Premier League - preview 17. kola

Týdny a týdny se ohledně Chelsea probírala jediná věc. Budou Blues novými Invincibles? José Mourinho tvrdil, že až přijde porážka, na tým to mít vliv nebude. Měl pravdu. Po porážce v Newcastlu Chelsea porazila Sporting, Hull i Derby a dále je na vrcholu ve všech čtyřech soutěžích. Z čela Premier League ji nyní bude chtít sesadit Stoke City...

Chelsea se letos nachází ve vynikající formě, o čemž svědčí i fakt, že z 25 soutěžních zápasů prohrála skutečně jediný, zatímco procento vítězství drží Londýňané na skvostných 76 procentech. Zvládla i ligový reparát proti Hullu, přestože výkonem nepřesvědčila. Dnes Hazarda a spol. čeká chladný pondělní večer a v něm náročná půda Britannia Stadium.

Že by to byla pořád ta nedobytná pevnost jako za dob raného pobytu v Premier League, to se říci nedá. Když si porovnáme podíl porážek na domácím hřišti, za předchozích šest sezón je to necelých 24 %. Momentálně je to procent 43 %. Vždyť Stoke letos prohrálo i s nováčky Burnley a Leicesterem (!), pro něž to je zatím jediná venkovní výhra v sezóně (pro Foxes dokonce jediné body).

Chelsea každopádně stadion ve Stoke-on-Trent ráda nemá, z posledních čtyřech duelů vyhrála jedinkrát. To na Stamford Bridge je to o poznání jiná káva; osm minulých klání tam zvítězila a posledních sedm dokonce bez inkasované branky. To je však pro dnešní duel méně podstatný údaj.

Svěřenci Marka Hughese prohráli na přelomu listopadu a prosince tři utkání v řadě, na Mikuláše se ovšem vypjali ke skvělému výkonu v první půli s Arsenalem a nakonec jej udolali 3:2. Další body získali Potters i minulý týden na půdě Crystal Palace. V ofenzivě nyní spoléhají na trio Crouch - Krkić - Walters, které zařídil 7 z posledních 8 branek.

Srbský Španěl musel proti Eagles kvůli zranění střídat, dnes by ale měl být plně fit. Podobně jsou na tom i Marc Muniesa a Stephen Ireland, kteří pravděpodobně taktéž budou Hughesovi k ruce. Na marodce tak zůstávají pouze Victor Moses, jenž by tak jako tak vinou klauzule v hostování z Chelsea hrát nemohl, Peter Odemwingie a Steve Sidwell.

Taktéž doktoři v Chelsea odvádějí výtečnou práci. Belgický sportovec roku Thibaut Courtois, zdá se, vyléčil bolavé stehno a měl by se vrátit do branky namísto Petra Čecha. Ani dva ranění z ligového poháru nebudou Mourinhovi chybět. Didier Drogba je navzdory "koňaru" fit a rána do hlavy neznamená pro Kurta Zoumu příliš velký problém.

V tradiční sestavě proto Blues mohou odrazit nápor Manchesteru City, jenž se v sobotu na vedoucí celek Premier League dotáhl na rozdíl jediné branky. Pokud tedy Chelsea prohraje o více než gól, spadne na druhou příčku. Prioritou Mourinhova celku je však strávit Vánoce na samé špičce.

Nedělní program předvánočního kola Premier League nabídne dva velké šlágry. Jedním z nich bude Tyne-Wear derby, tedy duel mezi Newcastlem United a Sunderlandem. Magpies svého regionálního rivala nedokázali už pět zápasů porazit a to budou chtít v neděli změnit, vždyť doma letos prohráli pouze s Manchesterem City, naopak Black Cats od 3. listopadu nezvítězily.

Newcastle se po hrůzostrašném vstupu do sezóny, kdy byl velmi blízko i konec trenéra Pardewa, dostal do formy a mohl by se poprat i o kvalifikaci do evropských pohárů. Po skalpu Chelsea však přišli dvě porážky se severolondýnskými kluby - Straky nejprve v lize padli 4:1 na Emirates Stadium a ve středu v Capital One Cupu dokonce Tottenhamu při obdobném přídělu nevstřelili ani gól.

