Premier League - souhrn 6. kola

Góly: 38. Jeffrey Hendrick, 50. Michael Keane

Watford na senzační vítězství s Manchesterem United v pondělí večer nenavázal. Proti Burnley působili svěřenci Waltera Mazzarriho ospalým dojmem a domácí tým tak pohodlně dokráčel k vítězství v poměru 2:0.

První půle nabídla územní převahu Burnley, spoustu centrů do pokutového území a akutní nedostatek brankových příležitostí. A abychom nezapomněli - také vítěznou trefu celého střetnutí.

Na první příležitost diváci čekali do deváté minuty - v ní se po rohovém kopu dostal k odraženému míči Boyd, jehož utěšenou ránu musel nad břevno vytěsnit Gomes. O další vzruch před brankou hostujícího celku se po uplynutí úvodní dvacetiminutovky postaral Guudmundsson, který si z pravé strany navedl míč na střelu, která ale zhruba o metr minula bližší tyč.

Následnou hluchou pasáž pak z ničeho nic narušil úvodní gól Hendricka. Ten se po rohovém kopu Defoura dostal k hlavičce a nekompromisně překonal zkoprnělého Gomese. A jelikož se do poločasové pauzy již nic zajímavého neudálo, odnesli si domácí do kabin jednobrankové vedení.

Na začátku druhého dějství se po průniku Amrabata dostal k míči Deeney, který ranou na bližší tyč pořádně protáhl Heatona. Chvíli se zdálo, že by se z pohledu Watfordu mohlo blýskat na lepší časy, něco takového však jen o pár chvil později odmítl Keane. Hosté sice dokázali další rohový kop Defoura odvrátit, jenže ten měl šanci složit reparát a dalším centrem již neomylně našel hlavu anglického zadáka, který navýšil vedení svého týmu.

Hráči Watfordu se sice nevzdali a pokusili se ještě do utkání vrátit, jenže jejich snaha k velkým příležitostem nevedla. Výjimkou byla 65. minuta, kdy se po tečovaném přímém kopu objevil před Heatonem Deeney, jenže jeho zakončení obránci na poslední chvíli zablokovali na rohový kop.

Závěrečná desetiminutovka pak nabídla ještě jednu šanci na každé straně. Nejprve mohli domácí přidat třetí branku, když se za zády obrany Watfordu objevil Boyd s Hendrickem. Prvně jmenovaný však svůj centr před prázdnou branku o trochu přetáhl. Na druhé straně mohl závěrečné minuty zdramatizovat střídající Success, který se rozhodl po průniku do pokutového území z úhlu sám zakončit a jen těsně minul zadní tyč. Zbylé minuty už Burnley dokázalo kontrolovat a nakonec zápas dovedlo k zasloužené výhře.

Góly: 40. Charlie Austin, 62. Dušan Tadić, 90+2. James Ward-Prowse

Příšerný start Kladivářů stále nebere konce. V neděli odpoledne jej ještě zhoršil Southampton, který West Ham na jeho stadiónu nekompromisně zašlapal do země.

První půle nabídla vyrovnanou partii, která mnoho šancí opravdu nenabídla. Po většinu času se hra odehrávala ve středu pole a většina divákuků se u sledování úvodní půlhodinky musela pořádně nudit.

Ze sedadel však fanoušky jistě zvedla akce ze 40. minuty. Na jejím začátku našel Davies u lajny stojícího Tadiče, který posléze z druhého doteku uvolnil nabíhajícího Bertranda, jeho zpětnou přihrávku do sítě křižnou střelou uklidil Charlie Austin. Hosté se tedy těsně před pauzou ujali vedení. A poločasový rozdíl ve skóre mohl být i výraznější, jelikož hned o dvě minuty později se po dlouhém pasu dostal k zakončení Redmond a brankář domácích svůj tým musel podržet. Povedený závěr půle v podání hostujícího týmu pak zakončil Cédric ranou do boční sítě.

Dějství druhé už přece jenom nabídlo akčnější podívanou. West Ham si postupem času vypracoval mírnou převahu, zároveň ale nabízel spoustu prostoru k rychlým brejkům, čehož fotbalisté Southamptonu radostně využívali.

Hned po pár minutách se mezi střelce mohl zapsat Tadič. Ten se po pohledné kombinaci zjevil zcela osamocený na penaltovém puntíku, jeho ránu na bližší tyč však fantastickým zákrokem zneškodnil Adrián. Po hodince hry si ale tento hráč spravil chuť, když se po ztrátě Kouyateho dostal do samostatného nájezdu a nemilosrdně domácí ztrestal podruhé.

