Představení účastníků MS - Kostarika
Zaujalo nás
Čeká je těžká skupina s Anglií, Uruguají a Itálií, musí se obejít bez několika zraněných klíčových hráčů, a přesto Kostarický národní tým odmítá plnit roli otloukánka skupiny D. S pragmatickým a zodpovědným přístupem jsou kostaričtí pod vedením přísného kouče Pinta připraveni frustrovat své favorizované soupeře a udeřit z rychlých brejků.
Historie
Kostarika patří k tradičním a úspěšným zemím ze střední Ameriky. V padesátých a šedesátých letech se v zóně CONCACAF při kvalifikacích na MS pravidelně umisťovali druzí za hegemonem z Mexika, a tak jim světové šampionáty unikaly. Co se nedařilo na globální úrovni, vynahradili si Los Ticos alespoň na té domácí. Dvě vítězství na mistrovství CONCACAF z let 1963 a 1969 však byly na dlouhou dobu to jediné, z čeho se mohli Kostaričané radovat.
Následná vlna vzestupu tehdejších fotbalových trpaslíků jako Honduras, Trinidad a Tobago, Guatemala či Salvador znamenala čím dál těžší konkurenci a Kostarika při kvalifikacích na MS pravidelně končila již v první kvalifikační skupině. Průlom přišel až na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se Los Ticos znovu podařilo ovládnout mistrovství CONCACAF a poprvé v historii kvalifikovat na světový šampionát, pořádaný Itálií. A hned z toho byl dokonce postup mezi nejlepších šestnáct! Po výhrách nad Skotskem a Švédskem se Kostaričané probili spolu s Brazílií dále a padli až v osmifinále s Československem, jež díky hattricku Tomáše Skuhravého a jednomu zásahu Luboše Kubíka ovládlo zápas jasně 4:1.
Další dvě kvalifikační fáze na MS Kostaričanům znovu proklouzly mezi prsty, vše si ovšem vynahradili v následujících letech. Úspěšné postupy jak na mistrovství v Japonsku a Koreji, tak v roce 2006 na šampionát pořádaný Německem znovu potvrdily, že kostarický fotbal není radno zatracovat. Jižní Afrika sice Los Ticos opět minula, ale k účasti na brazilském fotbalovém svátku si nemohli nechat ujít a po skvělé kvalifikaci si tak zahrají mistrovství světa počtvrté v historii.
Kvalifikace
Cesta La Sele (zkratka La Selección, tedy národního výběru) na brazilský šampionát vypadala nejistá pouze ze začátku. V semifinálové skupině totiž Kostarika dostala ke Guyaně a Salvadoru také Mexiko, které ji v obou vzájemných střetnutích přehrálo, a tak si Los Ticos nemohli dovolit jediné zaváhání navíc. O všem rozhodla těsná výhra 1:0 nad Salvadorem a postup do závěrečné kvalifikační fáze se stal skutečností.
V šestičlenné finální skupině se Kostarika výsledkově našla hlavně v domácím prostředí. Její moderní Estadio Nacional v hlavním městě San José ani jedinkrát nepoznal chuť porážky ani remízy. Právě na pěti domácích vítězstvích postavili svěřenci trenéra Pinta svůj úspěch a ani zisk pouhých dvou bodů z venkovních zápasů na jejich suverénním postupu z druhého místa nemohl nic změnit. Jasně nejlepším hráčem kostarické kvalifikace byl kanonýr Álvaro Saborío s osmi brankami a pěti asistencemi.
Na koho se zaměřit: Joel Campbell (Olympiacos FC)
V této části článku se mělo hovořit právě o dvaatřicetiletém Saboríovi, jenž jednoznačně táhnul kostarickou ofenzivu skrze celou kvalifikaci. Po několika krátkých nástupech na hřiště během MS 2006 v Německu mu však druhé vystoupení na světovém fotbalovém jevišti umožněno nebylo. Pouhý den předtím, než Kostarika měla odcestovat na závěrečné soustředění, totiž Saborío při ranním výklusu ucítil bolest v pravém nártu. Diagnóza byla krutá - zlomená pátá nártní kost, tříměsíční absence a konec naději nejlepšího útočníka amerického Real Salt Lake v klubové historii na jakoukoli účast v Brazílii.
Tíha odpovědnosti se tak přesouvá na Joela Campbella, hráče o víc jak dekádu mladšího než Saborío. Tomuto jednadvacetiletému útočníkovi Arsenalu však sebevědomí odjakživa nechybí. Už když v březnu 2011 vybíral kouč kostarického národního týmu Ricardo La Volpe hráče k přátelským zápasům proti Číně a Argentině, nenásledoval Joel Campbell své stejně staré přátele z reprezentační dvacítky, kteří si šli vyzvednout lístky na stadion. Na otázku spoluhráče, zda chce jít s nimi, tehdy osmnáctiletý Campbell odpověděl: "Chci jít, a taky že půjdu, ale jako hráč." Co si zamanul, to se také stalo, La Volpe jej 18. března do A týmu opravdu nominoval.
Už jen tento příklad naznačuje, jak velkou Campbellovou předností je jeho mentalita. A nejde jen o mladickou nafoukanost, jak vysvětluje jeho otec Humberto. "Vždy jsem si stál za tím, že úspěch jde ruku v ruce s přinášením obětí. Stejně tak je důležité myslet na vítězství. Učíme jej vytyčit si krátké, střednědobé i dlouhodobé cíle."
Jako člen fotbalové rodiny neměl Joel k míči daleko odmalička. Zároveň se však pod otcovým drobnohledem naučil i hodnotám jako disciplína, oddanost a rodině. Jeho oblíbené gesto při oslavě gólu je zasalutování, které je určeno jeho bratrancům doma v Kostarice. Kouč Olympiakosu Pireus, kde Campbell strávil poslední sezonu na hostování, si mladého útočníka tomu adekvátně pochvaloval: "Když pracujete s hráčem jako on, všimnete si hned jeho způsobilosti a chutě do tréninku."