Navzdory nedávným nezdarům se Magpies v případě vítězství dotáhnou na sedmý Arsenal a s tímto umístěním je manažer Alan Pardew spokojený. "Jestliže zítra zvítězíme, budeme moci říct, že jsme měli opravdu dobrou první polovinu sezóny. Všichni se na toto vzrušující utkání velmi těšíme," prohlásil třiapadesátiletý kouč.

Black Cats se nachází v horší pozici. Poyetova ekipa sice pouze čtyřikrát prohrála a nevídaných deset remíz dělá ze Sunderlandu naprostého remízového krále celé Premier League (v úvodních šestnácti kolech tolikrát remizoval v historii Premier League pouze Ipswich v sezóně 1992/93), ovšem body přibývají pomalu, a tak to znovu vypadá na boj o záchranu. Celek ze Stadium of Lights trápí především nízká produktivita - méně branek než oni nastřílela pouze Aston Villa a Burnley.

Nicméně v Tyne-Wear derby se Černým kočkám v poslední době daří. Pětkrát v řadě od svého odvěkého rivala nepoznaly hořkost porážky a oba předcházející duely v St. James's Parku ovládly jednoznačně 0:3. Tato severoanglická derby se vyznačují vždy vysokým nasazením a bojovností, z čehož rezultuje velké množství faulů a karetních trestů. V předchozích pěti střetnutích udělili hlavní rozhodčí dohromady 24 žlutých a tři červené karty.

Alanu Pardewovi dělá vrásky početná marodka - podle portálu physioroom.com jsou na tom v tomto ohledu Magpies se čtrnácti zraněnými hráči nejhůř z celé soutěže a sekundovat jim nemůže ani tradiční lazaret Arsenalu s devíti marody. Naštěstí by už několik hráčů mohlo být připraveno nastoupit, konkrétně Moussa Sissoko, Papiss Cissé, Steven Taylor i Cheick Tioté a disciplinární trest si již odpykal Daryl Janmaat.

Drobné zranění ramene sice trápilo třetího brankáře Jaka Alnwicka, ten však mezi třemi tyčemi opět zastoupí své indisponované kolegy Krula s Elliotem. Jednadvacetiletý gólman si zatím vede velice dobře a nepřítomnost zkušenějších spoluhráčů není vůbec znát. Pro Alnwicka bude zítřejší utkání zajímavé i z toho pohledu, že jeho bratr Ben, chytající momentálně za třetiligový Peterborough, je odchovancem Sunderlandu, v jehož dresu odchytal čtrnáct zápasů.

Lodivod hostů Gustavo Poyet bude postrádat pouze Nizozemce Patricka van Aanholta, neboť záložník Emanuele Giaccherini a obránce Billy Jones se v týdnu zapojili do tréninku a do nedělního klání by měli být naprosto fit.

Pohled na historii vzájemných střetnutí Liverpoolu s Arsenalem utváří dojem, že mezi nimi vždy šlo o hodně - tři finále FA Cupu, jedno finále Ligového poháru, dramatické čtvrtfinále Ligy mistrů a rozhodující klání v boji o mistrovský titul za sezonu 1988/89. A také dnes, ačkoliv za sebou nemáme ani Vánoce, půjde o mnoho...

Oba kluby totiž spojuje ono magické slovo "krize"; slovo tolik nadužívané, leč docela výstižné v obou těchto případech. Liverpool je na tom momentálně o něco hůř, když na čtvrtou příčku se zápasem v kapse ztrácí rovných 10 bodů, a co se skóre týče, nachází se dokonce v záporných číslech (-3). Ani Arsene Wenger si však nemůže úplně hvízdat: i jeho tým do tohoto víkendu vstupoval z nepohárových pozic.

Jak v Liverpoolu, tak v Londýně se nicméně mají čím utěšovat. Reds si například v týdnu zajistili povinnou semifinálovou účast v Capital One Cupu, a třebaže před týdnem nebodovali v derby s ManUtd, při zdánlivě drtivé prohře 0:3 soupeře jasně přestříleli a v určitých pasážích i přehráli. Kanonýři naproti tomu na dvě po sobě jdoucí ligové prohry navázali třemi výhrami ve čtyřech následujících kolech, přičemž posledně Newcastle smetli velmi přesvědčivě 4:1.