Až v následující pasáži si Kladiváři vytvořili mírnější převahu a dostali se do několika nadějných příležitostí. Ránu Zazy i Antonia však obrana hostů zblokovala doslova na poslední chvíli, zatímco Payet zamířil z hranice pokutového území těsně vedle. Definitivní podobu výsledku tak dal hostující James Ward - Prowse, který v nastavení po rychlém brejku upravil na konečných 3:0 pro Southampton.

Góly: 11. Alexis Sánchez, 14. Theo Walcott, 40. Mesut Özil

Severolondýnské derby nabídlo poněkud překvapivě zcela jednoznačnou záležitost. Domácí Gunners zcela jednoznačně přehráli hostující Chelsea a zaslouženě se radovali z vítězství 3:0.

Úvodní minuty se odehrávaly především ve středu pole, načež ale do osudu utkání velmi výrazně promluvil Gary Cahill. Ten totiž tak dlouho otálel se zpětnou přihrávkou, až mu míč vypíchl Alexis Sanchez, který následně upaloval na osamoceného Couroise. Ve velké šanci nezpanikařil a efektivním padáčkem nedal belgickému brankáři žádnou šanci.

O tři minuty později bylo pro hosty ještě hůř - Hazard totiž zaspal a neuhlídal náběh Bellerína, jenž následně přihrávkou oslovil Walcotta, který před prázdnou brankou snad ani nemohl minout. Defenziva Chelsea byla v naprostých troskách.

Až po této smršti se do ofenzivy začali tlačit také hosté. Pravdou ovšem je, že se do velkých šancí nedostali - největší nebezpečí přišlo z kopačky Williana, který křižnou střelou jen těsně minul tyč branky Petra Čecha.

Hosté se ale ze svých chyb jednoduše nechtěli poučit a po další laciné ztrátě pykali potřetí. To se Mesut Özil poměrně pohodlně vyhnul Kantemu, následně rozjel rychlý protiútok, při kterém si vyměnil míč se Sanchezem, jeho centr pak prvně jmenovaný dokázal o tyč uklidit do sítě. O poločasové pauze tak bylo o osudu utkání prakticky rozhodnuto.

Druhá půle pak žádné zásadní změny nepřinesla. Antonio Conte sice své ovečky přeskupil do formace 3-4-3, nicméně tento nevedl k žádnému výraznému zlepšení. Naopak to byl Theo Walcott, který mohl přidat čtvrtý zářez na pažbě, ve velké šanci jej ale brankář hostí dokázal vychytat.

Z pohledu Chelsea za zmínku stojí snad pouze samostatný nájezd střídajícího Basthuayie, který dostal krásnou kolmici od Luize, jenže v tváří tvář Čechovi selhal a nastřelil pouze jeho dolní končetiny.

Arsenal tak svého rivala na domácím stadiónu porazil po necelých 6 letech a zároveň ukončil sérii 6 zápasů, ve kterých Chelsea nedokázal vstřelit gól.

Góly: 23. Junior Stanislas

Junior Stanislas je hotovým expertem na Everton! Záložník Bournemouthu se proti Toffees trefil loni dvakrát a další gól přidal dnes. A co víc, vítězný. Cherries díky jeho jediné přesné ráně porazili favorizovaný celek na své půdě 1:0 a poodskočili konkurentům na spodku tabulky. Everton naproti tomu spadl z druhé pozice až mimo TOP 4.

Hrdinou utkání je rozhodně Stanislas, ale utkání pro tým Eddieho Howea dost možná vyhrál úplně někdo jiný. Už po devíti minutách totiž vytáhl dost možná nejlepší zákrok dosavadního ročníku Premier League Artur Boruc, jenž má tak na třech bodech minimálně stejnou zásluhu. Lukaku hlavičkoval z bezprostřední blízkosti po centru Barkleyho, jenže Boruc se neuvěřitelně vymrštil a skvostným reflexivním zákrokem udržel míč ve hře. Dorážku Mirallase pak zblokoval Smith.

Zápas byl od začátku strhující, už za dvě minuty totiž byli blízko brance naopak domácí. Wilson dovedl útok až k vápnu, kde se opřel do míče Jack Wilshere - Seamus Coleman pak střelu zblokoval na břevno. Za dalších pár okamžiků se k velmi zajímavé ráně odhodlal další z hvězd zápasu Harry Arter, jehož přízemní pokus olízl tyčku.

