Premier League - souhrn 37. kola

Góly: 6. Victor Wanyama, 48. Harry Kane - 71. Wayne Rooney

Tottenham se s White Hart Lane nakonec rozloučil dle svých představ, když přehrál Manchester United v poměru 2:1. Domácí byli po většinu zápasu lepším celkem a tři body si na své konto připisují zaslouženě.

Hned první větší příležitost přinesla také branku. Eriksen rozehrál roh na krátko na Daviese, jehož nadýchaný centr přistál přesně na hlavě Wanyamy, která balón nekompromisně nasměrovala do sítě. United kontrovali hlavičkami Maty a Rooneyho, ani jedna však Llorise příliš nevystrašila. O něco nebezpečnější byla střela Martiala, který se po pasu Rooneyho zjevil za obranou Kohoutů, nicméně ji nasměroval těsně vedle levé tyče.

Na druhé straně se do výborné pozice proháčkoval Son, jenže své zakončení nasměroval přesně do míst, kde stál De Gea. Eriksen pak svou dorážku poslal mimo. O pár minut později poslal do centra hostí další parádní centr Eriksen a Kane orazítkoval břevno branky Manchesteru United. Po půlhodině hry vyslal parádní pumelici Alli a brankáře United donutil k dalšímu parádnímu zákroku. V nastaveném čase první půli to ještě zkoušel Kane, španělský brankář však byl znovu připraven.

Anglický forward ve službách Tottenhamu se tak dočkal až v druhé půli - to si naskočil na další skvělý centr od Eriksena a špičkou kopačky balón usměrnil do sítě. Tentýž hráč mohl o chvíli později přidat i třetí zásah, svou střelu však z hranice vápna mezi tři tyče nenasměroval.

Svěřenci Joseho Mourinha zahrozili po hodině hry povedenou střelou Martiala, jehož obstřel minul branku Llorise jen o decimetry. Rudým ďáblům se ale utkání přece jenom zdramatizovat podařilo - dvacet minut před koncem do vápna pronikl Martial a svou přihrávkou oslovil před prázdnou brankou Rooneyho, který míč dopravil do sítě.

V posledních minutách pak měly šance oba celky - rozhodnout mohl nejprve Alli, jehož střelu však z brankové čáry vyhlavičkoval Jones, na druhé straně se zase za obranu dostal Rashford, ovšem pod velkým tlakem nakonec nedokázal zakončit přesně. I kvůli tomu tak poslední duel na White Hart Lane dopadl vítězně pro domácí Tottenham.

Góly: 35. Daniel Sturridge, 57. Philippe Coutinho, 62. Philippe Coutinho, 76. Divock Origi

Liverpool je prakticky jednou nohou minimálně v předkole Champions League! V nedělním utkání totiž roztrhal na kousky domácí West Ham a po výsledku 4:0 mu tak stačí v posledním kole porazit sestupující Middlesbrough, aby měl jistotu umístění mezi prvními čtyřmi celky.

Do první pořádné šance se v úvodní desetiminutovce dostali domácí, když Calleri parádním pasem našel Byrama, jehož křižná střela jen o kousíček minula pravou tyč branky Liverpoolu. Reds kontrolovali o chvíli později hlavičkou Matipa, která skončila až na břevně. Tuto pohlednou pasáž hry pak uzavřela Fernandese, kterou hostující brankář zvládl vyrazit na roh.

První branku střetnutí tak přinesla až situace z 35. minuty - Coutinho se na vlastní polovině zmocnil míče, zpozoroval osamoceného Sturridge a parádním pasem jej vyslal do samostatného nájezdu. Anglický útočník si v takových situacích ví rady a potvrdil to i tentokrát, kdy se kličkou vyhnul vybíhajícímu Adrianovi a pohodlně uklidil míč do sítě.

Do poločasu však mělo být srovnáno, těsně před pauzou totiž spálil nemožné domácí Ayew. Ten se po rohovém kopu ocitl v malém vápně zcela sám a před ním zívala odkrytá svatyně, jenže svůj pokus nasměroval nepochopitelně jen do tyče, stejně tak pak naložil i s následnou dorážkou.

