Premier League v kostce: Srpen

Nejvyšší anglická liga vlétla zpátky do našich životů a ty jsou zase o trochu barevnější. Neříkám, že jsou to kdovíjak okulahodící barvy, obzvlášť, když jste fanoušci Chelsea nebo Manchesteru United, ale barevnější rozhodně jsou. A po čase se zase vrací Premier League v kostce, chcete-li ideální sestava měsíce slovy zabalená do článku.

A jak už z předchozích vět vyplývá, účelem článku, jak je již zvykem, nebude nalézat přelomové analytické objevy. Na to tu máme každý týden Anglický glosář. Kostka bude obrazovější, věcnější, nudnější a bude fungovat spíš jako taková ročenka letošní sezóny Premier League.

A jak se astronomické léto pomalu chýlí ke konci, v Anglii se zase objevují nové mladé pušky, známější či méně známé. Každý měsíc se stručně zmíníme o několika z nich - a protože by to lehce vystačilo na sólo článek, vždy se zaměříme pouze na určité týmy. Nejpřelomovější věci se v tomhle směru dějí v Chelsea, kterou pochopitelně hned na úvod nelze opomenout. K tomu se navíc podíváme na jednu kauzičku v Manchesteru City.

Jako loni nebude chybět autorské video nejhezčích branek měsíce, seřazených, je-li to vůbec možné, až k tomu úplně nejlepšímu. Součástí bude zároveň soupis nejlépe hrajících fotbalistů dle analytického serveru WhoScored.com, který se co nejobjektivněji snaží do jediného čísla shrnout veškeré činnosti fotbalistů na hrací ploše.


Nepamatuju si měsíc, kdy by padlo tolik nádherných gólů jako letos v srpnu (opravte mě v diskuzi). Do výběru se vůbec nedostala dalekonosná paráda Jamieho Vardyho, volej Teemu Pukkiho, pumelice Djenepa, nebo velmi podobné kousky Maného s Jamesem. Přesto je top pětka nabitá famózními brankami v čele s netušenou dělovkou Harveyho Barnese, kterou nezastavil gólman a málem ani zpomalený záběr.




No, na to, jak mizerné výsledky měl Liverpool v přípravě, se skoro nechce věřit, jak suverénně do Premier League vstoupil. A to nemluvě o triumfu v Evropském superpoháru proti Chelsea. Kloppova parta pokračuje v jízdě ze závěru loňské sezóny, sbírá trofeje a má šanci ohrozit i zdánlivě (v dlouhodobé soutěži) nezdolný Manchester City.

Liverpool v srpnu překonal svůj historický rekord v Premier League, protože v součtu s minulým ročníkem vyhrál už 13 zápasů v řadě. A to hrál nedávno na půdě nevyzpytatelného Southamptonu, na Burnley nebo doma s Arsenalem. A bez Alissona.



1. Roberto Firmino (Liverpool) - 8.17
- 4 zápasy, 2 góly, 2 asistence, 17 střel, 5 na bránu, 12 úspěšných průniků (66% úspěšnost), 4 obranné zákroky (50% úspěšnost), 6 vyhraných vzdušných soubojů (38% úspěšnost)

2. Kevin De Bruyne (Manchester City) - 8.15
- 4 zápasy, 1 gól, 5 asistencí, 12 střel, 3 na bránu, 4 úspěšné průniky (80% úspěšnost), 16 klíčových přihrávek, 8 obranných zákroků (62% úspěšnost)

3. Sergio Agüero (Manchester City) - 8.04
- 4 zápasy, 6 gólů, 1 asistence, 13 střel, 6 na bránu, 6 klíčových přihrávek

4. Sébastien Haller (West Ham) - 7.96
- 3 zápasy, 3 góly, 9 střel, 6 na bránu, 7 úspěšných průniků (58% úspěšnost), 17 vyhraných vzdušných soubojů (47% úspěšnost), 8 obranných zákroků (73% úspěšnost)

5. Raheem Sterling (Manchester City) - 7.96
- 4 zápasy, 5 gólů, 12 střel, 7 na bránu, 4 úspěšné průniky (50% úspěšnost), 4 klíčové přihrávky, 6 obranných zákroků (66% úspěšnost)



Gólman: Hugo Lloris (Tottenham)
Spurs zatím v letošní sezóně nenaplňují předpoklady. Vinu na tom má velmi těžký los i velmi pozvolný nástup formy klíčového muže Christiana Eriksena. A tak se musel do role spasitele vtělit Hugo Lloris, jenž výtečnými výkony a dohromady 14 zákroky zařídil bod za remízy 2:2 proti Manchesteru City a Arsenalu. Bez nadsázky.

