Premier League - souhrn 29. kola

Góly: 66. Salomón Rondón

West Bromwich Albion navázal na výborné výsledky z posledních týdnů a vůbec poprvé v historii Premier League porazil doma Manchester United. Třetí výhru a deset bodů z posledních čtyř duelů dnes zkompletoval díky kanonýrovi Salomonu Rondónovi, jenž jako jediný využil dlouhou přesilovou hru po vyloučení Juana Maty.

Už ve třetí minutě utkání poprvé vystřelil na branku Anthony Martial a Ben Foster musel zasahovat. "Hrdinou" Red Devils se však stál jiný ofenzivní hráč. Juan Mata totiž mezi 23. a 28. minutou viděl dvě poměrně hloupé žluté karty, byl tedy vyloučen a připojil se k početné ekipě takto vykázaných hráčů v tomto kole (Coquelin, Mirallas a Milner).

Po vzoru zápasů v tomto kole, ani tentokrát po změně stran neznamenala přesilová hra zákonitě převahu. Do přestávky musel De Gea zasahovat jen jednou jedinkrát; v sedmadvacáté minutě ještě Dawson pálil těsně vedle, ale o dalších deset minut později už Sessegnon španělského gólmana propagačně prověřil.

West Brom se gólově prosadil po slabší pasáži až v šestašedesáté minutě. Dean dal WBA několik výhod, načež se míč dostal k Pocognolimu na levou stranu. Jeho centr do srdce obrany United našel po hříchu volného Salomona Rondóna, který potvrdil skvělou střeleckou formu - pohotovou ranou k tyči skóroval už počtvrté v šesti utkáních.

Zbytek utkání uplynul podle očekávání. West Brom neměl kam spěchat - ale zároveň neměl proč otevírat svoji skálopevnou defenzivu, do níž oslabený soupeř prakticky neměl jak proniknout. United tak po čtyřech soutěžních výhrách v řadě padl a jeho naděje na čtvrté místo v tabulce opět trochu pohasly.

Góly: 48. Joe Ledley - 72. Roberto Firmino, 90+6. Christian Benteke (pen.)

Liverpool pokračuje ve vítězné sérii, když po více než osmnácti letech veze všechny tři body ze Selhurst Parku. Vítězství se však nerodilo vůbec lehce, Crystal Palace byl lepším týmem, zásluhou Ledleyho gólu šel dokonce i do vedení a hosté navíc závěrečnou půlhodinu dohrávali bez vyloučeného Jamese Milnera. Přesto dokázali výsledek otočit, přičemž rozhodující gól přišel až v páté minutě nastavení a navíc z pokutového kopu.

Svěřenci Alana Pardewa byli od začátku nebezpečnější a do první velké šance se po sedmi minutách hry dostal Yannick Bolasie, jehož ke skórování vybídl přesnou přihrávkou Emmanuel Adebayor, Simon Mignolet však rychle vyběhl z brány a Bolasie ve skluzu již belgického brankáře nedokázal překonat. Další dobrý zákrok si Mignolet připsal i o pár chvil později, kdy se ho na bližší tyči snažil překvapit Adebayor. Krátce nato pak tožský forward orazítkoval břevno.

Skóre se ale měnilo až ve druhém dějství. Eagles ve 48. minutě uzamkli svého soupeře ve vlastní šestnáctce, Reds sice dokázali zblokovat střely Souarého a Jedinaka, prudká rána Joela Ledleyho už ovšem prošla a Mignolet se za míčem natahoval marně - 1:0.

Kloppově družině paradoxně velice pomohl moment z 62. minuty - James Milner přišel před vápnem domácích o balón, načež při snaze vybojovat ho zpět zezadu nesmyslně sestřelil unikajícího Wilfrieda Zahu a po druhé žluté kartě putoval předčasně pod sprchu. Liverpool, ač v deseti, konečně dokázal více ohrožovat McCarthyho svatyni a brzy byl za svou aktivitu také odměněn.

Alex McCarthy, který dnes mezi třemi tyčemi nahradil zraněného Wayna Hennesseyho, chyboval v rozehrávce, nepovedeným odkopem nabídl samostatný nájezd Robertu Firminovi a čtyřiadvacetiletý Brazilec nepohrdl a vyrovnal na 1:1.

