Premier League - preview 6. kola

Možná jste to nevěděli, ale než se Sean Dyche stal legendou Turf Moor, sbíral své první manažerské zkušenosti ve Watfordu. Ve své první sezóně dosáhl s londýnským celkem na 11. místo v Championship - nejlepší výsledek za čtyři roky. Pak ale do klubu vstoupila Pozzova rodina a začal nevídaný kolotoč.

Walter Mazzari snad pro jistotu ani výčet předešlých manažerů nesledoval. Od léta 2012, kdy byl Dyche z Watfordu odejit, museli klub opustit také Gianfranco Zola, Beppe Samino, Oscar García, Billy McKinlay, Slaviša Jokanović a posledně také Quique Sánchez Flores. Nutno dodat, že po vynikající sezóně.

Mazzari má však našlápnuto velmi solidně. Start mu sice nevyšel, nicméně po čtyřech soutěžních zápasech bez vítězství dokázal vyhrát na hřišti West Hamu a doma porazit Manchester United. Kdyby se mu povedla i pondělní dohrávka, poskočí nejhůř na osmé místo, dokonce i před Chelsea, již koučuje jeho krajan Antonio Conte.

Burnley se naopak bude pokoušet o zisk bodů proto, aby uteklo na pohodlnější vzdálenost od sestupových pozic. Momentálně má na osmnáctý náskok pouze jednoho bodu, což je vinou především chabé ofenzivy. Méně gólů než Clarets (3) nikdo v lize nedal. Problém není jen v produktivitě, ale i ve schopnosti vůbec dostat se do šance. V posledních třech zápasech vyprodukovali Dycheovi borci jen čtyři střely na branku.

Změnit to nepomůže útočník Andre Gray, který za své homofobní tweety z roku 2012 dostal čtyřzápasový trest. Burnley tak může setrvat v netradičním systému s jedním útočníkem, pročež mohou nastoupit oba dva nejdražší borci v historii klubu - Steven Defour a Jeff Hendrick. Další forvard Ashley Barnes je totiž zraněný.

Watford, který už doma s Burnley neprohrál osm zápasů napříč dvanácti roky, se bude ve večerní dohrávce muset obejít bez v dobré formě hrajícího obránce Daryla Janmaata, který si zranil rameno. Otazník visí také nad startem druhého wingbacka Josého Holebase a dále stopera Younese Kaboula.

Doba hájení je pryč a s ní jako by byla u konce i doba zvykání si. Po mizerném začátku pod vedením nového manažera Claudea Puela dal Southampton dohromady výhru v Evropské lize, Premier League i Ligovém poháru. Dokáže adekvátně navázat i na londýnském Olympijském stadionu?

West Ham momentálně kupodivu vypadá víc jako tým, který se sehrává pod novým vedením, než samotný Southampton. Nezvládl předkolo Evropské ligy a jeho ligový triumf nad Bournemouthem obklopují samé porážky, ba co víc - ty poslední tři dokonce s celkovým počtem 11 inkasovaných branek.

Nezkonsolidované defenzívě Slavena Biliće se přitom zřejmě neuleví ani v tomto kole, když se k marodícímu Aaronu Cresswellovi přidal i druhý a poslední zbývající kovaný levý bek Arthur Masuaku. Ani návrat Winstona Reida patrně rozhárané Hammers sám nespasí, kór v kombinaci s ofenzívou oslabenou o Andyho Carrolla, Diafru Sakha či Andrého Ayewa.

Naproti tomu zadní linie Sotonu pod dohledem Claudea Puela jenom roste a připsala si na konto nulu při všech třech nedávných úspěších. V každém z daných zápasů se navíc trefil Charlie Austin, v němž francouzský kormidelník konečně objevil spolehlivého střelce, a bývalý kanonýr QPR tak rozhodně nebude chtít začínat na lavičce jako před týdnem. Ani mezi náhradníky naopak neusedne zraněný Rodriguez.