Dalšími pilíři Joelovy úspěšně se rozvíjející kariéry jsou přítelkyně María Fernanda Cascante, jež svého jednadvacetiletého partnera doprovázela na všech třech jeho hostováních po Evropě (Lorient ve Francii, Real Betis ve Španělsku a naposledy Olympiakos v Řecku), a také Bůh. Joelova matka Roxana médiím odtajnila, že její syn si před každým zápasem čte Žalm 27. Tuto aktivitu mu dříve sama doporučila, nyní je to nedílná součást přípravy k tomu, aby Campbell měl při zápasech plnou víru v sebe sama.
Všichni trenéři, kteří mladého tahouna kostarické reprezentace měli možnost vést, Campbella popisují jako kompletního hráče do ofenzivy. Má skvělou rychlost, výbušnost a schopnost přecházet přes protivníky v soubojích jeden na jednoho. K tomu dostal do vínku i kvalitní zakončení, které s trochou zasnění dovede vyvolat vzpomínky na legendárního útočníka jeho současného klubu Thierryho Henryho. Pořád je to však mladíček, který si před mistrovstvím koupil rovnou stovku balíčků nálepek účastníků brazilského šampionátu a byl rozhořčen, že se ani na jednom z pěti set obrázků nenašel.
Koneckonců i Ricardo La Volpe byl mladým Campbellem přímo okouzlen. "Popravdě, dneska má cenu tak dva tři miliony euro, úplně jednoduše. Bude třeba s ním nadále pracovat, je to hráč s velkou budoucností. Kdybych měl peníze, sám si jej koupím," zažertoval La Volpe v roce 2011. Jeho prohlášení podle všeho neuniklo Arsènu Wengerovi, jenž o půl roku později devatenáctiletou hvězdičku vykoupil z Deportiva Saprissa, předního klubu kostarické ligy. Joel však tehdy neobdržel pracovní povolení, a tak nezbylo nic jiného než hostovat v jiných evropských zemích.
Sezonu 2011/2012 strávil Campbell ve francouzském Lorientu, rok nato v sevillském Realu Betis. Tam pod vedením Pepeho Mela dostal možnost pořádně vytrénovat i svou někdejší slabinu, obrannou činnost. Hra plná nátlaku a dřiny za cílem získat míč zpět do držení se Campbellovi dostalo pod kůži, což dokázal plně zúročit letos v dresu Olympiakosu. Dobře se o tom přesvědčil tápající Manchester United, stejně jako o Campbellově schopnosti v zakončení. Za jeho gól v prvním osmifinále Ligy mistrů by se nemusel stydět ani Wayne Rooney, jehož Anglie si jistě dá na Campbella ve vzájemném zápase pořádný pozor.
Právě suverénní překonání Davida De Gey ukázalo, jak velký pokrok Joel Campbell od svého příchodu do Evropy učinil. Stále má teprve jednadvacet let, a přestože se spekuluje o možných velkých letních posilách do kádru Gunners, nemuselo by být žádné velké překvapení, kdyby se kostarická devítka prosadila od příští sezony i v červenobílém dresu na severu Londýna.
Trenér: Jorge Luis Pinto
Tento jednašedesátiletý Kolumbijec toho již zažil ve své kariéře mnoho, a přesto je letošní postup s Kostarikou na mistrovství světa jeho největším úspěchem. "Fotbal je můj život, má vášeň, má práce i mé rozptýlení," dává Pinto najevo svou dennodenní oddanost, která začala v roce 1984 v pozici trenéra kolumbijského Club Millonarios. A právě na oslavu své dlouhé třicetileté kariéry si Pinto splní svůj největší sen: vést národní tým na mistrovství světa. Kulisy kolébky fotbalu v Brazílii jsou jen třešničkou na dortu. "Celou dobu usiluju o to, abych se dostal na "Mundial", a nyní jsem to konečně dokázal. Můj vyhraný celoživotní boj je víc než jen radost, beru to jako ocenění mé práce, mé snahy a oddanosti k fotbalu. Už dříve jsem zažil neúspěchy jak s Kostarikou, tak Kolumbií, ale věděl jsem, že štěstí se jednou přikloní na mou stranu a přinese mi tento úspěch," pokračuje jednašedesátiletý stratég, který si zakládá na tvrdé disciplíně a taktické svázanosti.
Pintovy trenérské základy se začaly rozvíjet v rodné Kolumbii, odkud se později posunul do Brazílie studovat nové techniky a koncepty tohoto populárního sportu, který fascinuje stamiliony lidí po celém světě. Pouť za nabráním všemožných zkušeností jej zavála dokonce až do Německa. "Objel jsem celý fotbalový svět, od jižní Ameriky až po Evropu, pracoval jsem s velkými trenéry své doby, chybí mi snad jen přímé zkušenosti s Mourinhem a Guardiolou." Jak to tak u latinskoamerických koučů bývá, takřka nikdy se nikde neohřejí dlouho. Tento zvyk se týká i jednašedesátiletého Pinta, jenž za svou bohatou kariéru trénoval celkem dvanáct týmů a dvě reprezentace. Nejdelší časový úsek, tři roky, strávil v kolumbijském Unión Magdalena, úspěchy však sbíral jinde. V rodné Kolumbii přinesl jediný titul v historii klubu Cucúta Deportivo, ve Venezuele obdobně během krátkého působení ovládl tamní ligu s Deportivem Táchira, a hned trojnásobný úspěch měl v lize kostarické s Alajuelense v letech 2002-2003, kdy dvakrát vyhrál úvodní Aperturu, mezi níž vložil i prvenství v Clausuře.
Nebylo tak překvapením, že si o rok později vysloužil angažmá i u kostarického národního týmu. Na své klubové úspěchy však Pinto nenavázal a skončil u Los Ticos již během kvalifikace. Obdobně dopadlo i jeho působení na lavičce kolumbijské reprezentace, kde v kvalifikaci sice získal hned deset bodů z úvodních šestnácti možných, ovšem následný výsledkový propad znamenal pro Kolumbii až sedmé místo a další nepovedenou kampaň.
"Základem mé trenérské práce spočívá v metodologii. V tomto ohledu si beru příklad z Mourinha, jenž názorně ukazuje, z jak velké části je fotbal právě o správné metodologii, herním konceptu a strategii. Samozřejmě stejně jako celý svět i fotbal podléhá určitému vývoji, počítačovým technologiím, kterým je nutné se přizpůsobit," snaží se Pinto držet krok. A zdá se, že se mu to úspěšně daří.
