Štrasburk strojem na miliony z přestupů. Spolupráce s Chelsea nese úspěch, kritiku i spory

Štrasburk v létě 2023 převzala společnost BlueCo, která rovněž vlastní Chelsea. Ačkoliv je v rámci multi-klubového modelu francouzský celek níže situovaný v potravinovém řetězci, změna v majitelské struktuře mu značně prospěla ze sportovního hlediska i při generování profitu na hráčích. Čerstvým příkladem je dohodnutý transfer Diega Moreiry (22) do AC Milán. Změny ve fungování klubu ale mají i svá úskalí.

Společnost BlueCo převzala Štrasburk před třemi lety za 75 milionů eur. Pro americké majitele šlo o první z několika celků, které údajně plánovali pořídit v rámci budování multi-klubové sítě napříč Evropou. Pozornost následně přesměrovali do Portugalska, dodnes ale k další akvizici nedošlo a zůstává jen spojení Alsasanů s Chelsea.

Jde o rostoucí trend. V moderním fotbale jsou po světě desítky klubů, které spadají do určitých skupin. Největší globální sítí se chlubí City Football Group, na pomyslném vrcholu pyramidy skládající se z 13 celků je Manchester City. Dalším známým příkladem je ten pod záštitou Red Bullu.

Do podvědomí fanoušků se nově dostává i Black Knight Football Club v čele s Bournemouthem. Eagle Football Group kontroverzního majitele Johna Textora pak vlastní Lyon, Botafogo a donedávna i Crystal Palace. Dalším, ale ne posledním příkladem, je miliardář Tony Bloom, jemuž patří Brighton - rovněž má menšinový podíl v několika evropských týmech.

Důvodů pro budování multi-klubových modelů je několik. Většina se točí kolem peněz, sdílení know-how a rozvoje hráčů. Lépe lze navíc využívat rozsáhlého skautingu, daný celek již není limitovaný na místa v jednom kádru. Někdejší spolupráce Londýňanů s Vitesse pod Romanem Abramovičem byla ve srovnání s dnešním projektem pouhým zárodkem.

V případě Štrasburku se po pouhých třech letech nabízí zpětný pohled na to, jaké reálné výsledky změna v majitelské struktuře přinesla.

Alsasané v tomto tisíciletí před příchodem BlueCo získali celkem přibližně 130 milionů eur na prodejích. Tuto částku francouzský celek pohodlně předčí jen v rámci probíhajícího přestupového okna.

Rekordní prodej Valentína Barca do Chelsea za 40 milionů eur vydrží jen pár týdnů, AC Milán se dohodl na koupi wingbeka Moreiry za 50 milionů plus bonusy. Ipswich dále pořídil duo Julio Enciso - Abdoul Ouattara celkem za dalších 50 milionů. Zmíněná pětice přitom přišla dohromady za 21,5 milionu eur. Rovněž k Blues pak zamířil Emmanuel Emegha za 25 milionů, což byl dvojnásobek pořizovací ceny.

Francouzský klub dosud těžil nejen z přímé spolupráce s Chelsea v rámci přestupů a hostování, ale také ze sdíleného know-how a datového skautingu. I výsledky na hřišti se zlepšily. Od postupu do Ligue 1 v sezoně 2017/18 končili Alsasané průměrně kolem 12. příčky, poslední dva ročníky završili na sedmém a osmém místě. Díky tomu nahlédli i do pohárové Evropy, kdy cesta Konferenční ligou skončila až před branami finále na úkor Vallecana.

Navýšení příjmů sice potěší, fotbal ale má být na prvním místě pro fanoušky. A významná část skalních příznivců Štrasburku odmítá BlueCo přijmout. Organizují protesty, chystají transparenty a názor dávají znát i na tribunách během zápasů.

Mezi příznivci v malebném městě na pohraničí s Německem panují především obavy ohledně ztráty identity klubu, který bude operovat a i na něj bude nahlíženo jako na B-tým Chelsea. Noví majitelé podle některých fanoušků zkrátka nemají na prvním místě zájmy tradičního celku, který pořídili.

V rámci tohoto vztahu budou Alsasané mnohdy vnímáni jako "feeder" klub, který budou Londýňané využívat pro své potřeby. Když se například Blues nedaří prodat nechtěného hráče, jako nouzovou cestu zvolí právě prodej či hostování do Štrasburku.

Toto léto je s přesunem na Stade de la Meinau spojováno několik hráčů ze Stamford Bridge. Omari Kellyman dorazil v roce 2024 z Aston Villy za 22,5 milionu eur, opačným směrem se téhož dne vydal Ian Maatsen za 44,5 milionu eur. Tato dohoda s sebou přinesla vlnu kontroverze - v Anglii se řešilo, zdali oba kluby neobešly finanční pravidla nafouknutím cen odchovanců, jejichž prodej lze do účetních knih zaznamenat jako okamžitý čistý profit.

Za Blues neodehrál dvacetiletý talent v soutěžním utkání ani minutu, nyní by se mohl natrvalo připojit k francouzskému mužstvu. Ani Deivid Washington se v Anglii nechytil a nyní je kandidátem na hostování ve Štrasburku - kam měl zamířit už předloni, ale vinou žonglování s omezeným množstvím slotů pro zahraniční hostování z této dohody nakonec sešlo. S dočasným přesunem do Francie je spojován i navrátilec po trestu za doping Mychajlo Mudryk.

Pokud se naopak nějakému hráči ve Štrasburku začne dařit, zamíří buď opačným směrem, nebo na něm klub vydělá u jiného zájemce. Kádr se pravidelně rozprodává a vzápětí omlazuje, neboť právě mladíci mají potenciál na nárůst hodnoty. Od léta 2023 došlo k 21 přesunům hráčů mezi Chelsea a Štrasburkem.

To přímo zasahuje do sportovních ambicí klubu. V sezoně 2024/25 byl tým blízko kvalifikaci do Ligy mistrů, nakonec si zajistil alespoň Konferenční ligu skrze sedmou příčku. Vzhledem ke kvalitě kádru a nižší konkurenceschopnosti Ligue 1 se o rok později dal očekávat další vzestup s ambicemi na milionářskou soutěž, během turbulentního léta ale došlo k desítkám přesunů a tým nakonec skončil osmý, bez Evropy.

Částečná ztráta identity, podřadná role ve vztahu s Chelsea a limitace sportovních úspěchů na úkor výdělečných prodejů jsou kompromisem za posun, který Štrasburk pod BlueCo bezpochyby zaznamenal.

Na definitivní závěry o tom, jak moc tento model skutečně omezuje ambice Štrasburku, je po třech letech ještě brzy. Napovědět může blížící se sezona pod vedením nového trenéra Huga Oliveiry - pátého kouče v éře BlueCo.