Evropská liga UEFA - Evropská liga
Rozhodčí: Björn Kuipers
Diváci: ?
Reportáž
Ivanović v nastavení vystřelil Chelsea výhru nad Benficou
Chelsea to po roce opět dokázala! V modré části Londýna tentokrát sice slaví "pouze" triumf v Evropské lize, přesto je však euforie obrovská - vítěznou branku totiž vstřelil Branislav Ivanović až ve třetí minutě nastavení.
Benfica naopak odjíždí z Amsterdamu s pláčem - nejenže jí doslova mezi prsty proklouzla možnost získat cennou evropskou trofej, ale díky vývoji v domácí soutěži reálně hrozí, že i přes fantasticky rozehranou sezonu nakonec Orli skončí dvakrát těsně pod vrcholem. Dnes jim nepomohla ani proměněná penalta Óscara Cardoza, která srovnávala skóre po úvodní brance Fernanda Torrese.
Benfica vstoupila do utkání aktivněji, hráči v červeném dobře napadali a zdálo se, že jsou všude o krok dřív; zejména z pravé strany, po níž útočil André Almeida, hrozilo téměř neustále nějaké nebezpečí, jak se Blues přesvědčili už ve druhé minutě, kdy právě odtud přilétl centr na Cardoza, který se na penaltě dostal k hlavičce, ale díky pozornému bránění mířil nad. Výrazný nástup do zápasu měl také mladý útočník Rodrigo, který dával na odiv svoji technickou bravuru; k výraznějším šancím to však nevedlo.
Chelsea se v úvodu opravdu pouze bránila, ale dělala to dobře - pod taktovkou bezchybného Ivanoviće odvrátila (místy až devítičlenná!) hradba modrých dresů jak chytrou vracečku na Cardoza z 11. minuty, tak potenciálně nebezpečnou kombinaci Salvia s Gaitánem chvíli poté. Orli sice ukazovali, že jsou opravdu šikovní a vědí, jak se jednoduchými kombinacemi probít do palebných pozic, jenže Chelsea na chytré myšlenky ofenzivy v červeném reagovala propracovaným obranným blokem, a gólovky se tak diváci ne a ne dočkat. Typickou ukázkou byla situace z 15. minuty, kdy po přímém kopu vznikl před Čechem velký zmatek, ale tísněný Rodrigo se ani nadvakrát nedokázal ideálně trefit.
Po úvodní hektičtější čtvrthodině tempo zápasu opadlo, hra se přesunula do středu hřiště a Chelsea začala pomalu obléhat soupeřovo vápno; bylo to však pomalé a neefektivní, a když už to stadionem přece jen zahučelo, měla to na svědomí Benfica - jako ve 29. minutě, kdy Almeidův skvělý pas zprava odvracel spolehlivý Ivanović, nebo o čtyři minuty později, kdy spolupráce Melgareja s Rodrigem skončila střelou nad. Největší šanci první půle si však paradoxně připsali Blues, konkrétně Frank Lampard, který převzal míč za hranicí vápna a vyslal na Artura skvělý točený projektil; lisabonský brankář padal k bližší tyči, ale když balon nabral faleš, dokázal ještě zareagovat a senzačním reflexivním zákrokem v protipohybu jej vyrazil mimo tři tyče.
Na konci půle oba celky přece jen trochu ožily; Chelsea zahrozila pěkným centrem Maty, který sice dolétl k útočníkům, ale pouze do ofsajdu, zatímco Benfica zareagovala Cardozem, jenž se dokázal ve vápně probít k míči, leč přes skvělého Ivanoviće neměl šanci zakončit.
I po změně stran byli Portugalci zpočátku o něco aktivnější, a v 51. minutě dokonce Cardozo dotlačil míč do branky - Gaitán nadvakrát nacentroval do vápna a paraguayský útočník hlavou zavěsil za záda Petra Čecha, rozhodčí však gól neuznali pro milimetrový ofsajd. Tempo se však rychle vyrovnalo a Chelsea začala hrát mnohem rychleji a aktivněji; zpočátku však šlo pouze o "oťukávání", které Benfica v 59. minutě dokázala využít k nebezpečnému brejku - z levé strany přilétl pas na Cardoza, který na zadní tyči netrefil, a dopředu tak mohli naopak Londýňané..
..a přesně tak se zrodila první branka zápasu. Šlo vlastně o geniálně jednoduchou akci - Petr Čech okamžitě rozehrál až do středového kruhu, Juan Manuel Mata z první posunul na nabíhajícího krajana Torrese, a do té doby nepříliš viditelný útočník přesprintoval přes bránícího Luisaa, položil si Artura, zkušeně jej obešel a v pravý čas zakončoval do prázdné branky. 0:1.
Odpověď ze strany papírově domácího celku však na sebe nenechala dlouho čekat; konkrétně pouze 8 minut. César Azpilicueta zahrál ve výskoku ve vápně rukou, a verdikt byl jasný - tohle nemohlo skončit jinak než penaltou. Míč si na bílý puntík postavil aktivní Cardozo, který sice se střelou po odpískání dlouho váhal, nakonec však sebral odvahu počkat si na Čechův pohyb a napálit míč prudce po zemi - 1:1.