Nikdy v historii kostarického národního týmu se nestalo, že by jeden a ten samý kouč figuroval na jeho lavičce jak na začátku, tak na konci kvalifikačního procesu na mistrovství světa. Až do chvíle, kdy v roce 2011 obsadil tento post Jorge Luis Pinto. Jeho tvrdá ruka, která podle jeho kritiků až příliš takticky svazuje hráče, zafungovala skvěle. Kostarika v únoru 2013 vyhrála Středoamerický pohár a poté postoupila do Brazílie z druhého místa za suverénními USA.
"Od svých týmů vyžaduji, aby hrály nátlakový fotbal, s míčem u nohy, agresivní a vyvážený ve všech směrech," tvrdí Pinto. S Kostarikou však přece jen od vyváženosti musí poněkud ustoupit. Jeho taktické rozestavení 5-4-1 nevěstí pro favorizované soupeře ve skupině nic dobrého, čeká je mohutné dobývání kostarického týmu, který bude trpělivě čekat na svou šanci. Ve chvíli, kdy se tak stane, se rozestavení dramaticky změní na 3-4-3 či 4-3-3, kdy se dopředu vysune pouze jeden z krajních beků. Kdoví, s čím dalším kolumbijský matador ještě vyrukuje, Kostariku pod jeho vedením je každopádně neradno podceňovat.
Přednosti
Chloubou Los Ticos je propracovaná defenziva. Z celé kvalifikační skupiny inkasovali nejméně branek a téhož budou chtít docílit i v Brazílii. Pintova taktika s pěticí obránců, kdy se ani krajní beci nijak zvlášť nehrnou kupředu, a dvojicí zatažených záložníků před nimi, by měla bránit ve skórování i nabušeným ofenzivám Anglie, Itálie a Uruguaje. A když už obě defenzivní linie selžou, pořád je tam ta třetí - brankář Keylor Navas. Nikdo z pěti předních evropských lig neudělal více zákroků než gólman španělského Levante a jen pět jeho brankářských kolegů dokázalo nasbírat více čistých kont. S více než 80% úspěšností zákroků bude Navas noční můrou všech kostarických soupeřů.
Zvláště v tak silné konkurenci se navíc od Kostariky nečeká nic jiného než tři porážky a rychlý odjezd domů, i tato absence tlaku by tak měla sloužit v její prospěch. K tomu Los Ticos nechybí motivace dokázat, že nejsou jen do počtu a chtějí si na světovém poli udělat dobré jméno.
Hodně bude záležet na výkonech kapitána Bryana Ruize, jenž od Pinta dostal volnou roli záložníka, který pravidelně pendluje mezi obrannou a ofenzivní činností a měl by to být hlavně on, kdo dokáže dostat Joela Campbella do hry.
Dalším faktorem, který by měl hrát v kostarický prospěch, je brazilské klima. "Krásné, úžasné vedro," pochvaloval si během přípravy trenér Pinto. Jejich zápasy s Anglií i Itálií se budou hrát jen hodinu po poledni tamního času a očekávané teploty se pohybují na hranici třiceti stupňů. K tomu si přidejte všudypřítomnou vlhkost vzduchu, která člověku nedopřeje pořádného nádechu ani bez vysoké fyzické zátěže, a rázem by tak kostarická přirozená aklimatizace na tyto podmínky mohla v závěrech zápasů hrát prim.
Slabiny
Většina negativ, které Kostariku v pouti za brazilským úspěchem provázejí, již byla zmíněna výše. Náročná skupina s třemi zeměmi, které již MS v minulosti vyhrály. Zranění Álvara Saboría a také Bryana Ovieda, levého beka Evertonu, jsou těžkosti, s nimiž se budou Pintovi svěřenci stěží vyrovnávat.
Poněkud bizarní nepříjemnost se navíc Kostarice přihodila v nedávném přípravném utkání proti Japonsku. Zatímco Japonci po půlhodině hry vypadali jako ze žurnálu, kostaričtí reprezentanti nevěřícně sledovali, jak jejich dresy těžknou prolitým potem. Po konečné prohře 1:3 pak jízliví fanoušci vtipkovali, že jedinou soutěž, kterou by Kostarika v Brazílii mohla vyhrát, by byla Miss mokré tričko.
Předpokládaná sestava:
Navas - Gamboa, Umaňa, González, Miller, Díaz - Ruiz, Tejeda, Borges, Bolaňos - Campbell.
Historie
Kostarika patří k tradičním a úspěšným zemím ze střední Ameriky. V padesátých a šedesátých letech se v zóně CONCACAF při kvalifikacích na MS pravidelně umisťovali druzí za hegemonem z Mexika, a tak jim světové šampionáty unikaly. Co se nedařilo na globální úrovni, vynahradili si Los Ticos alespoň na té domácí. Dvě vítězství na mistrovství CONCACAF z let 1963 a 1969 však byly na dlouhou dobu to jediné, z čeho se mohli Kostaričané radovat.
Následná vlna vzestupu tehdejších fotbalových trpaslíků jako Honduras, Trinidad a Tobago, Guatemala či Salvador znamenala čím dál těžší konkurenci a Kostarika při kvalifikacích na MS pravidelně končila již v první kvalifikační skupině. Průlom přišel až na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se Los Ticos znovu podařilo ovládnout mistrovství CONCACAF a poprvé v historii kvalifikovat na světový šampionát, pořádaný Itálií. A hned z toho byl dokonce postup mezi nejlepších šestnáct! Po výhrách nad Skotskem a Švédskem se Kostaričané probili spolu s Brazílií dále a padli až v osmifinále s Československem, jež díky hattricku Tomáše Skuhravého a jednomu zásahu Luboše Kubíka ovládlo zápas jasně 4:1.
Další dvě kvalifikační fáze na MS Kostaričanům znovu proklouzly mezi prsty, vše si ovšem vynahradili v následujících letech. Úspěšné postupy jak na mistrovství v Japonsku a Koreji, tak v roce 2006 na šampionát pořádaný Německem znovu potvrdily, že kostarický fotbal není radno zatracovat. Jižní Afrika sice Los Ticos opět minula, ale k účasti na brazilském fotbalovém svátku si nemohli nechat ujít a po skvělé kvalifikaci si tak zahrají mistrovství světa počtvrté v historii.
