Premier League - preview 1. kola

Chelsea chce co nejrychleji zapomenout na loňskou naprosto zpackanou sezónu, po níž do manažerského křesla usedl Antonio Conte a chystá s ambiciózním mužstvem návrat na vrchol. Nic jiného než boj o nejvyšší příčky na domácí i evropské scéně se na Stamford Bridge nepřipouští. Italského kouč čeká na úvod sezóny těžký soupeř, do jihozápadního Londýna totiž přicestuje West Ham United.

Na rozdíl od přecházejících sezón, kdy majitel klubu Roman Abramović neváhal rozhazovat své petrodolary za mnoho posil, letošní léto se obešlo bez velkých jmen. Z Marseille přišel talentovaný útočník Michy Batshuayi a střed pole má vyztužit objev loňské sezóny, opora Leicesteru N’Golo Kanté. Jinak mužstvo zůstává prakticky beze změny, jen z hostování se vrátilo několik hráčů, kteří by se mohli pobít o sestavu, zejména pak křídelníci Juan Cuadrado a Victor Moses.

Antonio Conte nicméně nevyloučil, že do konce přestupního termínu ještě nějaké posily přijdou. "Musíme být trpěliví, abychom nalezli pro tým správné řešení. Je důležité posilnit kádr, ale nyní jsem spokojený s hráči, které tady máme," řekl někdejší lodivod Juventusu a později označil situaci na přestupovém trhu vzhledem k astronomickým cenám jako "bláznivou".

Ve West Hamu United sáhli po povedené sezoně do kádru o něco více. Hostování skončilo kromě zmiňovaného Mosese ještě Jenkinsonovi, Songovi i Emenikemu a do Crystalu Palace odešel stoper James Tomkins. Naopak Kladiváři se stali Håvard Nordtveit, Sofiane Feghouli, Gökhan Töre, Ashley Fletcher, Toni Martínez, Arthur Masuaku, André Ayew a Jonathan Calleri. "Máme dobrý tým, většinu hráčů se nám podařilo udržet a navíc jsme jich pár přivedli," hovořil spokojeně manažer Slaven Bilić.

Hostování Manuela Lanziniho se proměnilo v přestup, argentinský ofenzivní záložník však v úvodu sezóny bude kvůli zranění chybět stejně jako obránce Aaron Cresswell. Nejistý je start Dimitriho Payeta, který po náročném mistrovství Evropy odehrál pouze čtvrthodinu v generálce s Juventusem. Antonio Conte bude mít k dispozici kompletní tým s výjimkou dlouhodobě zraněného stopera Kurta Zoumy.

Svůj první úkol v čele Manchesteru United si už José Mourinho odškrtl - za pomoci svého oblíbence Zlatana Ibrahimoviće o minulém víkendu v Community Shieldu urval svou první trofej v novém angažmá. Teď má zdárně vykročit za další, a jako první se mu do cesty postaví tradičně hladový Bournemouth...

Loňskému nováčkovi na jaře poněkud došel dech, na podzim však mnohé bavil živelným a neohroženým fotbalem, který generoval poměrně velké množství branek na obou koncích hřiště. Mladý manažer Eddie Howe se již, vědom si existence tzv. syndromu druhé sezony, vyjádřil v tom duchu, že očekává složitější ročník, a podle toho se také snažil posilovat.

Tým je prý lepší než minule a hned v prvním kole bychom od začátku měli vidět v akci minimálně defenzivního záložníka Nathana Akého a pravého křídelníka Jordona Ibeho, který nahradil oblíbeného leváka Matta Ritchieho. Vpředu potom bude jako čerstvý impulz působit dříve dlouhodobě zraněný Callum Wilson.

Jak už bylo řečeno, Cherries svou první sezonu mezi elitou jen sotva zakončili na vysoké vlně, vyhráli jen jedinkrát z posledních osmi pokusů, a nyní se tak budou zoufale pokoušet napodobit svůj loňský solidní start. V jeho rámci ostatně poměrem 1:2 na Dean Court kapituloval Van Gaalův Manchester United.