Hosté začali druhou půli velkým náporem, v dobrých příležitostech se objevili postupně Lallana, Origi a Wijnaldum, ani jeden z nich však vedení hostí nenavýšil. To se podařilo až o deset minut později Coutinhovi. Nejprve orazítkoval Wijnaldum střelou ze střední vzdálenosti břevno, avšak obrana Kladivářů míč odvrátila jen ke Coutinhovi, který si balón navedl na střelu a uklidil jej přesně k tyči. Tentýž hráč pak o pár minut později zaznamenal svůj druhý zásah, když si ve vápně pohrál s Collinsem a tvrdou ranou prostřelil Adriána.

Definitivní podobu výsledku dal čtvrthodiny před koncem Origi, který se po skrumáži v domácím vápně dostal do vyložené pozice, ze které nemohl minout. Liverpoolu tak stačí v posledním kole porazit Middlesbrough, aby měl jistotu kvalifikace do Champions League.

Góly: 3. Wilfried Zaha, 34. Christian Benteke, 85. Luka Milivojević (pen.), 90. Patrick van Aanholt

Tajenka sestupové křížovky je rozluštěna, po boku Sunderlandu a Middlesbrough se s Premier League loučí i Hull City. Rozhodla o tom dnešní jasná porážka 4:0 na hřišti Crystal Palace, jež se dnes pod vedením záchranářského mága Sama Allardyce definitivně zachránilo. O výsledku bylo rozhodnuto de facto už v první půli, kdy se trefili Zaha a Benteke. V závěru už se Tigers sesypali a po dalších trefách Milivojeviće a Van Aanholta se s elitní scénou neloučí příliš důstojně.

Marco Silva zázrak nedokonal. Hull se po jeho příchodu mimořádně zvednul, a kdyby se počítala tabulka od data jeho jmenování, udržel by novopečený sestupující poklidný střed tabulky. Jenže nepovedený začátek sezóny stál Tygry celý ročník.

Hosté dnes museli vyhrát a tento plán se jim po fatální chybě Ranocchii sesypal už po třech minutách. Italský stoper promáchl jednoduchý balón a Wilfried Zaha si v samostatném úniku poradil bez sebemenších potíží. Krátce nato málem zvýšil James Tomkins, hlavičkou po rohovém kopu ale mířil těsně vedle.

Po půlhodině hry se ale Eagles do dvougólového vedení už dostali - taktéž po rohu. Hull má s bráněním standardních situací a vysokých míčů obecně problémy celou sezónu, což se nyní neblaze projevilo zrovna v klíčových momentech (taktéž se Sunderlandem). Puncheonův centr nekompromisně zatloukl do branky Christian Benteke.

Gólmani byli dnes v Selhurst Parku úplně zbyteční, sic počet střel na branku kopíroval výsledné skóre. Zatímco Tigers se k ohrožení Hennesseyho vůbec nedostali, Crystal Palace udělil soupeři lekci z efektivity. Jen po hodině hry při protiútoku neuspěl Benteke, když v solidní pozici pálil vedle.

S blížícím se koncem utkání mizela i naděje z hráčů Hullu. Když proto sedm minut před koncem Dawson sestřelil ve vápně Schluppa a Luka Milivojević proměnil penaltu, bylo to pro Tygry do jisté míry vysvobození. V devadesáté minutě pak po pasu McArthura stanul sám před Jakupovićem Patrick van Aanholt, jenž zpečetil výhru Crystal Palace 4:0.

Góly: 67. Peter Crouch - 42. Olivier Giroud, 55. Mesut Özil, 76. Alexis Sánchez, 80. Olivier Giroud

Po středečním triumfu na půdě Southamptonu nezaváhal londýnský Arsenal ani na půdě neoblíbeného Stoke City. Drtivou výhrou 4:1 Kanonýři udělali vše pro to, aby ještě v závěru sezony zdramatizovali boj o čtvrtou příčku, zaručující kvalifikaci do Ligy mistrů. Tlak nyní leží na Liverpoolu, jehož náskok je před nedělním vystoupením na hřišti West Hamu United už pouze jednobodový.