Kvalifikace
Cesta La Sele (zkratka La Selección, tedy národního výběru) na brazilský šampionát vypadala nejistá pouze ze začátku. V semifinálové skupině totiž Kostarika dostala ke Guyaně a Salvadoru také Mexiko, které ji v obou vzájemných střetnutích přehrálo, a tak si Los Ticos nemohli dovolit jediné zaváhání navíc. O všem rozhodla těsná výhra 1:0 nad Salvadorem a postup do závěrečné kvalifikační fáze se stal skutečností.
V šestičlenné finální skupině se Kostarika výsledkově našla hlavně v domácím prostředí. Její moderní Estadio Nacional v hlavním městě San José ani jedinkrát nepoznal chuť porážky ani remízy. Právě na pěti domácích vítězstvích postavili svěřenci trenéra Pinta svůj úspěch a ani zisk pouhých dvou bodů z venkovních zápasů na jejich suverénním postupu z druhého místa nemohl nic změnit. Jasně nejlepším hráčem kostarické kvalifikace byl kanonýr Álvaro Saborío s osmi brankami a pěti asistencemi.
Na koho se zaměřit: Joel Campbell (Olympiacos FC)
V této části článku se mělo hovořit právě o dvaatřicetiletém Saboríovi, jenž jednoznačně táhnul kostarickou ofenzivu skrze celou kvalifikaci. Po několika krátkých nástupech na hřiště během MS 2006 v Německu mu však druhé vystoupení na světovém fotbalovém jevišti umožněno nebylo. Pouhý den předtím, než Kostarika měla odcestovat na závěrečné soustředění, totiž Saborío při ranním výklusu ucítil bolest v pravém nártu. Diagnóza byla krutá - zlomená pátá nártní kost, tříměsíční absence a konec naději nejlepšího útočníka amerického Real Salt Lake v klubové historii na jakoukoli účast v Brazílii.
Tíha odpovědnosti se tak přesouvá na Joela Campbella, hráče o víc jak dekádu mladšího než Saborío. Tomuto jednadvacetiletému útočníkovi Arsenalu však sebevědomí odjakživa nechybí. Už když v březnu 2011 vybíral kouč kostarického národního týmu Ricardo La Volpe hráče k přátelským zápasům proti Číně a Argentině, nenásledoval Joel Campbell své stejně staré přátele z reprezentační dvacítky, kteří si šli vyzvednout lístky na stadion. Na otázku spoluhráče, zda chce jít s nimi, tehdy osmnáctiletý Campbell odpověděl: "Chci jít, a taky že půjdu, ale jako hráč." Co si zamanul, to se také stalo, La Volpe jej 18. března do A týmu opravdu nominoval.
Už jen tento příklad naznačuje, jak velkou Campbellovou předností je jeho mentalita. A nejde jen o mladickou nafoukanost, jak vysvětluje jeho otec Humberto. "Vždy jsem si stál za tím, že úspěch jde ruku v ruce s přinášením obětí. Stejně tak je důležité myslet na vítězství. Učíme jej vytyčit si krátké, střednědobé i dlouhodobé cíle."
Jako člen fotbalové rodiny neměl Joel k míči daleko odmalička. Zároveň se však pod otcovým drobnohledem naučil i hodnotám jako disciplína, oddanost a rodině. Jeho oblíbené gesto při oslavě gólu je zasalutování, které je určeno jeho bratrancům doma v Kostarice. Kouč Olympiakosu Pireus, kde Campbell strávil poslední sezonu na hostování, si mladého útočníka tomu adekvátně pochvaloval: "Když pracujete s hráčem jako on, všimnete si hned jeho způsobilosti a chutě do tréninku."
Dalšími pilíři Joelovy úspěšně se rozvíjející kariéry jsou přítelkyně María Fernanda Cascante, jež svého jednadvacetiletého partnera doprovázela na všech třech jeho hostováních po Evropě (Lorient ve Francii, Real Betis ve Španělsku a naposledy Olympiakos v Řecku), a také Bůh. Joelova matka Roxana médiím odtajnila, že její syn si před každým zápasem čte Žalm 27. Tuto aktivitu mu dříve sama doporučila, nyní je to nedílná součást přípravy k tomu, aby Campbell měl při zápasech plnou víru v sebe sama.
Všichni trenéři, kteří mladého tahouna kostarické reprezentace měli možnost vést, Campbella popisují jako kompletního hráče do ofenzivy. Má skvělou rychlost, výbušnost a schopnost přecházet přes protivníky v soubojích jeden na jednoho. K tomu dostal do vínku i kvalitní zakončení, které s trochou zasnění dovede vyvolat vzpomínky na legendárního útočníka jeho současného klubu Thierryho Henryho. Pořád je to však mladíček, který si před mistrovstvím koupil rovnou stovku balíčků nálepek účastníků brazilského šampionátu a byl rozhořčen, že se ani na jednom z pěti set obrázků nenašel.
Koneckonců i Ricardo La Volpe byl mladým Campbellem přímo okouzlen. "Popravdě, dneska má cenu tak dva tři miliony euro, úplně jednoduše. Bude třeba s ním nadále pracovat, je to hráč s velkou budoucností. Kdybych měl peníze, sám si jej koupím," zažertoval La Volpe v roce 2011. Jeho prohlášení podle všeho neuniklo Arsènu Wengerovi, jenž o půl roku později devatenáctiletou hvězdičku vykoupil z Deportiva Saprissa, předního klubu kostarické ligy. Joel však tehdy neobdržel pracovní povolení, a tak nezbylo nic jiného než hostovat v jiných evropských zemích.
Sezonu 2011/2012 strávil Campbell ve francouzském Lorientu, rok nato v sevillském Realu Betis. Tam pod vedením Pepeho Mela dostal možnost pořádně vytrénovat i svou někdejší slabinu, obrannou činnost. Hra plná nátlaku a dřiny za cílem získat míč zpět do držení se Campbellovi dostalo pod kůži, což dokázal plně zúročit letos v dresu Olympiakosu. Dobře se o tom přesvědčil tápající Manchester United, stejně jako o Campbellově schopnosti v zakončení. Za jeho gól v prvním osmifinále Ligy mistrů by se nemusel stydět ani Wayne Rooney, jehož Anglie si jistě dá na Campbella ve vzájemném zápase pořádný pozor.