Důležitý tah udělal deset minut před koncem Jürgen Klopp, jenž na trávník místo Divocka Origiho poslal Christiana Bentekeho a ten hrál nakonec rozhodující roli. Krátce po svém příchodu na trávník ještě neskóroval, když po rohu Firmina a hlavičce Lovrena zakončoval z voleje pouze do McCarthyho rukavic. Zanedlouho byl brankář Crystalu opět úspěšnější, belgický kanonýr na něj tentokráte pálil z úhlu. Mezitím měl McCarthy ještě hodně štěstí, neboť Morenova táhlá rána ze střední vzdálenosti skončila na levé tyči.

V samém závěru utkání už však tolik štěstí neměl. Christian Benteke se odvážně vrhl do šestnáctky, v ní o něj trochu nešikovně zaškobrtl Damien Delaney a hlavní rozhodčí André Marriner po poradě s asistentem ukázal na penaltový puntík. Pokutový kop sám faulovaný chladnokrevně proměnil a Alan Pardew na lavičce se mohl uvztekat. Jeho mužstvo nakonec nezískalo z dobře rozehraného zápasu ani bod a v novém roce stále čeká na vítězství.

Góly: 56. Riyad Mahrez

Dva vaši největší konkurenti ztratí? Tak vyhrajeme! Leicester ukázal Arsenalu a Tottenhamu, jak se zvládá tlak na špičce tabulky a na hřišti houževnatého Watfordu získal nesmírně cenné tři body. Vítězství 1:0 zařídil krásnou brankou největší favorit na cenu pro nejlepšího hráče sezóny v Premier League - úžasný Riyad Mahrez.

Svěřenci Claudia Ranieriho tak vládnou Anglii už s pětibodovým náskokem, což devět kol před koncem není vůbec špatné. Leicesteru se však v první řadě povedlo to, co rivalové ze severu Londýna zoufale postrádají. Zvládat kritické momenty, vypořádat se s tlakem a prokázat silnou mentalitu. Týmového ducha mají Lišky suverénně nejsilnějšího.

Po klidnějším začátku, jež ozvláštnil nastřeleným břevnem Nathan Aké, měl Leicester obrovskou šanci na první gól utkání ve třiadvacáté minutě. Tandem Riyad Mahrez - Jamie Vardy se prokombinoval přes celou defenzivu Watfordu a na konci celé akce měl nejlepší střelec Premier League možnost uklidit míč do prázdné branky. Vardy však Mahrezův pas v rychlosti nenasměroval přesně - a to i vinou tlaku stopera Prödla, který v počátku situace zaváhal.

Watford měl také jednu velkou šanci, když se Amrabatova střela odrazila k Deeneymu a ten mohl docela v klidu zakončit. Tečovaný pokus však skončil přesně v náručí Schmeichela. Leicester pak ve zbytku dějství promluvil už jen jednou - krátce před přestávkou hlavičkoval Morgan, ale Gomes snadno zasáhl.

Do druhého poločasu lépe vstoupili domácí, Suárezova tečovaná střela však dánskému brankáři ve svatyni Leicesteru neudělala velké problémy. Naopak hosté se hned z první vážnější situace prosadili a rozhodli o vítězství 1:0. Fuchsův centr totiž Holebas odvrátil jen k Riyadu Mahrezovi, jenž rozhodně nezazmatkoval. Odražený míč si nonšalantně posunul a levačkou téměř do šibenice nedal Gomesovi šanci na úspěšný zákrok.

Watford se po obdržené brance nedokázal vzepřít a potvrdil, že mu to poslední dobou vůbec nestřílí. Za posledních šest zápasů dal jediný gól. Jedinou střelu tak vyprodukoval Amrabat, jenže Schmeichel ani teď neměl potíže. Leicester v závěru hrozil především ze vzduchu, kde opět kraloval Robert Huth. Po Kantého i Fuchsově centru ale mířil vedle. Když se po šikovné individuální akci neprosadil ani Mahrez, zůstal stav i po závěrečném hvizdu 1:0 pro hosty.

Góly: 39. Bertrand Traoré - 85. Mame Diouf

Série bez porážky prodloužena na číslo 13, ale za moc to teda nestálo. Chelsea předvedla proti Stoke matný výkon a zaslouženě přišla o dva body. Úvodní gól agilního Bertranda Traorého vyšel vniveč, protože obrana v čele s Thibautem Courtoisem dovolila vyrovnat Mame Biramu Dioufovi.

