Vzkříšení tradičního klubu, vrací se SuperDepor? Ambiciózní majitel A Coruni má jasnou vizi

Ještě před pár lety se slavná značka z Galicie topila v dluzích a nacházela se až ve třetí nejvyšší španělské soutěži. Pak však přišla záchrana v podobě nové majitelské struktury a Deportivo se postupnými krůčky dokázalo z nižších pater probojovat až zpět do královské LaLigy, kde si prozatím vede obstojně. Za sebevědomým vstupem stojí dlouhodobá koncepce, ale i povedené léto na přestupovém trhu. Jak se A Coruňa proměnila ze skomírajícího giganta v jeden z nejambicióznějších projektů ve španělském fotbale?

Poslední desetiletí bylo pro Deportivo jako jízda na horské dráze. Éra SuperDeporu, který na začátku tisíciletí zažíval jeden úspěch za druhým, byla pryč, a klub z Riazoru okusil tvrdý pád. Problémem byly především obrovské dluhy, které již na konci sezony 2011/12 činily 98,7 milionu eur. Tyto dluhy se postupem let ještě více prohlubovaly a v roce 2013 klub vstoupil do insolvenčního řízení, ve kterém byly jeho závazky vyčísleny na 156,3 milionu eur.

Tyto dluhy pak přirozeně negativně působily na sportovní výsledky. Sestupy ze sezon 2010/11 a 2012/13 ještě Deportivo dokázalo napravit okamžitým návratem mezi elitu, avšak pád v ročníku 2017/18 definitivně odstartoval propad tradičního celku. Již v sezoně 2019/20 A Coruňa zamířila do třetí ligy, tedy jen dva roky po pádu z LaLigy. Právě v roce 2020, kdy bylo Deportivo pravděpodobně v té největší krizi, však přišla záchrana od banky jménem Abanca, která místo vymáhání dluhy kapitalizovala a získala tím akcie v klubu. Tím se Abanca v čele s Juanem Carlosem Escotetem, který byl podle Forbesu v roce 2025 pátým nejbohatším Španělem, stala majoritním vlastníkem Deportiva, a zároveň ho postupně zbavila dluhů.

To, že banka vlastní fotbalový klub, je v Evropě raritou - Abanca je v současnosti jedinou, která vlastní evropský velkoklub. Silné finanční zázemí se však nepromítlo ihned. Depor ve třetí nejvyšší soutěži strávil čtyři sezony, během kterých se klub postupně konsolidoval, a až v ročníku 2023/24 dokázal vybojovat návrat do LaLigy2. Zde strávil sezony dvě, přičemž v té loňské dokázal vybojovat vytoužený návrat mezi španělskou smetánku.

Stále však podle výkonného ředitele Massima Benassiho není Deportivo profitabilní. Podle něj je tak momentálně největším cílem udržet celek v LaLize dlouhodobě a zároveň z něj udělat výdělečný tým nezávislý na prodeji hráčů. To se má povést díky obrovskému nárůstu příjmů z vysílacích práv (přibližně 40 milionů eur), smlouvy s Nike, nového klubového muzea a dalších komerčních aktivit. Právě profitabilita je klíčová s ohledem na Financial Fair Play, jelikož díky ní bude klub moci více utrácet na platech a přestupech.

Investice však neplánuje pouze do kádru, ale také do tréninkového centra a rozšíření akademie, na což je připraveno 50 milionů eur. To jde ruku v ruce s novou politikou, podle které musí být alespoň čtvrtina hráčů prvního týmu odchovanci. To sice zatím neplní, jelikož v kádru A-týmu jich má momentálně pět, z nichž do hry nastoupili zatím jen Yeremay Hernández, David Mella a Kevin Sanchez. To by se však do budoucna mělo podle Benassiho změnit.

Od nováčků ve španělské nejvyšší soutěži se většinou čekají pokorná prohlášení o tom, že je záchrana hlavním cílem, v Deportivu to je však trochu jiné. Majitel a prezident Escotet se při oslavách postupu nechal slyšet, že jeho cílem je atakovat příčky zaručující evropské poháry. Poté sice svoje slova krotil tím, že jsou skromní a toto je nejlepší možný scénář, avšak z jeho rétoriky lze cítit, že Depor do LaLigy nepřišel bojovat o udržení.

