Sázka na mistra světa nevyšla. Fiorentina se topí, naději dává rošáda koučů i Mastantuono

V renesančním městě zažili nejhorší start do sezony od ročníku 1935/36. Po třech utkáních měla Fiorentina skóre 1:9 a místo toho, aby se zapomnělo na loňské strasti, to znovu vypadalo, že evropské poháry budou jenom nereálným cílem. Bídný start odnesl už po třech kolech Fabio Grosso (48), který přitom dokázal, že fotbalu rozumí a dokáže svým svěřencům vštípit bojovnost i ofenzivní styl hry. Jeho nástupce Paolo Vanoli (54) ukázal možnou cestu, kterou ovšem bude ještě nutné potvrdit.

Až do čtvrtfinále šampionátu v roce 2006 nepatřil Fabio Grosso k fotbalistům, kteří by při střetnutích Squadry Azzury byli nejvíce vidět. V semifinále proti domácímu Německu však v prodloužení zaznamenal vítěznou trefu a ve finále se rozhodující penaltou postaral o to, že Itálie počtvrté v historii slavila zisk nejprestižnější trofeje, o které sní mnozí hráči už od dětských let.

Jako trenér na sebe poprvé výrazně upozornil na lavičce Frosinone, ze kterého v sezoně 2022/23 udělal vítěze Serie B. Mezi elitou klub nevedl, neboť přesídlil do Lyonu, kde zažil nepovedené angažmá, které čítalo pouhých sedm duelů v rámci Ligue 1. V Marseille navíc po útoku místních fanoušků utrpěl těžké zranění obličeje.

Následně v Sassuolu opět zářil, když jej s přehledem dotáhnul z prvního místa do Serie A. Přesun do Fiorentiny byl pro osmačtyřicetiletého trenéra výzvou. Ve čtyřech přípravných kláních nepoznal hořkost porážky. A to byly soupeřem i slavný Real Madrid či ambiciózní Deportivo de A Coruña. S oběma španělskými celky se povedlo uhrát remízu.

V soutěžních partiích ale prakticky nic nefungovalo podle představ. Na začátek obranu přelstili třígólový Donyell Malen a Paulo Dybala, jenž pro změnu na všechny branky nizozemského spoluhráče ve dresu AS Řím přihrál. Na konečných 0:4 upravil svým celkově pátým zásahem v Serii A Niccoló Pisilli. Fiorentina sice vyslala pět střel na bránu, nicméně žádná z nich Mileho Svilara výrazněji neohrozila.

Změnu působiště po tomto výsledku dotáhl Moise Kean (Como), jenž byl v minulém ročníku s osmi góly a jednou asistencí po Rolandovi Mandragorovi druhým nejproduktivnějším borcem v kádru. Sám Mandragora se v létě přemístil do FC Turín, takže nejprve už jenom na dálku sledoval nečekanou domácí porážku 0:3 s Frosinone (tj. s Grossovým bývalým zaměstnavatelem), a pak se sám jednou trefou podepsal pod výhru svého nového klubu z Piemontu.

Z pohledu celku ze Stadio Artemio Franchi bylo jediným pozitivem, že se jednou povedlo (tentokrát z šesti pokusů) rozvlnit síť za zády soupeřova gólmana. "Rozhodnutí propustit trenéra přišlo po debatě s ním. Neviděli jsme z jeho strany žádnou důvěru v tým ani v celý projekt. Proto jsme se rozhodli, že se naše cesty rozdělí," komentoval Fabio Paratici, sportovní ředitel ACF Fiorentina.

Grosso se údajně v posledním telefonátu nechal slyšet, že tým je "netrénovatelný". Není zřejmé, jestli narážel na přístup hráčů, ale měl taky prohlásit, že pokud nebude vyhozen, nepřijde na tréninky. To není zrovna nejprofesionálnější přístup, nicméně v Toskánsku jsou zvyklí na ledacos. Kupříkladu před rokem to byl pro změnu Stefano Pioli, kdo odmítnul rezignovat.

Klub, který na začátku století za dob Tomáše Řepky, Ruie Costy a Gabriela Batistuty po třicetileté pauze nakouknul i do Ligy mistrů, přitom v minulém ročníku strávil hned 18 kol v sestupovém pásmu, což nebyla zrovna lichotivá vizitka. Na lavičce se vystřídali celkem tři trenéři. Sedmého listopadu přišel Paolo Vanoli a dohromady uhrál 38 bodů, což v konečném zúčtování stačilo na 42 a konečné 15. místo.

Před čtvrtým kolem této sezony bylo nutné skvadru během čtyř dnů připravit na cestu do Benátek, které rovněž ještě nebodovaly. Tamní FC potřetí v historii opanovalo Serii B a v ikonickém městě na laguně věřili, že se nejvyšší soutěž konečně podaří udržet na dobu delší než 12 měsíců, což se naposledy povedlo na konci minulého století.

Před uplynulým víkendem byl CFC Janov třetím celkem, který dosud nevyhrál, ani neremizoval. Vzhledem k losu bylo tedy jasné, že počet mančaftů s nulou na kontě bude zredukován. Pro Vanoliho šlo o dvojnásob speciální utkání, protože na Stadio Pier Luigi Penzo v Benátkách působil jako hráč i jako trenér. Teď však znovu vedl Fiorentinu, která tam nezvítězila skoro 60 roků.

Zprvu to také nevypadalo dobře, nicméně čtyři zásahy rozhodly o tom, že AFC připíše po čtyřzápasové pauze první tříbodový zisk. Jednu branku zařídil Mateo Pellegrino, jenž pokořil i defenzivu FC Turín. Závěrečnou korekci v podání domácích už málokdo vnímal, neboť největší porci pozornosti na sebe přitáhnul host z Realu Madrid Franco Mastantuono, jehož k přesunu do Itálie přesvědčil ještě kouč Grosso.

Celkem čtyřikrát už nastoupil za národní tým své země, která dala světu Lionela Messiho, jehož rekord z roku 2007 teď přestal platit. Mastantuono se totiž v 19 letech a 28 dnech stal nejmladším argentinským střelcem hattricku v kterékoli z pěti předních evropských lig. Zároveň už ve čtvrtém kole padlo maximum z loňské sezony, poněvadž v ní byl jediným autorem tří zásahů v jednom utkání Donyell Malen.

"Museli jsme začít znova. Máme velmi dobrý kádr, ve kterém nechybí talentovaní hráči. Jenže talent vás sám o sobě nikam nedovede. Musíme mladíky naučit, že první je tým. Musí vědět, že pokud všichni netáhnou za jeden provaz, budou klopýtat," prohlásil trenér Vanoli, jenž v minulém ročníku viděl hned dvakrát červenou kartu a už nezastihl Antonína Baráka, který se definitivně přesunul na Kypr.