Kromě Austina a obrany West Hamu bude dnes zvýšená pozornost věnována také rozhodčímu Jonathanu Mossovi, který vylučoval v každém z minulých šesti utkání Kladivářů, které pískal. Jak londýnský celek, tak Southampton jsou v tomto směru prozatím v PL neposkvrněny; změní se na tomto stavu tedy něco?

"Vyhráli Premier League, protože některé z velkých týmů nebyly minulou sezónu dost dobré. Je velmi snadné to zanalyzovat a pochopit," uvedl José Mourinho na tiskové konferenci před utkáním Manchesteru United s Leicesterem. Foxes podlehl i on, tehdy ještě na lavičce Chelsea. Nikterak skvostnou formou nyní neoplývá ani jeho současný kádr, což střetu s kdysi nenáviděným Claudiem Ranierim dodává na peprnosti.

Mourinho jej nazýval ‚looserem‘, Ranieri se obouval do jeho stylu jednání s ostatními manažery, José naopak zesměšňoval Claudiův způsob přípravy týmu před utkáním (před finále italského poháru pouštěl svěřencům film Gladiátor). Nyní je však údajně hladina jejich vztahu klidná a vzájemný souboj tak, doufejme, nabídne především vyhrocený a kvalitní duel na hrací ploše.

Jak jsem zmínil, týmy vstupují do ostře sledovaného zápasu v rozdílném rozpoložení. Ano, Manchester United sice vyhrál 3. kolo ligového poháru proti třetiligovému Northamptonu, ale předešlé tři soutěžní porážky v řadě stále fanoušky Rudých ďáblů budí ze sna. Z čela tabulky tak United spadli až na sedmé místo, pročež ztráta na vedoucí Man City je už šestibodová.

To Leicester naopak po zpackaném startu sezóny konečně začíná své příznivce chlácholit výkony i výsledky. V lize brali Lišáci šest bodů z posledních tří zápasů; a stejně jako minulý týden Burnley, i Bruggy v Lize mistrů smetli hladce 3:0. Mírným zádrhelem budiž jen domácí prohra s Chelsea 2:4 v prodloužení, která Ranieriho celek vyřadila z League Cupu.

Pro Leicester měly v loňské mistrovské sezóně vzájemné duely s Manchesterem United vždy magický náboj. Při prvním střetnutí na King Power Stadium zařídil remízu 1:1 Jamie Vardy, jenž v tom utkání překonal historický rekord Ruuda van Nistelrooye v počtu po sobě jdoucích utkání s minimálně jednou vstřelenou brankou. V květnu pak mohli Foxes slavit titul přímo na Old Trafford, místo kýžené výhry však zápas skončil stejným výsledkem jako na podzim.

Taky jediná výhra z posledních 16 zápasů proti United má zvláštní náboj. Leicester vyhrál 5:3 a Vardy tehdy pomohl svému týmu ke všem pěti brankám. I v Divadle snů bude Ranieri spoléhat na jeho střelecké kvality - byť Islam Slimani i Shinji Okazaki dokázali při svých nedávných startech shodně dvakrát skórovat.

Ofenzivu má Leicester našlapanou, ale v defenzivě se sbírají absence. Vedle ne zcela zdravého Kaspera Schmeichela je určitě mimo hru vykartovaný Marcin Wasilewski a další marod Nampalys Mendy.

V táboře United pak musí významně posoudit zdravotní stav otřeseného Anthonyho Martiala a Luka Shawa, jenž má potíže s tříslem. Otazník visí i nad Mchitarjanem, Phil Jones je mimo hru stoprocentně.

Souboj druhého celku se sedmnáctým bude dnes odpoledne k vidění v Bournemouthu. Především hosté prožívají v podstatě snový start do sezóny - ačkoliv se dosud v kuloárech hovořilo především o týmech "velké šestky", jsou to právě Toffees, kteří se drží hned v závěsu za vedoucím Manchesterem City.

Co se ligové formy týče, Everton se může po úvodní remíze s Tottenhamem pyšnit sérií čtyř výher v řadě. Velkou měrou se o to zapříčinil i probuzený střelec Romelu Lukaku, který v posledních 2 zápasech zaznamenal 4 branky.

