Presink, tvrdost a baskická škola. Alguacil v Olympiakosu oživuje slavnou tradici

PŘÍMO Z PIREA - Z Baskicka vzešla řada trenérů, kteří svým myšlením výrazně ovlivnili fotbalový svět. A možná neprávem mezi ty méně známé patří Imanol Alguacil (55), jenž strávil téměř sedm úspěšných let na lavičce Realu Sociedad. Po krátké zastávce v Saúdské Arábii zamířil v září do Olympiakosu, kde nyní čelí nejen vysokým ambicím řeckého klubu, nýbrž také odkazu svých krajanů. A ve čtvrtek bude chtít v dalším zápase Evropské ligy svým oblíbeným vysokým presinkem potrápit Spartu.

Baskicko se v posledních letech stalo neoficiálním hlavním centrem světa fotbalových trenérů. Z malého hornatého regionu na severu Španělska pochází neobvykle silná generace osobností, které v současnosti ovlivňují dění v nejlepších evropských ligách - Mikel Arteta (Arsenal), Xabi Alonso (Chelsea), Unai Emery (Aston Villa) nebo Andoni Iraola (Liverpool) jsou jen ti nejznámější z nich.

Určitě vám však neznějí cize ani jména jako Julen Lopetegui či Ernesto Valverde. Mimochodem dva trenéři, kteří v minulosti vedli dva největší španělské kluby Real Madrid a Barcelonu.

Všechny výše zmíněné osobnosti spojuje brilantní taktická vyspělost a disciplína, vysoká pracovní morálka, posedlost detailem a především schopnost vštípit týmu jasnou identitu. Tento fenomén nevznikl náhodou, což potvrzuje i další zářný příklad. V samém srdci této baskické líhně se totiž utvářel i Alguacilův příběh.

Rodák z rybářského městečka Orio, které rovněž spadá do tolik známé provincie Gipuzkoa, je ztělesněním věrnosti jednomu klubu. Jeho kariéra - nejdřív hráčská a následně trenérská - byla neoddělitelně spjatá s Realem Sociedad.

Alguacil prošel jeho mládežnickými celky, pak vedl B-tým a od prosince 2018 i první mužstvo. Real Sociedad pod jeho taktovkou nepředváděl jen atraktivní fotbal, ale dosáhl i na velké úspěchy - před pěti lety ovládl v památném baskickém finále proti Bilbau domácí pohár, stabilně hrál v Evropě a po sezoně 2022/23 a čtvrtém místě v LaLize se dokonce vrátil do Ligy mistrů.

Všechny tyto úspěchy Alguacil vystavěl na mimořádně intenzivním herním stylu. Real Sociedad pod jeho vedením nechtěl soupeřům dopřát klid na rozehrávku a snažil se jim aktivním tlakem co nejrychleji odebrat míč. "Máme rádi vysoký presink," přiznal kdysi před zápasem Ligy mistrů s PSG.

Výmluvně to dokládá ukazatel PPDA, který měří počet přihrávek soupeře na jednu obrannou akci týmu - čím nižší hodnota, tím intenzivnější presink. Real Sociedad v letech 2018 až 2025 dosahoval hodnoty 9,9, přičemž v LaLize byl na tom lépe pouze jeho slavný konkurent z Barcelony (9,3). Také další ukazatele potvrzují fyzickou náročnost jeho hry - zejména 35,9 vzdušných soubojů na zápas.

Alguacilův rukopis zkrátka nestál pouze na kombinačním fotbalu a dominanci. Také na agresivitě bez míče, intenzitě a ochotě svádět osobní souboje.

Přestože mu v květnu minulého roku vedení Realu Sociedad nabízelo prodloužení kontraktu, k dohodě nedošlo. Alguacil totiž odmítl ustoupit ze svých nároků na další rozvoj týmu i z vlastních ambicí. "Chtěl jsem pokračovat, ale ne za každou cenu. Nechtěl jsem žádné drama - všechno má svůj začátek a svůj konec, i když jsem v sobě stále měl sílu a chuť pracovat," vysvětloval a vydal se vstříc novému dobrodružství.

