Premier League - souhrn 19. kola

Góly: 46. Christian Benteke

Christian Benteke si před zápasem s Leicesterem City pochvaloval společnou konzervaci s manažerem Jürgenem Kloppem, která měla belgickému útočníkovi ukázat cestu, jak být Liverpoolu prospěšnější. Liverpool od té doby dvakrát zvítězil nejtěsnějším možným rozdílem v poměru 1:0 a v obou případech, naposledy na půdě Sunderlandu, byl šťastným střelcem právě Benteke. Že by si vzal Kloppova slova až tak k srdci?

Reds tak vystoupali ligovou tabulkou na sedmé místo, kde se ziskem třiceti bodů po polovině soutěže zaostávají za šestým Manchesterem United pouze vinou horšího skóre. Na čtvrtou příčku, zaručující kvalifikaci do vytoužené Ligy Mistrů, pak ještě liverpoolským zbývá dohnat pětibodové manko. Sunderland naopak po další prohře, již páté za sebou, zůstává uvězněn na předposlední příčce s dvanácti body a vysokým sedmibodovým deficitem na sedmnáctou Swansea.

Jediný gól zápasu padl poněkud kuriózně pouhých dvaadvacet vteřin po začátku druhé půle, ovšem Liverpool měl dostatek šancí na pohodlné vítězství již během první půle. Všechny příležitosti hostí však heroicky zlikvidoval brankář Vito Mannone, jenž v poslední době znovu dostává přednost před Costelem Pantilimonem a této šance se přinejmenším ve středu chopil znamenitě.

Manažer Black Cats Sam Allardyce po svých svěřencích žádal předně návrat k naprostým základům jako nasazení a poctivý výkon bez neomalených chyb od samého počátku, neboť v předchozích zápasech s Chelsea i Manchesterem City Sunderland vždy během první půle nabral minimálně dvoubrankovou ztrátu a také proti Watfordu doma prohrával hned po čtyřech minutách. Tentokrát se domácím bezbrankový stav podařilo udržet po celý poločas, ale Allardyce za to mohl být vděčný jen a pouze Mannonemu.

Italský gólman byl takřka v neustálé permanenci, neboť Liverpool jasně dominoval na míči a vytvářel si skrze nedůraznou obranu soupeře jednu šanci za druhou. Nejprve se někdejší brankář Arsenalu musel vypořádat s dalekonosnou ranou Nathaniela Clynea z páté minutě a pak s úlevou přihlížel, jak se Robertu Firminovi nepovedlo v hloubi pokutového území zpracovat přihrávku Coutinha po hrubce Sebastiana Coatese. Sám Coutinho posléze vypálil těsně vedle a v minutě sedmnácté poslal ze standardní situace technickou ránu, která načechrala síť nad Mannoneho hlavou.

Největší šance však připadla aktivnímu Firminovi. Brazilská letní posila z Hoffenheimu nejprve Mannoneho přinutila k výtečnému zákroku při další střele zdálky, kterou domácí gólman zvládl vytěsnit konečky prstů na brankovou konstrukci, a poté pro změnu pokoušel štěstí prudkou hlavičkou, rovněž neúspěšně. Na opačné straně mohl být Simon Mignolet relativně v klidu, neboť více než několik pološancí si domácí skrze Jermaina Defoa za první půli nepřipsali, byť Mamadou Sakho měl chvílemi z anglického veterána v útoku Black Cats hlavu kolem. Nebezpečně pak po půlhodině pálil někdejší hráč Liverpoolu Fabio Borini, ovšem ztuhlý Mignolet nakonec jeho ránu "vytlačil očima" mimo tři tyče.

Veškerá snaha v prvním poločase však byla značně pošramocena hned v první minutě půle druhé. Adam Lallana dokázal pouhých dvaadvacet vteřin po restartu hry tečovat Clyneův centr špičkou kopačky zrovna perfektně k nohám číhajícího Bentekeho, jenž chladnokrevným zakončením poslal hosty do vedení. Sunderland kontroval ranou Boriniho ze čtyřiapadesáté minuty, avšak na Mignoleta si nepřišel. Belgický gólman pak uhájil čisté konto i při ráně střídajícího Watmora a připsal si tak v kalendářním roce 2015 rekordní šestnácté čisté konto - žádný brankář Premier league letos více nul nevychytal!