Byl to právě Arter, kdo ve třiadvacáté minutě po levé straně zaútočil, předal míč do středu trestuhodně volnému Stanislasovi, jenž z nějakých 20 metrů vypálil. Stekelenburg v brance Evertonu se natahoval urputně, ale marně - balón zapadl téměř do šibenice. Zavzpomínal tak na slavný listopad loňského roku, kdy právě proti Evertonu zazářil a poté, co v 87. minutě vyrovnával na 2:2 ještě v osmé minutě nastavení korigoval na konečných 3:3.

Tentokrát ovšem jeho gól stačil na výhru. Toffees se na odpověď zmáhali dlouho, nebezpeční byli vlastně až po změně stran. Barkley po centru Colemana hlavičkoval těsně vedle, Bolasie po akci Cleverleyho vypálil pro změnu těsně nad. Tu největší možnost měl dvě minuty před koncem střídající Enner Valencia, jenž div nevyužil přesného vysokého míče od Bolasieho. Kolenem či snad stehnem ovšem prodloužil balón, jak jinak, jen těsně vedle.

Góly: 17. Adam Lallana, 30. James Milner (pen.), 36. Sadio Mané, 52. Philippe Coutinho, 71. James Milner (pen.) - 52. David Meyler

Liverpool si na konto připisuje už čtvrtý soutěžní zápas této sezony, v němž soupeře počastoval čtyřmi či více údery, a potvrzuje tak pověst jednoho z aktuálně nejkoukatelnějších mančaftů Evropy. Reds sice k demolici Hullu částečně pomohly dvě penalty, i tak se ale jednalo o velice suverénní výkon...

Co Liverpool ovládá jako málokterý mančaft, to je nesmírně aktivní presink, který soupeři soustavně odřezává takřka veškeré možnosti, kam dále předat míč. A přesně s tímto břemenem se Hull musel vypořádávat po většinu zápasu, což absolutně nezvládal.

To v 17. minutě se už Coutinho obsadil do role, která mu je pohodlnější, prosvištěl defenzivním valem Hullu, skvěle načasoval předávku Lallanovi a ten šikovně jenom tak posunul míč ke vzdálenější tyči. Marshall se jen ohlédl, 1:0.

Tigers nadále v podstatě nebyli schopni vytáhnout paty zpoza vlastní poloviny, přesto jim Liverpool zasadil de facto rozhodující ránu z ojedinělého protiútoku. Firmino napravo uvolnil Maného, ten si počkal na nepokrytý Coutinhův náběh z druhé vlny a Tigers se vzápětí definitivně stali experty přes hru rukou na vlastní brankové čáře. Před týdnem to byl Livermore poněkud zbytečně, tentokrát Elmohamady jednoduše odmítal jasný gól. Následovala opět červená a Milnerem proměněná penalta.

Už po půlhodině hry si tedy zřejmě nikdo nedokázal představit jiný výsledek zápasu než výhru Liverpoolu, domácí ovšem pokračovali v duchu žraloka jdoucího po krvácející kořisti a ještě několikrát stav skóre upravovali ve svůj prospěch. Poprvé hned za dalších šest minut, když Mané zapomněl na své předešlé dva neúspěšné pokusy (z nichž jeden přizvednutý skončil na břevně).

Lallana ve 36. minutě předvedl pěkný manévr na malém prostoru a něco podobného potom na ose hřiště předvedl i Mané, jenž trestuhodné volnosti využil k přesné střele ihned po otočce - 3:0.

Druhý poločas začal jako trénink Liverpoolu, a tak leckoho překvapila událost z 51. minuty, kdy se Liverpool nedokázal vypořádat s rohem Snodgrasse a Meyler zatloukl odražený míč do sítě. Žádný zázračný comeback se však konat neměl, což obratem potvrdil Coutinho se svým technicky bezchybně zvládnutým projektilem z nějakých 20-25 metrů.

Konečný stav skóre potom pomáhal stanovit čerstvě příchozí Sturridge, jenž okamžitě vybojoval penaltu na Robertsonovi, a Milner přispěl svou druhou troškou do mlýna z penaltového puntíku. Pokutový kop to byl v podstatě jako přes kopírák; opět po pravici a opět pod skákajícím Marshallem.