Úvodní půle patřila jednoznačně hostům, kteří si užívali územní převahu s míčem na kopačkách a několikrát měli blízko k průlomu skóre. Proti Mustafiho nebezpečné hlavičce po rohovém kopu však perfektně zasáhl brankář Jack Butland a dokázal ještě míč letící pod břevno vytěsnit konečky prstů. Pár minut nato musel anglický gólman Stoke jen nervózně přihlížet, když si na Bellerínův centr naběhl Nacho Monreal a napálil míč zblízka hlavou do přední tyče. Zaražení hráči Stoke branku Petra Čecha ohrozili pouze přímým kopem ze slibné pozice před šestnáctkou, ale Marko Arnautović nemířil přesně.

Čtyři minuty před poločasovým odchodem do kabin se Arsenal přece jen ujal zaslouženého vedení. U zrodu gólové akce byl trochu překvapivě defenzivní záložník Francis Coquelin, jehož parádní kolmice vybídla k náběhu po pravé straně Héctora Bellerína, který následným přízemním centrem vybídl ke snadnému zakončení do prázdné sítě Oliviera Girouda. Pro francouzského forvarda šlo o patnáctou trefu sezony a překonal tak tuto metu již v šesté sezoně za sebou.

Také po změně stran lépe ze startovních bloků vystartovali hráči Arsenalu, kteří se hned po deseti minutách dostali k navýšení hubeného náskoku. Největší hvězdy Kanonýrů Mesut Özil s Alexisem Sánchezem znovu potvrdily, že si na hřišti perfektně rozumí, když Sánchez po Özilově přihrávce svému spoluhráči vrátil ideálně načasovanou kolmicí, kterou si Özil neméně kvalitně zpracoval a zakončil přes bezmocného Butlanda.

Teprve pak se hráči Stoke konečně probrali k životu, a i s přispěním střídajícího Petera Crouche přišpendlili Arsenal k vlastní šestnáctce početnými centry a rohovými kopy. Mame Biram Diouf a Bruno Martins Indi ještě v zakončení neuspěli, ovšem dvaadvacet minut před koncem se již Potters dočkali, byť s notnou dávkou kontroverze. Arnautovićův centr totiž procpal na přední tyči do sítě právě Crouch, jenže opakované záběry prokázaly, že vytáhlý forvard skóroval rukou. Rozhodčí Mike Dean ani jeho pomezní kolega však Crouchovo provinění nepostřehli, a tak bylo zaděláno na řádné drama.

Arsenal se ovšem nenechal zahnat do kouta, a naopak hned po osmi minutách gólově kontroval. Přestože Alexis Sánchez lavičce Arsenalu signalizoval vlastní zranění a přání vystřídat, ještě před avizovanou výměnou za Aarona Ramseyho stihl jednou vystřelit a přesnou ranou k tyči vrátil hostům dvoubrankové vedení. Pro chilského ostrostřelce šlo o jubilejní padesátý ligový zásah v dresu Arsenalu. Nadšení domácích tribun rázem opadlo, stejně jako nasazení hráčů Potters, zato rozjetí hosté byli při chuti. Po dalším výtečném pasu Özila do šestnáctky Stoke pronikl čerstvý Ramsey, jehož střílený centr napálil do sítě svou druhou trefou večera Olivier Giroud.

Kanonýři tak na půdě neoblíbeného soupeře zvítězili s přehledem 4:1 a ke čtvrtému Liverpoolu se rázem dotáhli na vzdálenost jediného bodu. Boj o Ligu mistrů ještě může být notně zajímavý...

