Staré hříchy Letenských zpět: Kolaps při brejcích, finální fáze Sparty drhne

Starý známý obrázek a staré známé problémy ukázala hned v první ligovém zápase Sparta. Pražané ovšem v případě Zbrojovky narazili na soupeře, který byl extrémně kompaktní, solidní v presinku, hře v bloku a také dobře takticky připravený. Sparta měla přitom až 64,6 % držení míče a 466 přihrávek - obě hodnoty byly nejvyšší v celém kole. Co tedy rudé před pátečním duelem se Zlínem trápí?

Ač tomu výsledek a dojem z výkonů některých hráčů vůbec nenasvědčoval, data v sekvencích ukazují, že Sparta odehrála v Brně na své poměry víceméně standardní zápas. Jediné, co se jí nedařilo, byl progres v sekvencích, který byl jen 12,2m.

Co to znamená? Sparta narážela na pevný střední blok Zbrojovky a dopouštěla se ztrát míče, kterých bylo v zápase 137, po Baníku (144) a Plzni (139) nejvíce v celém kole. Nepřesností bylo v zápase od Sparty na její poměry až příliš mnoho, což domácím vyloženě nahrávalo.

Velké téma bylo, zda dokážou Letenští zacelit díru po Kaanu Kairinenovi, který přestoupil do AEK Atény. Jenže výstavba hry vypadala víceméně stejně jako v minulé sezoně - Kairinen byl tedy solidně nahrazen Andrewem Irvingem, který měl v první fázi sparťanské výstavby takřka stejná čísla jako bylo zvykem u Fina a byl v podstatě na začátku všeho nebezpečného, co si Sparta v zápase vytvořila.

Data z minulé sezony nicméně ukazují, že za Kairinena nebude snadné v kádru najít náhradu vyloženě kus za kus, a že skotský záložník, i když je velmi univerzální, je přeci jen o něco více osmička než šestka. Změnit to může příchod Romana Macka, o kterém Pražané jednají a který pozici kreativní šestky plní v Mladé Boleslavi.

Nezdá se však, že by to měl být primární problém, který Spartu aktuálně trápí. Jestliže výstavba od Irvinga ukázala podobné parametry jako v minulé sezoně, následný přechod už problémový pro Spartu poměrně byl - zvláště kvůli skvěle bránící Zbrojovce.

Sparťané měli vstupy do útočné třetiny víceméně jen skrz přihrávky, kterých bylo velké množství (61; více měli jen Hradec 64 a Slavia 62), jediným hráčem, který se dostal na 100 metrů v progresivním vedení míče, byl Irving (102,2m).

Ze sedmi hráčů (Joao Grimaldo, Garang Kuol, Angelo Preciado, Veljko Birmančevič, Lukáš Haraslín, Santiago Eneme a Matěj Ryneš), kteří byli v minulé sezoně schopni v dresu Sparty dostat míč do útočné třetiny jeho vedením ve frekvenci alespoň 1,5 na 90 minut, byl v základní sestavě jen Haraslín.

Proti kompaktní obraně a střednímu bloku není jednoduché hrát mezi řady, proto většina pasů do útočné třetiny jde spíš do krajních prostorů. Přesto se Sparta nakonec dokázala dostat na soupeřově třetině k solidnímu počtu doteků (138; jen Slavia měla v prvním kole více - 161) a měla tam také 117 přihrávek, což je v poměru se Zbrojovkou (52) 69,2 % ku 30,8 %.

Nicméně problémem bylo tyto akce přeměnit do nebezpečných příležitostí - 15 střel bylo na úrovni Slavie, 0,11 xG na střelu už však bylo výrazně méně (Slavia 0,27). Svěřenci Briana Priskeho měli s tvorbou šancí problémy i ve chvíli, kdy se snažili uspět pomocí driblinku po stranách, kterých měli v zápase 23, což bylo po Baníku (28) nejvíce v celém ligovém kole.

Sparta tak měla v zápase se Zbrojovkou jedinou velkou šanci. Houževnatě bránící hráči domácích měli v utkání až 74 obranných akcí, nejvíce po Liberci a Zlínu (oba 83), jejich úspěšnost na obranných zákrocích byla 68,8%.

Sparťanská hra po stranách se také projevila v 17 centrech ze hry, s velmi nízkou přesností 17,7 %. Nepomohla ani úspěšnost soubojů ve vzduchu (42,9 %) a fakt, že Zbrojovka se zdaleka nejvíce odvrácenými míči (35), zcela ovládla svůj box. I proto měli hosté jen jediné zakončení hlavou v celém utkání.

Další povědomý problém, který Spartu proti Zbrojovce neukázal v nejlepším světle, byly rychlé brejky - tým, který v minulé sezóně inkasoval osm branek po brejku, pustil Brno hned třikrát do této situace. Dvakrát z toho bylo zakončení a Daniel Vašulín z rychlého kontru navíc otevřel skóre zápasu.

Jako by se rudí z minulého ročníku vůbec nepoučili.