Góly: 65. Ben Gibson - 7. Heung-min Son, 23. Heung-min Son

Třetí porážku v řadě si na své konto připisuje nováček z Middlesborough, který navíc stále čeká na bodový zisk na vlastním stadionu. Dnes si z Riverside po dvou parádních brankách Heung-Min Sona veze vítězství Tottenham. Svěřenci Mauricia Pochettina tak zůstávají po šesti kolech společně s Manchesterem City stále neporaženi.

Spurs od začátku převzali otěže zápasu a dnešní výhru si zcela zasloužili. Již v 6. minutě to ze střední vzdálenosti zkoušel Dele Alli a Víctor Váldes musel poprvé zasahovat. O chvíli později pak již inkasoval, kolmici Christiana Eriksen totiž Vincent Janssen sklepl ideálně do běhu Heung-Min Sonovi a jihokorejský záložník levačkou překonal Váldese.

Někdejší hráč Leverkusenu či Hamburku předvedl další nádherný fotbalový moment už ve 23. minutě. Neuvěřitelným způsobem udržel míč proti výrazné přesile bránících Boro, a když už si užil kličkování v šestnáctce, tak nechytatelně vypálil k levé tyči. Brankář Váldes se za dokonalou střelou stačil jenom nešťastně ohlédnout.

Tottenham mohl jít od kabiny ještě s výraznějším náskokem, Moussa Sissoko ovšem po zblokovaném Eriksenově zakončení zblízka Váldese neprostřelil a Dele Alli za chvíli mířil pro změnu nad. Druhý poločas začal v poklidnějším tempu a zdálo se, že si hosté ze severu Londýna bez větších problémů pohlídají komfortní náskok.

Jenomže po hodině hry domácí z čista jasna udeřili. Stewart Downing posadil míč z volného přímého kopu ideálně na hlavu Bena Gibsona a Middlesborough bylo rázem zpět ve hře. Vyrovnání mohl zanedlouho obstarat Jordan Rhodes, Hugo Lloris se ale tentokráte pokořit nenechal. Víc už toho Spurs svému soupeři nedovolili, a mohou tak slavit čtvrté vítězství v sezóně, díky němuž stále dýchají na záda dosud suverénním Citizens.

Góly: 73. Joe Allen - 90+1. Salomón Rondón

Ne, ani tentokrát to nevyšlo. Stoke City stále čeká na svou první ligovou výhru v tomto ročníku a Tony Pulis, bývalý lodivod Potters, se svým týmem zchladil Britannia Stadium věru v ten nejhorší možný okamžik - v první minutě nastavení, kdy už pomalu domácí fanoušci slavili...

Pro Stoke se jedná o druhý po sobě jdoucí šok v samotném závěru utkání, neboť právě takhle midlandský klub v týdnu vypadával také z Ligového poháru s Hullem. Potters ale měli problémy i zezačátku, kdy nezvládali vyzrát na konsolidovanou obranu soupeře. Dvojice Arnautović - Shaqiri do zápasu spíše pomaleji rostla a věci se začaly dít převážně až po odchodu neefektivního Bonyho.

Jeho náhrada na hrotu, veterán Peter Crouch, ihned sama mohla poslat domácí do vedení, aby následně v 73. minutě Joe Allen využil sklepnutí protivníka Jonnyho Evanse a postrčil míč do sítě. Mimoto Erik Pieters žebral o pokutový kop a všeobecně Stoke vypadalo tak, že směřuje za relativně pohodlnými třemi body.

Jedinou větší šanci Jamese McCleana výborně zlikvidoval Lee Grant a WBA nakonec na brankářskou dvojku domácích vyzrálo teprve po standardce, když Rondón využil dodávky od rohového praporku.

Góly: 39. Jermain Defoe, 60. Jermain Defoe - 61. Joe Ledley, 76. James McArthur, 90+4. Christian Benteke

25 zápasů. To je poměrně dlouhá doba, že? V praxi to znamená třeba půl roku v Premier League nebo třicet ligových gólů Luise Suáreze v Barceloně. No a nebo taky dobu, během které Sunderland nedokázal vyhrát jeden jediný zápas v srpnu či září. Jermain Defoe dělal, co mohl, ale ani jeho dva góly nestačili Black Cats na body. Crystal Palace dokázalo duel heroicky otočit - v nastavené čase rozhodl o výsledku 3:2 Christian Benteke.