V samotném závěru pak ještě stejně jako proti Leicesteru liverpoolští trestuhodně zahodili několik výborných šancí, jmenovitě Jordon Iba a opět také Benteke, ovšem i tentokrát je mizerná koncovka nakonec mrzet nemusí, neboť těsnou výhru 1:0 uhájili až do konce a posouvají se čím dál blíže pohárové Evropě.

Góly: -

Přestože hráči Leicesteru s Manchesterem City v dosavadním průběhu Premier League nastříleli nejvíce gólů ze všech, ve svém vzájemném utkání se paradoxně rozešli bezbrankovou remízou. Domácí Foxes tak uhájili druhé místo právě před Manchesterem a za prvním Arsenalem zaostávají pouze vinou horšího skóre.

Oba týmy vstoupily do utkání opatrně s cílem hlavně nechybovat. Claudio Ranieri dokonce ustoupil od svého tradičního rozestavení s dvěma útočníky a posílil střed zálohy Gökhanem Inlerem. První vážnější ohrožení domácí branky si v osmnácté minutě připsal Kevin de Bruyne, jehož vybídl ke střele z hranice pokutového území Sterling, ovšem Kasper Schmeichel s ranou na bližší tyč neměl větší problém a bezpečně ji vyboxoval do bezpečí. Za Leicester kontroval sedm minut nato Mahrez, jehož křižná pumelice ale vystoupala příliš vysoko.

Výtečnou příležitost k průlomu skóre pak dostal rychlonohý Raheem Sterling, ovšem Schmeichel dokázal jeho střelu vyrazit těsně vedle na rohový kop. S přibývajícím časem začali hosté zápasu čím dál více dominovat a Leicesteru se okolo třicáté minuty dlouho nedařilo vymanit se ani z vlastní poloviny. Veškeré držení míče však Manchesteru neposloužilo k žádné větší šanci než dalšímu pokusu aktivního Sterlinga, s nímž si Schmeichel snadno poradil.

Nelze však říci, že by se domácí Foxes nesnažili hrát i dopředu - zvláště po každé zneškodněné standardní situaci ManCity se Schmeichel nerozpakoval okamžitě poslat dopředu dlouhý nákop na sprintujícího Vardyho. V závěru první půle se dokonce dostali ke dvěma navýsost slibným pozicím. Nejprve Fuchsův centr na zadní tyči jen těsně unikl nabíhajícímu Albrightonovi, aby jej usměrnil do odkryté brány, a necelou minutu nato aktivní napadání domácích přineslo zaváhání Fernandinha a následný samostatný únik Jamieho Vardyho. Anglický útočník ale nepotvrdil své postavení na špici tabulky střelců a vysoko přestřelil.

ManCity najednou zničehonic nestíhali a oživení domácí podnikali na Hartovu bránu jeden nájezd za druhým. Nebezpečný únik Mahreze však hostující obrana zvládla na hranici faulu zpacifikovat, a tak se do šaten odcházelo za bezbrankového stavu. Po změně stran se hostům opět podařilo svého soupeře přimáčknout k vlastní šestnáctce, jenže ani série standardních situací ke gólu nevedla. Nejblíže měl ke skórování Agüero, ovšem prudký přízemní centr De Bruyneho na přední tyči dokázal k vlastní nevíře tečovat nad břevno, přestože od branky nestál dále než pár metrů.

Hráči Manchesteru se poté marně dožadovali odpískání pokutového kopu za Simpsonovu hru rukou, ovšem píšťalka rozhodčího zůstala němá. Na opačné straně o sobě dal vědět Mahrez, jehož pohledná kolmice na Albrightona ovšem vyústila jen v nevydařené zakončení. Když pak s pokusem vymodlit si penaltu neuspěl ani Sergio Agüero při zákroku Inlera, přepustil argentinský útočník své místo na hřišti Wilfriedu Bonymu.

