Mistrovství světa do 20 let FIFA - Mistrovství světa do 20 let 2009
Rozhodčí: Subkhiddin Mohd Salleh (MAS) - Thanom Borikut (THA), Mu Yuxin (CHN)
Diváci: 7.000
Reportáž
Češi byli krůček od čtvrtfinále MS. Nezvládli penalty
Čeští hráči asi jen tak vábení hazardu nepodlehnou. Ať už je totiž při penaltové loterii zradilo štěstí nebo chabé nervy, právě ta se jim dnes stala osudnou. Po jedné brance na obou stranách diváci viděli během normální hrací doby i v prodloužení a nevyhnutelný rozstřel pak lépe zvládli Maďaři. Rozhodující kop proměnil Balajti.
Jsou mladí, nezkušení, a přesto mají skvělý cit pro taktiku. Žádná otevřená hra, spíš vyčkávaná se od počátku odvíjela v Alexandrii. To však neznamená, že nutně musela být nouze o zajímavé okamžiky. Naopak, bylo jich poměrně dost, jen zkraje povětšinou před českou brankou. Už ve dvanácté minutě si kousek za šestnáctkou postavil balon Presinger a chytře obstřelil zeď tak, že Vaclíka musela zachránit až tyč. O pár chvil později už však musel český brankář spoléhat sám na sebe, a bylo zle. Na druhou stranu Kiss se nadechl k takové ráně, že by vítkovickému brankáři pomohlo snad jen, kdyby byl o pár centimetrů vyšší.
Lvíčata se ovšem rozhodně nepoložila, nadále byla aktivnější než soupeř a vcelku brzy gólové manko dotáhla. Ve 26. minutě se totiž Fabian šikovně uvolnil u levé postranní čáry a posadil míč přímo na hlavu neomylného Vošahlíka - 1:1. Obraz hry pak byl poněkud jednotvárný. Maďaři neměli moc chuť něco vymýšlet, spíš se soustředili na to, aby nedělali zbytečné chyby a ještě víc tak nepomáhali jistějšímu soupeři. Přesto se v jejich obraně vyskytovalo pár děr. Zajímavě střílel Morávek, záhy ho napodobil docela povedenou pumelicí sváteční střelec Mareček. Také červení hrozili jen střelami z dálky. Gosztonyiho dalekonosné bombě opravdu mnoho nescházelo ke gólovým parametrům.
Jako by si čeští fotbalisté v kabině zdřímli, s takovou nastoupili k druhému poločasu. Naopak borci v červeném po přestávce notně ožili. A hned letěl přes Vaclíka jeden lišácký lob, který musel až z brankové čáry odhlavičkovávat Vošahlík. Přesto, i když Čechům činila zrychlená hra soupeře značné potíže, i oni čas od času poděsili červenou obrannou hráz. V 53. minutě kupříkladu vedl přečíslení maďarských zadáků Chramosta, předal balon doleva Fabiánovi, jenž následně nestřílel zrovna marně. Tentýž fotbalista posléze pro změnu prostor mezi třemi tyčemi netrefil.
Maďarská aktivita však v žádném případě nepomíjela, ani neslábnula. Dravý průnik Németha na začátku poslední dvacetiminutovky vyústil v nadějnou střelu jen těsně vedle pravé tyčky Vaclíkovy svatyně. Za deset minut zase Németh na hraně pokutového území umně sklepával do běhu Gosztonyimu, který poslal na zadní tyč něco mezi střelou a přihrávkou na příliš pomalého Komana. Na opačném konci hrací plochy málem zahřmělo po mimořádně pohledné akci, na jejímž konci dával Rabušic balon pod sebe Marečkovi, ten ovšem zacílil až příliš vysoko. Nedá se sice říct, že by jinak zápas pomalu spěl k prodloužení, ale důležité je, že se mu nakonec stejně nevyhnul. Na trávníku se tak co nevidět začalo horlivě masírovat všechno možné i nemožné, fotbalisty čekalo dalších třicet minut.