José Mourinho bude jistě dříve nebo později trvat na tom, že jeho United představují něco dočista jiného, teď se však nechal slyšet, že jsou jeho hráči v tuhle chvíli "nedovaření". Proto by koneckonců v základu prozatím mohl scházet i Henrik Mchitarjan, zatímco Paul Pogba nuceně zůstane na tribuna poté, co anglický svaz podivně převzal jeho trest za dvě žluté karty v italském národním poháru.

Že minulá sezona nebude vydařená, to si fanoušci Manchesteru United mohli uvědomit vlastně už v prvních kolech, kdy nejprve Van Gaalova parta ve svých třech úvodních vystoupeních vsítila pouze dvě branky a následně byla vyškolena Monkovou Swansea.

Tentokrát by tedy José Mourinho užil pro změnu suverénní vstup na scénu a upokojení příznivců. A historie Portugalcových vstupů do sezony jim celkem dává důvod k optimismu: od bezbrankové remízy s Mallorkou roku 2010 šly jeho týmy jen jednou pod dva vstřelené góly, aniž by prohrály. Čistě v Premier League Mourinho akorát jednou ze sedmi pokusů nevstoupil do sezony vítězně, a tak se stalo právě loni se Swansea.

Jak už bylo naznačeno, ani tentokrát nebude mít k dispozici plný kádr, ačkoliv Mchitarjan by tentokrát měl zvládnout spolykat větší porci minut. V trestu dále trčí Chris Smalling, kterého ale už proti Leicesteru zdárně nahradil Eric Bailly.

Eddie Howe nemůže počítat akorát s Juniorem Stanislasem, kterého trápí třísla, a dlouhodobě zraněným bekem Mingsem, který od svého loňského (rekordního) příchodu za mužstvo de facto nehrál.

Vzájemný souboj členů bývalé Big Four ihned v úvodním kole Premier League? Tak takovou lahůdku jsme tu naposledy měli před šesti lety a obstaraly ji kuriózně rovněž celky Arsenalu a Liverpoolu. Hrálo se tehdy pro změnu na Anfieldu a bez vítěze...

Remízu 1:1 tehdy až v poslední minutě zařizoval nešťastným zásahem Pepe Reina, debutanti Joe Colem a Laurent Koscielny byli vyloučeni, zatímco jistý Marouane Chamakh zkraje nabídl slušný příslib. A za Liverpool skóroval, um, David N’Gog. Na jaký nezvyklý příběh se můžeme těšit tentokrát?

Náběh na pozoruhodné premiéry tam je zas a znovu, to ne že ne. Za Liverpool by si debut měli odbýt Giorginio Wijnaldum, nebezpečný křídelník Sadio Mané a také zkušený stoper Ragnar Klavan, který využije velice pravděpodobných absencí Joea Gomeze a Mamadoua Sakha.

Ještě o nějaký ten chlup víc se ale musela lepit stoperská dvojice Arsenalu, kterou neutvoří ani jedna z prvních tří voleb. O novém kapitánovi Mertesackerovi a Gabrielovi se vědělo už dopředu, včera pak Wenger potvrdil také absenci Laurenta Koscielného, jenž se zotavuje z nedávného Eura. K nesmírně ostré premiéře se tak vedle předělaného beka Chamberse hotoví bývalá opora Boltonu Rob Holding.

Arsenal mimoto, jak známo, k frustraci fanoušků dosud v podstatě neposiloval, když si jedinou velkou posilu - středopolaře Granita Xhaku - zajistil ještě před mistrovstvím Evropy. Může se tedy opakovat loňská domácí tragédie, kdy na Emirates Stadium ihned zkraje loupil West Ham? Nebo snad Aston Villa roku 2013, tu si taky někdo pamatuje?