Na přelomu hodiny hry se hosté znovu do Leicesteru pořádně pustili a jen zákrok Schmeichela při hlavičce Otamendiho a několik zoufalých bloků na poslední chvíli zajistily udržení bezbrankového stavu. Claudio Ranieri střelhbitě zareagoval ofenzivním střídáním Inlera za Ullou, čímž obnovil obvyklé rozestavení svého celku. Hra se posléze opravdu vyrovnala a domácí dokonce zvládli zahrozit skrze střelu Vardyho či standardní situaci z kraje šestnáctky, kterou vybojoval Ulloa na nejistém Mangalovi. Prudkou ránu Fuchse však Hart dokázal s vypětím vyrazit.

Závěr zápasu se nezadržitelně blížil, a jelikož ani tříminutové nastavení žádnou gólovou trefu nepřineslo, rozešly se dva celky s nejlepší ofenzivou v lize paradoxně bezbrankovou remízou.

Góly: 27. Gabriel Paulista, 63. Mesut Özil

Druhý šok se po debaklu na Southamptonu nekonal, Arsenal tentokrát potvrdil roli favorita a porazil Bournemouth na vlastním hřišti pohodlně 2:0. Mužem zápasu se takřka jako obvykle stal Mesut Özil, jenž na první gól přihrál a druhý vsítil sám. Čisté konto Kanonýrů navíc znamená osamostatnění Petra Čecha na čele brankářských historických statistik, co se počtu nasbíraných nul týče.

Arsenal do zápasu nevstoupil nijak oslnivě a překvapivě to tak byli hosté, kdo měl po první dvacetiminutovku více ze hry. Domácí se poprvé k ohrožení Borucovy branky dostali až ve čtyřiadvacáté minutě, ovšem Özilův nadýchaný centr za obranu nedokázal nabíhající Walcott patřičně zakončit. Tato akce však alespoň Kanonýry probrala k životu a první gól na sebe nenechal dlouho čekat.

Šikovný individuální průnik Oxlade-Chamberlaina přinesl domácím výhodu rohového kopu, jehož se ujal jako obvykle Mesut Özil. Německý záložník si přesným centrem do ohně připsal svou šestnáctou asistenci sezony, neboť hostující obrana nezvládla ubránit nabíhajícího Gabriela, pro nějž nebyl žádný problém zavěsit hlavou pod břevno - 1:0 pro Arsenal.

Ve čtyřiatřicáté minutě se celý scénář málem podruhé opakoval. Znovu Özil přesným rohem našel Gabrielovu hlavu, tentokrát však míč skončil na Borucově pravé tyči. Odražený míč měl zblízka snadno doklepnout do prázdné brány Mertesacker, jenže reflexivní hlavičku vůbec nezvládl a poslal ji z bezprostřední trestuhodně vedle. Arsenal byl v tu chvíli na koni a další šanci jen minutu nato zahodil Walcott, jemuž se nepovedlo propálit vyběhnuvšího Boruce. Navzdory vší dominanci v závěru poločasu se už však Arsenalu navýšit své vedení nepodařilo.

Tři minuty po změně stran měli hosté slibnou šanci srovnat, jenže Kingův únik stihnul na poslední chvíli uhasit kvalitním zákrokem Gabriel. V šedesáté minutě se pak Bournemouth domáhal penalty po neobratném Gabrielově pokusu o odkop míče, ovšem marně. Arsenal však notně polevil a s těsným jednobrankovým náskokem si v tu chvíli zahrával.

Podobné obavy ale v třiašedesáté minutě rozptýlil Mesut Özil. Německý reprezentant si na hranici pokutového území nedělal hlavu z početné přesily protihráčů a všechny je vyšachoval jednoduchou narážečkou s Olivierem Giroudem. Následné zakončení mezi Borucovýma nohama už bylo jen třešničkou na dortu dalšího Özilova výborného výkonu.

Druhý gól hostům sebral naději na možný bodový zisk, zatímco Kanonýři se naopak uvolnili a jali se převzít znovu iniciativu do vlastních rukou. Třetí gól mohl přidat Walcott, ovšem svou křižnou střelu poslal za vyčítavého přihlížení nabíhajících spoluhráčů těsně mimo. Další střelecký pokus si poté připsal Giroud a na opačné straně nechal zase vyniknout Petra Čecha Matt Ritchie. Když pak Giroud po individuální akci a kombinaci s Özilem nezvládl ve skluzu umístit svou ránu do brány, přepustil místo na hřišti Joelu Campbellovi.