Čestná zmínka: Kasper Schmeichel (Leicester)

Pravý obránce: Trent Alexander-Arnold (Liverpool)
Liverpool to už druhým rokem koulí vlastně s jediným pravým obráncem. Ale to je dost jedno, když je to ten nejlepší pravý bek v celé Premier League. Trent Alexander-Arnold pokračuje ve stabilně skvostných výkonech i letos a nadále ztělesňuje dokonalý prototyp moderního borce na kraj zadní řady. Dvě asistence a jeden skoro gól jsou třešničkou na velmi chutném dortu.

Čestná zmínka: Roberto Pereira (Leicester)

Pravý stoper: Çağlar Söyüncü (Leicester)
Jeho úkolem bylo nahradit Harryho Maguira. Nejdražšího obránce historie (což je na jednu stranu ‚meh‘, ale na druhou je pravda, že anglický stoper vyrostl ve skutečnou stálici a oporu. Díky Söyüncüovi na něj ale v Leicesteru se slzou v oku vzpomínat nemusí. Turecký zadák představuje borce, proti němuž nechce žádný útočník hrát. Je spolehlivý, agresivní až běda, z jeho pohledu jde strach, ale zároveň má na letos kontě jenom dva (!) fauly.

Čestná zmínka: Joël Matip (Liverpool)

Levý stoper: Virgil van Dijk (Liverpool)
Tady je skoro škoda slov - upřímně, pokud nebude holandský stoper figurovat aspoň v polovině letošních sestav, bude to překvapení. Stačí, aby Virgil van Dijk předvedl svůj standard, a už je nejlepší obránce v Premier League. S přehledem. Především Arsenal dokázal drtivou většinu času vydeptat svoji bezchybností, jeho část hřiště je prostě pro útočníky neprodyšná. A Norwichi dal navíc i gól.

Čestná zmínka: Tyrone Mings (Aston Villa)

Levý obránce: Patrick van Aanholt (Crystal Palace)
Eagles vstoupili do letošní sezóny fantasticky. Ikonou výborně defenzivní hry Crystal Palace je Patrick van Aanholt, jehož choutky jsou sice spíš ve hře vpřed, ale zdatně doplňuje funkční systém, který soupeřům dovolil zatím pouhopouhé dvě branky - nejmíň v celé Premier League. Nizozemský bek má navíc na rukou krev Rudých ďáblů, když skvělou individuální akcí zařídil triumf na Old Trafford.

Čestná zmínka: Lucas Digne (Everton)

Pravý záložník: Mohamed Salah (Liverpool)
Platí pro něj vesměs to samé, co platí pro Van Dijka. Stálice Premier League a jeden z pěti nejlepších hráčů ligy. Stabilně a dlouhodobě. Mohamed Salah nemá žádné větší výpadky, a pakliže proti Southamptonu se pro jednou odmlčel, za týden s Arsenalem byl nejlepší na place a celý svět zase kroutil hlavou, s jakou lehkostí je schopný sám rozhodovat zápasy.

Čestná zmínka: Daniel James (Manchester United)

Pravý střední záložník: Kevin De Bruyne (Manchester City)
Že z Anglie odešla jedna belgická superstar? Kevin De Bruyne mezeru po Hazardovi zatím pohodlně zalepuje. Záhy se chopil muže, který bude Sterlinga, Agüera a spol. zásobovat neodolatelnými přihrávkami, kteří konkrétně tihle dva neomylně proměňují. Zatím nastřádal pět asistencí, nejvíc v Premier League, a poslední zápas proti Brightonu navíc i skóroval.

Čestná zmínka: David Silva (Manchester City)

Levý střední záložník: James Maddison (Leicester)
Už po příchodu do Leicesteru před rokem na hřišti působil jako někdo, kdo bude brzy rozdílovým mužem v sestavě. A letos se tak skutečně děje. James Maddison nepotřeboval příliš dlouhou dobu na aklimatizaci, aby se stal hvězdou mančaftu a z kraje či středu zálohy řídil většinu podstatných akcí Foxes. Už teď má v Premier League dvě asistence a k tomu řadu dalších klíčových přihrávek.

Čestná zmínka: Mason Mount (Chelsea)

Levý záložník: Raheem Sterling (Manchester City)
Od Guardioly asi dostal odlišné pokyny než v minulých letech. Možná to souvisí i s tím, že se s ním třeba (dle přípravy) počítalo do jisté míry i na hrot. Sterling prošel takovým "ronaldovským progresem", jelikož odmítá utrácet energii přechodem přes protivníky (dva pokusy na zápas) a soustředí se na efektivitu. Vzpomínáte na toho ztřeštěného kluka z Liverpoolu? A všímáte si, s jakou jistotou zakončuje nyní? Hattrick proti West Hamu a další dvě trefy budiž důkazem.