Na první pohled to příliš pravděpodobné není. Liverpool na půdě Arsenalu v posledních dvou dekádách naplno bodoval všehovšudy jednou, také tehdy se nicméně jednalo o srpnový zápas (v rámci druhého kola), když se Reds roku 2011 zvlášť vyvedla poslední dvanáctiminutovka. Prim hrál opět vlastenec, tentokrát z dílny Aarona Ramseyho, a pojistku přidával Luis Suárez.

Liverpool se teď v prvním kole jistě bude chtít odvolávat na svou střeleckou formu roku 2016, která v celé Premier League neměla konkurenci (41). Na parádní fazónu bude chtít navázat hlavně Roberto Firmino, který za celé jaro skóroval devětkrát a na další čtyři branky přihrával. Jeho případný záskok, Divock Origi, zase prožil povedenou přípravu. I bez patrně zraněného Sturridge by to tedy mělo jít.

To ofenzíva Arsenalu bude do jisté míry poslepovaná obdobně jako zmíněná stoperská dvojice. Olivier Giroud s Mesutem Özilem prozatím po náročném červnu a červenci nejsou připraveni a na marodce je Danny Welbeck, takže svou ojedinělou šanci na hrotu útoku dostane Theo Walcott, zleva mimo jiné podporován kometou jara Alexem Iwobim.

Nedělní šlágr vykopne dnes v pět hodin a řídit ho bude Michael Oliver. Ten už přitom s jedním srpnovým vzájemným soubojem těchto tradičních celků jednu zkušenost má, a jde o zkušenost navýsost čerstvou - rozhodoval i loňskou bitvu, kdy se na Emirates diváci neradovali z ani jedné branky. Tentokrát se podobná střelecká mizérie jistě nemůže opakovat, že ano?

Inu, inu, inu - Leicester vyráží za patrně nejsložitější obhajobou titulu, jakou jsme tu s přihlédnutím ke všem možným okolnostem měli. Ačkoliv Foxes oslabili v podstatě 'jenom' o N’Gola Kantého, vesměs každý anglický top klub (možná s výjimkou Arsenalu a Tottenhamu) nyní vypadá objektivně silněji než loni, a další zázrak proto nejspíš nehrozí...

Claudio Ranieri, strůjce toho letošního, si to sám moc dobře uvědomuje a nedávno dokonce prohlásil, že za pravděpodobnější scénář považuje návštěvu mimozemšťanů. Italský manažer tedy sice během uplynulé sezony proslul podobnými výroky, kdy až do poslední chvíle šance Leicesteru na titul podhodnocoval, ale tentokrát už má asi k takové střízlivosti veškeré právo.

Leicesterská pohádka se v anglických médiích často přirovnávala ke 20 let starému triumfu Blackburnu a sami Rovers by Foxes o složitosti napodobení příběhu pozlaceného outsidera mohli vyprávět. V sezoně 1996/97 se coby úřadující mistři trápili, skončili třináctí pouhé dva body nad sestupovou propastí a slušná tragédie to byla i v domácích pohárech.

Také Blackburn tehdy v létě 1996 přišel o jedinou oporu mistrovské jízdy, absence jistého Alana Shearera se pak nicméně tradičně zmiňovala jako ten hlavní důvod nejhoršího ligového finiše Rovers od postupu zpátky mezi elitu roku 1992. Může mít Kantého odchod do Chelsea na Leicester podobně zhoubný vliv? Přeci jen všechna ofenzivní esa v čele s Vardym a Mahrezem v kádru (prozatím) zůstávají.

Defenzivní mašinu jménem Kanté přišel do Leicesteru nahradit Nampalys Mendy a naopak ofenzivní vozbu přišel vyztužit Ahmed Musa, pravděpodobný konkurent Shinjiho Okazakiho a další nesmírně běhavý typ útočníka k Vardymu. Oba tito borci by si také ihned mohli odbýt své ligové debuty, když jedinou absenci obhájců představuje suspendovaný Robert Huth. Německý stoper si z minulé sezony do té právě začínající přenesl jednu třetinu svého trestu.