Další výbornou šanci pro změnu neproměnil Oxlade-Chamberlain, jemuž blok bránícího hráče tečoval ránu pouze do tyče. Podobně si v závěru počínal i Walcott, zatímco střídající Murray nedokázal využít své nečekané příležitosti, aby Petru Čechovi překazil rekordní čisté konto, kterým se osamostatnil na čele historických tabulek.

Konečné prvenství v poměru 2:0 Arsenalu stačí k tomu, aby se přinejmenším do zítřka posunuli na první místo Premier League o bod před Leicester. Bournemouth naopak touto prohrou ukončil svou sérii pěti zápasů bez porážky a zůstává těsně nad sestupovým pásmem na šestnáctém místě.

Góly: -

Dnes se na Old Trafford potkal marný Manchester United a ještě marnější Chelsea, proto není divu, že gól nepadl a oba celky se tak rozešly smírně. Red Devils byli lepším týmem, Thibauta Courtoise ale překonat nedokázali a po šesté v řadě tak nedokázali zvítězit. Na druhé straně Guus Hiddink si ve svém druhém zápase připisuje druhou remízu.

Utkání začalo zhurta a již během pěti minut mohli inkasovat oba brankáři. Nejprve se do balónu pár metrů za velkým vápnem ve snaze skórovat proti svému bývalému klubu opřel Juan Mata a rozezvučel břevno Courtoisovy svatyně. Na opačném konci hřiště mohl otevřít skóre kapitán John Terry, jeho hlavičku po rohu Williana však fantasticky vyškrábl De Gea.

To byla nadlouho jediná šance Blues, v dalším průběhu se musel mít na pozoru především Thibaut Courtois. V desáté minutě proti ráně Schneiderlina těsně vedle ještě zasahovat nemusel a v roli pozorovatele byl i o pár chvil později, to se dobře uvolnil Anthony Martial a orazítkoval tyč. Odchovanec belgického Genku se pak blýskl v 29. minutě, kdy vyrazil projektil Wayna Rooneyho.

Krátce po příchodu z poločasové přestávky se pro změnu vyznamenal Courtoisův protějšek David De Gea. Pedro převzal balón od Hazarda, aby pak vystřelil z hranice šestnáctky a španělský gólman výtečným zákrokem míč vyrazil. To ovšem ještě nebylo všechno, míč se odrazil přímo k Azpilicuetovi i proti jeho střele však De Gea vytasil svou levačku a potvrdil, že patří ke světové extratřídě.

Mezi špičku se nicméně řadí i Thibaut Courtois, což dokázal v 56. minutě, když reflexivně zlikvidoval zakončení Andera Herrery z bezprostřední blízkosti, ačkoliv na španělského záložníka po přihrávce Martiala zívala poloprázdná brána. Byl to právě Herrera, který neodhlavičkoval míč po rohovém kopu a z protiútoku se do největší příležitosti zápasu dostali Blues. Pedro křízným pasem našel rozběhnutého Nemanju Matiće, jenž postupoval úplně sám na De Geu, ale svou ránou na tribunu jako by demonstroval výkony jeho a vlastně celé Chelsea v aktuální sezóně.

Podobně symbolická byla rovněž situace z 86. minuty - střídající Borthwick-Jackson odcentroval z levého křídla na volného Rooneyho, jenomže ten z malého vápna prostor mezi třemi tyčemi vysoko překopl. Navzdory bezbrankové remíze se dnes nezaujatý divák prostě nudit nemohl, to spíš fanoušci jednoho z týmů museli při vzpomínkách na vzájemná klání z před pár let ohryzávat televizory.

Góly: 69. Michail Antonio, 79. Andrew Carroll - 13. Carl Jenkinson (vl.)

Pět remíz stačí, řekli si hráči West Hamu a díky parádnímu výkonu v druhé půli píší důležité tři body. Obrat v posledních dvaceti minutách byl trestem pro Southampton, jenž mohl mít před přestávkou výrazný náskok, místo toho stále čeká na vítězství ze hřiště soupeře od začátku listopadu a letošní rok zakončí na dvanácté příčce.

