Šestnáctiletý žolík rozplakal Eden. Soares srazil Slavii asistencí i parádním výkonem

Pražská Slavia v úvodním kole nového ročníku Ligy mistrů sahala v Edenu po třech bodech. V nastavení však v deseti hrající sešívaní dvakrát inkasovali a Lens nakonec podlehli 2:3. Velkou zásluhu na tom měli střídající hráči, včetně šestnáctiletého Meziana Soarese, který byl při svém debutu v milionářské soutěži jedním z nejlepších hráčů na hřišti.

Když Mikuláš Konečný ve 49. minutě obdržel za zákrok na Abdallaha Simu červenou kartu, zdálo se, že ani tentokrát Slavia na tolik touženou domácí výhru v Lize mistrů nedosáhne. Jen o pár minut později se ale krásně trefil Danijel Šturm a slávisté šli do vedení. To už byl pro hostujícího kouče Dina Toppmöllera jasný signál, v 62. minutě tak sáhl hned k trojitému střídání.

Pro fanoušky Lens možná bylo menším překvapením, když vedle Odsonneho Edouarda a Rubena Aguilara, dvou velezkušených hráčů, stál na postranní čáře připravený i mladičký Mezian Soares. A není se čemu divit, vždyť doposud naskočil v dresu Racingu jen do dvou soutěžních zápasů, a to na velmi krátký úsek utkání.

Debut v Ligue 1 si talentovaný Portugalec odbyl na konci minulé sezony, když za bezbrankového stavu dostal na posledních 10 minut prostor v domácím zápase s Nantes.

A na to, co se stalo po zmíněném střídání bude Soares, ale i celý stadion, vzpomínat celý život. V čase 78:12 mladík vběhl na trávník a okamžitě sprintoval směrem do vápna. O šest vteřin později se dostal do hry i míč, našel si cestu až k Soaresovi a ten ho levačkou uklidil k tyči. V ten moment časomíra ukazovala 78:23, na gól mu tak stačilo pouhých 11 vteřin. Neskutečná euforie a příběh, který by si nikdo netroufnul ani představit.

Od té doby dostal důvěru od trenéra pouze jednou v nedávném prohraném zápase se Štrasburkem, kde ale Soares odehrál pouze poslední vteřiny. I proto bylo nečekané, že jeho premiéra v Lize mistrů přijde v tak důležitý moment.

Příležitosti se však chopil skvěle a už od první minuty začal na hřišti ukazovat své přednosti. Talentovaný záložník operoval na pravé straně, kde si míč šikovnou levačkou naváděl až ke kraji vápna. Odtud často hledal pod něj nabíhajícího Aguilara, nebo na středu nacházel adresáta pro možnou střelu, nejčastěji pak Floriana Thauvina. Právě na něj pak z kopačky Soarese přiletěl perfektní centr, se kterým si kapitán hlavou poradil a srovnal na 2:2.

I statistiky mluví v jeho prospěch - v útočné třetině úspěšně rozdal všech 14 přihrávek a hned čtyři z nich vytvořily velkou šanci. I sám Soares měl chuť skórovat, dvakrát pálil, oba jeho pokusy však byly zblokované. To ale nic nemění na nebojácném výkonu, kterým výrazně Lens pomohl k otočení skóre. Svou lehkostí, kreativitou a zdravou drzostí na hřišti typově lehce připomínal Lamina Yamala, který se pohybuje na podobné pozici.

Soaresovi nechybí ani výrazné fotbalové pozadí, jeho otec Walid Mesloub totiž také v minulosti působil ve Francii, byť většinu času v druhé nejvyšší soutěži. Dokonce obléknul i dres Racingu Lens, a v sedmi zápasech také trikot alžírské reprezentace. Jeho syn zatím v mládežnických kategoriích reprezentuje Portugalsko, odkud pochází jeho matka.

Ve věku 16 let, 10 měsíců a dvou dnů se Mezian Mesloub Soares zařadil na 20. místo historicky nejmladších hráčů v Lize mistrů, ale hlavně se výrazně zviditelnil pro širší fotbalový svět a řekl si o více herního času, který by měl bezpochyby dostat a dokázat své kvality.