Horejš udělal z party rváčů kombinační tým. Velké zápasy umí, vyzdvihuje Čavoš

Jih Čech, kde vyrostl. Sever, kde prožil nepovedené angažmá. Východ, kde dnes píše nejlepší kapitolu své trenérské kariéry. David Horejš (49) prošel českou fotbalovou mapu křížem krážem - a pokud ve čtvrtek večer před vyprodanou Malšovickou arénou porazí se svým Hradcem Králové favorizovaný Panathinaikos, může se jeho příběh posunout ještě dál. Na západ. Do Evropy.

Votroci by se postupem do ligové fáze Konferenční ligy postarali o vlastní historický moment. Pro Horejše by šlo o nejvýraznější úspěch kariéry ve chvíli, která je i jinak zlomová. Ale o tom až na později...

Horejš odehrál většinu hráčské kariéry jako obránce Dynama České Budějovice. Po jejím konci zůstal v klubu a prošel si trenérskou cestou od mládeže až k A-týmu, který v sezoně 2018/19 dostal zpátky do nejvyšší soutěže.

Poté, co se Jihočeši mezi elitou rozkoukali, ustálili a pomalu vystrkovali růžky, přišel zlom. Vlastníkem klubu se stal Vladimír Koubek a dění na Střeleckém ostrově se začalo komplikovat. Horejš odešel do Jablonce, kde ale příliš neuspěl a po jediné sezoně skončil.

Následovala pauza. Trenér, který měl za sebou první výraznější neúspěch, se mezitím učil anglicky a čekal, odkud přijde další nabídka. Ta dorazila z Hradce Králové.

Tým, který převzal, měl dlouho jasnou vizitku - agresivní, běhavý a především nesmírně nepříjemný soupeř.

Horejš ho změnil.

Dnešní Hradec staví na kombinačním fotbale, postupném útoku a krátkých přihrávkách: v průměru má 1,83 metru za sekundu v přechodu na sekvenci a jen 12,3 % jeho přihrávek míří na dlouhou vzdálenost. Zároveň to ale není tým, který by soupeře utahal držením míče do únavy.

"Hradec šel za poslední roky hrozně moc nahoru. To, že jsou agresivní a bojovný tým, je odkaz historie. Předchozí trenéři to na tom možná měli postavené, ale Horejš chtěl určitě dodat fotbalovost, aby byli aktivnější na míči, byli zajímavější v ofenzivě, aby dávali více gólů. Ale zároveň to chce mít podpořené dobrou defenzivou," popisuje v současnosti záložník Zbrojovky Brno Patrik Čavoš, který pod Horejšem v Dynamu odehrál 187 zápasů - nejvíc ze všech.

"Pod jeho vedením jsem se zlepšil po taktické stránce," říká Čavoš, který teď Hradec sleduje o to pozorněji, že si tam Horejš přivedl i jeho bývalé spoluhráče. "O ofenzivu se stará asistent Lukáš Vácha, vytvořili spolu dvojici a moc dobře jim to vychází." Právě Vácha, jenž si prošel angažmá ve Spartě, měl podle Čavoše do hradecké hry přinést i některé prvky tamního kombinačního pojetí fotbalu.

Klíčovým hráčem celého systému zůstává Vladimír Darida. Zkušený záložník umí najít prostor, nabídnout se a v pravou chvíli udělat správné rozhodnutí.

"Trenér by byl blázen, kdyby toho nevyužil. Darida je skvělý, kolem něj se ta hra točí. Když na hřišti není, je to znát, což jsme zažili loni v poháru, když se nešťastně srazil s naším spoluhráčem," vzpomíná Čavoš.

Horejš celou kariéru sází převážně na ostřílené hráče. Z mladší generace dostává momentálně pravidelnější prostor jen jednadvacetiletý Tom Slončík, ze střídačky se v posledních dnech prosazuje Abdullahi Umar, autor dvou gólů proti Panathinaikosu.

Znamená to snad, že mladí to mají u Horejše těžší? "Úplně nesouhlasím. Spíš si myslím, že hledá vnímavé hráče, kteří dokážou dělat to, co po nich chce," oponuje Čavoš. Podobnou filozofii ostatně Horejš razil i v Budějovicích, kde mu s výchovou kabiny sekundovali zkušení Tomáš Sivok a Jaroslav Drobný. "Oba trenérovi ohromně pomohli."

Kdo pod Horejšem trénoval, ten potvrdí jeho posedlost detailem. "Nahrával si každou část tréninku. Třeba i přihrávkové cvičení a následně lpěl na detailech - do jaké nohy přihráváme, jaká je intenzita přihrávky... Řešil detaily, které byly hrozně důležité pro hru, kterou se chtěl prezentovat," popisuje Čavoš.

Hráči podle něj opakovali pevně dané šablony, aby byli na konkrétního soupeře maximálně připravení - Horejšovi v tom navíc pomáhaly i moderní technologie včetně dronů.

Stejnou důslednost přenášel i do práce s kabinou. Netoleroval, když někdo nepracoval směrem dozadu, ani když někdo nebyl týmový. Zároveň ale na atmosféře v kabině hodně stavěl, potvrzuje Čavoš - podobně o současné hradecké "pohodě" nedávno mluvil i brankář Adam Zadražil v podcastu Livesport Daily.

"V Českých Budějovicích jsme měli neskutečnou partu. Trenér si na tom zakládá a sám k tomu přispívá. Mívali jsme teambuildingy, společné večeře... Na tom hodně lpěl. A odráželo se to na celkové atmosféře v kabině a následně na tom, jak jsme jeden za druhého pracovali na hřišti," říká Čavoš.

A právě nastavení kabiny může hrát klíčovou roli ve velkých zápasech. Hradec už letos - a také v minulosti - ukázal, že se jich nebojí. V úvodním duelu s Panathinaikosem v Aténách prohrával ještě v 85. minutě 0:2, než přišla šestiminutovka Abdullahiho Umara - mladičký Nigerijec nejprve nejdřív snížil, v šesté minutě nastavení pak vyrovnal na 2:2.

Právě schopnost zvládat velké zápasy patří podle Čavoše k tomu, co Horejš umí nejlíp. "Dokázal nás vyhecovat a zároveň dostat do herní pohody. Do větších zápasů jsme nešli se strachem, ale s vědomím, že můžeme něco získat. Velké zápasy zvládal dobře, a proto Hradci upřímně věřím," líčí Čavoš.

Tenhle zápas ale bude mít úplně jiný rozměr. Vítězství nad řeckým favoritem by znamenalo postup do ligové fáze Konferenční ligy - a spolu s tím, že Horejšovi po aktuální sezoně na východě Čech končí smlouva... No zkrátka by jej případný historický úspěch postavil do velmi silné vyjednávací pozice.

Na západ, který mu zatím na jeho pomyslné fotbalové mapě schází, by mohl vyrazit v rámci evropského výjezdu s Votroky.

A nebo bez nich. Za zahraničním angažmá. "Myslím si, že by se venku prosadil. Stejně jako spousta dalších českých trenérů," věří Čavoš.

Více napoví čtvrtek. Hradec a zejména Horejše čeká největší bitva kariéry.