Začátek zápasu fanoušky nemohl potěšit, na trávníku se patnáct minut prakticky nic nedělo a možná i proto byly ochozy Stamford Bridge až podivně tiché. Poprvé měli fanoušci důvod ke vzrušení v osmnácté minutě, kdy si Oscar šikovným pohybem udělal místo ve vápně a prověřil Butlanda. Podobně propagační ránu vyprodukoval o chvíli později na druhé straně Affelay.

Smolařem utkání byl dlouho Mame Biram Diouf, který překvapivě zaujal místo na hrotu útoku. Poprvé Diouf selhal ve dvaadvacáté minutě, kdy dostal nádherný pas z levé strany a ve skluzu nezvládl stlačit míč pod břevno. O čtvrt hodiny později měl pozici ještě snazší, jenže míč zasáhl opět holení, a ten tak letěl do zámezí.

Jeho druhá chyba měla přímo hmatatelné negativní následky pro Stoke City. Hned tři minuty po jeho druhém zaváhání totiž vstřelil první gól zápasu Bertrand Traoré. Dvacetiletý fotbalista se trefil podruhé ve čtvrtém utkání v Premier League - a tentokrát jeho trefa stála za to. Po Matićově přihrávce se obtočil kolem Whelana a úžasnou střelou k tyči otevřel skóre.

Chelsea sice prodloužila svou neporazitelnou sérii už na třináct utkání, jenže její herní výzor pořád není zcela optimální. Po změně stran působila trošku líným dojmem a první velkou šanci dovolila hostům. Shaqiri se snadno prosmýkl až na hranici šestnáctky, odkud střílel přesně k tyči - Courtois však vytáhl výtečný zákrok.

Až po hodině hry se Blues opět začali významněji snažit a resultovaly z toho dvě střely z dobrých pozic. Willian ani Cahill však nedonutili Butlanda k příliš těžkému zákroku. Modří si však nedali říct a nakonec byli i potrestáni. Willian ztratil míč uprostřed hřiště a Shaqiri tak mohl s míčem k vápnu a odcentrovat. Courtois pak balón vyrazil jen na hlavu Mame Biram Dioufa, jenž vykoupil své chyby a snadno vyrovnal.

V závěru se ještě pokoušel s výsledkem něco udělat Rahman Baba, jehož ránu musel Butland vyrazit na rohový kop. Po něm se dostal k hlavičce Oscar, ale míč skončil na horní síti. Stoke v nastaveném čase zahrozili prostřednictvím Bojana, ale Courtois tentokrát zasáhl perfektně. Zápas tak skončil remízou 1:1.

Góly: 13. Romelu Lukaku, 56. Aaron Lennon - 78. Michail Antonio, 81. Diafra Sakho, 90+1. Dimitri Payet

To byl návrat! Everton od počátku působil živěji a přes brzké vyloučení hloupého Mirallase svůj náskok i navýšil, v oslabení přitom stále držel i vládu nad středem hřiště. Zlom však přišel po diskutabilním pokutovém kopu, který Lukaku ve třetí gól neproměnil. Tři zásahy během posledních dvanácti minut tak drží West Ham v boji o Ligu mistrů.

Hosté se hned v úvodu ocitali v potížích blízko své šestnáctky a po pěti minutách toho mohl využít McCarthy, po rohovém kopu zpoza vápna vypálil krásný plovoucí pokus a Adrián měl co dělat, aby zpod břevna míč vytěsnil. Po následném repete si o pokutový kop říkal Stones, kterého povalil Oxford, sudí Taylor byl však opačného názoru. Když už se Kladiváři začali probouzet, byl to právě nepotrestaný hříšník, jenž nedokázal zastavit průnik domácího kanonýra do vápna a dokonalou trefou opřenou ještě do vzdálenější tyče Lukaku potvrdil svou neuvěřitelnou bilanci proti West Hamu, proti kterému tak skóroval i v osmém vzájemném souboji. Zároveň osmnáctým letošním zásahem vymazal svůj ligový rekord v dresu WBA ze sezóny 2012/13.

