Tottenham získal Janssena, mírně opožděnou bombu z Alkmaaru
Zaujalo nás
Vincent Janssen pokračuje v rapidním stoupání vzhůru ke hvězdám a ihned po své debutové sezoně v Eredivisie se stěhuje pod křídla třetího týmu anglické Premier League, který s ním podepsal čtyřletý kontrakt. Nyní zbývá rozluštit, zdali Janssen bude zápasit či naopak spolupracovat s nejlepším střelcem soutěže Harrym Kanem...
Vincent Janssen, učiněná kometa nizozemské kopané, za sebou má vpravdě snových pár měsíců. V listopadu 2014 si ještě coby hráč druholigového Almere odbyl premiéru za národní tým do 21 let, v srpnu příštího roku poprvé naskočil do zápasu Eredivisie, a letos v březnu debutoval i v seniorské reprezentaci.
Podle mínění Nicka Amese z Guardianu byl přitom tehdy stále ještě 21letý kanonýr nejlepším hráčem přátelského duelu s Anglií, a pokud na Britských ostrovech naváže na svých 31 soutěžních tref v dresu Alkmaaru, měl by coby útočník číslo 1 načínat také kvalifikační cyklus o účast na MS 2018.
Janssenův transfer na White Hart Lane dlouho oddalovaly licitace ohledně finančního odstupného. Obě strany se nakonec měly dohodnout na 22 milionech eur (ačkoliv BBC hovoří o 20), což by z opory AZ činilo šestý nejdražší export Eredivisie a ten vůbec nejdražší, pokud pomineme odliv z dvou největších klubů - Ajaxu a PSV.
Hodnota eura se samozřejmě v průběhu let měnila, nicméně čistě plošně vzato by se Janssen zařadil těsně za Luise Suáreze (2010/11 do Liverpoolu) a překonal by mimo jiné částky vynaložené za Arjena Robbena (2004/05 do Chelsea), Dirk Kuijta (2006/07 do Liverpoolu) nebo Daleyho Blinda (2014/15 do Manchesteru United). Celý seznam si můžete prohlédnout zde.
Příběh dříve zavrženého rváče
Ochota Tottenhamu připlatit si za tohoto 22letého střelce každopádně není příliš zarážející, jelikož jde o jednu z největších senzací Eredivisie za uplynulá léta. AZ Alkmaar ostatně ještě před rokem za Janssenovy služby platil pouhých 500 tisíc eur a nyní na něm proto vydělá zhruba 40krát.
Někdejší spoluhráč vrstevníků Vilheny, Boëtiuse, Rekika či Kongola v akademii Feyenoordu neprorazil, ve svých 19 letech byl rotterdamským klubem dokonce propuštěn, a žádná hvězdná budoucnost se mu tedy nepředpovídala - už vůbec ne takhle brzy po dvacítce.
Vincent Janssen je nicméně nenapravitelným optimistou a dle výpovědí členů jeho rodiny namísto utápění se v depresích zaujal zdánlivě flegmatický přístup "ono to bude v pořádku". Jako volný hráč odmítl několik prvoligových celků a raději se vydal o patro níž, do Almere City.
"Byl jsem odhodlaný začít od nuly. Ve Feyenoordu jsem se musel vypořádávat s tolika blbostmi, že jsem poté zkrátka chtěl do klubu, kde se můžu v klidu rozvíjet, kde ve mně lidé vzbudí sebedůvěru," přemítal později sám Janssen, který si prý okamžitě dal za cíl pohnout se opět výše přesně po dvou sezonách strávených zhruba ve středu druholigové tabulky. A přesně tak se rovněž stalo. Solidních 19 zářezů v druhém roce v Eerste Divisie mu vyneslo smlouvu v Alkmaaru.