Fotbal po přestávce byl mnohem vyrovnanější a pro diváka záživnější než v první pětačtyřicetiminutovce; oba týmy hrály v rychlejším tempu a pružněji se přesouvali mezi oběma vápny. O něco nebezpečnější byla Chelsea, zejména pak Torres, kterého úvodní branka nabudila a hrál s velkou chutí; k šancím to však nevedlo, pokud nepočítáme situaci ze 75. minuty, kdy se někdejší střelec Liverpoolu skácel ve vápně po souboji s Luisaem, leč rozhodčí nijak nereagoval. O čtyři minuty později pak měl Torres možnost finální přihrávky po rychlém brejku, ale míč z jeho kopačky dobře postaveného Ramirese trestuhodně minul.
Benfica byla v tu chvíli trochu upozaděným týmem, ale znovu o sobě dala vědět v 82. minutě, a byl u toho kdo jiný než Cardozo - jeho výborná střela zpoza vápna se snášela pod břevno, Čech však byl připraven a míč výborným zákrokem konečky prstů vyrazil nad. Chelsea mohla zahrozit z dalšího brejku, ale před Ramiresem v dobré pozici upálil míč obětavý kapitán Luisao; víc to v modré části ochozů zahučelo v 88. minutě, kdy se Lampard po ose Luiz - Torres dostal k parádnímu projektilu, proti němuž by Artur neměl nárok, kdyby byl neskončil smolně pouze na břevně.
To už se utkání pomalu přehouplo do nastaveného času a zdálo se, že se diváci v Amsterdamu mohou těšit na prodloužení; Chelsea však zlepšený výkon ve druhé půli nakonec dotáhla do vítězné tečky, a to doslova pár vteřin před vypršením stanoveného tříminutového nastavení. Standardku výtečně rozehrál Mata, který ve velkém vápně našel hlavu Ivanoviće, a Arturovi nezbylo než se za míčem pouze ohlédnout - 1:2.
Ani to však nemusel být konec - po bouřlivých oslavách nastal čas ještě na jeden portugalský útok, a pouze obrovské štěstí - nebo, lépe řečeno, skvělý obranný zákrok Garyho Cahilla - zabránily Benfice v dalším srovnání skóre. Celý zápas výtečný Ivanović tentokrát chyboval a pustil do zakončení Cardoza, avšak mladý reprezentační stoper včas zatáhl za záchrannou brzdu a klíčovým skluzem odstartoval vítězné oslavy Chelsea.
Benfica naopak odjíždí z Amsterdamu s pláčem - nejenže jí doslova mezi prsty proklouzla možnost získat cennou evropskou trofej, ale díky vývoji v domácí soutěži reálně hrozí, že i přes fantasticky rozehranou sezonu nakonec Orli skončí dvakrát těsně pod vrcholem. Dnes jim nepomohla ani proměněná penalta Óscara Cardoza, která srovnávala skóre po úvodní brance Fernanda Torrese.
Benfica vstoupila do utkání aktivněji, hráči v červeném dobře napadali a zdálo se, že jsou všude o krok dřív; zejména z pravé strany, po níž útočil André Almeida, hrozilo téměř neustále nějaké nebezpečí, jak se Blues přesvědčili už ve druhé minutě, kdy právě odtud přilétl centr na Cardoza, který se na penaltě dostal k hlavičce, ale díky pozornému bránění mířil nad. Výrazný nástup do zápasu měl také mladý útočník Rodrigo, který dával na odiv svoji technickou bravuru; k výraznějším šancím to však nevedlo.
Chelsea se v úvodu opravdu pouze bránila, ale dělala to dobře - pod taktovkou bezchybného Ivanoviće odvrátila (místy až devítičlenná!) hradba modrých dresů jak chytrou vracečku na Cardoza z 11. minuty, tak potenciálně nebezpečnou kombinaci Salvia s Gaitánem chvíli poté. Orli sice ukazovali, že jsou opravdu šikovní a vědí, jak se jednoduchými kombinacemi probít do palebných pozic, jenže Chelsea na chytré myšlenky ofenzivy v červeném reagovala propracovaným obranným blokem, a gólovky se tak diváci ne a ne dočkat. Typickou ukázkou byla situace z 15. minuty, kdy po přímém kopu vznikl před Čechem velký zmatek, ale tísněný Rodrigo se ani nadvakrát nedokázal ideálně trefit.