To u Hullu o nějakém posilování nemůže být ani řeč. Spíš přesně naopak jde o naprosto zdecimovaný kádr, který tři týdny před začátkem soutěže přišel o dlouholetého lodivoda ve Steveu Bruceovi, ještě později do druhé ligy prchl klíčový záložník Momo Diamé a na marodce jsou hned dva stopeři Alex Bruce s Michaelem Dawsonem, brankářská jednička Allan McGregor i krajní bek Moses Odubajo.

Posilu prozatím Tigers nepřivedli ani jednu, což je v půlce srpna speciálně u nováčka vpravdě šokující zjištění, a tak není divu, že se ihned v prvním kole bude na KCOM Stadium protestovat proti neschopnému vedení. Jmenovitě to nejvíc schytá místropředseda Ehab Allam, který si tak osudově rozhádal Steva Bruce, za něhož dosud ani nebyl schopen jmenovat plnohodnotnou náhradu.

Se zoufale úzkým kádrem (k dispozic má prý jen 13 zdravých áčkařů!) se tak zprvu pokusí něco vyčarovat jeden z Fergusonových mužů, Mike Phelan. A tlak na něho opravdu bude minimální. Čerstvě postoupivší klub na úspěch v prvním kole Premier League čeká od srpna 2012, kdy uspěl West Ham proti Aston Ville, a pro výše pojmenované trable nyní konkrétně u Hullu vážně nelze počítat s prolomením trendu.

Leicester možná není favoritem na dva po sobě jdoucí tituly, ale vlastní obhajobu titulu by rozhodně měl zahájit vítězně. Případná šokující porážka v Kingston upon Hull by byla tou první pravou mistrovskou kocovinou od roku 1988 a počátečního nezdaru Arsenalu.

Do třetice všeho dobrého pro Burnley? Předešlé dva postupy do Premier League rezultovaly v okamžitý pád zpět dolů, tentokrát už Clarets podobně jepičí pobyt v nejvyšším poschodí anglického ligového paneláku nehodlají dopustit. Přesto se na prvoligovou kopanou příliš nevyzbrojili...

Před sezonou 2014/15 Burnley posilovalo spíš skromně a především v případě útočníka Lukase Jutkiewicze se i nepěkně spálilo (však nedal ani gól), především ale ligu obohatilo málokdy vídanou směsí Britů a Irů. Mimo tyhle dvě národnosti si už v týmu pořádně kopl akorát Kanaďan Arfield, čili další anglicky mluvící hráč narozený ve Skotsku, a dále už jen ubohých 67 minut vybylo na Nora Ulvestada.

Nyní se Clarets mezi smetánku vrací v podobném rozpoložení. Nadále je vede charismatický manažer Sean Dyche a opět se budou spoléhat na pevnou defenzívu. Tu dokonce oproti minulému postupu z League Championship ještě o další dva inkasované góly vylepšili, přičemž na jaře v druhé lize neutrpěli ani jednu porážku.

Kádr Burnley doznal jen kosmetických změn a není skoro o nic kosmopolitnější. Na druhou stranu, jeden nový legionář - Jóhann Gudmundsson - má být velkou posilou ofenzívy. Loni v druhé lize nikdo neasistoval u více branek a právě křídelníkův přínos bude jistě zásadní proměnnou v rovnici gólové produkce Sama Vokese či naposledy 23brankového a pro mnohé neokoukaného Andreho Graye.

Pakliže útočná vozba Burnley je velkou neznámou, o Swansea platí veskrze to samé. Rekordní posila Borja Bastón prozatím nebude účastna, a tak ostrá premiéra nejspíš při odchodech Edera i Paloschiho čeká na Fernanda Llorenteho, který si jde po třicítce zvykat na zcela odlišné prostředí.

