Mistrovství světa FIFA - Mistrovství světa 2006

Žádné překvapení se v Lipsku nekonalo. Obrana Srbska a Černé Hory se musela poklonit před útočnou hrou Nizozemců, taktika neinkasovat hráčům z Balkánského poloostrova příliš dlouho nevydržela. Obranu rozebrali a jediný gól zápasu vstřelili dva angličtí legionáři ve službách tulipánu - Van Persie přihrával a Robben zakončoval.

Jak bude probíhat první poločas ukázal Arjen Robben už na jeho začátku. Hned krátce po úvodním hvizdu vyzkoušel brankáře Srbska a Černé Hory Jevriče, jestli se nezapomněl v šatně a jestli je připraven.

Následovala hluchá desetiminutovka, kdy míč kontrolovali Holanďané, ale přes srbský beton se dostávali do šancí velmi těžko. Konec oťukávání odtroubil Djordjevič, když si dal ke svačině Heitingu, přihrával do šance jednomu ze svých útočníků, kteří když už se zbavili bránících hráčů, ale srazili se a zabránili v zakončení sami sobě. Stejný moment, tedy srážka Kežmana a Miloševiče, pobavil ochozy ještě jednou.

Následovaly útočné manévry tulipánů, které vedl především jako generál Arjen Robben. Jak se zakládá moderní fotbalová akce ukázali Nizozemci v osmnácté minutě. Obrana přenesla po zisku míče hru ihned na Van Persieho, který přehodil stopery, za nimiž si už nabíhal do sóla Robben. Brankář Jevrič byl proti jeho zakončení bezmocný - 1:0. Celé to trvalo asi jako otevření plechovky od piva - zhruba čtyři vteřiny.

Robben jasně ukazoval, že je dnes při chuti. Měnil si místa s Van Persiem, nabíhal, ale nezapomínal se ani vracet. Ukázal také, že jeho pravá noha není o nic horší, než údajně silnější levačka. Za hranicí vápna krátce švihnul do balónu a většina lidí by radši strčila prsty do cirkulárky, než chytat tuto pumelici. Ne však Dragoslav Jevrič, který díky parádní robinzonádě vyrazil ránu na roh. Jen prsty ho asi řádně svrběly.

Srbové se o nic vážnějšího směrem dopředu ani nepokoušeli. Jediné dvě příležitosti zablokovala buď obrana, to byl případ Krstajičova přímého kopu, nebo míč končil vedle svatyně van der Saara, jako z hlavy Kežmana.

Nebezpečnější byli stále Nizozemci. Van Bommel našel krásným pasem přes celou šířku hřiště Robbena, ten zkusil obstřelit po zemi bránící hráče ve stylu Henryho, ale těsně vedle je pořád vedle.

Do druhé půle vstoupili horkokrevní Balkánci mnohem lépe. Svůj podíl na tom určitě měla i dvě střídání, kdy na hřiště přišel Žigič a ke konci prvního poločasu ještě Koroman. Aktivita je ale věc jedna a efektivita druhá. Možná stačilo, aby třeba Stankovič ukázal něco ze svého repertoáru, který je tak obdivován v Miláně.

Ze hry brance Van der Saara hrozilo pramalé nebezpečí. Dusno ovšem nastalo v pokutovém území tulipánů, když v šedesáté minutě hlavičkoval po rohu ve velké šanci Kežman. Jenže prostor mezi třemi tyčemi minul. Šanci na vyrovnání měl i Koroman, jeho dvě střely patřily do kategorie životu nebezpečných, ale van der Saar si s nimi poradil. Sice mu v jednom případě míč vypadl, ale protože na blízku nebyl nikdo, kdo by ho dorazil za brankovou čáru, držel holandský čahoun i nadále nulu.

Na druhé straně moc nechybělo komu jinému, než Robbenovi, aby výhru pojistil, to by ale Teamgeist z jeho nohy nesměl mířit vedle. Po něm ještě předvedl techniku zahrávání přímého volného kopu van Persie. Střela to byla prudká, přízemní, točená, leč o pár centimetrů míjela pravou tyč. A když už ani nic nepřinesly tři minuty nastavené rozhodčím Merkem, utkání skončilo jednobrankovou výhrou oranžové družiny Marka van Bastena.