Čestná zmínka: Sadio Mané (Liverpool)

Pravý útočník: Sergio Agüero (Manchester City)
Je v týmu, který podléhá asi největší rotaci (minimálně) v celé Premier League. Však také první zápas ligové sezóny nezačal v základní sestavě. Agüero však zase potvrzuje, že bez sebemenších pochyb patří k nejlepším útočník historie soutěže a k absolutní špičce co do schopnosti zasouvat míč za záda brankáře. Šest gólů za 267 minut. To je více než gól na poločas. Excelentní.

Čestná zmínka: Pierre-Emerick Aubameyang (Arsenal)

Levý útočník: Teemu Pukki (Norwich) - Hráč měsíce
Jestli v následujících řádcích bude řeč o mladých kometách, teď se jdeme bavit o hvězdě, která během pár týdnů rozzářila celou Anglii. Severní vítr zavanul z Finska do Premier League muže, o němž se z žertu mluví jako o lepším Cristianu Ronaldovi. Ale on má vážně dokupy lepší statistiky, a to hraje prosím za průměrný Norwich. Dal gól Liverpoolu, div neobral o body Chelsea a Newcastlu nasázel hattrick. Teemu Pukki je skutečným fenoménem.

Čestná zmínka: Ashley Barnes (Burnley)


Těžko se prosadit v Manchesteru City. Ale na konci minulé sezóny a v přípravě na tu letošní to užuž vypadalo, že Phil Foden konečně prorazí naplno. Vždyť jde o patrně nejblyštivější talent anglického fotbalu - a sám Guardiola o něm prohlásil, že je nejtalentovanějším hráčem (Lionel who?), kterého kdy viděl. Dostal však po hříchu pouhých 11 minut proti West Hamu, a pak už nic.

V konkurenci De Bruyna, obou Silvů, Mahreze nebo Gündogana je to prostě těžké, v posledních dnech navíc rezonuje mírná nespokojenost Fodena i Guardioly ohledně chování jednoho či druhého z nich. Manažer City by si přál, aby jeho svěřenec "odboural stydlivost" a byl asertivnější, Phil Foden si naopak stojí za tím, že je připraven hrát a nedostatek herního času příliš nechápe. I v souvislosti s výše zmíněnou konkurencí by se možná nabízela nepříliš populární cesta Chelsea - devatenáctiletý záložník potřebuje praxi a jistě by po něm bývala byla na půl roku či rok hrábla řada týmů Premier League.

A že to může fungovat, ukazuje právě současný tým Franka Lamparda. Jasně, velkou roli hraje fakt, že Chelsea nemohla v létě nakupovat, a jasně, jiný trenér by patrně tolik prostoru mladíkům nedával. Takhle se nám ale z ničeho nic stalo, že dvěma nejlepším hráčům úvodu sezóny je 20 a 22 let. Mason Mount se přes místy nejisté výkony v přípravě vypracoval v klíčovou oporu a skutečně je radost ho na hřišti pozorovat. Tammy Abraham pak bez větších potíží vyšoupl ze základní sestavy Oliviera Girouda a udivuje jistotou v zakončení. A to je de facto jediná věc, kterou po něm celý klub požaduje.

Kádr Blues má momentálně obdivuhodný potenciál. Při formě Azpilicuety by snadno mohl po vykurýrování dostávat dost herního prostoru Reece James, po repre pauze se začne do sestavy cpát i Callum Hudson-Odoi, a to jsou prosím hráči, kterým ještě nebylo ani dvacet. Výsledkově se Chelsea vůbec nedaří, ale pozitiva se nalézt rozhodně dají. Třeba Fikayo Tomori proti Sheffieldu také v žádném případě nepropadl a první minuty dostal překvapivě i Billy Gilmour - ročník 2001.

Naopak poslední do party (skoro)teenagerů, od kterého se čekalo, že převezme rolí tahouna, zatím zklamává. Christian Pulisic měl být mužem, jenž bude největší měrou nahrazovat nenahraditelného Hazarda, ale jeho hvězda ještě ani nezačala zářit. V soubojích jeden na jednoho je matný, jeho úspěšnost přechodů přes hráče nedosahuje ani padesáti procent. Nedostává se do střelby, logicky čeká na první gól v modrém dresu a zatím je v PL na jedné asistenci (a jedné v Evropském superpoháru).