Je téměř neuvěřitelné, že poslední zářijový triumf eviduje Sunderland z roku 2012. David Moyes tak tragické starty sezóny Sunderlandu napravit nedokázal a už počtvrté v řadě naplnil šestizápasové čekání na první vítězství v sezóně. Blíží se navíc k loňské hrůze, kdy Mackems prvně zvítězili až v desátém kole.

Přitom dnes byl zatraceně blízko - při nejmenším bodu. Jermain Defoe otevřel skóre už v prvním dějství, za což kromě něj nesou vinu i Steve Mandanda a Joe Ledley. Francouzský gólman dostal záložníka pod tlak a ten ve spěchu nepochopitelně vracel balón obloučkem na stopery. Místo toho však vysunul právě Defoa do samostatného nájezdu, který logicky skončil pro borce s jedním z nejchladnokrevnějších zakončení zaslouženou oslavou.

Anglický kanonýr se do listiny střelců zapsal ještě jednou po hodině hry a dosáhl jednoho významného milníku. Watmorův pas poslal i přes odpor několika obránců nekompromisně do branky a připsal si 146.gól v Premier League. Před ním už je v historické tabulce jen osmička nejlepších kanonýrů - přičemž pouze Wayne Rooney je aktivní.

Jenže tohle všechno vyšlo vniveč. Hned po gólu na 2:0 totiž dokázal Ledley napravit svou chybu a za pomoci tečujícího Van Aanholta snížil na rozdíl jediné branky. Alanu Pardewovi vyšla naprosto dokonale střídání, což se poprvé projevilo čtvrt hodiny před koncem. Ezekiel Fryers byl na place minutu, když z levé strany parádně odcentroval, James McArthur přetlačil Van Aanhotla a hlavou vyrovnal.

Na klíčový moment celého utkání si však hostující fanoušci museli počkat až do třetí minuty nastavení. Tehdy pobíhal na trávníku pár desítek vteřin Lee Chung-yong, než se prvním a jediným dotekem s míčem stal hrdinou. To on rozehrál přímý kop, po němž Benteke naběhl do ohně, přetlačil Kirchhoffa a dostal Crystal Palace do euforie.

Góly: 13. Fernando Llorente - 9. Sergio Agüero, 65. Sergio Agüero (pen.), 77. Raheem Sterling

Manchester City pokračuje ve spanilé jízdě a udržuje si stoprocentní ligovou bilanci. Svého soupeře z Walesu po většinu utkání přehrával a díky dvěma brankám Agüera a jedné trefě Sterlinga si nakonec připisuje další tři body do tabulky.

Na Liberty Stadium se hrálo pohledné utkání plné kombinačních akcí. Zatímco ale první půle nabídla poměrně vyrovnanou podívanou, v té druhé již jasně dominoval hostující celek. Zápas každopádně začal bez úvodního oťukávání a hned v 9. minutě se skóre měnilo poprvé - to se po zpětné přihrávce Sagny senzačním prvním dotekem uvolnil Agüero a přízemní střelou Fabianskiho prostřelil mezi nohama.

Domácí ale nesložili zbraně, naopak se okamžitě vrhli do útoku. O tři minuty později se po rychlé kombinace dostal do solidní pozice Naughton, jeho přízemní střelu ale Bravo pokryl. O minutu později však již bylo vyrovnáno. To se k odraženému míči dostal Sigurdsson, padáčkem za obranu oslovil Llorenteho, který využil podklouznutí Sagny a senzační ranou na vzdálenější tyč nedal hostujícímu brankáři žádnou šanci.

Postupem času však rostla převaha družstva Pepa Guardioly a po 30 minutách mohlo jít znovu do vedení - De Bruyne upaloval sám na brankáře, jenže jeho střela z hranice vápna postrádala přesnost.

Těsně před poločasem pak po kombinace De Bruyneho se Sterlingem pálil Gündogan, ani jeho rána ale cíl nenašla. Do kabin se tudíž odcházelo za nerozhodného stavu.

Druhé dějství pak bylo kompletně v režii hostů. Navzdory tomu měli první velkou šanci Labutě - v 54. Minutě se po centru Routledge do zakončení propracoval Sigurdsson, jenže jeho rána letěla těsně nad. To bylo zároveň to poslední, čím domácí své fanoušky potěšili.

O tři minuty později se do velké šance dostal Agüero, který se po přihrávce Silvy uvolnil na hranici malého vápna. Jeho střelu však na poslední chvíli zablokoval Amat, čím svůj celek zachránil od pohromy. Po hodině hry pak aktivní De Bruyne kolmicí vyzval Sterlinga, který se kličkou vyhnul i Fabianskimu, jenže z úhlu už míč nedokázal nasměrovat mezi tři tyče.