A co se týče českého týmu, ten do téhle nastavené půlhodiny vstoupil nadmíru dobře - vstřelenou brankou. A opět k ní vedla cesta skrze levý kraj hřiště. Tentokráte gólovou akci rozjel Zeman (který Fabiána vystřídal), pěkným centrem našel znovu Vošahlíka, který však nyní ještě sklepával jinému žolíku z lavičky, Michaelu Rabušicovi, a pro něj už bylo přímo povinností zavěsit. Jenže radost ve znamení české trikolóry neměla dlouhého trvání. Hned v deváté minutě prodloužení totiž zahrával přímý kop maďarský kapitán Koman a s nabídnutou možností skórovat se popasoval na jedničku podtrženou, když přesně mířenou ranou nedal Vaclíkovi žádnou šanci zasáhnout.
Tolik z prvního poločasu, ani ten druhý však rozhodně nenudil. Hned po dvou minutách mohli červení opět jen dýchat lvíčatům na záda. To by se ovšem nesměl Řezník zaleknout své zkoušky z dospělosti. Totiž když se k němu, jakožto zcela neobsazenému hráči, v prostoru penaltového puntíku snesl balon, on ho zbrkle po zemi poslal mimo branku a své spoluhráče tak ponechal v nejistotě. Ani Rabušic nepřidal ke svému zásahu z kraje prodloužení další, když po centru Zemana jen těsně minul vzdálenější tyč. A tak přišly na řadu penalty.
A s nimi brzké zklamání. Tíhu první penalty totiž vůbec neunesl Lukáš Mareček a Présinger tak jistou střelou poslal svůj tým do jednogólové výhody. Pak následovaly úspěšné pokusy Rabušice a Komana, také Čelůstka v poklidu zavěsil. Zato Szaba jako by zneklidnělo "ronaldovské" přibrzdění těsně před zakončením a Vaclík jeho pokus bez problémů vystihl. Nic platný nám málem nebyl Vošahlíkův troufalý lob, neboť zanedlouho totálně selhal Morávek a rozhodnutí měl na kopačce Németh. Třebaže on také neproměnil, druhý matchball Maďarům ihned nabídl Řezník a Balajti již jeho výzvou nepohrdl.
Jsou mladí, nezkušení, a přesto mají skvělý cit pro taktiku. Žádná otevřená hra, spíš vyčkávaná se od počátku odvíjela v Alexandrii. To však neznamená, že nutně musela být nouze o zajímavé okamžiky. Naopak, bylo jich poměrně dost, jen zkraje povětšinou před českou brankou. Už ve dvanácté minutě si kousek za šestnáctkou postavil balon Presinger a chytře obstřelil zeď tak, že Vaclíka musela zachránit až tyč. O pár chvil později už však musel český brankář spoléhat sám na sebe, a bylo zle. Na druhou stranu Kiss se nadechl k takové ráně, že by vítkovickému brankáři pomohlo snad jen, kdyby byl o pár centimetrů vyšší.
Lvíčata se ovšem rozhodně nepoložila, nadále byla aktivnější než soupeř a vcelku brzy gólové manko dotáhla. Ve 26. minutě se totiž Fabian šikovně uvolnil u levé postranní čáry a posadil míč přímo na hlavu neomylného Vošahlíka - 1:1. Obraz hry pak byl poněkud jednotvárný. Maďaři neměli moc chuť něco vymýšlet, spíš se soustředili na to, aby nedělali zbytečné chyby a ještě víc tak nepomáhali jistějšímu soupeři. Přesto se v jejich obraně vyskytovalo pár děr. Zajímavě střílel Morávek, záhy ho napodobil docela povedenou pumelicí sváteční střelec Mareček. Také červení hrozili jen střelami z dálky. Gosztonyiho dalekonosné bombě opravdu mnoho nescházelo ke gólovým parametrům.
Jako by si čeští fotbalisté v kabině zdřímli, s takovou nastoupili k druhému poločasu. Naopak borci v červeném po přestávce notně ožili. A hned letěl přes Vaclíka jeden lišácký lob, který musel až z brankové čáry odhlavičkovávat Vošahlík. Přesto, i když Čechům činila zrychlená hra soupeře značné potíže, i oni čas od času poděsili červenou obrannou hráz. V 53. minutě kupříkladu vedl přečíslení maďarských zadáků Chramosta, předal balon doleva Fabiánovi, jenž následně nestřílel zrovna marně. Tentýž fotbalista posléze pro změnu prostor mezi třemi tyčemi netrefil.
Maďarská aktivita však v žádném případě nepomíjela, ani neslábnula. Dravý průnik Németha na začátku poslední dvacetiminutovky vyústil v nadějnou střelu jen těsně vedle pravé tyčky Vaclíkovy svatyně. Za deset minut zase Németh na hraně pokutového území umně sklepával do běhu Gosztonyimu, který poslal na zadní tyč něco mezi střelou a přihrávkou na příliš pomalého Komana. Na opačném konci hrací plochy málem zahřmělo po mimořádně pohledné akci, na jejímž konci dával Rabušic balon pod sebe Marečkovi, ten ovšem zacílil až příliš vysoko. Nedá se sice říct, že by jinak zápas pomalu spěl k prodloužení, ale důležité je, že se mu nakonec stejně nevyhnul. Na trávníku se tak co nevidět začalo horlivě masírovat všechno možné i nemožné, fotbalisty čekalo dalších třicet minut.
A co se týče českého týmu, ten do téhle nastavené půlhodiny vstoupil nadmíru dobře - vstřelenou brankou. A opět k ní vedla cesta skrze levý kraj hřiště. Tentokráte gólovou akci rozjel Zeman (který Fabiána vystřídal), pěkným centrem našel znovu Vošahlíka, který však nyní ještě sklepával jinému žolíku z lavičky, Michaelu Rabušicovi, a pro něj už bylo přímo povinností zavěsit. Jenže radost ve znamení české trikolóry neměla dlouhého trvání. Hned v deváté minutě prodloužení totiž zahrával přímý kop maďarský kapitán Koman a s nabídnutou možností skórovat se popasoval na jedničku podtrženou, když přesně mířenou ranou nedal Vaclíkovi žádnou šanci zasáhnout.
Tolik z prvního poločasu, ani ten druhý však rozhodně nenudil. Hned po dvou minutách mohli červení opět jen dýchat lvíčatům na záda. To by se ovšem nesměl Řezník zaleknout své zkoušky z dospělosti. Totiž když se k němu, jakožto zcela neobsazenému hráči, v prostoru penaltového puntíku snesl balon, on ho zbrkle po zemi poslal mimo branku a své spoluhráče tak ponechal v nejistotě. Ani Rabušic nepřidal ke svému zásahu z kraje prodloužení další, když po centru Zemana jen těsně minul vzdálenější tyč. A tak přišly na řadu penalty.
A s nimi brzké zklamání. Tíhu první penalty totiž vůbec neunesl Lukáš Mareček a Présinger tak jistou střelou poslal svůj tým do jednogólové výhody. Pak následovaly úspěšné pokusy Rabušice a Komana, také Čelůstka v poklidu zavěsil. Zato Szaba jako by zneklidnělo "ronaldovské" přibrzdění těsně před zakončením a Vaclík jeho pokus bez problémů vystihl. Nic platný nám málem nebyl Vošahlíkův troufalý lob, neboť zanedlouho totálně selhal Morávek a rozhodnutí měl na kopačce Németh. Třebaže on také neproměnil, druhý matchball Maďarům ihned nabídl Řezník a Balajti již jeho výzvou nepohrdl.
Komentáře (453)