Slušné tempo s chutí hrát útočně zpříjemňovalo hned úvod klání, které tak brzy měnilo skóre. Prodloužený výkop Stekelenburga posunul Mané brilantní patičkou na Davise, jenž ihned pobídl do šestnáctky Longa, který přízemním centrem našel Tadiće, ten byl dravější než Jenkinson a v pádu z malého vápna poslal balón do sítě i za lehkého přispění nešťastného obránce.

Nabuzení Saints se stali pány na hřišti, kterým nebyl lhostejný jakýkoliv souboj o balón, další střelecké pokusy však postrádaly lepší mušku. Stále zaražení Kladiváři se jen horko těžko dostávali k blízkosti branky hostů, ti tak mohli pojistit své vedení deset minut před odchodem do šaten. Davis nezačal obránce zajímat ani po přebrání míče po chybě Zárateho, v klidu se tak dostal k vápnu odkud vypálil dělovku, jež jen o centimetry minula vzdálenější tyč. Adrián se tak zaskvěl až chvíli poté, to po rohovém kopu dokázal jednou rukou odvrátit hlavičku Fonteho, za moment si zase poradil se štiplavou ranou zpoza vápna od Tadiće.

Po změně stran se domácí přeci jen zvedli a snažili se rychle odpovědět, po čtyřech minutách se po rohovém kopu Lanziniho dostal k hlavičce Collins a až z brankové čáry musel míč vyhánět Virgil van Dijk. Vzápětí se do výsostné pozice dostal Carroll, nicméně z pár kroků trestuhodně přestřelil.

Kýžený úspěch za zvýšenou aktivitu se zrodil v 69. minutě vpravdě kuriózním způsobem. Michail Antonio si v běhu zpracoval míč na prsa, vnikl do šestnáctky, kde si chtěl ve změti obránců vymodlit penaltu. K překvapení nejen jeho se však do opuštěného míče opřel Martina tak nešikovně, že ležící Antonio si nevědomky připsal gól, když od jeho hlavy putoval míč dokonalým obloučkem za nevěřícně stojícího Stekelenburga.

Uhození hřebíku na hlavičku chtěli Kladiváři využít k bleskovému obratu, bohužel pro ně však Lanziniho tečovaný pokus z osmnácti metrů mířil mimo, Valencia z hloubi vápna napálil pouze brankáře a Carroll zas doplatil na podivné rozhodnutí sudího, jenž odpískal útočný faul místo pokutového kopu.

Deset minut po vyrovnání však už Upton Park slavil, centr Valenciy propadl až na zadní tyč, kde ve sprintu hlavičkoval zapomenutý Antonio, svůj pokus opřel pouze do břevna, jenže překvapená obrana nechala samotného i Carrolla, který už měl na pěti metrech od branky snadnou práci. Saints se snažili probrat z temného snu, času už ovšem bylo málo a Antonia tak nemuselo mrzet, že sobecky zakončený únik dvou proti samotnému obránci dalším gólem neskončil.

Góly: -

Fanoušci Crystal Palace a Swansea si užili krásný den, pokud tedy nezavítali do Selhurst Parku, kde byl k vidění asi nejméně atraktivní duel letošní sezóny, což byla zásluha především hostů, kteří odjíždí spokojeni. Fabiański už tři kola neobdržel gól a dvěma solidními zákroky se zasloužil o druhou bezbrankovou remízu za sebou pro svěřence Alana Pardewa.

Eagles vlétli do zápasu s výraznější chutí hrát fotbal a postupem času svůj postoj ještě zdůrazňovali, jenže útočné snahy končily daleko dříve, než by si domácí přáli. U hostů se nejvíce projevoval Cork, místo fotbalového umu však ukazoval své emoční vypjetí. Člověk se tak ani nemohl divit, když po půlhodině hry komentátor BBC Mike Whalley poznamenal: "Jestli má být zbytek odpoledne stejný, jdu domů." Kdo se určitě nenudil, byl Marouane Chamakh, k němuž se spoluhráči stahovali až nepřiměřeně často, jejich pravá strana jako by neexistovala. Ostatně jako prostor v blízkosti jejich vlastního vápna, kde se neodehrálo ani 18% první půle.