Everton chtěl více, West Ham už však přepl na vyšší rychlostní stupeň a hru přeci jen vyrovnal. Rychlejší tempo nicméně postrádalo přesnost, hukot na stadionu tak po parádní střele Barkleyho a ještě lepším zákroku Adriána vyvolal už jen další kontroverzní zákrok ve vápně, po němž se marně dožadoval pokutového kopu Ogbonna. O poznaní větší emoce pak Taylor vzbudil ve 35. minutě, i fanoušci domácí však budou muset uznat, že Mirallas dnes nechal hlavu doma. Po čtvrthodině viděl žlutou kartu za vskutku trapnou simulaci, aby posléze musel opustit hřiště za hloupý pozdní skluz proti Cresswellovi při vlastní útočné akci. Trest v podobě vyrovnání mohl, či spíš měl, přijít z kopačky Emenikeho, jenž z první usměrňoval centr Lanziniho, kouzelnickým trikem ovšem Robles vyrazil balón do bezpečí.

Příchod Andyho Carrolla byl asi jedinou změnou hostů v ofenzívě, přes početní výhodu totiž ani na začátku druhé půle nedokázal ovládnout střed hřiště a brzy za to krutě pykal. Lennon si totiž narazil do vápna a Lukaku si připsal ke gólu i pohlednou asistenci. Zkušený anglický záložník si připsal už čtvrtou trefu během pěti kol, když ho laxní obrana nechala vyhrát v souboji tváří v tvář Adriánovi.

Až nečekaně bezzubý útok hostů stále zvyšoval naděje pro domácí úspěch, který mohl takřka definitivně stvrdit Lukaku. Bešić se totiž na hranici vápna skoro ve stoje prodíral mezi třemi obránci a došel si pro faul od Songa. Kontakt sice přišel ještě před šestnáctkou, sudí ovšem ukázal na penaltový puntík, ze kterého se už jednou úspěšný střelec v zápasu prosadit nedokázal. Proti střele bez razance či dobrého míření stačilo Adriánovi být včas na zemi. Ostatně stejně jako ve stejném souboji, tentokrát po rychlém úniku, jen pár minut poté, kdy belgického snipera vychytal reflexivně nohou.

Až čtvrthodiny před koncem tak začal tahat za nitky utkání West Ham. Místo penalty i na druhé straně, kdy Payet trefil z voleje zdviženou ruku Bešiće, se kopal sice pouze rohový kop, hned po něm ale přeci jen návrat do hry přišel. Noble poslal centr do vápna, kde se do vzduchu pověsil Antonio a hlavičkou snížil. Neuběhly ani čtyři minuty a po centru Payeta na malé vápno se hlavičkou prosadil i Sakho. Dílo zkázy pak nemohl dokonat nikdo jiný než samotný Dimitri Payet. Creswell v 90. minutě vybídl předtím střílejícího Sakha, ten poslal merunu před branku na nejvýraznějšího hráče hostů a Robles neměl proti jeho střele nárok. Můžeme se bavit o tom, jak spravedlivý to byl obrat vůči předvedené hře, potence z pramála šancí však přisoudila tři body Bilićovi a jeho skvadře.

Góly: 48. Yaya Touré, 50. Sergio Agüero, 60. Sergio Agüero, 66. Raheem Sterling

Nějakou dobu to vypadalo, že Aston Villa znovu Manchester City potrápí - neinkasovat od něho v této sezoně vydržela po celých 138 minut, což jen tak někdo říci nemůže. Horší ovšem je, že ihned jakmile Yaya Touré trápení bleděmodrých prolomil, roztrhl se s góly v Guzanově síti pytel...

Pro Manchester City možná mohlo jít dopředu o povinnou výhru, ještě povinnější se však stala díky výsledku z raného odpoledne, kdy Arsenal remizoval s Tottenhamem, a v důsledku si tak nechal Citizens připustit k tělu, na vzdálenost pouhých dvou bodů a se zápasem k dobru.

Bleděmodří přitom do tohoto duelu vstoupili velmi vlažně, skoro až nemotivovaně. Pravda, Villans nebyli k ničemu připuštěni a za celý zápas se zmohli na jedinou Ayewovu střelu na Harta. Mezitím však selhávali také Citizens. Ti sice nepostrádali kreativitu a šance si i proti ploché linii o pěti zadácích vytvářeli, jenže Agüero i Bony neproměnili rovnou dvě výstavní.