Vítěze tohoto duelu v tuhle chvíli není lehké předvídat. Wenger má zatím nad Rodgersem statisticky navrch, když s ním v lize ze čtyř pokusů prohrál jen jednou a letos v únoru navíc jeho LFC vyřadil z FA Cupu, jenže nejaktuálnější měření sil na Anfieldu pro změnu přineslo drtivou výhru Liverpoolu. Pod debakl 5:1 se tehdy dvěma brankami podepsal také Raheem Sterling, čerstvě oceněný jako nejlepší fotbalista Evropy do 21 let.

Lehce kuriózní přitom je, že tehdy šlo o skalp vedoucího celku Premier League, a že se zároveň Liverpool takto nastartoval k úctyhodným 11 ligovým vítězstvím v řadě. Povede se některému z tradičních mužstev nabrat podobné momentum i tentokrát?

Reds se o to budou pokoušet bez Maria Balotelliho, kterého Fotbalová asociace potrestala jednozápasovým banem za nevhodné chování na Twitteru. Menší otazník se vznáší nad startem tápajícího Dejana Lovrena a nadále mimo hru zůstává dvojice anglických internacionálů Johnson-Sturridge.

Arsene Wenger by čistě teoreticky mohl do nominace opět začlenit trojlístek Oxlade-Chamberlain, Monreal a Walcott; všechny tři jmenované čekají pozdní fyzické testy. Zpět z karetního trestu je obránce Calum Chambers, zatímco Aaron Ramsey si pravděpodobně zahraje zas až v novém roce.

Když Manchester City v říjnu prohrál s West Hamem, následně potupně vypadl z FA Cupu a navíc selhal proti CSKA v Lize mistrů, kdekdo nad ním lámal hůl. Z posledních osmi zápasů ale sedm vyhrál a kromě postupu do osmifinále Champions League navíc stáhl náskok na Chelsea. Doma nyní hostí Crystal Palace a do pondělka ji může na čele doplnit...

Na Blues Pellegriniho parta ztrácí už jen tři body a čtyři góly. Už dnes tak v případě velkého debalku mohou eventuálně vyměnit rivala na první příčce Premier League. Po utkání s Eagles navíc následují duely s WBA, Burnley a Sunderlandem - tedy takřka povinných devět bodů a možnost prodloužit výsledkovou pohodu.

V centru Manchesteru však rozhodně není vše jen růžové. Bez přeháňky obrovské problémy má obhájce titulu v útoku; mimo hru je nejlepší střelec ligy Sergio Agüero, dále i Edin Džeko a Stevan Jovetić. Jediným zdravým forvardem je José Pozo a Manuel Pellegrini už se vytasil s myšlenkou nastoupit s falešnou devítkou, kterou by měl hrát jeden z trojice Milner, Silva, Nasri. Pozo případně jednoho ze záložníků nahradí, o slovo se může hlásit i Jesus Navas.

Tím navíc absence Citizens nekončí, mimo hru je taky Vincent Kompany, kapitán a klíčový muž defenzivy. Ani Crystal Palace ale nemá k dispozici celý kádr; zraněný je útočník Marouane Chamakh a stoprocentně zdravý není ani záložník Joe Ledley. Zdraví jsou naopak Adrian Mariappa a Wilfried Zaha, kteří by měli schopni hrát.

Eagles budou potřebovat jakoukoli vzpruhu, aby proti Man City měli naději byť na jediný bod. Povedený vstup do sezóny je minulostí z posledních deseti zápasů vyhráli Londýňané jen jednou. S Liverpoolem...

City navíc ve vzájemných zápasech vyhráli už šestkrát v řadě, naposled Crystal Palace zvítězili před 13 lety. V Manchesteru navíc na triumf čekají už celých 24 roků. Mohou však vzhlížet ke ztrátám druhého týmu tabulky v dosavadní sezóně. Pětkrát Man City nezískalo veškerý počet bodů - a čtyřikrát proti klubu z Londýna.

Jsou to už tři měsíce, co naposled Leicester City v Premier League zvítězil. Není proto divu, že jsou Foxes zoufale poslední v tabulce a celých pět bodů ztrácejí na záchranu. Dva body z jedenácti zápasů je skutečně tristní bilance a na hřišti West Hamu se schyluje k další ostudě...

Deset bodů, které Leicester nasbíral za 16 kol, je vskutku bídný počin. Zároveň také vůbec nejhorší vstup klubu do nejvyšší soutěže za posledních 82 let (když přepočítáme tehdejší dvoubodové výhry na současné tříbodové). Pokud chce strávit Vánoce mimo dno, musí West Ham bezpodmínečně porazit.