Vincent Janssen se inspiroval mimo jiné v Klaas-Janu Huntelaarovi, který stejně tak v začátcích prokázal velkou pokoru a nebál se sestoupit o úroveň níže. 'Hunter' byl navíc mladšímu Janssenovi herním vzorem v otázce pohybu bez míče, Luuk de Jong potom zase coby fantastický hlavičkář. Učenlivý a nesmírně pilný Janssen nakonec oba borce de facto předčil, když se stal nejmladším hráčem Eredivisie od Ronalda (1994/95) s alespoň 25 ligovými brankami na kontě.
Janssenovy začátky pod křídly nizozemských šampionů z roku 2009 nebyly nijak růžové - na svůj první gól v elitní soutěži čekal dlouhých 367 minut. To si ovšem vynahradil na jaře, kdy se pro změnu stal prvním fotbalistou za 52 let, který v jarní části Eredivisie dosáhl na hranici neuvěřitelných 20 ligových branek. První Janssenův hattrick mezi nizozemskou smetánkou symbolicky nafasoval Feyenoord.
Za poslední měsíce Janssen výrazně zapracoval mimo jiné na hře oběma nohama. Dříve se prezentoval coby ostrostřelec, který má pravačku jen na podpírání (15 z devatenácti gólů za Almere loni vsítil levačkou), letos už ale i desetkrát neomylně úřadoval svou slabší končetinou. Janssen zároveň postupem sezony vypadal být pohotovější i obratnější, což nejlépe dokládá tato paráda z únorového duelu s Vitesse, která nastartovala šňůru sedmi ligových utkání s forvardovým jménem mezi střelci.
Svým herním stylem Janssen celkem věrně odráží Gonzala Higuaína či Ruuda van Nistelrooye, ale i Harryho Kanea, což zřejmě vylučuje variantu jejich častého soužití na hrotu útoku Tottenhamu. "Každý trenér má rád Janssenův typ útočníka," přibližuje svého dnes již bývalého svěřence trenér Alkmaaru John van de Brom, "do každého zápasu vkládá neuvěřitelná kvanta energie, je opravdu týmovým hráčem, obounohým střelcem. A možná ze všeho nejdůležitější je, že vždy zůstává oběma nohama na zemi."
V jednom ohledu se každopádně oba útočníci Spurs přeci jen odlišují - jde o jejich chuť pálit z dálky, třeba i z nepřipravených pozic. Janssen je spíše tradičním 'poacherem' - bystrou liškou do vápna, která skóruje skoro jen z těch nejvyloženějších pozic. To Kane se netají svou zálibou v pokoušení štěstí z větší vzdálenosti, ačkoliv mu stále chybí větší rozvážnost, či chcete-li vybíravost. Pokud by tedy Kane s Janssenem měli fungovat bok po boku, prvně jmenovaný by s největší pravděpodobností operoval níže, a potom už si každý fanoušek Tottenhamu spolu s manažerem Pochettinem musí sám zodpovědět otázku, zdali by zavedení takových pořádků vítal (já osobně třeba nikoliv)...
'Druhý Afonso Alves' se dá takřka s určitostí vyloučit
Závěrem ještě trochu té pokročilejší statistiky. Doslova při každém přestupu některého z elitních střelců Eredivisie do jedné z nejlepších evropských lig se zmiňuje stále to samé dokola: podívejte se na tu řadu odstrašujících případů později vyhořelých útočníků, kteří si z nizozemských obran víkend co víkend dělali legraci, a potom v kvalitnější společnosti tvrdě narazili.
Podívejte se třeba na Afonsa Alvese, jenž za Heerenveen v průměru střílel víc než jeden gól na zápas, a potom v Middlesbrough působil mnohdy zcela bezradně. Nebo se podívejte na předešlého držitele primátu nejdražšího přestupujícího hráče Alkmaaru - na to, jak si 10milionový a zjevně dřevěný Jozy Altidore vedl v Sunderlandu.
