, jenž nabídl centr před bránu, kde si dával Thomas Meunier zatraceně záležet, aby míč trefil. Nakonec to jistila holeň, ale i ta se počítá - 1:0. Ještě v úvodní desetiminutce ztratili Angličasné ve středu pole a další brejkovou situaci řešil Lukaku tentokrát nesmyslně přihrávkou na Kevina De Bruyneho, který celou akci zabrzdil, místo toho, by přihrál na zcela neobsazeného Hazarda.
Naopak o chvíli později byl protiútok stejného celku sice o poznání kostrbatější, leč kvůli chybě obrany míč přesto doputoval k De Bruynemu, jenž prověřil Pickforda. V 17. minutě se osmělil na druhé straně Fabian Delph. Tahle navštívenka však nemohla Courtoise vyděsit. Hlavička Rubena Loftuse-Cheeka o několik sekund později už byla přeci jen zajímavější, jenže taky postrádala větší razanci.
Lukaku pak ve vápně převzal balon od De Bruyneho a kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby mu v rozhodující moment neodskočil od kopačky. Ve 20. minutě kopali poddaní královny Alžběty roh. Maguire sice předskočil Kompanyho, ovšem na rozdíl od čtvrtfinále se Švédském z toho gólová radost nevzešla. Čtyři minutky poté Sterling ideálně posunul na Kanea, jenž z hranice šestnáctky mířil mimo.
Na konci úvodní třicetiminutovky pálil Tielemans. Stones po obětavém bloku nedopustil, aby byla anglická svatyně ohrožena. Pak rozehrál rohový kop De Bruyne mimo velký čtverec na Tielemanse, z jehož nepovedené střely se vyklubal optimální centr na Tobyho Alderweirelda, který poslal svou střelu přes hlavu nad.
Angličané v závěru poločasu vůbec netušili, co by měli hrát. A tak se dohrávalo na jejich polovině, avšak bez vyložené příležitosti soupeře.
Po změně stran zaujala jako první možnost, kdy Trippier vhodil na Jesseho Lingarda, jenž jakoby nevěděl, jestli chce sám střílet, nebo nahrávat do malého vápna Kaneovi. V následující minutce se opakovala situace z první půle. Po De Bruyneho pobídce Lukaku zase nezkrotil hrací předmět, který se tak stal Pickfordovou kořistí.
Po hodině hry odešel z hrací plochy právě robustní útočník Chelsea, což znamenalo, že už nedostihne šestigólového Harryho Kanea. Ten se tak nejspíš stane vládcem kanonýrů, ačkoliv třikrát skóroval z penalty a jednou byl nastřelen! V devětašedesáté minutě zkusil z dálky štěstí Dier a nikoho nepřekvapilo, že gólman toto slabé zakončení bez obav lapil.
Na druhé straně zaváhal Kompany a Dier stál sám před Courtoisem. A znovu - kdyby se anglický záložník do balonu pořádně opřel, sotva by jej Alderweireld vykopával z brankové čáry. Zanedlouho se míč Telstar přesunul od Trippiera a Lingarda zase k Dierovi, jehož hlavička minula zařízení. The Three Lions byli aktivnější především proto, že protivník pasivně vyčkával na brejky. Další takový se uskutečnil v 76. minutě a Mertens si v jeho závěru po předchozím dlouhém sprintu neporadil podle představ.
Deset minut před vypršením řádné hrací doby zakončil kontr pro Pickforda vskutku výživným volejem Meunier. Za dalších 120 sekund ťuknul Kevin De Bruyne Hazardovi, který mohl doběhnout až do pokutového území a pravačkou dávat po zemi k bližší tyči, jelikož svůj rozhodující obranný zákrok hrubě podcenil Phil Jones - 2:0.
Po dalším protiútoku si střelec a asistent klidně mohli role vyměnit, kdyby kapitánova přihrávka nebyla tolik bídná. Rudé ďábly to mrzet nemuselo, protože svěřenci Garetha Southgatea už v závěru na obrat zcela rezignovali. A tak končí čtvrtí s alespoň drobnou útěchou v tom, že o nějakých dvacet centimetrů (Uribeho penalta od břevna před čáru po Hendersonově selhání) zlomili své prokletí v rozstřelech.
Komentáře (754)