Tři minuty po změně stran našel z přímého kopu Cabaye Hangelanda, ten hlavičkou donutil k dobrému zákroku Fabiańského. Ke smůle diváků to byl ale pouhý výkřik do tmy. Stále fotbalovější domácí se k druhé střele mezi tři tyče dostali až čtvrthodiny před koncem, ani Bamford po zblokovaném pokusu McArthura však brankáře nepřekonal. Když se v 89. minutě o kousek netrefil i Zaha, mohla přijít nečekaná pohroma pro domácí, Sigurðssonův přímý kop z druhé minuty nastavení ale Hennessey zvládl vyrazit a nudný zápas tak dovedl do předvídatelného konce.

Góly: 22. Romelu Lukaku, 64. Romelu Lukaku, 71. Gerard Deulofeu - 16. Xherdan Shaqiri, 45. Xherdan Shaqiri, 80. Joselu, 90+1. Marko Arnautović

Roberto Martínez na předzápasové tiskové konferenci odhadoval, že se diváci mohou těšit na otevřené utkání plné šancí, a přesně to se také vyplnilo. Už první půle nabídla skvostnou ofenzivní podívanou, ke všemu okořeněnou třemi góly, a po změně stran tempo zápasu ani počet branek neustávaly. V dramatickém finiši nakonec rozhodl Marko Arnautović o vítězství hostí 4:3.

Lépe do zápasu vstoupilo Stoke, které se také záhy za svou aktivitu dočkalo zasloužené odměny v podobě průlomu skóre. Krásnou kombinační akci po ose Bojan-Arnautović-Shaqiri zakončil poslední jmenovaný zblízka do odkryté brány.

Everton zareagoval očekávaným tlakem a hned šest minut po úvodní trefě hostí dokázal srovnat. Romelu Lukaku perfektně využil špatně postavené defenzivní linie Stoke a díky tomu, že krajní bek Erik Pieters se oproti svým spoluhráčům pozapomněl vzadu, mohl belgický útočník převzít McCarthyho pas již v hloubi pokutového území nikým nehlídán a pohodlně zakončit.

Vzruchů před oběma brankami neubývalo ani ve zbytku poločasu, ovšem největší zmínku si vedle trapného simulování Gérarda Deulofeua zaslouží Xherdan Shaqiri. Přinejmenším do pozápasového rozhovoru zůstane otázkou, zda švýcarský reprezentant po dlouhém Bojanově nákopu za domácí obranu chtěl opravdu zakončovat skvostným lobem přes Howarda, anebo mu zamýšlená přihrávka pouze šťastně sjela. Tak jako tak šlo o překrásný gól a jeden z kandidátů na branku sezony, která Stoke zaručila poločasové vedení 2:1.

Tempo hry neustávalo ani po změně stran a oba celky se připomněly několika nebezpečnými průniky do pokutového území, byť bez úspěšné finální fáze. To však ve čtyřiašedesáté minutě rázně protrhl obvyklý zachránce Toffees, Romelu Lukaku. Předlouhý centr Cleverleyho ještě z vlastní poloviny hřiště si kanonýr Evertonu zkušeně v běhu zpracoval na hrudi a navzdory tlaku bránícího hráče posléze křižnou ranou nedal Jacku Butlandovi šanci zasáhnout.

Everton byl v tu chvíli na koni a v následujících minutách měl několikrát blízko k obratu. Střelu střídajícího Naismithe ještě hostující obrana stihla na poslední chvíli tečovat mimo tři tyče, ale další výtečnou kombinační akci evertonských už zastavit nezvládla. Lukaku uvolnil kolmicí na levé straně Barkleyho, jenž předložil přízemním centrem míč pro nabíhajícího Deulofeua před prázdnou bránu - 3:2 pro Everton!

Nejlepší šanci otřeseného Stoke pak zničehonic připravil Steven Naismith nedůraznou malou domů Howardovi, ovšem americký brankář zvládl před dotírajícím Arnautovićem na poslední chvíli ve skluzu míč odpálit do bezpečí. Přesto šlo o jasný signál, že domácí ještě nemají ani zdaleka vyhráno. A taky že ano - v osmdesáté minutě způsobil ostrý Arnautovićův centr zleva v pokutovém území Evertonu chaos, jehož využil střídající Joselu k suverénnímu zakončení pravačkou a bylo znovu vyrovnáno.