Ani tentokrát samozřejmě nelze opakování podobného scénáře kategoricky vyloučit - kór když Janssen přichází nejspíš primárně krýt záda Kaneovi a nebude tedy tou jasnou volbou na hrot útoku, kterou byl v Alkmaaru. Jenže zároveň existuje mnoho ukazatelů, které z takového tragického pokračování Janssenova snového příběhu dělají přinejmenším nepravděpodobnou variantu.
Zaprvé je to jeho výše nastíněná pracovitost a relativní všestrannost. Zadruhé potom fakt, že tahle jeho senzační sezona ve skutečnosti nebyla výsledkem střeleckého štěstí, které zpravidla stojí za veškerými zářnými příklady takzvaných 'one-season stars' (jednosezónních hvězdiček).
Redaktor VI.nl Pieter Zwart na základě modelu Opta Sports přišel se zjištěním, že na základě kvality vytvořených palebných pozic / zakončovaných šancí se v uplynulém ročníku dalo počítat s tím, že Vincent Janssen při nezahrnutí pokutových kopů zavěsí 23,3krát. On přitom v reálu pětkrát skóroval z penaltového puntíku, čili vlastně ani toho očekávaného přísunu gólů nedosáhl. A to je naprosto výjimečné. Jak totiž ve svém vynikajícím profilu vysvětluje Priya Ramesh, mnohdy se i ti naprosto světoví kanonýři čistě ze statistického hlediska spíše překonávají, zato teď není příliš důvodů se domnívat, že Janssen nebude schopný svou letošní formu replikovat.
O tom, zdali se tak skutečně stane, samozřejmě ve výsledku rozhodne celá řada vedlejších faktorů v čele s množstvím příležitostí, respektive počtem ligových minut. On koneckonců ani ten model 'expected goals/assists' (očekávaných gólů a asistencí) logicky není dokonalým měřítkem a konkrétně u Memphise vzhledem k jeho mizerné první sezoně na Old Trafford docela ukázkově mátl tělem.
Nicméně s Eriksenem, Allim či Lamelou v zádech by se v případě Janssenova přesunu za (výrazně) lepším klidně mohlo jednat o menší loupež. Nechme se tedy překvapit; na každý pád se ale těšme, protože takhle komplexně vzrušujících produktů Eredivisie do zbytku Evropy vyvážela jen pramálo. A většina z nich se uchytila...
Vincent Janssen, učiněná kometa nizozemské kopané, za sebou má vpravdě snových pár měsíců. V listopadu 2014 si ještě coby hráč druholigového Almere odbyl premiéru za národní tým do 21 let, v srpnu příštího roku poprvé naskočil do zápasu Eredivisie, a letos v březnu debutoval i v seniorské reprezentaci.
Podle mínění Nicka Amese z Guardianu byl přitom tehdy stále ještě 21letý kanonýr nejlepším hráčem přátelského duelu s Anglií, a pokud na Britských ostrovech naváže na svých 31 soutěžních tref v dresu Alkmaaru, měl by coby útočník číslo 1 načínat také kvalifikační cyklus o účast na MS 2018.
Janssenův transfer na White Hart Lane dlouho oddalovaly licitace ohledně finančního odstupného. Obě strany se nakonec měly dohodnout na 22 milionech eur (ačkoliv BBC hovoří o 20), což by z opory AZ činilo šestý nejdražší export Eredivisie a ten vůbec nejdražší, pokud pomineme odliv z dvou největších klubů - Ajaxu a PSV.
Hodnota eura se samozřejmě v průběhu let měnila, nicméně čistě plošně vzato by se Janssen zařadil těsně za Luise Suáreze (2010/11 do Liverpoolu) a překonal by mimo jiné částky vynaložené za Arjena Robbena (2004/05 do Chelsea), Dirk Kuijta (2006/07 do Liverpoolu) nebo Daleyho Blinda (2014/15 do Manchesteru United). Celý seznam si můžete prohlédnout zde.
