Neill ještě končit nehodlá, o pásku ale možná přijde

I přes minimum herního prostoru v japonské Saitamě a názor řady expertů, že už reprezentaci nemá co dát, 35letý Lucas Neill ještě sám končit nehodlá. Před úterním přátelským zápasem s Kostarikou vyjádřil odhodlání podívat se na své třetí MS, ztrátu kapitánské pásky by případně akceptoval...

Ačkoliv bývalý obránce Blackburnu či West Hamu přiznává, že spekulace médií a odborníků o jeho budoucnosti v národním týmu trvají "poněkud déle", sám od sebe prý ještě není připraven dát reprezentaci sbohem.

"O tom, že bych skončil, nemůže být řeč, sám se uchýlím ke konci kariéry, jakmile začnu cítit, že se mi nechce pokračovat, či že týmu nemám dál co dát," nevzdává se veterán, který poslední roky nemůže najít pevné působiště s uspokojivým vytížením.

Neill momentálně příliš nehrává v japonském celku Omiya Ardija. V nedávné době krátce působil zpátky v Austrálii, konkrétně v Sydney FC, přičemž dříve prodělal neúspěšnou anabázi ve Spojených arabských emirátech.

Právě s jejím začátkem vesměs koresponduje i začátek pochybností ohledně jeho přínosu reprezentaci. Kritika záhy ještě zesílila, když se Neill po ostudné prohře s Francií (0:6) bez servítek opřel do svých mladších spoluhráčů, kterým se prý dvakrát nechce makat.

"Šlo o motivační techniku, ke které jsem sáhl, abych každému připomněl, s jakou ctí by měl přistupovat k nošení tohoto dresu, protože právě my jsme ti šťastlivci. Je tu 22,9 milionů dalších lidí, kteří za Austrálii nemohou nastoupit, ani nikdy nenastoupí, a mohou akorát snít a podporovat nás," objasňuje 35letý zadák, jehož vystoupení se nepozdávalo hned několika expertům v čele s bývalými reprezentanty Markem Bosnichem a Robbiem Slaterem. Oba se shodli na tom, že by Neill měl minimálně přijít o kapitánskou pásku.

To je teď dost dobře možné, neboť Australany čeká debut pod vedením nového lodivoda Angeho Postecogloua. Ten v nominaci okamžitě opomněl stálice jako Bretta Holmana a Lukea Wilkshirea, čímž dal alespoň částečně najevo, že by pod ním národní výběr nemusel vypadat tak jako pod Osieckem.

Otázku oficiálního lídra kabiny každopádně někdejší manažer úspěšného Brisbane prozatím neřešil, alespoň ne s Neillem. O významnou roli se mu nicméně nepřímo přihlásil Tim Cahill, který v týdnu odpověděl kladně na novinářův dotaz, zda by uvítal možnost vykonávat kapitánskou funkci.

A rodák ze Sydney, jenž ve jménu vlasti válčí již od roku 1996 a pomalu se blíží magické stovce startů za národní tým, to svému dlouholetému kolegovi za zlé nemá. "Samozřejmě, že ne. Každý hráč, který dostane otázku, zda by chtěl být kapitánem Austrálie, by měl odpovědět ‚Splnil by se mi tím sen‘," míní Neill, kterému jakožto nositeli pásky nedávno veřejně vyjádřil podporu skončivší Mark Schwarzer.

"Do mistrovství světa nemáme tak daleko, potřebujeme skládat dohromady nejlepší možný tým a já mám za to, že Lucas je naším obráncem číslo 1, bezesporu. Zároveň se domnívám, že by měl být kapitánem národního týmu," řekl před týdnem novinářům brankář Chelsea.