To Deportivo, které v letošním roce slaví 120 let od svého založení, potvrdilo již v prvních pěti kolech, ve kterých vybojovalo devět bodů za dvě vítězství a tři remízy. Kromě A Coruni byl v LaLize po pěti kolech už jen jeden celek, který zůstával neporažen, a to úřadující mistr z Barcelony. V kole šestém už sice Depor podlehl neoblíbenému soupeři ze Sevilly, kterou naposledy porazil v roce 2010, avšak i tak se stále nachází na solidní sedmé pozici.

Vydařený vstup do sezony je bezpochyby součástí dlouhodobé koncepce Deportiva, avšak velmi výrazně k němu přispělo i aktivní počínání na přestupovém trhu. Vedení A Coruni vědělo, že po postupu mezi elitu musí kádr zocelit, a v létě tak mohutně posilovalo. Depor na trhu vsadil na kombinaci ostřílených fotbalistů se zkušenostmi z nejlepších evropských soutěží, a mladých talentů, kteří mají potenciál stát se klíčovými články galicijského celku. Díky tomu v létě utratil více než 25 milionů eur, což ve Španělsku překonal pouze Real Madrid (225 milionů eur), Barcelona (184 milionů eur), Atlético Madrid (123 milionů eur) a Real Betis (30,5 milionů eur).

Bezpochyby nejvýraznější posilou je gabonský veterán Pierre-Emerick Aubameyang, který se po svém letním příchodu na Riazor prosadil v pěti po sobě jdoucích ligových utkáních a s bilancí 5+2 je bezpochyby nejvýraznějším fotbalistou Deportiva. Zkušenosti z Anglie nebo Barcelony pak přinesl křídelník Adama Traoré, který po svém příchodu z West Hamu již třikrát naskočil, avšak prozatím se kromě vlastního gólu střelecky neprosadil.

Naopak defenzivu přišel zocelit uruguayský stoper José Mária Giménez, který po dlouhých 13 sezonách vyměnil barvy Atlétika Madrid, ve kterých získal i dva mistrovské tituly, a Angeliňo, jenž přišel na hostování s opcí z italského AS Řím. Právě druhý jmenovaný dokonce vyrostl v akademii Deportiva, avšak již v 16 letech si ho vyhlédl Manchester City, který za něj zaplatil 4,5 milionu eur.

Tyto zkušené fotbalisty pak Deportivo doplnilo talentovanými hráči v čele s Marcem Casadem, který dorazil na hostování s opcí z Barcelony. Právě záložník se 75 starty v dresu Blaugranas má být klíčovou postavou ve středu hřiště, kde ho bude doplňovat další letní posila v podobě Lorenza Amatucciho. Tento italský záložník, který přišel z Fiorentiny za 2,5 milionu eur, se ve Španělsku ukázal již v minulé sezoně, kdy hájil barvy Las Palmas, a vypadá to, že na něj budou sázet i na Riazoru, jelikož v dosavadní sezoně na hřišti nechyběl ani minutu.

Akvizicí do útoku pak byl dvacetiletý Jonathan Asp Jensen, který prošel akademií Bayernu, a do obrany zase o rok mladší Bright Ede, jenž v minulé sezoně hájil barvy Motoru Lublin. Oba mladí fotbalisté pak stáli stejnou sumu, tedy šest milionů eur.

Zdánlivě posledním dílem do skládačky pak je brankář Leo Román, který za devět milionů eur přišel ze sestoupivší Mallorky. Román však i přes pád do druhé ligy podával stabilní výkony, a dokonce si vysloužil pozvánku do španělského národního týmu, v jehož barvách se představil v přátelském zápase proti Iráku.

Podařený vstup do sezony i aktivita na přestupovém trhu naznačují, že Deportivo má opravdu ambice v LaLize dlouhodobě zůstat a možná i atakovat horní polovinu tabulky, avšak před klubem teď primárně stojí výzva profitability. Abanca jistě dala tradičnímu celku základ, na kterém může celek z Riazoru bezpochyby stavět, ovšem nejdůležitější jsou výkony na hřišti, které rozhodnou, zda bude A Coruňa moci do budoucna pomýšlet na návrat do evropských pohárů, nebo bude do posledního kola bojovat o záchranu mezi španělskou smetánkou.

Až následující měsíce ukážou, zda je klubová strategie udržitelná, a zda má projekt Juana Carlose Escoteta opravdu sílu na to alespoň vzdáleně připomenout éru Superdeporu.