To celek Eddieho Howea zažívá další strastiplný start do nového ročníku. Zatím má na svém kontě celkem 4 body, které získal díky hubenému vítězství nad WBA a remíze s Crystal Palace.

Když se tyto dva týmy střetly loni na podzim, bylo z toho vskutku nebývalé drama - už v nastavení totiž tenkrát hosty poslal do vedení Barkley, jenže z úplně poslední akce ještě dokázal domácí fanoušky rozjásat Stanislas a vyrovnat tak na konečných 3:3. Příznivci domácích by se jistě nebránili tomu, aby se něco podobného opakovalo i letos.

Statistika ovšem jednoznačně favorizuje hosty - ti totiž ze 6 vzájemných zápasů nikdy neodešli poraženi, naopak se pětkrát radovali z výhry a jednou se museli spokojit s dělbou bodů. Bylo by proto překvapení, kdyby po sobotním duelu už nepatřili mezi týmy, které se mohou chlubit ligovou neporazitelností.

Utkání každopádně slibuje góly, přeci jen Bournemouthu se podařilo udržet čisté konto jen jednou za posledních 14 ligových zápasů. A za zmínku ještě stojí snaha Jacka Wilshera odehrát kompletních 90 minut - tento kousek se mu totiž naposledy povedl v dresu Arsenalu ještě v roce 2014 v zápase s Manchesterem City.

Manažer Bournemouthu přiznal, že jeho celek trápí několik drobných zranění, zároveň ale odmítl jmenovat hráče, nad jejichž startem takto visí otazník.

To v táboře hostů je situace mnohem jasnější - hrát určitě nebude James McCarthy a Darron Gibson, přičemž mimo je i dlouhodobý marod Muhamed Besic. Všichni ostatní by však k zápasu měli být připraveni.

Fotbal Liverpoolu prozatím v této sezoně určitě není bezchybný, na což koneckonců ukazuje senzační prohra na Burnley, ale oproti tomu Rodgersovu dnes Kloppův herní projev generuje v řadách fanoušků úplně jinačí nadšení. Je živelný, skoro nikdy nenudí, a smést má nyní také Hull...

Liverpool již čtyři góly nastřílel loni lépe se umístivším celkům Arsenalu a Leicesteru, což jsou velice cenné skalpy takhle zkraje sezony. Mimoto po Emirates Stadium vyloupil i jiný londýnský svatostánek, Stamford Bridge, a tak bezpochyby zvládl onen náročný los pro úvod sezony. Duelem s Hullem LFC zdánlivě začíná jednodušší pasáž, ale vzhledem k výbuchu na hřišti jiného nováčka takhle Kloppovi svěřenci jistě smýšlet nechtějí.

Hull měl po prvních dvou kolech jasně nakročeno k zopakování památného podzimu Phila Browna v čele skromného klubu, pak ale třikrát za sebou nezvítězil a naposledy se venku nechal spráskat Arsenalem. V týdnu si sice Tigers spravili chuť spíše neočekávaným postupem v EFL Cupu přes Stoke, dočasný manažer Mike Phelan však stále zůstává bez pevné smlouvy a ligový ročník se stále může ubrat oběma směry.

Mike Phelan v sobotu oslaví své 54. narozeniny, a pokud by zvládl i počtvrté v řadě nepřijet z venkovního soutěžního zápasu s prázdnou, jednalo by se bezesporu o vítaný dárek. V týdnu dal bývalý Fergusonův muž šanci rovnou šesti debutantům a změny se dají očekávat i tentokrát. Jednozápasový trest vypršel Livermoreovi a své místo v základu by mohl obhájit minimálně Ryan Mason.

Také Liverpool za sebou má dva postupy v Ligovém poháru a oba s čistým kontem, které dosud v Premier League neudržel. Jürgen Klopp v týdnu šetřil dvojici Lallana - Wijnaldum, kterou s velkou pravděpodobností zase povolá zpět do akce. Krom toho se čeká ještě na aktualizaci zdravotního stavu Daniela Sturridge, který v úterý nenastoupil i vinou menšího neduhu.

