Dokonalý tým proti fotbalovému géniovi. Finále MS nabídne bitvu dvou odlišných světů

Světový šampionát ve fotbale vyvrcholí v neděli večer naprosto ideálním způsobem. Střetnou se v něm totiž dosud nejlépe týmově vystupující mužstvo (Španělsko) a nejsilnější individualita turnaje - Lionel Messi (39). Jaké mají oba aspiranti na zlato pro rozhodující zápas zbraně?

Není to nic nového, La Roja se zkrátka snaží ovládnout zápas tím, že drží balon. Je to logické, soupeř bez něj není pranic nebezpečný. Ze všech osmifinalistů, tedy celků, které na turnaji odehrály alespoň pět utkání, jej měli Španělé v moci nejčastěji (v průměru 63,86 %). Jenže tentokrát jejich plán fungovat nemusí, lépe řečeno budou mít velký problém jej uplatnit.

V jejich silné disciplíně totiž vyniká i jejich soupeř z Argentiny, který má podobnou strategii. A je v ní jen o něco málo úspěšnější (průměrné držení 60,72 %). Pak bude rozhodovat, kdo pro sebe dokáže balon uzmout. A v této disciplíně opět excelují Španělé, kteří mají při pokusech o přímý zisk míče ze soupeřovy moci nejvyšší úspěšnost ze všech 48 týmů na turnaji (68,18 %). Argentinci sice takových výpadů učinili nejvíc (141, Španělé jsou třetí se 110), ovšem příliš se jim nedařilo. Povedlo se jim jen 56,74 % pokusů, což znamená až 31. místo...

Svým napadáním pak svěřenci Luise de la Fuenteho dokáží protivníka přinutit k chybě i jinak, třeba tím, že pokazí rozehrávku. Nikdo nezískal víc míčů než oni. A to jak v útočné třetině hřiště (40, Argentina 22), tak ve středu pole (155, Argentina 124). "Španělé jsou nejlépe organizovaným týmem turnaje. Mají mimo jiné také výbornou zbytkovou obranu, jsou připraveni i na potenciální ztrátu míče, takže se nenechají nachytat z brejku," podotýká datový analytik Livesportu Marek Kabát.

Všechno se točí kolem středu hřiště, kde vsadil De la Fuente na pozice ve tvaru diamantu, což byl populární systém hlavně v 90. letech minulého století. Španělský stratég ho nicméně inovoval. Jeho jistotou vzadu je Rodri, který funguje jako progresivní štítový záložník, čili se výrazně zapojuje i do útočení. Nad ním je na jedné straně ve trochu staženější pozici buď Pedri coby tvůrce hry nebo Fabián Ruiz v utkáních, kdy se spíš využije jeho schopnost krást soupeři balony.

Na opačné straně se pak pohybuje víc vysunutý Dani Olmo jako podhrotový hráč, nebo dokonce útočník Mikel Merino. Ten se umí dostat do šestnáctky, což potvrdil dvěma vítěznými góly v osmifinále proti Portugalsku a o kolo později s Belgií. Na vrcholu rozestavení je pak Mikel Oyarzabal (nebo Ferran Torres) v pozici falešného hrotového útočníka, jenž těká mezi soupeřovou obranou a zálohou, kde sbírá průnikové přihrávky a vytváří prostor nahoře. Ukázkovým příkladem je gól proti Portugalsku.

Ostatní se pak přidávají jako podpora. Stoper Pau Cubarsí se vytahuje hodně dopředu, velice často se podílí na předfinální fázi akce. Ani jeho kolega Aymeric Laporte není zvyklý hrát do šířky. Oba vyslali nejvíc kolmých přihrávek ze všech na turnaji (Laporte 204, Cubarsí 185). Vzhledem k tomu, že krajní beci jsou spíš záložníky, mají Španělé druhou nejvýš postavenou defenzivní linii na šampionátu (po Kanadě). A jejich průměrná hodnota povolené očekávané branky 0,3 na utkání a jediný inkasovaný gól za celé MS je suverénně nejnižší ze všech.

Pro obhájce titulu nevypadá při zachování jeho herního stylu finále příliš optimisticky. Téměř neuplatňuje vysoký presink a nechává soupeře v klidu rozehrát, což je přesně voda na mlýn příštího soupeře. Nutno ovšem podotknout, že se dosud na šampionátu Argentina potkávala s jinými herními strategiemi a Lionel Scaloni může mít odlišný přístup v hlavě. O co se mohou Lionel Messi a spol. opřít, jsou standardky, které mají nejlepší na turnaji.