Skvělý Brad Guzan vydržel odolávat až do 48. minutě, kdy po přistrčení Davida Silvy otevřel skóre Yaya Touré. A pak už se to sypalo jedna báseň. Následně Richardsův odkop trefil Agüerovu holeň a namířil si to opět do sítě, aby následně Argentinec skóroval i normální cestou po dalším pasu Silvy. Čtvrtou branku potom přidal střídající Sterling poté, co se Lescott s Huttonem komickou cestou nezvládli vypořádat s Navasovým centrem.

Góly: 80. Ayoze Pérez - 28. Steven Taylor (vl.), 70. Joshua King, 90+2. Charlie Daniels

Bournemouth pokračuje ve velké březnové jízdě! Po vítězství v derby se Southamptonem dnes Cherries vyhráli 3:1 na hřišti Newcastlu a udělali obrovský krok k záchraně prvoligového statusu. S pětatřiceti body na kontě (a desetibodovým náskokem na 18. místo) devět kol před koncem už je ostatně pád do druhé ligy něco nepředstavitelného. Naopak Newcastle se o záchranu bude klepat nejspíš do konce sezóny.

Magpies prohráli už potřetí v řadě, z deseti minulých zápasů pak přidali sedmou porážku. Stevu McClarenovi se body sbírat nedaří a z devatenácté příčky vzhlíží vzhůru s nadějí na lepší zítřky. Sedmnáctý Sunderland je vzdálený jenom bod a Newcastle má stále ještě jeden duel k dobru.

Svým fanouškům však dnes radost neudělali, proti Bournemouthu zahráli opravdu špatně. Svěřenci Eddieho Howea byli od počátku utkání nebezpečnější a zaslouženě se dostali do vedení ještě před třicátou minutou. V sedmé minutě pálil zajímavě Gradel, ale Steven Taylor jeho ránu zblokoval. Stoper domácích se o dvacet minut později položil i do centru Joshuy Kinga, jenže to už si míč srazil do vlastní sítě.

Ani ve druhém poločase nějaké velké zlepšení Newcastle nepředvedl, naopak měl štěstí, že záhy nešli do dvougólové ztráty. Afobeho, Kingova i Gradelova rána se však stala kořistí blokujících zadáků. Až po hodině hry se Straky dostaly k první šanci. Střídající Mitrović se protáhl kolem Cooka, jenže pálil těsně vedle.

Góly totiž dávali výhradně fotbalisté Bournemouthu. V sedmdesáté minutě vstřelil vítěznou branku utkání Joshua King, jenž tak promluvil do dvou zásahů Cherries. Využil zoufalé obrany Newcastlu, na hranici šestnáctky si bez potíží převzal míč od Ritchieho a pumelicí pod břevno nedal Elliotovi pražádnou naději.

Jediná světlá chvíle Newcastlu přišla v osmdesáté minutě, ale nutno říct, že to byla nádhera. Shelveyho balón na dobrých padesát metrů poslal Ayozeho Péreze do samostatného úniku, který forvard Magpies s přehledem proměnil. Poslední slovo však měli hosté. Pughovu šanci po pasu Kinga ještě Elliot skvěle lapil, ale s průnikem a následnou přesnou střelou Charlieho Danielse už nic nenadělal.

Góly: 90+3. Virgil van Dijk - 85. Jermain Defoe

Osmdesát minut nudy a deset ohromného dramatu. V Southamptonu hledají formu a dnes mohou být vděčni za urvaný bod trefou v nastaveném času. Po vyloučení Fontého sahal Sunderland po letos třetím vítězství na hřišti soupeře, vedení proti oslabenému soupeři získané v 85. minutě však udržet nedokázal a ztrát svých soků v boji o udržení využil jen k bodovému odskoku.

Hodně stěží se dostávaly do tempa oba týmy, přes zřetelnou převahu na míči tak ani Saints nedokázali ohrožovat Mannoneho. Ač se hosté postupem času pomalu zlepšovali, zadní řady soupeře byly pro ně neprostupnou hrází a divák jen se slzou v oku vzpomínal na předloňských osm gólů ze střetnutí stejných celků. Když už se se štěstím dostal k zakončení Tadić, vytasil se brankář hostů s výborným zákrokem levou rukou.