Nebude to však žádná snadná práce. West Ham naopak zažívá jeden z nejlepších startů v historii. Pro srovnání: Loni tým Sama Allardyce dosáhl hranice aktuálních 28 bodů až po kole číslo šestadvacet. Skvostní jsou Kladiváři hlavně doma, kde z osmnácti možných bodů z posledních šesti zápasů získali šestnáct.

Leicester navíc absolutně nezvládá ani vzájemné zápasy ve východním Londýně. Vyhrál tam jediný duel z posledních 27 utkání! Z minulých sedmnácti navíc hned patnáct dokázal zvítězit West Ham. Jediný triumf Foxes přišel v srpnu 2000, ojedinělý duel skončil 0:1.

Dnes už legenda Premier League Kevin Nolan může zažít speciální utkání. Ve své sedmnácté sezóně v Premier League či Championship (15/4) nastřílel už 99 gólů a dnes s kapitánskou páskou touží po jubileu a zařazení mezi velké kanonýry.

Po boku nebude mít spoluhráče záložníka Marka Nobla, jenž kvůli problému s achillovkou stráví duel na tribuně. Na Boxing Day by ovšem měl být fit. Kromě něj však Allardyce žádná další čerstvá zranění neeviduje, a má tak takřka kompletní mužstvo k dispozici.

Manažer Leicesteru Nigel Pearson naproti tomu může využít služby útočníka Davida Nugenta; pravděpodobně ovšem znovu nastoupí dvojice Vardy - Ulloa. Co se defenzivní stránky týče, na marodce zůstávají pouze brankář Kasper Schmeichel a Matthew Upson. Obránce Ritchie de Laet je naopak fit.

Stalo se to tak nějak mimo hlavní pozornost fotbalové veřejnosti. Dno tabulky podvědomě okupují nováčci. Tragický Leicester, nevýrazné Burnley a pravidelně nevyvážení, částečně hvězdní a nesehraní Queens Park Rangers. Mezi tuto trojici se však vinou otřesného čtvrt roku vklínil Hull City, jenž dnes doma hostí taktéž paběrkující Swansea...

Tehdy v dubnu, za jara, Tygři nahlas řvali,
pýcha jejich převládla, i Swansea body vzali.
Fantasie dokonána? V Anglii šli vzorem,
do finále FA Cupu; dál než podle norem.
Přestože pak Kanonýři smetli jejich sny,
nikdy v duchu nemysleli na temnější dny.
Peníze a taky sláva; všechno v Hullu bylo,
kvantum zvučných hrdinů - mužstvo posílilo.
Poslední však emoce, co u Tigers zbývá,
není žádný pocit štěstí. Je to strach a bída.

Volný překlad úvodu básně Alistaira Manna z BBC perfektně koresponduje s aktuálním rozpoložením Hullu City. Loni Tygři málem dosáhl na historický úspěch; vždyť velkou trofej provinční klub nikdy nezískal - ba nebyl ani ve finále jedné z vážených soutěží.

Posledních devět zápasů ale Hull marně čeká na zisk tří bodů. Dvojice Hernández - Jelavić přestala pravidelně střílet, Ben Arfa se "ztratil" a krize je tady. Tigers navíc přišli o tři klíčové opory.

Tom Huddlestone se nechal hloupě vyloučit v utkání proti Chelsea a bude scházet hned čtyři zápasy. Kapitán Michael Dawson se ve stejném duelu zranil a nenastoupí kvůli trhlince ve stehenním svalu. Mohamed Diamé pak schází již delší dobu.

Naopak Swansea může využít služeb Lukasze Fabianskiho, který se po červené kartě vrací do branky. Fit je stoper Federico Fernández a na zápřah se těší i Tom Carroll. Kmenový hráč Tottenhamu minulé kolo logicky stál.

Labutě doma mohli Spurs porazit. Rozhodně nebyli horším týmem a jen další Eriksenova vítězná trefa ze závěru zápasu jim vzala naději na body. Byť z posledních pěti klání vyhráli jen doma s Queens Park Rangers, na KC Stadium, hřišti Hullu, budou jistě mírným favoritem.