Vstřelili z nich celkem sedm branek, a to ještě jejich lídr zahodil dvě penalty. Jednu však proměnil, další čtyři góly přidali jeho spoluhráči po rohu a dva z přímého kopu. Argentina zahrávala na turnaji nejvíc penalt, dala nejvíc gólů z trestných kopů i z rohů. Ty má na svědomí Messi a povedlo se mu jich 16 poslat do vápna, opět nejvyšší týmové číslo z celého MS. Jeho celek tak zastínil i specialisty na tuto disciplínu z Anglie.

Jenže jak ke standardkám dojít? "Argentina na svého soupeře čeká ve středním bloku, Španěly nejspíš nebude nahánět u jejich branky. Proto musí najít způsob, jak vytvořit střední blok aktivní, agresivní a kompaktní. Z něj pak může dostat Messiho s ostatními útočníky do nebezpečných pozic v útočné třetině hřiště," přemítá Kabát.

Argentinci se rádi dopředu přesouvají konsolidovaně, ve větším počtu hráčů a pomalu. Vyjádřeno rychlostí přesunu s míčem ještě volněji než jejich finálový sok. Navzdory tomu ovšem nelpí albiceleste (na rozdíl od Španělů) na jednom typu přechodu do útoku. A svědčí jim to. Třebaže nejsou primárně brejkovým týmem, na šampionátu po kontrech vstřelili nejvíc gólů (4) ze všech. A měli jich třetí nejvyšší počet (12), zatímco u soupeře vychází jeden rychlý protiútok na dva zápasy...

Argentinci nejčastěji pro přesun dopředu využívají koridor uprostřed hřiště. Francouzi i Belgičané to proti Španělům zkoušeli spíš vlevo pod vytaženým Laminem Yamalem, příliš neuspěli. Pokud chtějí Messi a spol. dopadnout lépe, musejí využít volného místa, které za sebou nechává především ofenzivní wingbek Marc Cucurella. Ostatně jediný gól na turnaji inkasovali Španělé právě po centru zprava, což je výzva pro Messiho.

Právě na této straně rád operuje, naposledy odtamtud poslal v semifinále s Anglí dva gólové centry... A zase si všechno schoval na závěr, zvlášť pod tlakem jsou on a jeho tým skvělý. Po 70. minutě vstřelil 12 ze svých 19 branek, jako by právě tady přišla chvíle, kdy už svým důsledným stylem soupeře utahá a udeří.

Zranitelné místo

U výběru La Roja je to právě jejich nejsilnější oblast, zmíněný diamant. Jakási strojovna, velín, bez nějž se tým zasekne. A právě tam má Argentina protizbraň. Jakmile omezí vliv Rodriho (zejména) a jeho pomocníků na hru, bude se Španěly zle. Bez svého generála odehráli v minulé sezoně, kdy byl zraněný, osm zápasů a inkasovali 14x. V tomto ročníku s ním na hřišti absolvovali 11 duelů, dostali jediný gól! Jinými slovy nikdo nezvládl španělské řídící centrum s jeho šéfem vyřadit z provozu.

Argentinci by to mohli zvládnout. Ve středu hřiště mají také velice silnou jednotku v čele s Leandrem Paredesem. Ten po návratu z Evropy domů mírně sešel z očí a v úvodních dvou kláních turnaje naskočil na pouhých osm minut. V play off se ovšem stal nepostradatelným článkem sestavy, pomáhá obraně, rozjíždí útoky. A spolu se stopery Lisandrem Martínezem (7.8) a Cristianem Romerem (7.6) má po Messim nejlepší průměrnou známku v hodnocení Livesportu (7.8).

Svěřencům Lionela Scaloni zatím na turnaji příliš nefunguje obrana. Už pětkrát za sebou neudržela čisté konto, gól jí dal i jeden z nejhorších týmů turnaje Jordánsko, ve vyřazovací části Egypt a Kapverdy dokonce dva. Jednak měli Argentinci smůlu (podle indexu očekávaných inkasovaných branek jich dostali o tři víc, než měli), za druhé jim ovšem příliš nechytá gólman.

Emiliano Martínez byl na minulém šampionátu vyhlášen nejlepším brankářem turnaje, letos těžce zaostává. V zápasech s Egyptem a Jordánskem si nepřipsal jediný zákrok a dohromady třikrát lovil míč ze sítě. Úspěšnost 56,25 % jej řadí až na 38. místo (!) mezi gólmany na šampionátu, zatímco Španěl Unai Simón suverénně vládne (90 %). Za celý turnaj kapituloval jen jednou, jeho finálový sok sedmkrát. A zabránil o 1,4 gólu méně, než měl.