Příběh dříve zavrženého rváče
Ochota Tottenhamu připlatit si za tohoto 22letého střelce každopádně není příliš zarážející, jelikož jde o jednu z největších senzací Eredivisie za uplynulá léta. AZ Alkmaar ostatně ještě před rokem za Janssenovy služby platil pouhých 500 tisíc eur a nyní na něm proto vydělá zhruba 40krát.
Někdejší spoluhráč vrstevníků Vilheny, Boëtiuse, Rekika či Kongola v akademii Feyenoordu neprorazil, ve svých 19 letech byl rotterdamským klubem dokonce propuštěn, a žádná hvězdná budoucnost se mu tedy nepředpovídala - už vůbec ne takhle brzy po dvacítce.
Vincent Janssen je nicméně nenapravitelným optimistou a dle výpovědí členů jeho rodiny namísto utápění se v depresích zaujal zdánlivě flegmatický přístup "ono to bude v pořádku". Jako volný hráč odmítl několik prvoligových celků a raději se vydal o patro níž, do Almere City.
"Byl jsem odhodlaný začít od nuly. Ve Feyenoordu jsem se musel vypořádávat s tolika blbostmi, že jsem poté zkrátka chtěl do klubu, kde se můžu v klidu rozvíjet, kde ve mně lidé vzbudí sebedůvěru," přemítal později sám Janssen, který si prý okamžitě dal za cíl pohnout se opět výše přesně po dvou sezonách strávených zhruba ve středu druholigové tabulky. A přesně tak se rovněž stalo. Solidních 19 zářezů v druhém roce v Eerste Divisie mu vyneslo smlouvu v Alkmaaru.
Vincent Janssen se inspiroval mimo jiné v Klaas-Janu Huntelaarovi, který stejně tak v začátcích prokázal velkou pokoru a nebál se sestoupit o úroveň níže. 'Hunter' byl navíc mladšímu Janssenovi herním vzorem v otázce pohybu bez míče, Luuk de Jong potom zase coby fantastický hlavičkář. Učenlivý a nesmírně pilný Janssen nakonec oba borce de facto předčil, když se stal nejmladším hráčem Eredivisie od Ronalda (1994/95) s alespoň 25 ligovými brankami na kontě.
Janssenovy začátky pod křídly nizozemských šampionů z roku 2009 nebyly nijak růžové - na svůj první gól v elitní soutěži čekal dlouhých 367 minut. To si ovšem vynahradil na jaře, kdy se pro změnu stal prvním fotbalistou za 52 let, který v jarní části Eredivisie dosáhl na hranici neuvěřitelných 20 ligových branek. První Janssenův hattrick mezi nizozemskou smetánkou symbolicky nafasoval Feyenoord.
Za poslední měsíce Janssen výrazně zapracoval mimo jiné na hře oběma nohama. Dříve se prezentoval coby ostrostřelec, který má pravačku jen na podpírání (15 z devatenácti gólů za Almere loni vsítil levačkou), letos už ale i desetkrát neomylně úřadoval svou slabší končetinou. Janssen zároveň postupem sezony vypadal být pohotovější i obratnější, což nejlépe dokládá tato paráda z únorového duelu s Vitesse, která nastartovala šňůru sedmi ligových utkání s forvardovým jménem mezi střelci.
Svým herním stylem Janssen celkem věrně odráží Gonzala Higuaína či Ruuda van Nistelrooye, ale i Harryho Kanea, což zřejmě vylučuje variantu jejich častého soužití na hrotu útoku Tottenhamu. "Každý trenér má rád Janssenův typ útočníka," přibližuje svého dnes již bývalého svěřence trenér Alkmaaru John van de Brom, "do každého zápasu vkládá neuvěřitelná kvanta energie, je opravdu týmovým hráčem, obounohým střelcem. A možná ze všeho nejdůležitější je, že vždy zůstává oběma nohama na zemi."
