Hradec potřebuje probudit střelce. Mihálik s Van Burenem v posledních zápasech mlčí

Hradec Králové má před sebou největší evropský zápas za poslední roky a na hrotu dvě známá jména. Ondřej Mihálik (29) i Mick van Buren (33) už ukázali, že góly dávat umějí, jenže ani jeden z nich zatím nedokáže svou produktivitu držet dlouhodobě. Před dvojzápasem 4. předkola Konferenční ligy s Panathinaikosem tak přichází otázka, která může rozhodnout o tom, zda Hradec proklouzne do hlavní části: dokáže některý z jeho útočníků trefit další střeleckou vlnu právě teď?

Data Opty z úvodu sezony 2026/27 ukazují, že Hradec má v ofenzivě poměrně jasný rukopis. Votroci se snaží dopředu dostávat kombinací a krátkými přihrávkami, nikoli především dlouhými míči. Jen 12,3 procenta jejich přihrávek míří na delší vzdálenost a v průměru si během jedné útočné sekvence vymění 3,43 přihrávky, což je sedmá nejvyšší hodnota v lize.

Tomuto způsobu hry podle dat odpovídá i způsob zakončení. Hradec má 70,6 procenta střel z pokutového území soupeře, v lize je v tomto ohledu lepší pouze Artis Brno. Votroci tedy své útoky často dotahují až do míst, odkud je to k brance podstatně blíž. I proto vychází jejich průměrná kvalita střel na branku podle metriky xGOT na 0,43. Samotná tvorba šancí tak podle aktuálních dat nevypadá jako zásadní problém.

Otázka je, kdo je proměňuje. Nebo v posledních týdnech neproměňuje. Hradec totiž střelecky vyšel naprázdno ve třech posledních duelech ze čtyř (dvakrát Besiktas, jednou Bohemians v lize). A právě tady se dostáváme k dvojici Mihálik - Van Buren. U obou jsou totiž charakteristické velmi výrazné střelecké vlny, ale také období, kdy jejich produktivita výrazně spadne.

U Mihálika je rozdíl patrný už při porovnání dvou posledních kompletních sezon. V ročníku 2024/25 dal v Chance Lize dva góly, v tom dalším jich nasázel deset.

Výmluvnější je ale ještě bližší pohled. Osm z deseti Mihálikových branek totiž padlo na jaře. V tomto ročníku se zatím trefil jen v odvetě proti Tromsö, jinak střelecky mlčí. "Začátek sezony je ošemetný, hraje se proti těžkým soupeřům a jde o to, jak kdo pracuje hlavou. Pokud si věří a počká si na zápas, kde dá dva góly, pak ho to nakopne," říká bývalý ligový útočník Tomáš Wágner.

A podobný příběh nabízí Van Buren. Jeho minulá ligová sezona byla z pohledu střelce velmi skromná: za Hradec odehrál 23 utkání a dal tři góly. Na začátku tohoto ročníku ale udeřil okamžitě. Ve třech po sobě jdoucích soutěžních utkáních skóroval: nejprve ve vítězném zápase na půdě Tromsö, následně proti Pardubicím a poté znovu v odvetě s norským soupeřem

Tři góly ve třech zápasech. Vypadalo to, že Hradec našel svého střelce právě ve chvíli, kdy ho potřeboval. Jenže od té chvíle přišlo ticho. "Van Buren je sice méně vyzpytatelný, dokáže zahodit šance, ale dokáže zápas vyhrát sám," všímá si Wágner s tím, že Nizozemec má i další přidanou hodnotu: "Má výhodu v důrazu, udrží míče, i když nedá gól."

Ofenzivu tak ve velkém drží Tom Slončík, který ze zálohy dokáže být velmi produktivní a svými góly sám rozhodl například ligový duel proti Baníku. Přesto do útoku existuje i třetí varianta. Hradec má vedle zkušené dvojice útočníků také Abdullahiho Umara. Devatenáctiletý Nigerijec zatím v nejvyšší soutěži čeká na první gól, ale v minulé sezoně zářil v dorostenecké lize a i na nejvyšší scéně se zatím jeví velmi dobře, byť jej kouč David Horejš zatím zkouší zejména na křídle.

Nedá se však čekat, že by Umar dostal velkou šanci proti řeckému týmu. Tíha okamžiku by tak mohla padnout na nově příchozího běloruského reprezentanta Hermana Barkouskiho. Ten v minulých dvou sezonách nastupoval v polské nejvyšší soutěži, kde zaznamenal sedm gólů. "Jsme přesvědčeni, že nám může pomoci už nyní," řekl k němu sportovní ředitel Hradce Petr Pojezný.

Úkol (nejen) pro nováčka je tedy zřejmý: dostat Votroky do Evropy.