Právě suverénní překonání Davida De Gey ukázalo, jak velký pokrok Joel Campbell od svého příchodu do Evropy učinil. Stále má teprve jednadvacet let, a přestože se spekuluje o možných velkých letních posilách do kádru Gunners, nemuselo by být žádné velké překvapení, kdyby se kostarická devítka prosadila od příští sezony i v červenobílém dresu na severu Londýna.
Trenér: Jorge Luis Pinto
Tento jednašedesátiletý Kolumbijec toho již zažil ve své kariéře mnoho, a přesto je letošní postup s Kostarikou na mistrovství světa jeho největším úspěchem. "Fotbal je můj život, má vášeň, má práce i mé rozptýlení," dává Pinto najevo svou dennodenní oddanost, která začala v roce 1984 v pozici trenéra kolumbijského Club Millonarios. A právě na oslavu své dlouhé třicetileté kariéry si Pinto splní svůj největší sen: vést národní tým na mistrovství světa. Kulisy kolébky fotbalu v Brazílii jsou jen třešničkou na dortu. "Celou dobu usiluju o to, abych se dostal na "Mundial", a nyní jsem to konečně dokázal. Můj vyhraný celoživotní boj je víc než jen radost, beru to jako ocenění mé práce, mé snahy a oddanosti k fotbalu. Už dříve jsem zažil neúspěchy jak s Kostarikou, tak Kolumbií, ale věděl jsem, že štěstí se jednou přikloní na mou stranu a přinese mi tento úspěch," pokračuje jednašedesátiletý stratég, který si zakládá na tvrdé disciplíně a taktické svázanosti.
Pintovy trenérské základy se začaly rozvíjet v rodné Kolumbii, odkud se později posunul do Brazílie studovat nové techniky a koncepty tohoto populárního sportu, který fascinuje stamiliony lidí po celém světě. Pouť za nabráním všemožných zkušeností jej zavála dokonce až do Německa. "Objel jsem celý fotbalový svět, od jižní Ameriky až po Evropu, pracoval jsem s velkými trenéry své doby, chybí mi snad jen přímé zkušenosti s Mourinhem a Guardiolou." Jak to tak u latinskoamerických koučů bývá, takřka nikdy se nikde neohřejí dlouho. Tento zvyk se týká i jednašedesátiletého Pinta, jenž za svou bohatou kariéru trénoval celkem dvanáct týmů a dvě reprezentace. Nejdelší časový úsek, tři roky, strávil v kolumbijském Unión Magdalena, úspěchy však sbíral jinde. V rodné Kolumbii přinesl jediný titul v historii klubu Cucúta Deportivo, ve Venezuele obdobně během krátkého působení ovládl tamní ligu s Deportivem Táchira, a hned trojnásobný úspěch měl v lize kostarické s Alajuelense v letech 2002-2003, kdy dvakrát vyhrál úvodní Aperturu, mezi níž vložil i prvenství v Clausuře.
Nebylo tak překvapením, že si o rok později vysloužil angažmá i u kostarického národního týmu. Na své klubové úspěchy však Pinto nenavázal a skončil u Los Ticos již během kvalifikace. Obdobně dopadlo i jeho působení na lavičce kolumbijské reprezentace, kde v kvalifikaci sice získal hned deset bodů z úvodních šestnácti možných, ovšem následný výsledkový propad znamenal pro Kolumbii až sedmé místo a další nepovedenou kampaň.
"Základem mé trenérské práce spočívá v metodologii. V tomto ohledu si beru příklad z Mourinha, jenž názorně ukazuje, z jak velké části je fotbal právě o správné metodologii, herním konceptu a strategii. Samozřejmě stejně jako celý svět i fotbal podléhá určitému vývoji, počítačovým technologiím, kterým je nutné se přizpůsobit," snaží se Pinto držet krok. A zdá se, že se mu to úspěšně daří.
Nikdy v historii kostarického národního týmu se nestalo, že by jeden a ten samý kouč figuroval na jeho lavičce jak na začátku, tak na konci kvalifikačního procesu na mistrovství světa. Až do chvíle, kdy v roce 2011 obsadil tento post Jorge Luis Pinto. Jeho tvrdá ruka, která podle jeho kritiků až příliš takticky svazuje hráče, zafungovala skvěle. Kostarika v únoru 2013 vyhrála Středoamerický pohár a poté postoupila do Brazílie z druhého místa za suverénními USA.
"Od svých týmů vyžaduji, aby hrály nátlakový fotbal, s míčem u nohy, agresivní a vyvážený ve všech směrech," tvrdí Pinto. S Kostarikou však přece jen od vyváženosti musí poněkud ustoupit. Jeho taktické rozestavení 5-4-1 nevěstí pro favorizované soupeře ve skupině nic dobrého, čeká je mohutné dobývání kostarického týmu, který bude trpělivě čekat na svou šanci. Ve chvíli, kdy se tak stane, se rozestavení dramaticky změní na 3-4-3 či 4-3-3, kdy se dopředu vysune pouze jeden z krajních beků. Kdoví, s čím dalším kolumbijský matador ještě vyrukuje, Kostariku pod jeho vedením je každopádně neradno podceňovat.
Přednosti
Chloubou Los Ticos je propracovaná defenziva. Z celé kvalifikační skupiny inkasovali nejméně branek a téhož budou chtít docílit i v Brazílii. Pintova taktika s pěticí obránců, kdy se ani krajní beci nijak zvlášť nehrnou kupředu, a dvojicí zatažených záložníků před nimi, by měla bránit ve skórování i nabušeným ofenzivám Anglie, Itálie a Uruguaje. A když už obě defenzivní linie selžou, pořád je tam ta třetí - brankář Keylor Navas. Nikdo z pěti předních evropských lig neudělal více zákroků než gólman španělského Levante a jen pět jeho brankářských kolegů dokázalo nasbírat více čistých kont. S více než 80% úspěšností zákroků bude Navas noční můrou všech kostarických soupeřů.