Velšský klub obecně přes léto přišel o prominentní postavy minulé sezony - žolíka Ayewa, lídra obrany Williamse i zastřelujícího se Gomise - a tak nebude divu, pokud se Guidolinův překopaný mančaft bude zkraje nějakou dobu hledat.

Dycheovo Burnley v sezoně 2014/15 nenašlo na defenzívu Swansea recept v ani jednom případě, a pokud se tentokrát chce vyhnout 11 kol trvajícímu čekání na první výhru (!), je přirozeně nutno takové trápení protrhnout. Swansea ovšem srpnové zápasy obyčejně svědčí; v prvním měsíci sezony nepoznalo přemožitele už sedmkrát v řadě.

Druhá výrazná letní posila Burnley vedle Gudmundssona, Jon Flanagan, prozatím nebude hrát z důvodu nedostatečné kondice. Pro ty samé obavy zase na druhé straně nenaskočí do akce účastník Eura Neil Taylor, a u Gylfiho Sigurdssona se potom ze stejného důvodu počítá maximálně s lavičkou.

"Potřebujeme pět hráčů, aby přišli a udělali pro nás okamžitě rozdíl - potřebujeme doplnit skoro půlku týmu." - Tak to jsou, prosím pěkně, zhruba poslední slova, která by si vpředvečer výkopu nového ročníku Premier League přál jakýkoliv fanoušek libovolného klubu slyšet z úst svého manažera, a právě takového prohlášení se přitom dopustil lodivod WBA Tony Pulis. Zvládne i takto nepřipravený tým porazit Crystal Palace?

Největším posílením West Bromwiche prozatím zřejmě bylo udržení Saida Berahina, což by ale rovněž nemuselo na začátku září platit. Mezitím odešel stoper James Chester a naopak nepřišel Diafra Sakho, od jehož transferu samotný klub z Midlands upustil po alarmujících zprávách o útočníkově fyzické kondici.

I proto má tenhle duel velký potenciál na to přinést první bezbrankovou remízu sezony. Oba týmy totiž měly v uplynulé sezony obrovské problémy se střílením gólů (hůře na tom byla už jen sestupující Aston Villa) a pro vylepšení své bilance toho moc neudělaly. Eagles se v tomto směru spoléhají akorát na nově příchozího Androse Townsenda.

Kuriózně, žádný z předešlých 22 vzájemných střetnutí obou stran přinesl bezgólovou nudu. Naposledy spolu WBA a Crystal Palace hrály nerozhodně a bez branek roku 1999 ještě v druhém poschodí. Eagles mají jinak před vlastním publikem s ohledem na Baggies co napravovat: doma je porazili jenom třikrát z posledních 13 pokusů.

Alan Pardew před výkopem trval na tom, že mu bude k dispozici i křídelník Yannick Bolasie, ačkoliv se intenzivně spojuje s 30milionovým přesunem do Evertonu. Naopak trojlístek Tomkins-Sako-Campbell je zraněný a u dvojice Pape Souaré, James McArthur si startem zatím nikdo nemůže být plně jistý.

Také Tony Pulis má v kádru svého 'Bolasieho' - rovněž Saido Berahino má totiž aktuálně popletenou hlavu z údajného zájmu Stoke a, pozoruhodně, samotného Crystal Palace. I on by nicméně měl hrát, stejně jako eventuální debutant Matt Phillips. Tradičně klíčový tandem Brunt - Morrison je mimo.

Před sezonou se s ohledem na nejvyšší příčky tradičně bude hovořit hlavně o obou Manchesterech, Chelsea, možná Liverpoolu, možná Arsenalu, ale zapomínat by se nemělo ani na aktéry patrně největšího sobotního šlágru. Everton bude pod Ronaldem Koemanem takřka jistě silnější, přičemž už minule zářící kostra Tottenhamu je opět o jeden cenný rok (a vlastně i Euro) zkušenější...