Rozhodující okamžik přišel v 65. minutě. To si totiž v souboji s De Bruynem pomohl domácí stoper Hoorn loktem, a jelikož se celá situace odehrála v pokutovém území, měli Citizens výhodu pokutového kopu. K tomu se postavila argentinská hvězda ve službách Manchesteru City a panenkovským dloubáčkem nedala domácímu brankáři žádnou šanci.

Definitivní pečeť na vítězství týmu z Manchesteru pak dal o 11 minut později Sterling. Na začátku celé akce byl rohový kop Swansea, který ale hosté odvrátili a sami vyrazili do rychlého kontru. Přečíslení 2 na 1 nakonec anglický reprezentant vyřešil individuálním průnikem, při kterém hravě přešel přes Naughtona a střelou na bližší tyč upravil na konečných 3:1.

Góly: 22. Chris Smalling, 37. Juan Mata, 40. Marcus Rashford, 42. Paul Pogba - 59. Demarai Gray

Ryze ďábelský první poločas předvedli na Old Trafford Red Devils proti Leicesteru. Loňskému mistrovi nasázeli do přestávky čtyři góly, z toho hned tři po rohových kopech. Postupně se trefili Smalling, Mata, Rashford a konečně i Paul Pogba, jenž byl výborný i v mezihře. Po obrátce se dle očekávání obraz hry změnil, Foxes však stihli zásluhou nádherné branky Graye pouze snížit na konečných 4:1.

José Mourinho tak po dlouhých patnácti letech dokázal Manchester United dovést ke čtyřgólovému vedení. Přitom se nerodilo vůbec snadno, prvních dvacet minut se diváci na Old Trafford museli nudit a nerozveselil je ani odražený balón, který Robert Huth ve výborné pozici dřevorubecky napálil někam na horní tribunu.

United však vyšla hned první nebezpečnější akce - pro dnešek typicky z rohového kopu. V dvaadvacáté minutě otevřel skóre Chris Smalling, jenž využil špatného bránění Huth a hlavou po centru Blinda trknul míč do sítě. Leicester měl v prvním dějství obrovské potíže s bráněním, a to ve všech disciplínách; tedy nejen při standardkách.

Krátce po první brance propadla obrana Foxes při protiútoku a po ose Herrera - Ibrahimović se balón dostal až k Rashfordovi. Ten ale sám před bránou selhal a míč poslal vysoko široko mimo tři tyče. V zakončení neuspěl ani Zlatan, jenž záhy skvěle převzal oblouček Pogby, ale volej nedokázal stlačit pod břevno. Paul Pogba byl po delší době v dobré formě a zkusit i svou oblíbenou ránu z uctivé vzdálenosti, kterou musel Zieler vyrážet.

Mezi 36. a 42. minutou se každopádně na Old Trafford rozpoutalo hotové peklo. Začalo to lepou kombinací Maty s Pogbou a Lingardem, na jejímž konci Juan Mata zakončoval přesně k tyči. O tři minuty později zaspal při rohu Amartey a Mata předložil Rashfordovi míč do prázdné brány. No a nakonec se po dalším rohu Blinda prosadil i sám Paul Pogba, jenž snadno přetlačil Christiana Fuchse. Šest minut, tři góly a šampion kvílel ve vroucím kotli.

Claudio Ranieri logicky musel o přestávce udělat určité změny, překvapivě však stáhl dva nejlepší hráče loňské sezóny Riyada Mahreze a Jamieho Vardyho. Jeden z náhradníků Demaray Gray však už po čtvrthodině na hrací ploše splatil svému kouči důvěru - na rohu vápna obehrál Lingarda a úžasnou pumelicí vymetl šibenici De Geovy branky.

Nic víc ale Leicester co do gólové potence nedokázal. Střídající borci sice byli při chuti, ale Kingovu loženku po Schluppově průniku snadno chytil De Gea, který se zaskvěl především čtvrt hodiny před koncem při další krásné ráně Graye. Až na jeden nepřesný volej na hřišti překvapivě mlčel hvězdný Zlatan Ibrahimović. Ani při druhém nebezpečném pokusu navíc nebyl úspěšný, jeho přízemní ránu k tyči totiž zvládl Zieler vyrazit. Hladké vítězství však United neuniklo.