Zvláště v tak silné konkurenci se navíc od Kostariky nečeká nic jiného než tři porážky a rychlý odjezd domů, i tato absence tlaku by tak měla sloužit v její prospěch. K tomu Los Ticos nechybí motivace dokázat, že nejsou jen do počtu a chtějí si na světovém poli udělat dobré jméno.
Hodně bude záležet na výkonech kapitána Bryana Ruize, jenž od Pinta dostal volnou roli záložníka, který pravidelně pendluje mezi obrannou a ofenzivní činností a měl by to být hlavně on, kdo dokáže dostat Joela Campbella do hry.
Dalším faktorem, který by měl hrát v kostarický prospěch, je brazilské klima. "Krásné, úžasné vedro," pochvaloval si během přípravy trenér Pinto. Jejich zápasy s Anglií i Itálií se budou hrát jen hodinu po poledni tamního času a očekávané teploty se pohybují na hranici třiceti stupňů. K tomu si přidejte všudypřítomnou vlhkost vzduchu, která člověku nedopřeje pořádného nádechu ani bez vysoké fyzické zátěže, a rázem by tak kostarická přirozená aklimatizace na tyto podmínky mohla v závěrech zápasů hrát prim.
Slabiny
Většina negativ, které Kostariku v pouti za brazilským úspěchem provázejí, již byla zmíněna výše. Náročná skupina s třemi zeměmi, které již MS v minulosti vyhrály. Zranění Álvara Saboría a také Bryana Ovieda, levého beka Evertonu, jsou těžkosti, s nimiž se budou Pintovi svěřenci stěží vyrovnávat.
Poněkud bizarní nepříjemnost se navíc Kostarice přihodila v nedávném přípravném utkání proti Japonsku. Zatímco Japonci po půlhodině hry vypadali jako ze žurnálu, kostaričtí reprezentanti nevěřícně sledovali, jak jejich dresy těžknou prolitým potem. Po konečné prohře 1:3 pak jízliví fanoušci vtipkovali, že jedinou soutěž, kterou by Kostarika v Brazílii mohla vyhrát, by byla Miss mokré tričko.
Předpokládaná sestava:
Navas - Gamboa, Umaňa, González, Miller, Díaz - Ruiz, Tejeda, Borges, Bolaňos - Campbell.
Program zápasů - skupina D
14.06.2014
Fortaleza
20.06.2014
Recife
24.06.2014
Belo Horizonte
Konečná nominace
Datum nar.
08.01.1986
15.12.1986
24.04.1982
Datum nar.
21.07.1983
12.09.1983
03.06.1989
20.09.1990
24.10.1989
08.02.1988
24.11.1984
01.06.1988
16.07.1982
Datum nar.
04.10.1983
17.05.1984
25.03.1991
14.02.1987
25.10.1985
17.03.1992
Datum nar.
27.05.1988
13.08.1983
26.06.1992
18.08.1985
05.03.1990
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Představení účastníků MS - Belgie
11.06.2014, 21:09
Představení účastníků MS - Alžírsko
11.06.2014, 19:46
Představení účastníků MS - Rusko
11.06.2014, 13:13
Představení účastníků MS - Korejská republika
11.06.2014, 09:12
Představení účastníků MS - Německo
10.06.2014, 19:06
Představení účastníků MS - Ghana
10.06.2014, 16:13
Představení účastníků MS - Portugalsko
10.06.2014, 13:23
Představení účastníků MS - USA
10.06.2014, 09:11
Představení účastníků MS - Argentina
09.06.2014, 21:20
Představení účastníků MS - Nigérie
09.06.2014, 17:59
Představení účastníků MS - Bosna a Hercegovina
09.06.2014, 15:15
Představení účastníků MS - Írán
09.06.2014, 12:04
Představení účastníků MS - Francie
08.06.2014, 22:08
Představení účastníků MS - Ekvádor
08.06.2014, 19:00
Představení účastníků MS - Švýcarsko
08.06.2014, 15:55
Představení účastníků MS - Honduras
08.06.2014, 10:38
Představení účastníků MS - Uruguay
07.06.2014, 21:00
Představení účastníků MS - Itálie
07.06.2014, 18:01
Představení účastníků MS - Anglie
07.06.2014, 15:00
Představení účastníků MS - Kolumbie
06.06.2014, 21:25
Představení účastníků MS - Pobřeží slonoviny
06.06.2014, 18:12
Představení účastníků MS - Řecko
06.06.2014, 15:03
Představení účastníků MS - Japonsko
06.06.2014, 13:00
Představení účastníků MS - Španělsko
05.06.2014, 20:58
Představení účastníků MS - Chile
05.06.2014, 18:06
Představení účastníků MS - Nizozemsko
05.06.2014, 14:59
Představení účastníků MS - Austrálie
05.06.2014, 12:02
Představení účastníků MS - Brazílie
04.06.2014, 21:01
Představení účastníků MS - Mexiko
04.06.2014, 17:56
Představení účastníků MS - Kamerun
04.06.2014, 15:00
Představení účastníků MS - Chorvatsko
04.06.2014, 12:02
Komentáře (117)
Přidat komentářtidleli uhrajou nothing. score 1:6
řekl expert na češtinu
Proč vždycky čtu arsin...
co nám povíš teď?
Bryan Ruiz
Tvl těch zraanění j víc a víc....ted Reus,asi Alexis...
Počkej, Alexis neni tak vážnej ne?
Snad ne
černý kůň
debilný mobil
Pořád je to však mladíček, který si před mistrovstvím koupil rovnou stovku balíčků nálepek účastníků brazilského šampionátu a byl rozhořčen, že se ani na jednom z pěti set obrázků nenašel.
Já jenom doufám, že se už u nás uchytí. Je to skvělej hráč
anglie neni pro něj
Dobrá sračka.
A já ho mám
Já ně
*ne
Kdybych to věděl, tak ho nelepím a prodam mu ho za 100€
Taky možnost no
To je diskusia, polovica komentov uplne mimo tema a moj prispevok tiez
Still better than Australia
Je škoda, že na MS jedou týmy jako Kostarika nebo Honduras.. přitom by tam mohly být ty ostatní, lepší.. I když vím, nejde to!.. jen je to možná škoda a úroveň tím možná trošku upadá
Ale jenom trošičku já jsem naopak zvědav co předvedou... ikdyž bych tam rád viděl třeba Švédy.