O své první letošní vítězství před domácími fanoušky budou usilovat hráči Middlersbrough, v cestě jim však bude stát dosud neporažný Tottenham, který se ale pravděpodobně bude muset obejít bez několika klíčových hráčů.

Middlesbrough sice neprožívá nějaký snový start do sezóny, že by se ale na druhou stranu jednalo o nějakou katastrofu, to se také říct nedá. Doposud se mohou pyšnit 5 body, které získali po jedné výhře, dvou remízách a dvou prohrách.

Oproti tomu Kohouti znovu opanují přední pozice. Ačkoliv s výjimkou duelu se Stoke nevstřelili více jak jednu branku, vynesla jim tato potence celkem 11 bodů - a to za tři výhry a dvě remízy.

Pravdou ovšem je, že se domácím proti tomuto celku z Londýna celkem daří - z posledních 11 ligových střetnutí totiž odešli jen jednou poraženi, a to v dubnu roku 2007. Zároveň se jim proti Spurs podařilo vstřelit celkem 37 branek, což je více než proti jakémukoliv jinému soupeři. A nevyhrát ani jednou v úvodních třech domácích zápasech nové sezóny? Na severu Anglie něco neslýchaného. Naposledy se to Middlesbrough přihodilo na začátku sezóny 2001/02.

Naproti tomu ale posledních 9 soutěžních střetnutí vyznívá jednoznačně pro hosty - ti v nich totiž prohráli pouze v jednom případě, a to v srpnu roku 2008. Jinak zaznamenali čtyři vítězství a třikrát uhráli alespoň nerozhodný stav. V případě výhry si pak mohou Kohouti na své konto připsat nejlepší start do sezóny za posledních 51 let.

Domácím v honbě za první domácí výhrou zcela určitě nepomohou zranění Leadbitter a Fabio Da Silva. Naopak Stuani a Rhodes své bolístky vyléčili včas a jsou tak připraveni nastoupit.

V hostujícím táboře je situace trochu horší. Harry Kane bude kvůli zranění kotníku v sestavě Tottenhamu chybět po dlouhých 71 ligových zápasech, zatímco nad startem trojice Rose, Dier a Dembele visí výrazný otazník.

Psát o hrozící páté ligové porážce v řadě pro Stoke City působí surreálně a ono to také surreální do značné míry je. Pro Marka Hughese by se jednalo o úplně první zkušenost v kariéře, pro Potters potom o premiéru od roku 2005. A načít sezonu třemi domácími prohrami, to se Stoke nestalo nikdy v historii. Jak moc proti bude WBA?

West Bromwich do Stoke-on-Trent samozřejmě zajíždí se starým známým na lavičce, který navíc očekává velké jubileum. Skutečně - zní to skoro, um, surreálně, že kulaté tisící vystoupení Tonyho Pulise na lavičce pohostí zrovna Britannia Stadium, kde sídlí klub, v jehož službách si holohlavý manažer odkroutil bezmála polovinu oné úctyhodné porce zápasů.

Pokud WBA v malém midlandském derby padne, určitě se bude hovořit o Pulisově ústupku, taková nařčení však budou dopředu scestná. Throstles totiž teprve nedávno našli sebejistotu, kterou tak dlouho neměli, což je vyjádřeno jejich snahou zdvojit předešlou ligovou výhru vůbec poprvé od měsíce února. Také Pulisův start do sezony byl nesmírně složitý, Hughes v něm ale na rozdíl od něho pokračuje.

Bývalému lodivodovi Manchesteru City aktuálně nefunguje zhola nic. Někdejší Pulisova chlouba - defenzíva - je teď jedním velkým svinčíkem a na povrch zároveň prosakují informace, že trenérský ansámbl není spokojen s pracovní morálkou i nasazením nové posily do útoku, Wilfrieda Bonyho.

Kromě viditelně zrezavělého útočníka Pobřeží Slonoviny je menší záhadou také sporadické využívání Bojana Krkiće, který nehrál ani v týdnu v Ligovém poháru. Mark Hughes se nicméně nechal slyšet, že ho šetřil, čímž nejspíš nasvědčil jeho víkendovému využití. Naopak Walters se prohry s Hullem neúčastnil vinou zranění kotníku a nemusel by hrát ani zítra. Velkým povzbuzením pro Potters by pak měl být comeback Xherdana Shaqiriho po problémech s lýtkem.