Kyle Walker, Eric Dier, Dele Ali i Harry Kane hráli vůdčí úlohy na nedávném Euru, a ačkoliv anglické tažení určitě není hodné zapamatování, důležitá zkušenost to svým způsobem je. Letos na jaře Tottenhamu vůbec nevyšel finiš a mnoho pozorovatelů hovořilo o slabé psychice - právě tohle nařčení nyní Pochettinovi svěřenci touží vyvrátit.

Spurs zatím na přestupovém poli nebudili příliš pozornosti, ale operovali tam doposud v tichosti i s rozumem zároveň. Victor Wanyama dodá sílu do středu pole, Vincent Janssen pak bude dělat zdravou a popravdě nutnou konkurenci naposledy nejproduktivnějšímu střelci ligy Harrymu Kaneovi.

Tottenham bude chtít rozhodně začít s čistým štítem a vyhnout se třetí po sobě jdoucí ligové porážce. Takový neslavný hattrick se mu nepodařilo zkompletovat od listopadu 2012. A podobně nanovo pak plánuje odstartovat rovněž Everton, který v létě přetáhl Southamptonu opěvovaného kouče Ronalda Koemana.

"Co se fyzické kondice týče, jsme asi tak na 70 % ideálního stavu. Pracujeme tvrdě a budeme se zlepšovat," dělá si menší alibi nizozemský kormidelník. Ten zatím v poněkud poklidném tempu započal s podporou nového investora Moshiriho nutnou přestavbu kádru. Přivedl lídra do obrany v Ashleym Williamsovi a defenzivně laděného záložníka Idrissu Gueyeho, ale posil bude jistě potřeba více.

Toffees ještě ve zbytku přestupového okna patrně budou bažit po brankáři, náhradním pravém bekovi, tvořivém záložníkovi či útočníkovi k Lukakuovi. Mimoto pak média živě spekulují o chystané či snad již předložené nabídce za křídelníka Yannicka Bolasieho.

Poslední tři otevírací duely Evertonu nabídly remízy 2:2, lačný Goodison Park se ale určité s žádným dalším repete nespokojí. Domácí forma Toffees byla minule beze zbytku žalostná a čistě na jejím základě by se před závěrečnou výhrou nad Norwichem Everton dokonce ani nevyhnul sestupu. Za celou sezonu Karamelky před vlastním publikem opanovaly jen šest duelů; u Leicesteru a Man City šlo pro srovnání o dvojnásobnou nálož.

Reputaci si teď modří budou - při naplnění nejhoršího možného scénáře - začínat spravovat bez klíčové dvojice Seamus Coleman, Romelu Lukaku. Prvně jmenovaného trápí kotník, belgického útočníka zase pata. To Phil Jagielka by na sto procent neměl chybět, prozatím ale bude postrádat parťáka Williamse, který po Euru odpočíval déle než ostatní.

Na straně Tottenhamu se dozajista počítá se startem Victora Wanyamy, Mousa Dembélé si totiž odpykává teprve třetí políček ze svého šestizápasového trestu. Jan Vertonghen by neměl první kolo zameškat, ačkoliv na Euru utrpěl zranění kotníku.

Vzorem stability se v Premier League stává Stoke City Marka Hughese. Už předchůdce bývalého manažera Man City, Tony Pulis, si v tomhle směru nevedl vůbec špatně, ovšem tři po sobě jdoucí umístění na deváté příčce jsou přeci jen o level výše. Nováček z Middlesbrough si hned při své první zastávce opravdu má z koho brát příklad...

Riverside zítra pohostí první utkání Premier League od května 2009 a daný sedmiletý interval musí fandům tradičního klubu ze severovýchodu Anglie připadat jako celá věčnost.

Boro tehdy nedokázala zachránit hráčská legenda Gareth Southgate a od té doby se na lavičce Smoggies protočilo pouhé trio trenérů. Aitor Karanka, bývalý asistent Josého Mourinha v Realu Madrid, se roku 2013 stal tím vůbec prvním nebritským v historii klubu a ještě před letošním postupem z druhého místa si o rok dříve odbyl jednu nevydařenou účast ve finále play-off League Championship.