Taky jsem si říkal, že na všech ostatních MS jsou vždy ti nejlepší bez ohledu na kontinentální příslušnost, pouze ve fotbale je to takhle. Je to na jednu stranu fajn, ale na stranu druhou jsou to zase celkem nerovné podmínky, páč takové USA bude prostě postupovat na každý MS prakticky bez klopýtnutí, zatímco v Evropě je 15 lepších týmů, které se ale na MS nemají šanci dostat...
protože nemají konkurenci a jsou dobří
ono to je mozna na nejaky strance, ale pro zajimavost jsme spocital podle rankingu fifa jak "tezke" jsou jednotilve skupiny a poradi mi vyslo takhe(/=kdyz jsem umazal neslabsi tym):
D - Urugvay, Kostarika, Anglie, Italie/ G
G - Nemeecko, Portugalsko, USA, Ghana/ D
E - Svycarsko , Ekvador, Francie, Honduras/ B
C - Kolumbie, Recko, Sloni, Japonsko/ A
B - Spanelsko, Nizozemi, Chile, Australie/ C
A - Brazilie, Chorvatsko, Mexiko, Kamerun/ E
H - Belgie, Alzirsko, Rusko, Korea/ H
F - Argentina, Bosna, Iran, Nigerie/ F
kromě hokeje kde není kvalifikace, kde přesně se nehledí na kontinentální příslušnost?
spíš mi řekni, kde se hledí?
prakticky všude ať je to postu přes kontientální mistrovství nebo přes jejich kvalifikace
tak zrovna Kostarika si to za tu kvaldu zasloužila.
Samozrejme ze su kvalitnejsie timy, ale su to MS a maju byt zastupene vsetky kontinenty. Napr. v 2002 hrala Kostarika paradne, hlavne zapas s Braziliou si pamatam
Joeeel Držím palce.
Já teda nevím, ale podle počtu obdržených branek asi ta defenziva nebude propracovaná tak, jak autor článku píše.
V kvaldě propracovaná byla, akorát v přípravě to moc nefungovalo
7 gólů v 10 zápasech, nejmíň z CONCACAF.
Proti vselijakym Guyanam ci Salvadorom to nie je meritko
Právě že neberu v potaz tu první část, ale až tu druhou. Mexiko, USA, Honduras... Samozřejmě že na MS to bude ještě těžší, ale jiné měřítko prostě není :-)
Stav se na FB
Oviedo
Vím, že to s tím vůbec nesouvisí,ale když slyším ''Oviedo'', tak si hned představím klub Real Oviedo, kde hrál Peter Dubovský
opäť zas domrvili ligu
No, taky si na to obcas vzpomenu. Ja s tim mam jeste asociaci s mym oblibenym Alonsem, ktery tam odtud pochazi.
OT:
EF liga fantasy MS, kdo má zájem tak se přidejte.
http://fantasy.sport.cz/wc2014/mini_leagues/7579
Si děláš srandu, že fakt vedle dokonalý FIFA fanty bude někdo hrát i tuhle srajdu
hoď odkaz
http://en.mcdonalds.fantasy.fifa.com/
Ale spouští se to až zejtra
Mě to docela baví
S tou dokonalostí bych brzdil, ale rozhodně to bude zajímavé a jiné oproti klasickým fantám.
oproti tomuto to k dokonalosti má blízko
No takle, je to zdaleka nejdokonalejší fotbalová fanta, co existuje. Minimálně mezi těma oficiálníma (a řek bych, že i celkově).
Mě tam při letmém čtení pravidel zarazilo několik nejasností (např. půjde zase střídat hráče v průběhu kola nebo ne?), ale rozhodně se na to těším.
You can change every player in your line-up that has not already played during the current round for any other relevant player in your squad that hasn’t already played.
To je snad jasný ne? (Můžeš)
Mě spíš zarazilo, že pokud se ti hráč zraní v prvnim kole skupinový fáze, tak si ho musíš nechat i po zbylý dvě, protože dokud se hrajou základní skupiny nesmíš dělat přestupy. (Naopak pak je to furt unlimited ale.)
A hlavně mě potěšilo zase víc stats - fauly, míče doručený do pokutovýho území a zablokovaný střely snad posledně nebyly (možná ty bloky)..? Taky líp odstupňovaný odehraný minuty se mi líběj (tři bodovaný úrovně místo dvou).
Eh, aha, tam je "has not" a "hasn't" tak to mi vychází spíš na překlep, divný.
Právě, já si taky myslím, že to je překlep, ale co kdyby nebyl
A tak jak to teda je? Já zatím hrál v podstatě jen dvě fanty - ofiko PL a UEFA, tomuhle moc nerozumím...
Jak vidíš, samotnym nám v tom udělali bordel. Ale střídat mezi dny v rámci jednoho kola se dá i ve fantě LM např., takže bys to měl znát.
Možná měl, ale neznám. To můžeš například ve středu vystřídat hráče, který v úterý nehrál, za hráče, jehož zápas se teprve hrát bude?
Jo. I toho, co v úterý hrál a nebyl vyloučen.
Paráda. Díky.
S těmi transfery je to dost zajímavé. Nejenže se v základní skupině nebudou dělat přestupy, ale k tomu si navíc můžeš vybrat k nějaké té základní šestnáctce hráčů zbytek odkudkoli podle vlastních představ až do třiadvaceti.
Předtím tuším byly centry do vápna nebo tak něco.
Předtim podle mě byly jen recovered balls a potom takový ty bonusy, co se rozdávaly po skončení. Ty dělaly hodně - a teď je to podle všeho víc "transparentní", žádný bonusy už nečekám.
Takže regulérní nominace? Hustý
bonusy tam taky nějaké jsou, ale taky docela pevně dané a jen drobné.