Úchvatný zápas tak dospěl k dramatické závěrečné desetiminutovce, do níž šly oba týmy stejně jako celý zápas po hlavě s touhou sebrat všechny body. Blízko měl k vítěznému čtvrtému gólu Seamus Coleman, jenže nepovedený odkop Wollscheida přetavil pouze v nekontrolovanou ránu nad.

Takřka hned z protiútoku pak dostali hosté ještě daleko lepší šanci - pokutový kop. Marko Arnautović se rychlou kličkou obtočil okolo Johna Stonese, jenž jej srazil skluzem k zemi a rozhodčí Mark Clattenburg po chvíli váhání rozhodl sporný moment ve prospěch hostí. Stonesovy nářky, že nataženou nohou se nejprve dotkl míče, zůstaly nevyslyšeny, a sám faulovaný rakouský reprezentant prudkou ranou nedal Howardovi šanci zasáhnout, přestože podklouznul. Stoke tak v neuvěřitelném zápase ukořistilo vítězství 4:3 a posunulo se do horní poloviny tabulky.

Góly: 24. Jonathan Howson, 87. Dieumerci Mbokani

Aston Villa po optimistickém úvodu odjíždí z Carrow Road bez bodu a její šance na udržení opět výrazně klesly. Norwich sice nebyl v zápase nijak lepší, v ofenzívě ale svého soupeře jasně předčil a udělal další potřebný krok od sestupových vod.

Villans vstoupili do utkání aktivněji a během čtvrthodiny si vytvořily hned tři dobré příležitosti. Nicméně Bacuna pohořel střelou zpoza vápna na brankáři, Richards na malém vápně balón jen zašlápl a Ayew po přímém kopu nechal hlavičkou ze sedmi metrů vyniknout hbitého Rudda. Ve 25. minutě tak úvodní gól obstarali domácí, když po centru Redmonda z hranice vápna vyhrál hlavičkový souboj nad Bacunou Mbokani, Richards byl rázem ze hry a Howson z voleje přízemní střelou prostřelil Guzana.

Další sůl do hlubokých ran hosty paralizovala a nepříliš důvtipní Kanárci se o slušné tempo z počátku zápasu ani pořádně nepokoušeli. Hráli ovšem dosatečně na to, aby drželi zmrzačeného soupeře daleko od své branky, druhá část prvního dějství tak toho mnoho zajímavého nenabídla a jediná domácí střela na branku tak určovala skóre při odchodu do šaten.

Přestávka pomohla psychice Villans, kteří opět nabrali sílu útočit, u šestnáctky však byli naprosto bezzubí. Deset minut po změně stran tak nechybělo mnoho, aby Norwich vedení pojistil, když nikterak nebezpečnou střelu Redmonda Guzan neudržel a z hranice vápna následně pálil Howson jen o decimetry vedle. Další akci musel pacifikovat Clark, to když se do brejku hnali dva hráči proti jedinému obránci, dobíhající irský stoper pak milimetrovým skluzem sebral na vápna balón naštvanému Mbokanimu.

Hosté viditelně bez víry na vyrovnání působili v útoku letargicky, ač se hrálo především na polovině domácích. Ti tak mohli pět minut před koncem své vedení pojistit po centru Hoolahana na nehlídaného Mbokaniho, jenž hlavičkou přesně k tyči nedal Guzanovi mnoho šancí. Asi se není čemu divit, že v nastaveném čase se víc než o fotbal zajímali hráči ve vínovomodrém dresu o vyřizování si účtů, jejich polevené nervy ale nemohly Kanárky rozhodit, Rudd si tak ještě v poslední vteřině připsal líbivý zákrok po přímém kopu Ayewa a zajistil si tak své první čisté konto v lize, druhé pro Norwich.

Góly: 41. Odion Ighalo - 17. Erik Lamela, 89. Heung-min Son

Na Vicarage Road se dnes odehrálo velké drama se šťastnějším koncem pro Tottenham, který si tak připisuje třetí výhru v řadě. Spurs se sice brzy zásluhou Lamely ujali vedení, ještě do přestávky ale srovnal Odion Ighalo a natáhl svou gólovou sérii již na šest zápasů. Rozhodující slovo měl nakonec Korejec Heung-Min Son.