Smolnou chvilku si naopak na druhé straně vybral Khazri, ten svým centrem překvapil Forstera, jenž si oddychl až po zvuku trefené tyče. Na druhé straně se už v živějším obrazu hry opět musel překonat Mannone, aby připravil frustrující okamžik pro Bertranda. Jeho aktivní snahu přicházející vniveč po celý poločas tentokrát nedokázal v jasné příležitosti přeměnit v otevření skóre Romeu.

Brzy po změně stran mohl domácí zpražit Borini, který si odvrácený pas zpracoval na šestnáctce na prsa a pohotovou ranou by snad i protrhl síť, jen kdyby svůj pokus trochu více sklopil. Ještě o poznání nudnější druhý poločas nedával mnoho nadějí na gólový projev, to se ovšem mělo změnit deset minut před koncem.

Borini tentokrát unikal sám na brankáře a Fonté byl jediným, kdo mu mohl šanci ještě znemožnit. Nohou sice prvně zastavil balón, nicméně jen díky hře na Bosákovu ozdobu vánoční stromku a sudí ho bez váhání poslal do sprch. Přímý kop Van Aanholta brilantně vyrazil Forster, vzápětí letěla Larssonova střela těsně nad břevno, přesto se početní výhoda proměnila v první gól do pěti minut. Velkou roli přitom sehrálo nedůrazné trio domácích, toho využil Koné k přihrávce na osamoceného Defoeho, jenž střelou z první rozvlnil síť.

Když v 89. minutě nedokázal z vyložené pozice vyrovnat Martina, málokdo pochyboval o třetí porážce Saints v řadě. Jenže v hodině dvanácté dostal balón do vápna Dušan Tadić, naslepo ho pak poslal ke značce pokutového kopu a Virgil van Dijk neomylně zavěsil přes obránce k bližší tyči. Výborně chytající Mannone nemohl ztrátě čistého konta a dvou bodů nijak zabránit.

Góly: 61. Gylfi Sigurdsson

Typický obrázek: Norwich byl na Swansea ve hře v podstatě celou dobu, přehrávat se po delší dobu nechal jen těsně po inkasovaném gólu, který byl znovu dílem chaotické organizace, respektive nedůslednosti jedince. Výsledkem je devátý zápas v řadě bez výhry a definitivní pád pod Sunderland...

Úvodní pasáže nabídly jenom takové nevinné oťukávání. Redmond prověřil Fabianského na přední, zatímco pěknou mezihru Swansea na druhé straně pokazil Paloschi, jenž v dobré pozici skoro vůbec netrefil balon.

Canaries se dnes zřejmě hodlali spoléhat hlavně na standardky, které nesly tu zajímavé, tu bezzubé plody. Takový plán každopádně musel do koše už ve 24. minutě, když se jejich výsostní rozehrávač Robbie Brady ne a ne zvednout ze země. Levonohý fotbalista nakonec odstoupil pro bolavé koleno.

Tím bylo způsobeno rozsáhlé přeskupení formace, Norwichi to však prozatím nevadilo. Kanárci byli naopak sebevědomější a sebevědomější, tlačili se výš a výš, a Cameron Jerome těsně před pauzou ze slušné pozice nezakroutil míč kolem Fabianského.

První půle nabídla rovnou 14 faulů, a to ještě rozhodčí na samém sklonku první půle přimhouřil oči nad potenciálně penaltovým zákrokem Kloseho na Ayewa. Také po pauze potom festival nedovolených zákroků pokračoval, tentokrát už se ale diváci dočkali i branky.

Před vlastním publikem do této doby Swansea ve druhém dějství neskórovala už v 11 vystoupeních po sobě, teď už nicméně úřadoval aktivní Sigurdsson, jenž zůstal v 60. minutě na levé straně trestuhodně nepokrytý a s příhrou Fera si už věděl rady.

Tehdy šlo o první střelu mezi tři tyče v podání Swans v rámci celého utkání, brzy však dodal další žolík Routledge a Ruddyho ještě jednou parádně protahoval Sigurdsson z přímého kopu.

Na druhé straně se mezitím především nervózně kazilo a Canaries pořádně začali šlapat až v nastavení, kdy své šance ze vzduchu měli Mbokani a Bamford. V největší příležitosti potom selhal Redmond, jehož na puntíku zpackaným odkopem našel Routledge. Scházely milimetry.