Mě se to bodování docela líbí, vypadá to, že to bude znamenat víc bodů pro obránce. Dřív body u obránců v podstatě byli jen za čistý konto (+ gol či asistence), teď jsou tam věci typu recovery a blocked shot. Tzn, když nějake stoper zablokuje 2 střely a udělá 2 recovery, hned je za to 6 bodů, což by mohlo bejt zajímavý
A co se týká těch bonusů, jsou tam taky vypsaný, bude to po bodu za Passes completion > 80 per cent - takže automaticky bod pro dost obránců a záložníků, Save rate > 80 per cent, Attempts rate> 80 per cent - tohle přesně nevim co tím myslej? A jinak to vypadá, že žádný bonusy nebudou
To, že nepůjdou dělat přestupy mezi jednotlivejma kolama skupin se mi taky líbí, alespoň člověk bude muset brát v úvahu celou skupinu na začátku a bude to víc o strategii. No a s tim střídáním hráču, který už hráli/nehráli je to doufám překlep, protože to by v mejch očích tu fantu úplě domrdalo, kdyby to nešlo. To je na tom totiž ta největší zábava
Však jo, mně se taky líbí.
A ty bonusy sou taky rozumný. Attempts rate bude znamenat střeleckou úspěšnost, tj. ten bonus bude asi relativně ojedinělej - když se trefí záložník z jednoho pokusu z dálky, stoper z rohu, bonus pro úspěšnýho žolíka (to se mi zvlášt líbí)... Save rate nad 80 % pak zase pro brankáře.
No, Attempt rate je právě jen pro útočníky, takže si moc nedokážu představit, že to někdo získá :) .. Pro brankáře je to taky jasný, v podstatě bod navíc k čistému kontu.
Eh, takle omezený to je. Tak potom ti žolíci no. To by pořád mohlo bejt fajn.
A save rate by moh fungovat jako satisfakce pro golmana, co odchytá nenormální zápas, ale dostane jeden gól.
Jop, to je fajn. Teň jen zjistit, jak je to s tím střídáním hráču, co už hráli, ale udělali málo bodů, protože to dost ovlivní i celou nominaci. Jakmile by je střídat nešlo, tak to člověk musí brát na zřetel hned při jejím sestavování, ale spíš doufám, že je to jen překlep.
Možná by stálo za to napsat tam nákej mail nebo tak něco
Nejspíš to udělám, beztak se učim na státnice, takže vlastně nemám co dělat
No jistě. Nebo ve FIFA fantasy můžeš vyhrát mobil podepsaný Jágrem?
Pokud ti de o ceny, tak to myslim i FIFA docela válcuje http://en.mcdonalds.fantasy.fifa.com/prizes/index
Wow, tak to jsem nevěděl..díky.
Každopádně je asi větší šance vyhrát v té "naší" Jinak já určitě budu hrát obě
doufám, že tady udělají nějaký článek nebo přímo fanta sekci, a nebude to tady zasrané tímhle
No jo, že to občas dám někde jednou do diskuze to hned zasere celou diskuzi, promin.
já to myslím obecně, vzpomínám si na minulé MS kdy tyhlety trapné fanty nebo jak se to jmenuje zasvinili celou diskusi. Tak se omlouvám jestli se tě to dotklo.
jj, to byla síla docela :-) Pak se na EURO zřídila fanta rubrika a hned to bylo lepší.
Sme rádi, že se o to zas postaráš ( )
uvidíme, jestli něco bude, možná záleží i na tom, jestli by byl zájem diskutérů.
Neexistuje, aby nebyl.
OT: Vidím, že máš v repre Maledivy. Co myslíš, prosadil by se Ashfaq v Evropě? Osobně myslím, že s prstem v nose.
Já jsem bohužel teprve začínající fanda Malediv, doteď jsem znal jen Adubareye, teď si teda do portfolia přidávám i Ashfaqa
Koukám, že to je dobrý borec, bylo by fajn mít ho někde na očích, aby ukázal, jestli na to má.
To jsem tady asi ještě nechodil, takže to nevím no
Jak to jako funguje? Já si mužu vybrat jen hráče z Chorvatska a Brazilie, to jako vybíram sestavu na každej zápas nebo na hrací den?
Hrací den a jelikož se první den hraje jen Brazili - Chorvatsko, tak proto
Hm, škoda, radši bych vybíral všechny najednou.
Přidal jsem se
Remíza s Anglií a výhra nad Uruguayí. Na postup to ale nebude.
Paolo Wanchope škoda že už nehraje
Po Brazilii, Argentině, Německu, Španělsku, Nizozemsku, Francii, Švýcarsku, Uruguayi, Chile, USA, Rusku, Anglii a Pobřeží Slonoviny je to největší favorit na celkové vítězství...
taliansko
Tak tohle cerny kun turnaje neni, ale tesne.
tmavý kůň
Nemaj sebemenši šanci
Ovieda a Saboría je obrovská škoda, ale hlavně aby vydrželi Borges s Ruizem. Zklamat asi nepůjde, překvapit ale ano. Tak snad to vyjde. Bude potřeba celá defenziva v top formě, Pintovi magické schopnosti a hlavně hromada hromad štěstí. Ale já tomu prostě věřím a budu držet palce.
co sem říkal ještě to ani nezačalo ale fanta fanatici se už rozjeli
Los Ticos opět kvalitní článek
a to tak, že já je měl za absolutní outsider, ale po tomhle rozboru je favorizuju v prvním zápase proti stárnoucímu Uruguayi a ten mladík co se nenašel na kartičkách vsítí góla
Navas, Alvorado, Moreira - Acosta, Gonzalez, Duarte, Mora, Diaz, Gamboa, Miller, Salvatierra, Meneses - Bolaňos, Herrera, Castillo, Borges, Cubero, Calvo - Ruiz, Ureňa, Campbell,
A ten gólmam Navas jak si vede v Levante?
Výborně.
tak to se máme nač těšit až budou Jižani a Ostrované dobývat Navase
Je tam jedním slovem úžasný.
ehm ehm ehm
so sebykom sme ho odhadli úplne dokonale, skvelý na čiare, brutálny reflex -> youtube brankár
pri centroch, organizácii obrany, výbehoch úplne tragický
čiže na Levante, resp. Primeru (skoro) ideálny brankár
Žalm 27 má vyvolat víru v Boha a ne v sebe sama...
Já to bral tak, že si tuhle pasáž čte na uklidnění, aby si pak na hřišti věřil, ne že by to přímo bylo o podněcování sebedůvěry.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele