Van Bommel míří za historickým zápisem. Debut proti Německu může spojit tři generace Oranjes

Ruben van Bommel (22) může v dnešním zápase Ligy národů proti Německu prožít jeden z nejvýjimečnějších večerů své kariéry. Křídelník PSV Eindhoven je poprvé v nominaci nizozemské reprezentace a po vypadnutí několika spoluhráčů z kádru má reálnou šanci na debut. Pokud nastoupí, jeho rodina se jako první v historii Oranjes dočká tří po sobě jdoucích generací reprezentantů.

Debut proti Německu by navíc měl pro Van Bommelovy symbolický náboj. Jeho otec Mark odehrál za Oranjes v letech 2000 až 2012 celkem 79 zápasů a vstřelil deset gólů. Poslední reprezentační utkání absolvoval jako kapitán právě proti Německu na mistrovství Evropy 2012, kde Nizozemsko prohrálo 1:2. O čtrnáct let později může proti stejnému soupeři nastoupit jeho syn.

Ještě před Markem oblékl nizozemský reprezentační dres dědeček z matčiny strany Bert van Marwijk, který v roce 1975 nastoupil za Oranjes proti Jugoslávii ke svému jedinému zápasu v národním týmu. Později se stal trenérem reprezentace a v roce 2010 ji dovedl až do finále mistrovství světa.

Sám Ruben ale historickou možnost příliš neprožívá. "Samozřejmě je to něco výjimečného," řekl v rozhovoru pro Voetbal International. Zároveň však dodal, že to není důvod k oslavám. "K tomu je třeba něco vyhrát." O první nominaci informoval rodinu jednoduše prostřednictvím společného chatu a žádné velké oslavy se nekonaly. Přesto pro něj jde o významný okamžik. Jako dítě často doprovázel otce na reprezentační zápasy, nyní se sám ocitl v kabině Oranjes.

Jeho nominace je o to pozoruhodnější, že ještě před rokem řešil úplně jiné starosti. V září 2025, krátce po příchodu do PSV, si přetrhl přední zkřížený vaz v koleni a kvůli vážnému zranění přišel prakticky o celou sezonu. Nyní však dvaadvacetiletý křídelník potvrzuje, že se vrátil do formy. Novou sezonu zahájil dvěma góly a dvěma asistencemi v Eredivisie a trenér Xavi jeho nominaci vysvětlil jednoduše: "Ruben van Bommel je v dobré formě, proto je v nominaci."

Hrdý na synův návrat je také Mark van Bommel, který od srpna působí jako trenér belgické reprezentace. "Byl to pro něj těžký rok kvůli tomu zranění kolena. Když se pak takhle vrátí, je to skvělé," uvedl. S Xavim ho navíc pojí vlastní hráčská minulost. Oba působili v Barceloně v sezoně 2005/06 a s katalánským klubem mimo jiné vyhráli Ligu mistrů.

Pokud Ruben proti Německu nastoupí, zařadí Nizozemsko do unikátní společnosti evropských reprezentací, v nichž se představily tři generace jedné rodiny. Nejznámějším příkladem jsou Maldiniové. Daniel Maldini debutoval za Itálii v roce 2024 a navázal na dědečka Cesareho, který odehrál 14 reprezentačních zápasů, i otce Paola, jenž má na kontě 126 startů.

Třígenerační linii znají také ve Španělsku díky rodině Alonsových a na Islandu díky Gudjohnsenům. Eidur Gudjohnsen dokonce při svém debutu v roce 1996 vystřídal vlastního otce Arnóra.

Islandský rekord je přitom ještě širší. Za reprezentaci nastoupili ve třech generacích také Gudjón Thórdarson, jeho syn Joey a vnuk Ísak Jóhannesson. Podobnou tradici mají rovněž v Bulharsku u rodiny Mihajlovových, na Maltě u Schembriů, v Severním Irsku u Feeneyů a v Norsku u Bergů.

Specifický případ představuje slovenská rodina Weissových: dědeček Vladimír Weiss nastupoval za Československo, jeho syn Vladimír Weiss hrál za Československo i Slovensko a vnuk Vladimír Weiss za Slovensko. Nizozemsko by tak v případě Rubenova debutu mělo být devátou evropskou reprezentací s takovou třígenerační linií.

Výjimečný příběh najdeme i mimo Evropu. Mexiko má vlastní slavnou fotbalovou dynastii v podobě Tomáse Balcázara, jeho zetě Javiera "Chícharita" Hernándeze Gutiérreze a jeho syna Javiera "Chicharita" Hernándeze. Všichni tři se představili na mistrovství světa a Chicharito navázal na rodinnou tradici také střelecky. Dědeček i vnuk dokázali na světovém šampionátu skórovat proti Francii, byť mezi jejich góly uplynulo 56 let.