U West Bromwich se víceméně nic nemění. Zadní čtyřka se sehrála a zůstane pokupě, rekordní posila Nacer Chadli minule naplno řádila a podílela se na všech čtyřech brankách, a tak jediným stálým bolehlavem zůstává marodění Chrise Brunta, který po úrazu kolena už alespoň zlehka trénuje.

Točí se základní sestavou, jak může, přesto se David Moyes od své pověsti odprosit nedokáže a Sunderland je tak poslední krok od uzavření čtvrté sezóny v řadě, v nichž bude čekat na premiérové vítěství až do října. Tentokrát přijede i Christian Benteke, pro něhož jsou Black Cats nejoblíbenějším soupeřem.

Belgický střelec se do jejich sítě trefil už šestkrát během sedmi střetnutí, svůj jediný letošní zásah si pak připsal jen necelou hodinu autem od Stadium of Light, když před dvěma týdny otevřel skóre proti Middlesbrough. Nasměroval tak svůj tým za prvním triumfem v novém ročníku, které posléze potvrdilo zdecimování marného Stoke City, celku, jenž o skóre drží Sunderland nad poslední příčkou.

Během tří návštěv v rámci Premier League si Eagles připsali skvělých sedm bodů, první ztrátu jim přitom letos v březnu přivodil až Boriniův gól v poslední minutě. Na vítězný hattrick tak nestačily ani dvě trefy Connora Wickhama, útočníka, který tu ještě na jaře loňského roku otvíral dveře domácí kabiny. Takový hráč teď ve výběru manažera Moyese výrazně chybí, na vlastním trávníku totiž poslední čtyři branky museli obstarat jen a pouze obránci.

Zkušený vůdce navíc marně hledá tu správnou jedenáctku, kterou by od první minuty poslal na hřiště. Během úvodních pěti kol v ní udělal už čtrnáct změn, ty však prozatím vedly k jedinému bodu a momentálně třem zápasům bez gólu ze hry. Optimismus a lepší zítřky tak snad konečně přiblížil pohárový úspěch v ligovém poháru na půdě QPR, kde se o obrat zasloužil dvěma zásahy další z defenzivních hráčů, Paddy McNair.

Zatímco Jarmain Defoe by se po pohárové pauze mohl vrátit do hry, i nadále bude domácím chybět Larsson, Borini a brankář Mannone. Na druhé straně je přes drobné zranění z minulého týdne opět fit James Tomkins, nicméně obránce Scott Dann, cynicky nejlepší střelec hostů, se na hřiště nepodívá.

Deset vyhraných soutěžních duelů v řadě. Přesně takového milníku může dosáhnout celek Pepa Guardioly v sobotu odpoledne v případě, že se mu podaří setnout hlavu domácím Labutím. Jak je patrné, španělský kouč do Premier League skutečně vstoupil ve velkém stylu.

Paradoxně nepůjde o první vzájemný zápas těchto týmů v letošní sezóně. To totiž proběhlo uprostřed týdne, kdy v rámci Ligového poháru hosté nedopustili překvapení a zvítězili 2:1.

Ostatně dle statistik by tomu o víkendu nemělo být jinak. Z posledních 8 střetnutí mezi těmito celky jich totiž Citizens vyhráli hned 6, přičemž zbylé dva dopadly dělbou bodů. Samotná Swansea se pak v rámci Premier League radovala z výhry nad svým víkendovým soupeřem jen jednou jedinkrát - to když jej v březnu roku 2012 zdolala na domácím stadiónu 1:0.

Při pohledu na současnou formu je jasné, že ve Walesu zrovna nějaké nadšení nepanuje. Swansea doposud nasbírala pouhé 4 body a krčí se na 15. místě. Navrch stále čeká na první výhru před vlastním publikem. Není tedy příliš velkým překvapením, že se již začaly objevovat spekulace, dle kterých se pod současným manažerem Guidolinem povážlivě houpe trenérská židle.