Sázka na někdejšího stopera se bezesporu vyplatila, přesto nechybělo mnoho a Middlesbrough do nadcházejícího ročníku vstupovalo bez španělského kouče. Nejprve se v březnu hovořilo o možném Karankově odchodu do Valencie a následně na povrch prosákly i koučovy spory s vedením. Vše se nicméně podařilo zahladit a Boro nyní stojí na prahu nové sezony značně obměněné a se suverénně největšími ambicemi ze všech nováčků.

Mít v kádru bývalého brankáře Barcelony Víctora Valdése, někdejšího kanonýra Man City a Sevilly Álvara Negreda či svého času mimořádný dánský talent Viktora Fischera - to vše jsou zkrátka privilegia, kterými se Burnley ani Hull nemohou ani omylem pochlubit. Na druhou stranu, ohromující počet deseti letních akvizicí může mít i svá úskalí. Více než polovina očekávané zahajovací jedenáctky bude ostatně tvořena novými posilami (ačkoliv, pravda, Gastón Ramírez jen přetavil hostování v přestup).

Middlesbrough se teď každopádně dá považovat za mírného favorita a Stoke zřejmě bude mít co dělat především s jeho obrannou hradbou, která na Riverside v uplynulé sezoně kapitulovala všehovšudy osmkrát. Naopak defenzíva Potters platila za tu nejpropustnější ze všech týmů, které zůstaly v Premier League, a tak se skutečně můžeme těšit na zajímavou konfrontaci.

Mark Hughes prozatím v čele Stoke City v úvodním kole ani jednou neuspěl a klubu jako celku se to povedlo akorát roku 2009 - tedy ihned po jediném ročníku, kdy oba zítřejší kohouti doposud sdíleli jednu soutěž. Tentokrát se tuto výzvu Potters pokusí složit i s 13milionovým Joem Allenem, zatímco nad Glenem Johnsonem se vznáší otazník a dvojice Ireland - Afellay je dlouhodobě mimo hru.

Grant Leadbitter měl nedávno operovanou kýlu a rozjezd sezony se ho proto nebude týkat. Vyhozené rameno pro změnu ze zahajovacího vystoupení vyřadilo krajního beka Jamese Husbanda. Jinak je Boro víceméně v plné sestavě - k dispozici by měli být i donedávna marodící Ayala s Espinozou.

Zápas mezi Southamptonem a Watfordem bude duelem dvou týmů, které přes léto změnily manažera i sestavu. Úspěšný kouč Ronald Koeman po šestém místě z loňského roku možná trochu překvapivě zamířil do Evertonu a jeho místo zaujal zkušený Claude Puel. Celek z Vicarage Road zase opustil Quique Sánchez Flores a klub vstříc první polovině tabulky povede další Ital v Premier League Walter Mazzarri.

Někdejšího kouče Interu či Neapole při svém prvním zahraničním angažmá rozhodně nečeká snadný úkol. Druhá sezóna po postupu do nejvyšší soutěže bývá podle mnohých nejtěžší, ambiciózní vedení Watfordu se navíc nehodlá spokojit s plácáním se v dolní polovině tabulky.

V kádru Hornets letos neproběhl takový průvan v jako loni, kouč Flores si sice s sebou do Španělska vzal záložníka Juana Manuela Jurada a do Chelsea se z hostování vrátil zadák Nathan Aké, povedlo se však udržet většinu základní sestavy včele s útočným duem Odion Ighalo - Troy Deeney. Z Neapole si navíc Mazzarri vytáhl Juana Zúñigu a přišli i další obránci, Brice Dja Djédjé z Marseille a Christian Kabasele z Genku. Konkurenci v útoku má pak zvýšit mladík Isaac Success z Granady, jehož jméno prostě předurčuje k úspěchu.

