Data mluví jasně: Slavia sází na sílu, Sparta na krásu. Kdo narazí v derby na zeď?

Měl to být zápas, kdy Slavia v případě výhry může definitivně obhájit mistrovský titul. Ovšem po tomto víkendu se z blížícího se derby pražských "S" stala záležitost, která bude znovu soudit dva různé názorové proudy.

Nestává se často, aby Brian Priske sám od sebe vypálil do tábora největšího rivala. Obzvlášť týden před vzájemným zápasem. V neděli k večeru to však dánský kouč udělal a přinesl novinářům na tiskovou konferenci po utkání s Jabloncem munici. Titulky z jeho vět se dělaly samy. 

"Použijeme všechny naše silné zbraně k tomu, abychom v Edenu hráli náš způsob fotbalu," pravil Priske v jedné z odpovědí na početné absence a jak bude jeho tým vypadat o víkendu v derby.

Už se zdálo, že nic dalšího nedoplní, když v tom přišel dodatek. "Budeme se snažit hrát náš styl a uvidíme, jestli to bude stejné jako o víkendu, kdy se hrálo 36 minut," rýpl si do utkání Slavie na hřišti Liberce.

Víkendový šlágr nebyl zrovna reklamou na fotbal. Jak jsme v této rubrice psali již před měsícem, Slavia i Liberec razí zcela jinou herní filozofii než právě Letenští.

A teď chvíli ponechme stranou zrovna čistý čas, byť se k němu také dostaneme. Oba aktéři zápasu na severu Čech se netají tím, že se chtějí prosadit intenzivním fotbalem, ve kterém není moc prostor na kombinaci a postupnou výstavbu hry.

Nejedná se o dojmy či subjektivní pocity. Na to jsou konkrétní data, která dnes už umí znázornit, kdo je na hřišti jak orientovaný. Není od věci si rozložení sil po Priskeho výpadu zopakovat.

K tomu, abychom znázornili, kdo všechno se snaží hrát kombinační fotbal a kdo je na hřišti silový buldozer, existují poměrně jasné ukazatele. Do první skupiny většinou patří mužstva, která jsou silná na míči a chtějí s ním pracovat. Tím se zvyšuje počet jejich přihrávek, stoupá jim počet sekvencí s 10 a více přihrávkami a hru vystavují postupně od brankáře. V jejich hře je menší množství centrů z otevřené hry. Týmy, které volí mnohem přímočařejší styl, jsou naopak daleko silnější po fyzické stránce.

Tabulka

Tým

Z

V

R

P

S

B

1

Slavia Praha

31

22

8

1

65 : 24

74

2

Sparta Praha

31

20

6

5

62 : 33

66

3

Viktoria Plzeň

31

16

8

7

53 : 35

56

4

FK Jablonec

31

15

6

10

41 : 35

51

5

FC Hradec Králové

31

14

7

10

44 : 37

49

6

Slovan Liberec

31

12

10

9

44 : 32

46

Zůstaňme u metriky sekvence s 10 a více přihrávkami. Většinou popisuje herní tým, který zbytečně nepanikaří. Umí držet míč, vyměnit si několik přihrávek a nachystat si prostor pro úder. 

V lize je v tomto atributu na prvním místě Sparta (398), která utíká nejbližší konkurenci o parník. Například třetí Plzeň má jen 178 sekvencí. Slavia (151) je až sedmá a má méně než polovinu co její rival. Pro ilustraci je rudým nejblíže Mladá Boleslav (209). I tak se jedná o velký propad oproti prvnímu místu.

V západních ligách je trend jiný. Tato metrika má násobně vyšší hodnoty než má většina české ligy, jinými slovy v Evropě se hraje mnohem trpělivějším a řekněme distingovaným stylem.

Kdo si na tyto věci v Česku nepotrpí? Nízké číslo má kromě zmíněné Slavie z ambiciózních mužstev také Olomouc či Liberec.

Často k tomu patří také týmová disciplína. Týmy, které hrají intenzivní a soubojový fotbal, který podněcují časté nákopy, centry a rychlé hrnutí hry směrem k soupeřově brance, mají z důvodu častých střetů také vysoké množství faulů.

Liberec je ukázkovým příkladem týmu, který hraje jeden z nejvíce intenzivních fotbalů v Česku. Má pro to fyzická data, která jeho záměr potvrzují a jeho způsob hry se opisuje i v herních datech Opty. Nízký počet kombinačních akcí doprovází spousta faulů.

V Chance Lize je Slovan (488 faulů) s náskokem 36 nedovolených zákroků lídrem před Teplicemi. Ze skupiny o titul je mu nejblíže Slavia (417). Na opačné straně najdeme trio Mladá Boleslav (354), Sparta a Hradec Králové (358).

Kdybychom se porovnali s dánskou, polskou či rakouskou ligou, zjistíme, že v počtu kombinačních sekvencí máme v TOP 30 jen dvě mužstva (Sparta - 4. místo a Mladá Boleslav - 23. místo). Ovšem když přepneme na počet faulů, máme nejen lídra všech čtyř zemí (Liberec), ale v prvních třiceti klubech je hned 13 českých klubů, tedy až na tři kluby všichni účastníci.

Že se jedná o náhodu?

Tady nastává prostor pro čistý herní čas, na který narážel i Priske v neděli na tiskové konferenci. Podle zjištění Opty hrály týmy Slavie a Liberce v tomto ročníku Chance Ligy nejvíce utkání, kdy čistý čas nepřesáhl 40 minut.

