Simič vystřílel Sabahu Ligu mistrů. Udeří někdejší mladík Příbrami i proti Slavii?

Zřejmě nikdo se nezasloužil o postup fotbalistů ázerbájdžánského Sabahu do Ligy mistrů víc než srbský ofenzivní záložník Veljko Simič (31). V osmi utkáních předkol nasázel šest gólů, na jeden přihrál, což byla před rozhodujícím duelem, v němž už se neprosadil, celá polovina produkce celého týmu. Právě na něj si bude muset dát obrana Slavie bedlivý pozor.

Už se jednou potkali. Před 13 lety. V české juniorské lize. Osmnáctiletý Simič byl tehdy jako čerstvá posila Basileje na zkoušce v Příbrami, zda by v dresu jejího týmu U19 nemohl hostovat. Zařídil to někdejší reprezentant Vratislav Lokvenc, v té době skaut švýcarského klubu. Talentovaný Srb nastoupil právě na hřišti Slavie, která porazila favorita 3:2. Víc v Česku nestihl. V týmu, v němž tehdy působil třeba Antonín Barák, nezaujal.

A po dvoutýdenních testech, což byla minimální dohodnutá délka zkoušky, se vrátil zase do Švýcarska. "Aby k nám hráč přišel, musí být lepší než ti, které zde máme. Jinak sem nemá smysl cizince přivádět," předeslal dopředu tehdejší generální ředitel středočeského klubu Petr Větrovský.

Asi se příliš trenéři nespletli, mrštný křídelník se totiž prosadil až o pět let později, kdy se velkou oklikou vrátil do mateřské Crvene zvezdy Bělehrad. S ní si v roce 2018/19 zahrál hlavní fázi Ligy mistrů, na pravé straně marně chytal Kyliana Mbappého v dresu PSG, u slavného domácího triumfu nad Liverpoolem chyběl.

A milionářské soutěže se dočkal po osmi letech. "Donesl do ní Sabah na svých zádech. Není to jen o jeho gólech a přihrávkách, spoluhráči se mohou spolehnout, že když má míč u nohy, je u něj v bezpečí jako poklad zamknutý v sejfu," napsal vzletně srbský web xtipsport.rs.

Simič se v předkolech trefil pětkrát v řadě, to je velká rarita. Prosadil se v obou zápasech proti finskému Kuopiu i dánskému Aarhusu a pak přidal trefu ještě proti Beer Ševě. Žádnému jinému zástupci ázerbájdžánského fotbalu se takový kousek nepoštěstil (mimochodem hráčům českých či československých týmů se za celou historii Ligy mistrů či předešlého Poháru mistrů evropských zemí povedlo skórovat maximálně ve třech duelech za sebou). "Je vždycky hezké vytvořit nějaký rekord. Nejvíc se však snažím o to pomoct mému týmu k úspěchům," uvedl Simič.

Na hřišti má v týmu poměrně volnost, z křídla se mění v útočníka. Říká, že ho nikdo nepochopil během jeho kariéry tolik jako současný kouč Valdas Dambrauskas. A zapadá do živelného souboru. "Je pravda, že dáváme i dostáváme góly celkem snadno. To je náš styl, hodně riskujeme a velké týmy vědí, jak nás potrestat. Jenže náš trenér radši vyhrává 5:2 než 1:0. I mě to vyhovuje víc než nějaká taktická partie," usmívá se šikovný Srb.

V létě prodloužil s klubem smlouvu o dva roky. A tvrdí, že to nejlepší jej ve fotbale teprve čeká. Úspěch proti Slavii v nejlepší klubové soutěži světa by do toho zapadal...