S něčím takovým si Guardiola věru hlavu lámat nemusí. Jeho celek prozatím Premier League proplouvá bez ztráty jediného bodu a bývalý kouč Barcelony se může stát teprve druhým manažerem, kterému se podaří vyhrát svých všech 6 prvních zápasů v Premier League (tím prvním byl Carlo Ancelotti).

Co se absencí týče, domácí nemohou počítat se službami Nathana Dyera, který podstoupil operaci kotníku a mimo bude až do poloviny listopadu. Naopak by si svůj první zápas v anglické lize mohl připsat Borja Baston, který v týdnu debutoval v Ligovém poháru.

Manchesteru City se po třízápasové absenci se vrací Sergio Agüero a připraven by již mohl být i David Silva. Naopak na marodku opět usedl kapitán Vincent Kompany.

Bez tradičního kohoutího souboje Wenger vs. Mourinho to možná bude trochu nuda; tak se aspoň v ideální moment dostala ven citace z Josého nové knihy, která se dosti nevybíravě týká právě francouzského kouče. Ten tak už na tiskové konferenci před utkáním proklamoval, že nový výtisk rozhodně číst nehodlá. A soustředí se jen a pouze na šlágr šestého kola a londýnské derby. Arsenal přivítá Chelsea.

Arséne Wenger je každopádně velkou osobností tohoto utkání i bez střetnutí s nesmiřitelným rivalem z Portugalska. Již téměř legendární manažer za pár dní oslaví dvacáté výročí v Arsenalu, což je v dnešní trenérské atmosféře neuvěřitelný počin - i s přihlédnutí na názory zlých jazyků, že Francouz už nějakou dobu přesluhuje.

Wenger však tyto jubilea příliš v lásce mít nebude - a osud tomu chce, že se opět k výročí střetne s městským rivalem ze západního Londýna. Chelsea totiž jeho Arsenal porazila v roce 2005 při pětistém zápase v klubu, aby mu znechutila historický tisící duel na lavičce Gunners debaklem 6:0.

Arsenalu to na Chelsea zkrátka a době nejde. Na ligové vítězství čekají Kanonýři už devět utkání, včetně loňského ‚double‘ při nejhorší sezóně Blues v nové éře. Už šest utkání v řadě navíc Arsenal nedokázal městskému rivalovi vstřelit ani jediný gól. Na ligovou branku proti Chelsea čekají Wenger a spol. už 572 minut. Záblesk naděje skýtá jen loňský Community Shield, který červenobílí vyhráli 1:0.

Oproti Chelsea však mají lepší formu. Zatímco Conteho svěřenci uhráli z minulých dvou ligových kol pouze jeden bod, Arsenal neprohrál už šest zápasů v řadě, no a v Premier League eviduje dokonce tři vítězství za sebou. Výborně jsou na tom především po útočné stránce, jelikož Hullu i Nottinghamu (ligový pohár) nasázeli shodně po čtyřech kusech.

Hned kvarteto přesných zásahů si nicméně užila i Chelsea v čele s dirigentem Cescem Fábregasem, jenž rozhodl o pohárovém triumfu nad Leicesterem 4:2 v prodloužení dvěma góly a asistencí. Španělský záložník nastupuje v důležitých zápasech pouze z lavičky, což by se ovšem po úterním utkání mohlo změnit. V ohrožení jsou jak Oscar, tak Nemanja Matić. Zatímco ze zmíněné trojice bude sedět jediný borec, stoperská dvojice John Terry a Kurt Zouma je mimo hru komplet - francouzský zadák by však už za týden měl být k dispozici.

Marodka Arsenalu je tradičně širší, ačkoli na poměru Gunners to ještě není tak hrozné. Mimo hru jsou Carl Jenkinson, Per Mertesacker, Aaron Ramsey a Danny Welbeck. Ojedinělým mužem na pomezí je potom útočník Olivier Giroud, který se po povedeném Euru stále nedokázal vrátit do stoprocentní zdravotní pohody. Nyní ho trápí palec a jeho start je ohrožen.