Góly: 25. Junior Stanislas, 85. Joshua King - 83. Sam Vokes

Bournemouthu se v líném duelu podařilo vrátit porážku z prvního setkání Burnley, když se v dramatickém závěru prosadil ve skvělé formě hrající King. Hosté si pro svou tragickou pasivitu v první půli bod jen stěží zasloužili, prohra jim však už vrásky beztak nenadělá.

Clarets hned z úvodu zápasu dávali jasně najevo, že jejich nejvyšším cílem je si dobře užít slunné sobotní odpoledne. Domácí se sice obdobně nikam nehnali, přesto si v prvních dvaceti minutách vybudovali převahu takřka 70% času s míčem u nohy. Stadion tak rozehřměl až pas Cooka za obranu, který si bravurně zpracoval Stanislas a z hranice vápna uklidil balón po zemi k bližší tyči do sítě.

Ve 37. minutě chtěl náskok pojistit bek Daniels, ten po samostatné akci pálil jen těsně nad břevno Heatonovy branky. Na druhé straně se sám před brankáře dostal Arfield, Boruc však skvělým reflexem udržel čisté konto. Vzápětí se na Dean Court atmosféra zelektrizovala při potlesku pro zesnulého Paula Willise, mezi fanoušky známého jako "Číslo 44", který ve čtyřiceti letech podlehl rakovině.

Pomalu se probouzející hosté mohli srovnat chvilku před hodinou hry, kdy se Westwood odhodlal k ráně z dvaceti metrů, slibný pokus však rozezněl pouze brankovou konstrukci. Na druhé straně tak chtěl přidat pojistku Mousset, z hranice penalty však svou hlavičkou pod břevno pouze prověřil pozornost Heatona.

Na dlouhou dobu poslední zajímavou šanci vykouzlil svým uměním King, který si pohrál s Longem, aby jen těsně minul levou tyč. Nepříliš využitý Boruc se tak v 83. minutě hodně divil, když centr Gudmundssona přizvedl zády k brance Vokes a poslal ke vzdálenější tyči vyrovnájící zásah. Byl to ovšem právě norský kanonýr Cherries, který si parádně pohlídal ofajdovou lajnu a po přízemním centru Frasera propálil Heatona. King je tak se třinácti zásahy v tomto kalendářním roce na druhém místě hned za Lukakuem.

Góly: 72. Patrick Bamford - 42. Jay Rodriguez, 57. Nathan Redmond

Série tří zápasů bez gólu a pěti bez vítězství je u konce. Southampton se před dohrávkou 28. kola naladil vítězstvím na půdě Middlesbrough, které si minimálně na rok naposledy zahrálo domácí prvoligové utkání.

Poslední ligový děj na stadionu, před kterým stojí socha Wilfreda Manniona, jenž by za tři dny oslavil 99. narozeniny, neprobíhal zrovna ve stylu parádní rozlučky s věrnými diváky. Zatímco si hosté v poklidu přihrávali mezi zadní a záložní řadou, domácí se jen marně snažili ohrozit Forstera.

Na dlouho jedinou zajímavou situací tak byl nezaviněný pád Jérémyho Pieda v jeho vlastním pokutovém území, po němž mu chvíli trvalo, než se znovu vrátil na nohy. Po přestupu z francouzského Nice si hned při svém debutu poranil kolenní vazy a na další možnost čekal až dodnes. Na moment se pak zdálo, že se ze hřiště odpotácí už po dvaceti minutách.

Až v samém závěru první půle se pak konečně hosté odhodlali jít si pro tři body. Ve 38. minutě vyslal Yoshida vůbec první střelu mezi tři tyče, čtyři minuty poté už Jay Rodriguéz slavil první zásah, když po centru Longa utaženým volejem překvapil Guzana střelou doprostřed branky.

Soton i v druhém poločase pokračoval ve své uspávající hře, která v 56. minutě dolehla na Chamberse, který se zapomněl za zbytkem obrany a dovolil tak přihrávku na Redmonda, zapomenutého na levé straně vápna. Ten si přes svůj vstup do utkání až po změně stran počínal na výsost chladnokrevně, když nechal přeběhnout dva obránce a poté zamířil nechytatelně do vzdálenější šibenice.

Zjevně rozladěný Guzan se brzy poté hloupě přitížil, když zbytečně vyběhl proti Longovi a kromě vlastního spoluhráče složil k zemi i třicetiletého forvarda. Ten se jal k exekuci sám a prudkou ranou sotva lízl břevno jinak bezmocného brankáře. Brzy poté se opět dostal k nebezpečí nikým nehlídaný Redmond, pár kroků od branky však mířil do zhruba stejných míst jako Long.

Ač se tak jevilo zcela nepravděpodobné, že by se domácí pokusili o drama, přišel velký moment Patricka Bamforda. Po dvanácti minutách na hřišti se k rohovému kopu postavil Viktor Fischer a usadil balón přesně na hlavu třiadvacetiletého útočníka, který svým úsměvem ještě desítky vteřin poté dokazoval svou radost z premiérového gólu v Premier League. Bamford se tak trefil prvně po 760 dnech.

Až na začátku nastaveného času se ovšem dostali hráči Boro k šanci na vyrovnání, Chambersovu ránu zpoza šestnáctky však parádně kryl Forster. Diváci se nicméně i tak projevili skvěle a hráče vyprovodili hlasitým potleskem.

Góly: 9. Fernando Llorente, 45+2. Kyle Naughton

Swansea nakonec zvládla ohromně důležitý zápas na půdě Sunderlandu a výhrou 2:0 udělala pořádný krok vstříc záchraně. O osudu utkání rozhodli ještě v první půli svými brankami Llorente a Naughton.

Hostující tým od prvních minut kontroloval průběh zápasu, dominoval na míči a velmi rychle se také dostal do vedení - už v deváté minutě totiž rozehrával standardní situaci Sigurdsson, svým centrem našel ve vápně Llorenteho, který využil špatného výběhu Pickforda a přesnou hlavičkou poslal svůj celek do vedení.

Zbytek poločasu se odehrával poměrně v klidu, Sunderland působil značně ospalým dojmem, zatímco hosté se nikam nehnali. Krom střel ze střední vzdálenosti toho tak moc k vidění nebylo. To změnil až v nastaveném čase první půli Naughton, který se z úhlu opřel do míče a nádhernou ranou propálil Pickforda podruhé.

Druhý poločas moc fotbalové krásy nenabídl - Swansea se snažila kontrolovat své vedení, zatímco Sunderland byl smířený se svým osudem. Po hodině hry zkusil diváky z letargie vytrhnout Khazri, svým pokusem zpoza vápna však branku o kousek minul. Dvacet minut před koncem pak ještě zahrozil nepřesnou střelou po standardní situaci Jones, ovšem prostor branky taktéž netrefil. Utkání tak v poklidu dospělo k vítězství hostujícího celku 2:0, který si tím dost možná zajistil účast v příštím ročníku Premier League.

Góly: 29. David Silva, 36. Gabriel Jesus (pen.) - 42. Shinji Okazaki

Manchester City nakonec v zajímavém zápase zdolal loňského šampiona 2:1, čímž se výrazně přiblížil účasti v Champions League pro příští ročník. Divák se u sledování sobotní předehrávky jistě nenudil - ta nabídla krom tří branek ještě zahozenou penaltu a raritu v podobě takřka desetiminutového nastavení.

První dějství se neslo v duchu jasné převahy domácího celku - ten svého protivník přišpendlil na vlastní polovinu a pouštěl jej z ní jen velmi sporadicky. První příležitost měl na hlavě Fernandinho, po rohovém kopu Silvy však na malém vápně těsně minul branku. Hosté kontrovali také po rohovém kopu, ovšem ani Ndidi ve výhodné pozici nemířil přesně.

Citizens však svého protivníka i nadále tlačili a o šance nebyla nouze. Nejprve se do solidní příležitosti probil Sané, jenže svou křižnou střelu mezi tři tyče nenasměroval. O chvíli později pálil zpoza šestnáctky De Bruyne a jeho tečovaná střela jen těsně minula branku hostí. Poslední varování pak přišlo po průniku Sterlinga, jehož střílený centr nedokázal nikdo v bledě modrém usměrnit do sítě.

Po necelé půlhodině hry se však již domácí fanoušci dočkali přesné trefy - Fernandinho krásně přenesl míč na Saneho, ten se vřítil do vápna a zpětným míčem oslovil Silvu, který sice balón netrefil ideálně, ovšem ten k jeho štěstí zapadl přesně k tyči.

O šest minut později byl náskok již dvoubrankový - aktivní Sane se protlačil do pokutového území, kde jej ve skluzu zfauloval hostující Benalouane. K exekuci pokutového kopu se postavil mladíček Jesus a přesnou střelou k tyči nedal Schmeichelovi pražádnou šanci.

Do kabin však Citizens odcházeli jen s jednobrankovým náskokem. Těsně před pauzou se hosté probrali z dlouhého spánku a předvedli vskutku brilantní kombinaci - nejprve si Mahrez narazil s Kingem, následně přenesl míč přes šíři hřiště na Albrightona, který si míč připravil na pravačku a centrem našel volného Okazakiho, který z voleje balón parádně napálil do sítě.

Druhá půle pak nabídla o poznání vyrovnanější podívanou. Domácí ztratili kompletní kontrolu nad utkání, hra se začala přelévat z jedné strany na stranu a skórovat mohli oba celky. City nejprve zahrozili několika pokusy ze střední vzdálenosti v podání Sterlinga, Tourého či Saneho, jenže ty buď postrádaly přesnost, nebo si s nimi Schmeichel hravě poradil. Dvacet minut před koncem pak doslova zazdil přečíslení 2 na 1 Jesus, když pokazil jednoduchou přihrávku na nabíhajícího Sterlinga.

Jako blesk z čistého nebe tak mohlo přijít vyrovnání - Mahrez si na hranici pokutového území pohrál s Clichym, který jej navíc evidentně podrazil, načež se tedy správně kopala penalta. K té se postavil sám faulovaný a dopravil míč do sítě, ovšem mělo to jeden podstatný háček - při zakončení si totiž křídelník Leicesteru nastřelil stojnou nohu, kvůli čemu tak sudí Madley branku správně neuznal. Pět minut před koncem měl vyrovnání na noze Vardy, po stříleném centru ovšem mířil těsně vedle branky. Domácí tým v tu chvíli svazovala pořádná nervozita, nakonec ale družina Pepa Guardioly přežila i takřka desetiminutové nastavení a připisuje si tak ohromně důležité tři body.

Góly: 82. Michy Batshuayi

Premier League má nového šampiona! Chelsea využila hned první mečbol, na hřišti West Bromwiche vyhrála 1:0 a dva zápasy před koncem sezóny si zajistila korunu pro krále anglického fotbalu. Velmi pečlivou obranu domácího celku jako jediný překonal střídající žolík Michy Batshuayi, jenž deset minut před koncem odpálil hektolitry šampaňského, jež na příštích dvanáct měsíců zaplaví celý Albion.

Zbylé dva zápasy si tak Chelsea může vychutnávat Guard of Honor od svých protivníků, ani Tottenham již novopečeného mistra nemůže ohrozit. Blues mají momentálně desetibodový náskok a Kohouty čekají jen tři zápasy.

Už v první minutě na Hawthorns však fanouškům Chelsea zatrnulo, když Rondón hlavičkoval a Thibaut Courtois musel míč vytahovat zpod břevna. Další minuty ale patřily výhradně hostům, kteří především přes dirigenta Cesca Fábregase vytvářeli řadu náznaků šancí.

Většinou však zůstalo u náznaků, jako při střelách Pedra či Azpilicuety, které Fábregas vybídl centrem nebo přihrávkou. West Brom se dle očekávání nikam nehnal a opatroval zadní vrátka. Početná ekipa vládla šestnáctce a často blokovala pokusy hostí, zastavili takhle rány obou výše jmenovaných střelců. Po půlhodině hry pak nebezpečně vypálil Fábregas a jen těsně minul.

Druhý poločas naopak začal dost zostra, výtečný zákrok musel Foster vytáhnout hned záhy proti přesné ráně Mosese. Během prvních sedmi minut se do meruny opřeli taky Pedro, Fábregas a znovu Moses, ale všem k radosti něco chybělo. Velmi blízko byla Chelsea kýžené brance po akci Hazarda, vlastní gól Dawsona ale na poslední chvíli odvrátil střídající Yacob.

Okolo sedmdesáté minuty se Baggies dostali ke dvěma zajímavým šancím - poprvé se do samostatného úniku dostal Salomon Rondón, ale jeho postup zastavil vynikající Azpilicueta. O chvíli později už Chadli ohrozil Courtoise, ale nikterak závažně.

Antonio Conte reagoval a poslal na hřiště Williana s Michym Batshuayim. A byl to právě belgický žolík, kdo definitivně odšpuntoval modrou radost. Nepovedenou ránu Cahilla zachytil deset minut před koncem Azpilicueta, jenž poslal míč před branku a Batshuayi se štěstím propasíroval balón za Fosterova záda.

Góly: 56. Ross Barkley

Jestliže bylo utkání Evertonu s Watfordem rozlučkovým zápasem pro Rosse Barkleyho na Goodison Parku, zakončil záložník Tofees své působení před domácími fanoušky opravdu stylově. Třiadvacetiletý anglický reprezentant, jemuž manažer Ronald Koeman uložil ultimátum do konce příštího týdne, aby se vyslovil o své budoucnosti v klubu, totiž předposlední zápas sezony rozhodl jediným gólem utkání a zařídil tak Evertonu tři body za výhru 1:0.

Dobrých pětapadesát minut se přitom zdálo, že se na Barkleym nejistá situace podepsala, neboť mu na trávníku nevycházelo zhola nic. Pak ovšem evertonský odchovanec napřáhl zdálky a parádní trefou zakončil svou pátou ligovou brankou sezony dlouhý dvanáctizápasový střelecký půst. Třešničkou na dortu pak bylo Barkleyho vystřídání deset minut před koncem, při němž jej zaplněné tribuny Goodisonu ocenily spokojeným potleskem vestoje.

Druhým k Barkleymu do party, jehož setrvání v modrém dresu do příští sezony zůstává na vážkách, je pak Romelu Lukaku. Nejlepší střelec Premier League má s liverpoolským celkem uzavřenou smlouvu ještě na dva roky, ovšem nedávno avizoval, že o další prodloužení kontraktu již zájem nemá. Zápas s Watfordem si belgický šutér sice za rámeček nedá, ovšem o zájemce v létě nebude mít nouzi i tak.

Utkání příliš fotbalové krásy nenabídlo - hosté k definitivnímu zajištění záchrany potřebovali získat poslední bod, a právě pro ten si vzhledem k defenzivnímu pojetí zdánlivě přijeli. Everton tak sice působil dominantním dojmem, ovšem na šance byla především první půle skoupá. A když už se k zakončení dostali Phil Jagielka, Barkley či Tom Davies, vždy zasáhl brankář Heurelho Gomes.

Po změně stran paradoxně připadla nejlepší šance zápasu Troyi Deeneymu, jenže útočník Hornets v nadějné pozici poslal míč placírkou mimo tři tyče. Hlavní slovo si tak mohl vzít Ross Barkley, jemuž se uprostřed hřiště otevřela ke Gomesově brance dálnice a legenda praví, že stoper Sebastian Prödl ustupuje dodnes. Barkley nabízenou příležitostí vystřelit nepohrdl a přízemní ranou k levé tyči zaskočil i Gomese, jenž se už natahoval marně. Otázkou zůstává, zda si takovou radost užilo publikum Goodison Parku naposledy...