Krátce se zastavil v Saúdské Arábii, na lavičce Al Shababu však vydržel jen sedm měsíců. Na vině byla sportovní forma jeho týmu. "Byla to obohacující zkušenost jak po profesní, tak po osobní stránce. Odnáším si nové poznatky, respekt a hrdost na to, že jsem byl součástí tohoto projektu," řekl poté, co se dohodl s klubem na předčasném ukončení smlouvy.

Obohacující to tedy skutečně bylo. Alguacil si za zmíněné období vydělal podle tamních médií asi pět milionů eur (122 milionů korun). Na další výzvu si počkal zhruba půl roku a v září se stěhoval do Řecka.

V Pireu však Alguacil nenašel neznámé prostředí - naopak vstoupil na půdu, kde mají baskičtí trenéři status fotbalových bohů. Přišel totiž navázat na odkaz svých krajanů: Valverdeho, který s Olympiakosem získal tři mistrovské tituly a dva poháry, a Josého Luise Mendilibara, jenž klub v roce 2024 dovedl k historickému triumfu v Konferenční lize.

Této úspěšné tradice si je velmi dobře vědom i majitel klubu Evangelos Marinakis, který při oficiálním představení Alguacila zdůraznil: "Od chvíle, kdy jsme před 16 lety převzali Olympiakos, byla naše spolupráce s Basky mimořádně úspěšná. Platilo to pro Ernesta Valverdeho, Josého Luise Mendilibara a nyní také pro Imanola."

"Od všech vyžaduju plné nasazení, abychom ovládli ligu a došli co nejdále v Evropské lize," dodal svérázný majitel klubu a nastínil něco, co je pro Alguacila nové.

V Řecku totiž nečelí jen soupeřům na hřišti, ale i vysokým očekáváním, které v Pireu úspěchy baskické trenérské školy v minulosti vyvolaly. To ostatně pocítil hned ve svém prvním zápase, když doma podlehl OFI Kréta 0:1. "Jsem stejně naštvaný jako všichni fanoušci Olympiakosu, protože vím, co znamená hrát na tomto stadionu a nosit tento dres. Za žádných okolností nepřijímáme porážku, ani remízu," uvedl tehdy na tiskové konferenci.

"Můžete si být jisti tím, že s každou uplynulou minutou poznávám tým lépe a přemýšlím o změnách, které je třeba provést," dodal. A nutno podotknout, že svým slovům dostál. Olympiakos od zmíněného duelu zapsal pět vítězství, inkasoval jen jednou, v Evropské lize dokázal uspět na horké půdě v Marseille (1:0) a doma ovládl i nesmírně důležité derby s Panathinaikosem (1:0).

Už v těchto zápasech bylo na Olympiakosu patrné, kdo jej vede. Stejně jako před lety v Realu Sociedad, i nyní Alguacil sází na intenzivní hru plnou osobních soubojů. Například ve vzduchu jich má řecký velkoklub nejvíc na zápas v celé Evropské lize (34,5). Není proto náhodou, že všechny tři jeho dosavadní góly v soutěži padly po standardních situacích - dva po rohových kopech a jeden po autovém vhazování.

Podobný obraz nabízí i domácí soutěž. Olympiakos v ní dosahuje druhé nejvyšší úspěšnosti ve vzdušných soubojích (60 %). Ještě výrazněji však vyniká v ziscích míče v útočné třetině hřiště. Od Alguacilova příchodu jich zaznamenal 29 (17,4 % ze všech zisků), což je víc než kterýkoli jiný tým v daném období.

Podaří se mu v Pireu i nadále budovat další jasně rozpoznatelný projekt, jako to dokázal doma v San Sebastiánu? Další krok na úspěšné cestě za splněním tohoto cíle může udělat už ve čtvrtek proti Spartě.