Evropská liga UEFA - Evropská liga
Rozhodčí: Antony Gautier
Diváci: 27.000
Reportáž
Atlético od ztráty uchránila pozdní trefa Rodrigueze
Česko-Španělsko 1:1. Atlético se na posledních deset minut přeci jen probralo, aby dalo vzpomenout na svou nálepku obhájce trofeje, přesto fanouškovy oči během tohoto klání trpěly. A to i proto, že Plzeň dnes nepředvedla ten svůj klasický nebojácný fotbal, jakým se v Evropě prezentovala loni i letos.
Jestliže na Letné se střílelo ostrými a navýsost efektivně, jiný český zástupce v Evropské lize se svým sokem sehrál o mnoho hůře koukatelnou partii. Ospalý projev z obou stran provázela jakási nevědomost atletů, kterak si vepředu počínat bez svého vrchního střelce Falcaa. Plzeň pro změnu bez lídra záložní řady, dirigenta Horvátha, musela sázet striktně na brejky - a ani to jí nevyhovovalo.
Zejména od Atlétika to pak byla dost úporná taktika "všechno na Adriána". Falcao očividně velmi chyběl. Jeho kolega se totiž v úvodní části předvedl maximálně pádem v pokutovém území po kose Limberského, která možná i mohla být potrestána penaltou. Nicméně nebyla, a tak se madridští nejvíce přiblížili brance po Kokeho individuálním průniku a prachmizerné koncovce. Tu dříve představil také Bakoš, když plzeňští v 38. minutě konečně sebevědomě vyrazili dopředu, po své oblíbené pravé straně.
To bylo od úvodní části zhruba všechno, ta druhá začala optickým tlakem domácích, černí se ovšem dál celkem v pohodě bránili. Navíc o sobě brzy dali opět vědět táhlou Procházkovu ránu z přímého kopu, po níž se efektně vrhl Asenjo. Tento štiplavý projektil vlastně šlo mít v inkriminované 57. minutě za největší příležitost dosavadního průběhu utkání. Smutná, leč neoddiskutovatelná pravda.
Ke smůle všech přítomných pak koukatelnosti duelu nikterak nepřispěl ani asistent rozhodčího, který v 72. minutě anuloval krásnou akci tandemu Darida-Hanousek. Jakkoliv by pak stejně zněla pouze tyčka, alespoň by divák nepřišel o ojedinělý (a legitimní) vzruch; a podobně na tom byla i situace z 86. minuty, kdy pro změnu zdvižený praporek zřejmě odepřel hostům zajímavé přečíslení 2 na 1.
Naproti tomu Atlético ještě hrozilo dovoleným způsobem; snad poprvé doopravdy, hned natřikrát a jednou úspěšně. Střídající Raúl García nejprve v ideální pozici nezakončoval ideálně, podruhé už nechal vyniknout parádní reflex Kozáčika. A pak přišla Rodriguezova nádhera. Ve druhé minutě nastavení si někdejší křídelník Porta za vápnem lehce nadhodil míč do vzduchu, aby se nadechl k úžasné pumelici, s níž si Kozáčik nemohl vědět rady.
Jestliže na Letné se střílelo ostrými a navýsost efektivně, jiný český zástupce v Evropské lize se svým sokem sehrál o mnoho hůře koukatelnou partii. Ospalý projev z obou stran provázela jakási nevědomost atletů, kterak si vepředu počínat bez svého vrchního střelce Falcaa. Plzeň pro změnu bez lídra záložní řady, dirigenta Horvátha, musela sázet striktně na brejky - a ani to jí nevyhovovalo.
Zejména od Atlétika to pak byla dost úporná taktika "všechno na Adriána". Falcao očividně velmi chyběl. Jeho kolega se totiž v úvodní části předvedl maximálně pádem v pokutovém území po kose Limberského, která možná i mohla být potrestána penaltou. Nicméně nebyla, a tak se madridští nejvíce přiblížili brance po Kokeho individuálním průniku a prachmizerné koncovce. Tu dříve představil také Bakoš, když plzeňští v 38. minutě konečně sebevědomě vyrazili dopředu, po své oblíbené pravé straně.
To bylo od úvodní části zhruba všechno, ta druhá začala optickým tlakem domácích, černí se ovšem dál celkem v pohodě bránili. Navíc o sobě brzy dali opět vědět táhlou Procházkovu ránu z přímého kopu, po níž se efektně vrhl Asenjo. Tento štiplavý projektil vlastně šlo mít v inkriminované 57. minutě za největší příležitost dosavadního průběhu utkání. Smutná, leč neoddiskutovatelná pravda.
Ke smůle všech přítomných pak koukatelnosti duelu nikterak nepřispěl ani asistent rozhodčího, který v 72. minutě anuloval krásnou akci tandemu Darida-Hanousek. Jakkoliv by pak stejně zněla pouze tyčka, alespoň by divák nepřišel o ojedinělý (a legitimní) vzruch; a podobně na tom byla i situace z 86. minuty, kdy pro změnu zdvižený praporek zřejmě odepřel hostům zajímavé přečíslení 2 na 1.
Naproti tomu Atlético ještě hrozilo dovoleným způsobem; snad poprvé doopravdy, hned natřikrát a jednou úspěšně. Střídající Raúl García nejprve v ideální pozici nezakončoval ideálně, podruhé už nechal vyniknout parádní reflex Kozáčika. A pak přišla Rodriguezova nádhera. Ve druhé minutě nastavení si někdejší křídelník Porta za vápnem lehce nadhodil míč do vzduchu, aby se nadechl k úžasné pumelici, s níž si Kozáčik nemohl vědět rady.
Komentáře (543)