Gól není zločin: Slavii chybí kreativita i útočník. Má Trpišovský týmu stále co dát?

Pět zápasů po sobě bez výhry, tři bez gólu. A před sebou pekelně těžký program. Opory na marodce či bez formy. Vyhlídky fotbalové Slavie nejsou kdovíjak optimistické. Sešívaní momentálně procházejí obdobím, na které nejsou zvyklí. Alespoň pod koučem Jindřichem Trpišovským ne. Opotřeboval se snad trenérský matador? A má po sedmi a půl letech týmu stále co dát?

Je to jev, který je patrný už možná několik posledních sezon. Slavia svou hrou baví méně a méně. Její styl je předvídatelný, soupeři se mu naučili čelit. Bojovností, fyzičností, sebeobětováním. I z toho důvodu scházejí v zápasech obhájce titulu momenty, které by pohladily po duši. Fotbalová estetika, jakou třeba přednášel v Plzni Miroslav Koubek.

Ligoví soupeři už vědí, že musejí stůj co stůj ovládnout duely jeden na jednoho, silnou zbraň Slavie. Například v minulém utkání v Olomouci měli její hráči úspěšnost v osobních soubojích pouze 45,7 %. A není to výjimka. Horší než soupeř byli v tomto ohledu v osmi ze 13 dosavadních kol. Za celou minulou sezonu (tedy zhruba za trojnásobný počet zápasů) se to červenobílým stalo jen osmkrát... Na vině je zde především absence tradičních pilířů v obraně, přičemž zvlášť stoper Igoh Ogbu je v tomto výjimečný.

Navíc to zcela viditelně hapruje směrem dopředu. Jediný gól za pět zápasů? Dlouhé minuty bez střely na branku? Naposledy v dubnu 2018 (tedy krátce po nástupu Trpišovského do funkce) se stalo, aby slávisté v lize dvakrát po sobě neskórovali. V Liberci a se Slováckem tehdy také odehráli bezbrankové zápasy. Tenkrát alespoň kouč zkoušel jiné útočníky (Tecl, Necid, Škoda).

Nyní stále sází na Tomáše Chorého, třebaže se nezdá být v optimální pohodě. Od momentu, kdy mu vypršel disciplinární trest, se trefil hned v následujícím zápase s Duklou, pak už nic. Včetně reprezentačních duelů 569 minut bez gólu. Za poslední dva zápasy s jedinou střelou, proti Zlínu jí navíc ani netrefil branku. Proti Olomouci vůbec nic. Ani zblokovaná rána, ani vedle. Trochu málo na hráče, jenž byl naposledy při absenci Patrika Schicka jedničkou útoku reprezentace. Koučova slova o tom, že týmové individuality musejí ve hře dopředu přidat, mířila dozajista i na jeho adresu. Dlouhá pauza bez zápasu Chorému zřejmě uškodila.

Alternativy? Erik Prekop už je podle všeho připraven na základní sestavu, je otázka, zdali v ní dostane po poháru ve Zlíně šanci i dál. Mojmír Chytil, jenž se po veřejné kritice od klubového šéfa Jaroslava Tvrdíka nastartoval a dával góly, od nepovedeného představení v Liberci, kde byl za stavu 0:1 po hodině střídán, už prakticky nenastupuje. Přitom horší než teď to být v ofenzivě nemůže. S ním nebo bez něj.

Slavii chybí kreativita, šablonovitý fotbal už zkrátka na ligové soky nestačí. Od dob Nicolae Stancia ji však kouč marně hledá. Petr Ševčík doplatil na častá zranění, Christos Zafeiris se v Edenu stal v posledních týdnech málem až obráncem, Muhammed Cham ukazuje záblesky geniality, jenže zatím se stále sžívá s prostředím. Stejně jako u Prekopa to bude chtít čas.

Tenhle problém však není pro Slavii nový. Vzpomínáte, jak často se v minulé sezoně po zápasech Vršovických v evropských pohárech řešila jejich bezradnost v koncovce? Po každém... Teď se to přeneslo už i na domácí trávníky. Otázka, na jak dlouho. Slavii nyní čekají těžké duely doma proti Ostravě a Arsenalu, pak jede do Plzně...

Devět a půl let se Slavii nestalo, aby v lize nezvítězila třikrát po sobě. Naposledy v květnu 2016 pod Dušanem Uhrinem mladším. Tehdy skončila v lize pátá, propastných 19 bodů za mistrovskou Plzní. Od té doby se pokaždé skvěla na prvním či druhém místě, její největší finální odstup činil sedm bodů. Při tom všem si mohou v Edenu gratulovat, že nyní v ligové tabulce ztrácejí na rivala z Letné jen tři.

Příliš se nemluví o tom, že Trpišovský je absolutní trenérskou legendou domácí soutěže. Mužem, jenž už brzy završí na lavičce sešívaných osm let. To je věc, kterou za rovných 100 let historie domácí ligy dosáhl jen jeden trenér (alespoň podle unikátní a podrobné databáze FAČR). Legendární Tomáš Pospíchal vydržel na lavičce Bohemians 10 let v řadě (i když části sezon vynechal kvůli srdečním potížím). Když mu srdce ke stáru měnili, přišli na to, že prodělal 17 infarktů!

A to ještě v 80. letech nebyl kolem fotbalu zdaleka takový humbuk jako nyní. Být den co den u ligového klubu není pro každého. Jeví po tak dlouhé době kouč Trpišovský známky opotřebení? Legendární Alex Ferguson vydržel v Manchesteru United neuvěřitelných 27 let. Svůj první ligový titul přitom na Old Trafford doručil, jak se teď moderně říká, teprve po sedmi letech.

Právě uplynutí tohoto časového úseku je podle nejrůznějších vztahových odborníků a příruček velice častým konečným bodem vzájemného soužití. Krize ve vztahu je podle expertů dokonce běžná, způsobená stereotypem a stagnací. Je to i případ Slavie a Trpišovského? Nevypadá to. Jisté koleje sice patrné jsou, zároveň však kouč nepůsobí dojmem, že by stagnoval a nevyvíjel se. Lépe řečeno určitě ví, kudy z nynějšího útlumu ven. Vidí, kde jsou problémy, dokáže je přesně pojmenovat, a to už pár minut po zápase, bez stohu papírů s analytickými daty. Je vidět, že netápe, že má mimořádné oko na fotbal.

Nedávno prosákly informace, že prodloužil s klubem smlouvu do roku 2029, to by byl u týmu 11 a půl sezony. Jestli to nakonec všechno takhle dopadne, ukáže až čas. Každopádně Slavii může těšit, že má pro všechny případy už nyní připraven plán B. Martin Hyský odstartoval v Plzni náramně, všeobecně se očekává, že až přijde čas, zavolá si jej zpět jeho trenérská alma mater z Vršovic.

Nezbývá než trpělivě čekat. Stejně jako v případě nynějších ztuhlých výkonů Slavie...