Při skvělé atmosféře se poprvé skóre měnilo po sedmnácti minutách hry. Letos velmi dobře hrající stoper Craig Cathcart na polovině hřiště tak dlouho váhal s rozehrávkou, až mu míč vypíchl Dele Alli, Harry Kane ho pak posunul na Erika Lamelu, jenž s balónem na kopačkách uběhl několik metrů a pak přesnou střelou mezi nohama bránícího Britosa překvapil Heurelha Gomese.

Inkasovaný gól domácí probral a ti se tak začali více tlačit dopředu. Nejprve se dožadovali pokutového kopu za Vertoghenovo přidržení Ighala, pak sám nigerijský útočník svou šanci nevyužil, když po centru Akého zamířil těsně vedle. Druhý nejlepší střelec letošní sezóny se však stejně dokázal trefit a to ještě do poločasu. Ve 41. minutě pro něj vyhrál hlavičkový souboj Troy Deeney a Ighalo, ač zády brance a proti pětičlenné přesile, se dokázal uvolnit a zblízka překonal Huga Llorise.

Po změně stran se zápas trochu přiostřil a výsledkem toho byla situace z 62. minuty, kdy Nathan Aké nevybíravým šlapákem zasáhl Erika Lamelu a hlavní rozhodčí Anthony Taylor tasil rovnou červenou kartu. Tottenham měl sice od tohoto momentu velkou převahu, co se týká držení míče, brankář Gomes ale příliš práce neměl.

Naopak v závěru oslabení Hornets svého soupeře zatlačili a hrozili především ze standardních situací, které perfektně zahrával Ben Watson. Třicetiletý záložník dokonce málem skóroval přímo z rohu, Hugo Lloris ovšem dokázal na poslední chvíli zakročit a opakované záběry ukázaly, že míč brankovou čáru nepřekročil celým objemem opravdu jen o milimetry.

Následně se bohužel pro Watford potvrdilo známé pravidlo "nedáš, dostaneš". Po protiútoku sice první centr Kieran Trippiera dokázal Gomes včasným vyběhnutím odvrátit, podruhé už byl však u balónu první střídající Heung-Min Son a šťastnou patičkou mezi nohama brazilského gólmana rozhodl o vítězství Pochettinovy družiny.

Góly: 78. Darren Fletcher

West Bromwich po dlouhé době konečně zvítězil, když na vlastním stadionu porazil Newcastle United 1:0. Vzhledem k průběhu utkání si Baggies dnes tři body zasloužili a rozhodl o nich symbolicky kapitán a sváteční střelec Darren Fletcher. Magpies tak po další těsné porážce zůstávají na sestupových příčkách.

V bráně Newcastlu se dnes překvapivě namísto naposled skvěle chytajícího Roba Elliota objevil mladší Karl Darlow a odchovanec Aston Villy musel hned v úvodu poděkovat Fabriciovi Coloccinimu, jenž na brankové čáře vykopl míč po zakončení Morrisona. Devětadvacetiletý James Morrison měl pak ještě jednu příležitost, jeho povedenou ránu zpoza vápna však tentokráte Darlow výborně vyrazil.

Svěřenci Steva McClarena si první velkou šanci vytvořili až ve druhém dějství. Na centr Péreze od rohového praporku si naskočil Paul Dummet a orazítkoval břevno. Dorážet se pak ještě snažil Coloccini, ale kulatý nesmysl do sítě protlačit nedokázal. To se nepovedlo ani Aleksandru Mitrovićovi, jehož střelu z deseti metrů na poslední chvíli zblokoval Chris Brunt.

Rozhodující moment zápasu nadešel dvanáct minut před koncem. Stéphane Sességnon na pravém křídle přihrál Yacobovi, který okamžitě odcentroval do šestnáctky a volný Darren Fletcher hlavou se štěstím překonal nešťastného Darlowa, jemuž balón proklouzl mezi prsty. Definitivní pojistku mohl přidat Anichebe, po individuálním průniku ho ovšem brankář Newcastlu vychytal.