Claude Puel na rozdíl od svého předchůdce už nebude moci spoléhat na branky vytáhlého kanonýra Graziana Pellého, který neodolal vábení čínských bankovek. Pryč je také klíčový středopolař Victor Wanyama a křídelník Sadio Mané. Nahradit by jej měli Nathan Redmond z Norwiche a talentovaný Pierre Højbjerg z Bayernu Mnichov.

Francouzský manažer navíc zítra nebude moci využít zraněného Ryana Bertranda a otazník visí i nad jeho kolegy z obranné čtveřice Cédricem a Fontem. Oba úřadující mistři Evropy se totiž teprve nedávno vrátili z dovolené a v přípravě odehráli pouze poločas generálky s Bilbaem. Walter Mazzarri potom musí skládat sestavu bez zmiňovaných posil Dje Djédjého a Successe, naopak fit už by měl být stoper Craig Cathcart.

Watford porazil Southampton v soutěžním zápase naposledy před osmi lety, podaří se Puelovi navázat na tuto sérii a zvítězit ve svém premiérovém zápase na lavičce Saints, což povedlo naposled Paulu Sturrockovi v roce 2004?

Sobotní program úvodního kola nové sezóny Premier League zakončí klání Manchesteru City se Sunderlandem. Také zde obě mužstva povede nový manažer, Citizens přebírá úspěšný Pep Guardiola, Black Cats zase David Moyes. Potvrdí domácí roli velkého favorita, nebo se dočkáme hned na začátek překvapení?

Od obou manchesterských klubů se v novém ročníku hodně očekává. City i United angažovali trenérská esa největšího kalibru a na přestupovém trhu neváhali se zaplacením obřích částek za hvězdné posily. Bohatý klub z Etihad Stadium má dostat na absolutní vrchol nejen na domácí scéně ale také v Evropě Pep Guardiola, jenž ve svých dosavadních dvou angažmá nestíhal počítat trofeje.

Španělský kouč si navíc do týmu přivedl výrazné posily - z Bundesligy přicházejí Ilkay Gündogan a Leroy Sané, ze Primeira División křídelník Nolito, všichni jsou zvědaví, co v Evropě předvede talentovaný Brazilec Gabriel Jesus a defenzivu by měl vyztužit John Stones z Evertonu.

To David Moyes, který se do Premier League vrací po neúspěšné pouti v Realu Sociedad, pochopitelně mohl utratit jen malinký zlomek toho, co jeho sobotní protějšek. Z Manchesteru United moc dobře zná dvojici mladíků Adnan Januzaj a Paddy McNair, jež by na Stadium of Light mohli ukázat, že na nejvyšší anglickou soutěž mají. O to se ostatně pokusí i Papy Djilobodji, kmenový hráč Chelsea loni pomáhal Werderu Brémy, letos se zkusí prosadit v Premier League. Skotský manažer se na druhé straně musel vypořádat pouze s odchodem Emanuela Giaccheriniho do Neapole.

Navzdory drobným změnám v kádru i na trenérském postu patří Sunderland dle prognóz k hlavním kandidátům na sestup. Není se čemu divit, vždyť Black Cats se těsně nad hranou propasti pohybují nepřetržitě již od sezóny 2012/13. Moyes navíc nebude moci ještě dlouho využít zraněného švédského záložníka Sebastiana Larssona, na marodce pak figurují ještě Lee Cattermole, Jan Kirchhoff a Billy Jones.

Ani Pep Guardiola nemá při startu ročníku k dispozici všechny hráče. Stále zraněný je kapitán Vincent Kompany, stejně jako další stoper Nicolás Otamendi, premiéru si tak téměř jistě odbude zmiňovaný John Stones, který je společně s údajně odcházejícím Mangalou momentálně jediným čistokrevným středním obráncem v mužstvu. Naopak jiná posila, Leroy Sané, si na svůj debut kvůli potížím se zadním stehenním svalem bude muset počkat.