Góly: 60. Toby Alderweireld, 62. Harry Kane - 39. Aaron Ramsey, 76. Alexis Sánchez

Neutrální divák je nasycen, fanoušek z libovolného zainteresovaného tábora ani omylem. V dresu Arsenalu sice protrhli osobní krize Ramsey s Alexisem Sánchezem, k vysněné výhře nad rivalem to však nevedlo. Tottenham zas olituje nevyužité přesilovky, respektive nedotaženého comebacku. A ve výsledku se může radovat akorát Leicester, který může navýšit náskok na čele...

Vstup do prvního poločasu nabídl zhruba vše, co si divák pro začátek přál. Parádní tempo, rychle klouzající balon a ostrou bitvu uprostřed pole.

Teprve časem se evergreen začal trochu ohrávat. Navrátilec Dembélé sice dominoval, ale to pouze horizontálně, s rozkrajováním defenzívy Arsenalu příliš nepomáhal; a na druhé straně zase Welbeck sice příkladně makal a vybojoval mraky balonů, ovšem pořádné výsledky se taky ne a ne dostavit.

Šancí bylo mezitím jako šafránu; úvodním pasážím vládly akorát spekulativní pokusy Harryho Kanea. Kurz se poprvé změnil až ve 25. minutě, když Walker při zemi centroval z pravé strany, Lamela se ve vápně zjevil zcela nehlídaný a jeho podivnou koncovku holení výtečně zlikvidoval Ospina.

Zhruba po půlhodině hry presink Tottenhamu polevil, Arsenal se rázem jevil být uprostřed hřiště uvolněnější, a to nepřímo pramenilo v jedinou branku první půle. Ve 39. minutě Welbeck pohotově zareagoval na odražený míč, v klidu jej rozehrál do pravé strany, Bellerín s hlavou nahoře přihrával namísto střely a Ramseyho lahodná patička už byla jenom takovou ideální tečkou za parádní akcí.

V tu chvíli rozhodně nešlo říct, že by šlo o zasloužené vedení, nicméně Tottenham poločas dohrával viditelně zaskočený a v podobném rozpoložení nastoupil i do druhé půle. To už se mu ale pomalu vydával na pomoc Francis Coquelin, jenž si po 55 minutách vykoledoval druhou žlutou kartu za zbytečný a dopředu marný skluz na nedostižitelného Kanea.

Ihned vzápětí začali Spurs obdivuhodně tlačit. Ospina například okamžitě musel těsně před překročením brankové čáry vytahovat střelu Kanea, aby z jednoho z příštích rohových kopů rovnou zapršelo - hektické bránění Arsenalu, perfektně vystižené zmateně se rozhlížejícím Ramseym, vedlo k jednoduché koncovce Alderweirelda.

V tom momentě již každému musela na mysli vytanout statistika, že Tottenham z pozice prohrávajícího vydoloval 17 bodů. A dnes měl zřejmě přidat další tři. Jen po pár minutách totiž Gibbs neustál ofsajdovou past, Alli s Kanem v rohu zmáčkli Bellerína a rána druhého jmenovaného z rohu pokutového území už skoro připomínala Henryho parády z časů, kdy Arsenal podobně nekolaboval.

Následovaly slabší dalekonosné pokusy Erica Diera s Kanem, a nakonec také mírné uspokojení Spurs, kterého ještě Arsenal s vypětím všech sil dokázal využít. Již v silném dešti si v 76. minutě Héctor Bellerín připsal další asistenci, když Tottenham nezvládl pořádně aplikovat vysokou obrannou linii a Lloris posléze vytáhl proti Sánchezovi jen hodně nejistý zákrok. Chilský forvard takto setřásl pořádný balvan z beder, když se v lize prosadil poprvé od 17. října.

Zpátky do vedení už se později Tottenham vrátit nedokázal. Alli s Masonem dodali 22., respektive 23. střelecký pokus domácích a Eriksenovu vychytralou střelu zpoza vápna vytlačil nad bránu Ospina.

Ještě dramatičtější okamžiky se potom rodily na opačném konci hřiště. Jeden těžší zákrok - v podstatě svůj první a poslední - si připsal Hugo Lloris po přímém kopu Sáncheze. Od další práce už ho v nastavení uchránil senzační skluz Kevina Wimmera doslova v posledním možném okamžiku.