V jednom ohledu se každopádně oba útočníci Spurs přeci jen odlišují - jde o jejich chuť pálit z dálky, třeba i z nepřipravených pozic. Janssen je spíše tradičním 'poacherem' - bystrou liškou do vápna, která skóruje skoro jen z těch nejvyloženějších pozic. To Kane se netají svou zálibou v pokoušení štěstí z větší vzdálenosti, ačkoliv mu stále chybí větší rozvážnost, či chcete-li vybíravost. Pokud by tedy Kane s Janssenem měli fungovat bok po boku, prvně jmenovaný by s největší pravděpodobností operoval níže, a potom už si každý fanoušek Tottenhamu spolu s manažerem Pochettinem musí sám zodpovědět otázku, zdali by zavedení takových pořádků vítal (já osobně třeba nikoliv)...
'Druhý Afonso Alves' se dá takřka s určitostí vyloučit
Závěrem ještě trochu té pokročilejší statistiky. Doslova při každém přestupu některého z elitních střelců Eredivisie do jedné z nejlepších evropských lig se zmiňuje stále to samé dokola: podívejte se na tu řadu odstrašujících případů později vyhořelých útočníků, kteří si z nizozemských obran víkend co víkend dělali legraci, a potom v kvalitnější společnosti tvrdě narazili.
Podívejte se třeba na Afonsa Alvese, jenž za Heerenveen v průměru střílel víc než jeden gól na zápas, a potom v Middlesbrough působil mnohdy zcela bezradně. Nebo se podívejte na předešlého držitele primátu nejdražšího přestupujícího hráče Alkmaaru - na to, jak si 10milionový a zjevně dřevěný Jozy Altidore vedl v Sunderlandu.
Ani tentokrát samozřejmě nelze opakování podobného scénáře kategoricky vyloučit - kór když Janssen přichází nejspíš primárně krýt záda Kaneovi a nebude tedy tou jasnou volbou na hrot útoku, kterou byl v Alkmaaru. Jenže zároveň existuje mnoho ukazatelů, které z takového tragického pokračování Janssenova snového příběhu dělají přinejmenším nepravděpodobnou variantu.
Zaprvé je to jeho výše nastíněná pracovitost a relativní všestrannost. Zadruhé potom fakt, že tahle jeho senzační sezona ve skutečnosti nebyla výsledkem střeleckého štěstí, které zpravidla stojí za veškerými zářnými příklady takzvaných 'one-season stars' (jednosezónních hvězdiček).
Redaktor VI.nl Pieter Zwart na základě modelu Opta Sports přišel se zjištěním, že na základě kvality vytvořených palebných pozic / zakončovaných šancí se v uplynulém ročníku dalo počítat s tím, že Vincent Janssen při nezahrnutí pokutových kopů zavěsí 23,3krát. On přitom v reálu pětkrát skóroval z penaltového puntíku, čili vlastně ani toho očekávaného přísunu gólů nedosáhl. A to je naprosto výjimečné. Jak totiž ve svém vynikajícím profilu vysvětluje Priya Ramesh, mnohdy se i ti naprosto světoví kanonýři čistě ze statistického hlediska spíše překonávají, zato teď není příliš důvodů se domnívat, že Janssen nebude schopný svou letošní formu replikovat.
O tom, zdali se tak skutečně stane, samozřejmě ve výsledku rozhodne celá řada vedlejších faktorů v čele s množstvím příležitostí, respektive počtem ligových minut. On koneckonců ani ten model 'expected goals/assists' (očekávaných gólů a asistencí) logicky není dokonalým měřítkem a konkrétně u Memphise vzhledem k jeho mizerné první sezoně na Old Trafford docela ukázkově mátl tělem.
Nicméně s Eriksenem, Allim či Lamelou v zádech by se v případě Janssenova přesunu za (výrazně) lepším klidně mohlo jednat o menší loupež. Nechme se tedy překvapit; na každý pád se ale těšme, protože takhle komplexně vzrušujících produktů Eredivisie do zbytku Evropy vyvážela jen pramálo. A většina z nich se uchytila...
Komentáře (468)