Pražané jsou v tomto dokonce první v celé Evropě v TOP 10 ligách, když odehrají v průměru 45,8 minut, přičemž Slovan je hned na druhé příčce s hodnotou 46,5 minut.

V minulých týdnech se objevil článek, který nízký herní čas sešívaných určitým způsobem vysvětluje kvůli prodlevám při standardních situacích.

Jenže od sezony 2020/21 se slávisté v čistém herním času postupně zhoršují. Z 30 nejnižších hodnot v tomto období mají polovinu (14) v aktuálním ročníku. Pod průměr (45,8 minut) se dostali hned ve 14 zápasech.

Problém však nastává ve chvíli, kdy se střetnou dvě totožné filozofie a výsledkem je, že místo fotbalu se mnohem více řeší srážky, zákroky či slabé výkony rozhodčích, kteří nestíhají agresivní tempo obou táborů.

Pozdvižení vyvolal už vzájemný duel v Edenu, kdy se našli dobrovolníci, kteří ochotně po vlastní ose počítali čistý herní čas zápasu. O uplynulém víkendu se historie opakovala. Nebyl to hezký fotbal a vlastně se ani moc nehrálo.

Jakmile majitel Severočechů Ondřej Kania po zápase vyťukal na svém telefonu jízlivou poznámku: "S tímhle hodně štěstí v Lize mistrů," poslal do Prahy celkem ostrý vzkaz, co si o hře Slavie myslí, byť jeho Slovan jde velmi podobnou, nebál bych se říct totožnou, cestou.

Pravdou je, že se herní tvář současného lídra v průběhu let opravdu mění. Za posledních pět let mají červenobílí v probíhajícím ročníku nejméně sekvencí s 10 a více přihrávkami v otevřené hře, zatímco například v sezoně 2023/24 to bylo 275. Stoupá i kolonka faulů. Výběr Jindřicha Trpišovského může atakovat 520 faulů z ročníku 2020/21. Nejméně nedovolených zákroků měl jeho tým v minulé sezoně (372).

Je zjevné, že Slavia po příchodu Tomáše Chorého upravila svou herní tvář. Cíleně se snaží využívat jeho fyzické dispozice. A nese jí to úspěch.

Když však řekneme A, je důležité zmínit i B. Zpátky na Letnou, kde se dánský kouč opřel do hry Slavie a zároveň přiznal, že Sparta musí být lepší, aby slávistickou filozofii dokázala přehrát svým vlastním viděním nejpopulárnější hry na světě.

Priskemu se to však v deseti vzájemných zápasech povedlo jen dvakrát. Z toho jedna výhra přišla po extrémním defenzivním přístupu v první titulové sezoně a druhá ve čtvrtfinále MOL Cupu. Nezvládl to například ani minulý podzim, když hráli slávisté půl hodiny v početní nevýhodě.

Ze slov sportovního ředitele Tomáše Rosického v uplynulých dnech je cítit, že na Letné své vizi i nadále věří. Může tedy Sparta přelstít rivala svými zbraněmi? Mladá Boleslav, která je rudým herním pojetím nejblíže, je zase namočená ve skupině o záchranu.

Jaké jsou argumenty proto, že Sparta může být svou filozofií úspěšná a dokáže zastavit rozjetého rivala, který si cestu k úspěchu boří silou?

Realita je taková, že v největších zápasech na domácí i evropské scéně, ji nedokáže využít ve svůj prospěch. Neumí to ani ve chvíli, kdy má k dispozici své nejlepší hráče. O to horší je to v případě, že kádr decimují absence. Jako třeba nyní. Ty odhalují slabší kvalitu širšího kádru, což podle mého názoru Spartu výrazně limituje.

Ačkoliv by to finančně asi na určité období zvládla, těžko může mít na klíčových postech dlouhodobě pouze prvotřídní hráče do své filozofie. Aby nastal scénář, kdy za variantu A může trenér poslat z lavičky hráče stejného kalibru. Ovšem Letenští jsou dnes v pozici, kdy áčkové hráče mnohdy nestřídají ani béčkoví...

Takový problém ale nemají týmy, které mají svůj fotbal postavený na intenzitě a soubojovosti (jako například Slavia). Zacelit rozdíl v kvalitě je totiž o mnoho těžší než přijít na hřiště a fyzicky se vydat. Pro techničtější tým je jakákoliv absence o dost znatelnější.

Jenže tuto volbu si Sparta vybrala sama. Dobrovolně se chce takto prezentovat. Jde jí ke cti, že chce mít kultivovaný herní projev a tak trochu jde hlavou proti zdi ve chvíli, kdy dost týmů volí přesný opak.

Může se jí však v kritickém období, kam spadá například nepříznivý vývoj zápasu či absence Lukáše Haraslína s Johnem Mercadem, stát, že její osud leží na hráčích jako jsou Joao Grimaldo či Garang Kuol. Hráči, kteří přicházeli s určitým potenciálem, ale dosud ho nedokázal naplnit. Dohromady tato dvojice v lize nastřádala 888 minut a v bodování má celkem 1+2.

A to je pro strategii, kterou rudí drží a hodlají s ní sesadit Slavii z ligového trůnu, příliš zranitelné místo.

Pokud tedy Sparta nezmění přes léto svou filozofii, což by podle mého názoru muselo zahrnout i změnu trenéra a nejspíš i sportovního úseku, musí s jedním z největších rozpočtů v lize cílit na větší kvalitu celého kádru. Případně zařídit, aby opory zůstaly po celou sezonu zdravé.

Sami si odpovězte na otázku, čeho je v tak krátké době reálnější dosáhnout.