Konec krále Bosny a Hercegoviny! Džeko se ve 40 letech rozloučil s reprezentací

Bosna a Hercegovina se učí žít bez své hvězdy. Její největší fotbalista, útočník Edin Džeko, dal ve 40 letech sbohem národnímu týmu. Derniéru legendárního kanonýra orámovala v Lize národů remíza 1:1 se Švédskem, zásahem videa zrušený gól, ale především nekončící ovace vestoje a slzy dojetí. S bilancí 152 zápasů a 73 branek odchází ten nejlepší hráč tamní historie.

Pohádková tečka byla blízko. Krátce před koncem prvního poločasu utkání v Zenici rozvlnil Džeko síť, celý stadion explodoval nadšením, ale radost z posledního gólu v milovaném dresu mu sebral videorozhodčí kvůli míči v zámezí na začátku akce. To však nic nezměnilo na tom, že celý večer patřil výhradně jemu.

Definitivní konec jedné éry nastal v 63. minutě, kdy domácí kapitán za ohlušujícího potlesku fanoušků, spoluhráčů i soupeřů předal pásku a opustil trávník.

Zatímco samotný zápas skončil smírně, to hlavní se dělo po závěrečném hvizdu. Spoluhráči a členové realizačního týmu utvořili pro odcházející legendu čestný špalír. Viditelně dojatý Džeko se následně přivítal na hřišti se svou rodinou.

"Nejraději bych řekl, že je prvního apríla a dělám si z vás srandu. Na takové vtipy už jsem ale moc starý," usmíval se po utkání skrz slzy současný forvard Schalke a bývalý hráč Fiorentiny, Fenerbahce, Manchesteru City, AS Řím, Wolfsburgu či Teplic. "Odcházím s klidem. Nechávám tým v dobrém stavu, jsou tu mladí kluci, kteří ještě porostou," uvedl.

"Fyzicky bych sice mohl pokračovat, ale musíme myslet dopředu. Za dva roky je mistrovství Evropy, to mi bude 42. Tým se musí začít sehrávat už teď v Lize národů," dovysvětlil své rozhodnutí uvolnit místo nastupující generaci.

Pro Bosnu a Hercegovinu znamená Džeko mnohem více než jen výjimečného fotbalistu. Rodák ze Sarajeva, který vyrůstal v troskách válkou zmítané země, se stal symbolem národní hrdosti, důstojnosti a naděje na znovuzrození. Své zemi mimo jiné jako nezpochybnitelný lídr vystřílel historický postup na mistrovství světa v roce 2014 v Brazílii.

"Nic v mé kariéře se nevyrovná hrdosti, kterou jsem cítil pokaždé, když jsem oblékl tento dres. Byl to můj dětský sen," vzkázal loučící se kapitán na sociálních sítích s tím, že se nyní přesouvá na stranu fanoušků. "Vidět naše lidi slavit v ulicích byl ten největší dar, jaký mi fotbal dal. A teď odcházím šťastný a vděčný za vaši lásku," uzavřel.