Šest let zpátky bojoval s frakturou lebky o život. Teď dal Jiménez gól hlavou na MS

Před šesti lety bojoval o život, ve čtvrtek pojistil výhru mexických fotbalistů 2:0 v úvodním zápase na mistrovství světa proti Jihoafrické republice. Raúl Jiménez se vrátil na trávník po fraktuře lebky. A gól dal hlavou.

"Je to zázrak, že tady mohu být," prohlásil pětatřicetiletý útočník před šampionátem. Myslel při tom na zápas, který málem ukončil jeho kariéru.

Tehdy v listopadu 2020 se ještě jako hráč Wolverhamptonu na hřišti Arsenalu při rohovém kopu srazil hlavou s brazilským obráncem Davidem Luizem. Trávník opouštěl v bezvědomí a s krvácením do mozku a jen rychlá operace v londýnské nemocnici mu zachránila život.

Mohl to být jeho poslední zápas. Zdálo se, že k olympijskému zlatu z roku 2012 už nic nepřidá. Zájem, který o něj projevovaly Manchester United i Barcelona, rázem pohasl. Ale Jiménez to nevzdal. Šest měsíců trénoval sám, pak se pomalu a opatrně zapojil do týmu.

"Připadal jsem si jako nejlepší fotbalista na světě. Hráči se mi vyhýbali, nikdo se mě neodvážil zastavit," popisoval s úsměvem s odstupem času první tréninky. Absolvoval je se speciální ochranou páskou na hlavě, kterou nosí dodnes. Zkoušel i hlavičkovat, nejprve s pěnovými míči. Byl také v kontaktu s brankářem Petrem Čechem, který utrpěl podobné zranění.

Po osmi měsících hrál znovu anglickou ligu a za necelý rok znovu oblékl mexický dres. Návrat nebyl jednoduchý. Jiménez přiznává, že se bál hrát hlavou, zvláště poté, co mu jednou ochranná čelenka spadla. Ve Wolverhamptonu přišel o místo v sestavě, když za celou sezonu nedal v 15 zápasech ani jeden gól.

Vysvobozením byl v roce 2023 přestup do Fulhamu, kde se mu znovu začalo dařit. Vybojoval si místo v týmu pro mistrovství světa a zamířil už počtvrté na vrcholnou přehlídku světového fotbalu. A ještě před odletem na turnaj se kruh uzavřel, když se vrátil do Wolverhamptonu s dvouletou smlouvou v kapse.

Góly jsou pro něj samozřejmostí, v anglické lize jich nastřílel 68. V reprezentaci se ve čtvrtek trefil po šestačtyřicáté a je už druhým nejlepším mexickým střelcem. A ukázal, že ani hlavičkovat už se nebojí.

"Blahopřál jsem mu a jsem pyšný, že s ním mohu být v týmu. Je skvělé, že může přidávat další góly," řekl Julián Quiňones, jeho spoluhráč z útoku a autor první branky.