Po úvodní hektičtější čtvrthodině tempo zápasu opadlo, hra se přesunula do středu hřiště a Chelsea začala pomalu obléhat soupeřovo vápno; bylo to však pomalé a neefektivní, a když už to stadionem přece jen zahučelo, měla to na svědomí Benfica - jako ve 29. minutě, kdy Almeidův skvělý pas zprava odvracel spolehlivý Ivanović, nebo o čtyři minuty později, kdy spolupráce Melgareja s Rodrigem skončila střelou nad. Největší šanci první půle si však paradoxně připsali Blues, konkrétně Frank Lampard, který převzal míč za hranicí vápna a vyslal na Artura skvělý točený projektil; lisabonský brankář padal k bližší tyči, ale když balon nabral faleš, dokázal ještě zareagovat a senzačním reflexivním zákrokem v protipohybu jej vyrazil mimo tři tyče.
Na konci půle oba celky přece jen trochu ožily; Chelsea zahrozila pěkným centrem Maty, který sice dolétl k útočníkům, ale pouze do ofsajdu, zatímco Benfica zareagovala Cardozem, jenž se dokázal ve vápně probít k míči, leč přes skvělého Ivanoviće neměl šanci zakončit.
I po změně stran byli Portugalci zpočátku o něco aktivnější, a v 51. minutě dokonce Cardozo dotlačil míč do branky - Gaitán nadvakrát nacentroval do vápna a paraguayský útočník hlavou zavěsil za záda Petra Čecha, rozhodčí však gól neuznali pro milimetrový ofsajd. Tempo se však rychle vyrovnalo a Chelsea začala hrát mnohem rychleji a aktivněji; zpočátku však šlo pouze o "oťukávání", které Benfica v 59. minutě dokázala využít k nebezpečnému brejku - z levé strany přilétl pas na Cardoza, který na zadní tyči netrefil, a dopředu tak mohli naopak Londýňané..
..a přesně tak se zrodila první branka zápasu. Šlo vlastně o geniálně jednoduchou akci - Petr Čech okamžitě rozehrál až do středového kruhu, Juan Manuel Mata z první posunul na nabíhajícího krajana Torrese, a do té doby nepříliš viditelný útočník přesprintoval přes bránícího Luisaa, položil si Artura, zkušeně jej obešel a v pravý čas zakončoval do prázdné branky. 0:1.
Odpověď ze strany papírově domácího celku však na sebe nenechala dlouho čekat; konkrétně pouze 8 minut. César Azpilicueta zahrál ve výskoku ve vápně rukou, a verdikt byl jasný - tohle nemohlo skončit jinak než penaltou. Míč si na bílý puntík postavil aktivní Cardozo, který sice se střelou po odpískání dlouho váhal, nakonec však sebral odvahu počkat si na Čechův pohyb a napálit míč prudce po zemi - 1:1.
Fotbal po přestávce byl mnohem vyrovnanější a pro diváka záživnější než v první pětačtyřicetiminutovce; oba týmy hrály v rychlejším tempu a pružněji se přesouvali mezi oběma vápny. O něco nebezpečnější byla Chelsea, zejména pak Torres, kterého úvodní branka nabudila a hrál s velkou chutí; k šancím to však nevedlo, pokud nepočítáme situaci ze 75. minuty, kdy se někdejší střelec Liverpoolu skácel ve vápně po souboji s Luisaem, leč rozhodčí nijak nereagoval. O čtyři minuty později pak měl Torres možnost finální přihrávky po rychlém brejku, ale míč z jeho kopačky dobře postaveného Ramirese trestuhodně minul.
Benfica byla v tu chvíli trochu upozaděným týmem, ale znovu o sobě dala vědět v 82. minutě, a byl u toho kdo jiný než Cardozo - jeho výborná střela zpoza vápna se snášela pod břevno, Čech však byl připraven a míč výborným zákrokem konečky prstů vyrazil nad. Chelsea mohla zahrozit z dalšího brejku, ale před Ramiresem v dobré pozici upálil míč obětavý kapitán Luisao; víc to v modré části ochozů zahučelo v 88. minutě, kdy se Lampard po ose Luiz - Torres dostal k parádnímu projektilu, proti němuž by Artur neměl nárok, kdyby byl neskončil smolně pouze na břevně.
To už se utkání pomalu přehouplo do nastaveného času a zdálo se, že se diváci v Amsterdamu mohou těšit na prodloužení; Chelsea však zlepšený výkon ve druhé půli nakonec dotáhla do vítězné tečky, a to doslova pár vteřin před vypršením stanoveného tříminutového nastavení. Standardku výtečně rozehrál Mata, který ve velkém vápně našel hlavu Ivanoviće, a Arturovi nezbylo než se za míčem pouze ohlédnout - 1:2.
Ani to však nemusel být konec - po bouřlivých oslavách nastal čas ještě na jeden portugalský útok, a pouze obrovské štěstí - nebo, lépe řečeno, skvělý obranný zákrok Garyho Cahilla - zabránily Benfice v dalším srovnání skóre. Celý zápas výtečný Ivanović tentokrát chyboval a pustil do zakončení Cardoza, avšak mladý reprezentační stoper včas zatáhl za záchrannou brzdu a klíčovým skluzem odstartoval vítězné oslavy Chelsea.
Komentáře (1592)