A to i přesto, že v jakékoli ligové soutěži neporazili Tigers už 11 let. Šest utkání napříč všemi možnými patry Football League zvládli vždy lépe hráči Hullu, kteří 4x vyhráli a 2x remizovali. Doma navíc taktéž z šesti klání hned pět opanovali a zbylý skončil rovněž plichtou.

Aston Villu zranění provázejí celým ročníkem, zrovna kolem Vánoc - v nejnáročnějším období - ovšem birminghamští stoprocentně zažívají nejhorší časy. Paul Lambert postrádá hned osm hráčů, v podstatě všechny s ambicemi na základní sestavu, a v týdnu se dokonce vyjádřil ve smyslu, že by mohli dostat šanci i dva nováčci...

A teď si vezměte, že do toho všeho na Aston Villu čeká statisticky nejrozjetější tým celé soutěže. Pravda, šest výher v řadě úplně neodpovídá hernímu projevu Manchesteru United, který nedominoval ani v polovině daných zápasů, jenže tak jako tak jde z podobné vizitky hrůza. Kór když by sami Villans nedali tolik výher dohromady, ani kdyby putovali 18 ligových kol do minulosti.

Přesně tolikrát v řadě nyní mimochodem United v rámci Premier League nepodlehli tomuto soupeři na jeho hřišti, když jejich nejčerstvější ligový neúspěch proti birminghamskému celku datujeme do archaické sezony 1995-96. Takhle dlouho se ještě nikomu v první lize na nějakém konkrétním cizím stánku odolávat nepodařilo.

Zatímco Manchester United své derby v rámci minulého kola zvládl (3:0 s Liverpoolem), Aston Villa prohrou s vlastním rivalem z The Hawthorns (0:1 s WBA) přišla o ojedinělou pětizápasovou neporazitelnost. Teď to přitom bez suspendované trojice Hutton-Richardson-Cleverley a zraněného středopolaře Westwooda bude mít o to těžší.

Do základní sestavy Villans by se naopak mohl vrátit klíčový tandem Delph-Vlaar, a významné povzbuzení možná čeká i na ManUtd, když určitou šanci na brzké zotavení registrujeme v případě Ángela Di Maríi. Kvůli nemoci naproti tomu nenastoupí Fellaini a definitivně out je také Rojo.

V každém hracím dni se pravidelně hledá šlágr; ne-li rovnou celého kola. Dnes ale můžeme poměrně snadno určit, které klání má k tomuto přízvisku naopak nejdále. Queens Park Rangers doma hostí West Bromwich Albion. Zápas dvou z nejhorších týmů Premier League se ve stínu dalších pěti odehraje v tradiční herní čas...

Oba týmy se nacházejí v problémech - WBA je od sestupu tři bodíky, QPR se dokonce na padacím mostě nachází, byť na okraji. Jestliže je dnešní vzájemný duel důležitý, dubnová odveta bude doslova klíčová a může klidně rozhodnout o udržení či sestupu jednoho či druhého celku.

Dnešek je podstatný spíše pro Redknappovy Rangers, kteří na domácí utkání spoléhají. Venku Hoops nezískali ani bod, zato doma vyhráli rovnou polovinu ligových mačů - a tři z posledních čtyř. Ani WBA ale venku přímo nestrádá. Odehrálo mimo svůj domov sedm utkání a získalioosm bodů; lepší průměr má v Premier League jen osm mužstev.

Mírným favoritem ale zůstávají Queens Park Rangers, kterým se navíc do plné polní vrací nejlepší střelec týmu a čtvrtý nejlepší kanonýr ligy Charlie Austin, jenž si minulý týden odkroutil karetní trest. Hrát ale nemůže Mauricio Isla, jenž se domů do Chile vrátil z osobních důvodů.

Baggies pod vedením manažera Irvina nemůžou počítat s Jonasem Olssonem a Georgiosem Samarasem - ten se mimochodem WBA příliš nevyplatil; sice jako volný hráč (o to s větším platem), přesto nedal ani gól a odehrál jen 177 minut. Vrací se alespoň duo Chris Brunt, Victor Anichebe.

Mohou tak pomoci svému klubu prodloužit povedenou bilanci ze vzájemných zápasů s QPR. Deset posledních vzešlo v šest výher WBA, tři remízy a jedinou výhru Londýňanů.

