Evropská liga UEFA - Evropská liga

Psychika je ošemetná věc a slávisté s její regulaci mají, zdá se, velké problémy. Po nadějném výkonu v první půli se červenobílí totálně sesypali a dovolili soupeři udělat z jinak vyrovnaného utkání skoro až frašku. Draví Francouzi zkrátka nebyli k udržení a na rozdíl od pražanů dřeli do poslední chvíle, pročež nakonec slaví triumfální vítězství 5:1.

O tom, že hráče Lille skutečně tíží psychická deka, jsme se mohli přesvědčit hned v úvodních minutách zápasu. Hosté na soupeře vyrukovali s mimořádně bojácnou taktikou a na sebedůvěře jim rozhodně nepřidala ani renonce Emmersona z páté minuty, kdy brazilský bek napálil forčekujícího Šenkeříka a dostal tak vlastního golmana do značných problémů. Butelle nastalou situaci řešil bleskovým vyběhnutím proti osamocenému útočníkovi Slavie, kterého tím dokonale zaskočil, ale zároveň i fauloval. Poté, co pochopitelně uviděl žlutou kartu, navíc neodhadl směr Belaidova pokutového kopu a pražané šli do vedení. V následujících minutách se bojovalo hlavně ve středu hřiště. Přesto o zajímavé okamžiky nebyla nouze. Kupříkladu Jandova minela nabídla hostům první možnost ke skórování, kterou ovšem po přihrávce Hazarda pohrdl Souquet. Chybující slávista se pak snažil své selhání odčinit, když ve 25. minutě vyrazil k ojedinělému brejku. Slabší koordinace pohybu však zavinila, že z nadějného přečíslení nakonec nevzešlo vůbec žádné nebezpečí pro soupeřovu svatyni.

Do konce poločasu se pak víceméně vše točilo kolem neohroženě pálícího Belaida. Ten se nejprve v minutě třiatřicáté nadechl k parádní bombě z dobrých pětadvaceti metrů a pořádně poděsil Butelleho. To byla Tunisanova pravačka, jeho neméně skvostná rána levačkou přikvačila na scénu o necelých deset minut později a zařídila Butellemu úspěšný let vstříc levé šibenici. V těchto chvílích se už spíš hrálo nahoru-dolů, než že by slávisté bušili do zatažené obrany protivníka, tak jako v úvodu zápasu.

Možná taky právě proto, že mu konečně vyrazili naproti, potkali se fotbalisté Lille hned zkraje druhého dějství s panem štístkem. A takové setkání znamenalo nerozhodný stav skóre. Prudký centr Hazarda neomylně směřující k Aubameyangovi si totiž do vlastní sítě holení nešťastně srazil Marek Suchý. Ve 47. minutě se tak startovalo nanovo. Lépe znovu začala Slavia. Vomáčka jen taktak nedosáhl na pěkný centr Hlouška, který posléze sám testoval svoji kopací techniku. Svou silnou levou nohou ovšem nezacílil přesně.

Momentálně se tak trochu opakovala nedávná historie. Les Dogues opět, jako na začátku, jenom čekali na to, s čím přijde soupeř, a zejména uprostřed pole chvílemi hrubě nestíhali. Každopádně červenobílí si dlouho nedokázali vytvořit něco víc než jen optickou převahu. Šance jejich hře scházely až zoufalým způsobem. A tak to nakonec byli právě oni, kdo se musel třást strachy. Vittekova hlavička do tyče ještě nic neznamenala, snad jen planý poplach, neboť slovenský forvard stál v ofsajdu, avšak když zazvonila slávistická branková konstrukce podruhé, byli domácí opravdu blízko inkasování. Po Dumontově kolmici o sobě dal tehdy poprvé vědět střídající útočník Frau, přičemž napodruhé už se nemýlil. Pražané zase stáli až příliš daleko od sebe a Frauovi tím notně usnadnili cestu za vedoucím gólem. Někdejší hráč Lyonu si s prodlouženou přihrávkou za obranu věděl rady a podél levé ruky Martina Vaniaka uklidil míč do sítě.

Posledních patnáct minut duelu už se neslo jen ve znamení červenobílého trápení a sebevědomých průniků hostí. Jeden takový pak znamenal definitivní konec slávistických nadějí. V 85. minutě se kolem Hubáčka prodral k přízemnímu centru Hazard a Gervinho již pouze plnil snadnou úlohu doklepávače. Z kdysi vyrovnaného klání se teď rázem stávala jednostranná záležitost. Čtvrtou branku přidal mladíček Souquet, když hlavou zblízka navázal na nadýchaný centr Vandama. O tu pátou se postaral Gervinho, který si ještě neodpustil zesměšnění Vomáčky a suverénní zakončení podél bližší tyče.