Poslední týdny nebyly pro manažera Southamptonu Ronalda Koemanna zrovna ideální. Ne. Byly přímo katastrofické. Bez nadsázky. Kometa Premier League prohrála už čtyřikrát v řadě, v týdnu navíc podlehla i ve čtvrtfinále ligového poháru proti třetiligovému Sheffieldu United. To vše s jediným vstřeleným gólem. A teď hostí nevyzpytatelný Everton...

Dalo se to čekat. S koncem listopadu dostal Southampton vražedný los s oběma Manchestery nebo Arsenalem, ale takovou tragédii nečekal asi nikdo. Vrcholem celé bídy je i ostudné vypadnutí z poháru. Přes to všechno mají Saints spolu s Chelsea nejnižší počet obdržených branek.

Mírným favoritem nicméně může být Everton, který se po vítězství nad QPR konečně usadil v horní polovině tabulky. Problém Toffees tkví především v nefungující zbrani z loňska; obrana už není jako dřív. Horší je jen Leicester a právě Rangers. Svěřenci Roberta Martíneze navíc kupí chybu za chybou - z jejich minel vzešlo nejvíc branek.

Proti Evertonu také hovoří statistika vzájemných zápasů, kterou spolu se Southamptonem vytvořili. Toffees sice vyhráli polovinu z posledních šesti střetnutí, zatímco Soton jediný, jenže všechny na domácí půdě. St. Mary’s pod náporem Karamelek nepadl už dvanáct a půl roku.

Venku se Evertonu nedaří ani v letošní sezóně, obecně. Prohra v Southamptonu by byla už třetí v řadě, šestkrát v řadě navíc Tim Howard nedržel čisté konto. V Evropské lize to nicméně Toffees jde. Prohráli jen jednou a hned třikrát zamezili soupeři ve skórování.

Martínez se patrně bude muset obejít bez záložníků Darrona Gibsona a Jamese McCarthyho, zatímco Gareth Barry se po karetním trestu vrací. Mimo hru je Kevin Mirallas, jehož vyřadil zraněný kotník. Leon Osman je na marodce s podobnou potíží.

Kvůli kartám nebude moci nastoupit hned trojice hráčů Southamptonu. Florin Gardos, Morgan Schneiderlin a Victor Wanyama jsou tedy mimo hru - stejně Dušan Tadić nebo Jake Hesketh. Starty Stevena Davise a Graziana Pellého jsou v ohrožení.

Burnley se pomalu začíná chytat. Jestliže z prvních kol vytěžilo všehovšudy čtyři body a pět vstřelených branek, v následujících šesti zápasech tenhle bodový obnos téměř vynásobilo čtyřmi a s rozjetým střelcem Dannym Ingsem si nyní Clarets věří také na Tottenham...

Čerství semifinalisté Ligového poháru jsou zatím střídavě na koni a pod ním. Tři po sobě jdoucí soutěžní výhry v druhé půlce listopadu vystřídalo následné trojí čekání na jakýkoliv plnohodnotný úspěch, a teprve před týdnem se Spurs opět vrátili na vítěznou vlnu.

Teď přitom Pochettinovi svěřenci mají docela dobré šanci si tuto šňůru prodloužit: v posledních čtyřech vzájemných duelech Tottenhamu s Burnley totiž padlo dohromady 21 gólů, a především každý z nich opanovala domácí strana.

Tato role nyní připadá právě Kohoutům, kteří se zároveň na White Hart Lane mají komu revanšovat. Dosavadních deset bodů a skóre 9:9 z osmi domácích vystoupení určitě není vizitkou, jakou by si na severu Londýna bývali představovali.

Burnley si zatím z pěti měření sil s kluby z hlavního města odneslo všehovšudy jeden jediný bod za bezbrankovou remízu s Crystal Palace a tuto chabou bilanci se teď bude snažit napravit i bez zraněného Michaela Duffa. Jiný obránce Ben Mee naopak již vytřásl z těla menší virus a pomalu se blíží také návrat nejproduktivnějšího hráče Clarets v loňském ročníku, Sama Vokese.

Tottenham se pravděpodobně bude muset ještě jednou obejít bez Emmanuela Adebayora, který dostal výjimečně volno, a ještě pro pohárové klání uprostřed týdne nebyl Pochettinovi vůbec k dispozici. Jinak má ale argentinský kouč k dispozici plný kádr, když se i vyléčený Naughton vrací do akce.