Co se přihodilo Gironě po skvělé sezoně? Místo boje o poháry se strachuje o záchranu

Jedním z největších překvapení minulé sezony LaLigy byl vzestup Girony, která atakovala elitní trojici. Nakonec si svěřenci trenéra Míchela zajistili senzační účast v Lize mistrů. V aktuálním ročníku je však klub, do kterého v létě přestoupil Ladislav Krejčí (26), jen kousek od příček znamenajících sestup. Co se v klubu, který patří do skupiny City Football Group, stalo?

Z Barcelony je to do Girony zhruba hodina cesty podél pobřeží. Do velikosti klubů jsou však tyto dvě značky takřka z jiných světů.

Zatímco stadion Montilivi pojme necelých 15 tisíc diváků a jedná se o druhý nejmenší stánek v LaLize, majestátní Camp Nou bude mít po rekonstrukci největší kapacitu v Evropě (105 tisíc). Dokonce i dočasný azyl katalánského velkoklubu má místo pro zhruba 55 tisíc fanoušků.

Odlišný je také přístup na přestupovém trhu. Zatímco Barcelona cílí na velké hvězdy, Girona sází na méně známé tváře. Od roku 2017 navíc spadá do skupiny City Football Group, díky čemuž klub získal přístup ke skautingovým a analytickým nástrojům, které využívá například Manchester City.

Pikantní je, že i v Gironě najdeme Guardiolu. Nejedná se však o trenéra Pepa, nýbrž jeho bratra Pereho, který působí ve vedení klubu a dohlíží na to, aby vše probíhalo podle představ obří fotbalové organizace.

Jedním z výsledků vzájemné kooperace byl příchod i následný odchod Savinha. Brazilský křídelník, který je dnes hráčem Manchesteru City, byl v minulé sezoně jednou z nejvýraznějších postav Girony.

Nastřílel devět gólů, u dalších 10 asistoval a týmu pomohl k úžasným 85 ligovým brankám. To bylo jen o dvě méně, než dosáhl mistrovský Real Madrid, a o šest víc než Barcelona. Skončit jen čtyři body za o mnoho větším rivalem a pět bodů před Atlétikem bylo pro Míchela životním výsledkem.

Savinho však zdaleka nebyl jedinou tváří, na kterou Girona sázela. Nejlepším týmovým střelcem se stal Artem Dovbyk, který nasbíral 24 ligových branek a přidal osm asistencí. Prosadit se dokázal také v obou vzájemných zápasech s Barcelonou.

Mezi další opory patřil obránce či střední defenzivní záložník Erik Garcia, kterého si klub zapůjčil právě od Barcy. I on se dokázal střelecky prosazovat, když si připsal pět přesných tref. Co mají tato tři jména společného? Od léta už v Gironě nepůsobí. 

Dovbyk přestoupil za 30 milionů eur do AS Řím, García se vrátil do Barcelony a Savinha si za 25 milionů eur sebrala vlajková loď City Football Group Manchester City.

Z původní ofenzivy tak zbyli pouze Viktor Cygankov a Cristhian Stuani. Girona však nezahálela a utržené prostředky v létě investovala. Za 18 milionů eur přivedla Yásera Asprillu z Watfordu, Abela Ruize z Bragy za devět milionů eur, Bojana Miovskiho z Aberdeenu za 6,5 milionu a na hostování dorazili Bryan Gil z Tottenhamu a Arnaut Danjuma z Villarrealu.

Ani jedna z posil však na opory z minulého ročníku nedokázala navázat.

Cygankov se navíc ani zdaleka nepřiblížil osmi gólům a sedmi asistencím z minulého ročníku (2+4 v sezoně 24/25), zatímco Stuaniho sedm branek a dvě asistence v probíhajícím ročníku jsou jen o trochu méně než jeho devět přesných tref a tři asistence v předešlé sezoně - a přesto je nejlepším střelcem týmu.

Celkem 38 vstřelených gólů v tomto ročníku, přičemž zbývá odehrát ještě šest kol, napovídá o jednom z hlavních problémů Girony.

Nejde však jen o střílení branek. Girona přišla i o dravost, odvahu a hladovost. Přitom se kromě obměny kádru v klubu nic nezměnilo. Trenér Míchel zůstal a dál trvá na své taktice.

Co je tedy na hřišti konkrétně jinak? V minulé sezoně se hráči nebáli daleko víc zakončovat a měli lepší přesnost. Portu se dostal na 68,8 %, Dovbyk na 59,7 % a Savinho na 58,8 %.

Lépe si hráči vedli také v přesnosti přihrávek. Pod hranici 80 % klesli pouze brankář Paulo Gazzaniga (75,9 %) a Dovbyk (71,8 %).

Rychlé brejky ze zadních řad se staly charakteristickým rysem týmu a jejich provedení bylo úderné, efektivní a nekompromisní. To ale dnes neplatí. V sezoně 2024/25 se stala Girona čitelnou a místy až letargickou. Týmy, které v předchozí sezoně s přehledem porážela rozdílem třídy, se na ni už umí nachystat a zvládnou ji ubránit.

Nedaří se ani hráčům po individuální stránce. Například Stuani dokázal získat za celou sezonu pouze devět míčů, střední záložníci Oriol Romeu a Donny van de Beek prohráli víc soubojů, než vyhráli. Lichotivých není ani Van de Beekových 66 neúspěšných soubojů...

Ačkoli se může zdát, že statistiky přihrávek Girony zůstávají v této sezoně na velmi slušné úrovni, z velké části se odehrávají na vlastní polovině. Co se týče přesnosti přihrávek v poslední třetině hřiště, došlo oproti předchozímu ročníku k obrovskému propadu.

Sypat popel na hlavu by si měl především brankář Gazzaniga, který v tomto ohledu vykazuje statistiku úspěšnosti jen 16,3 %, zatímco Stuaniho 47,7 % je po loňských 72,7 % dalším alarmujícím výsledkem.

Je třeba vzít v úvahu i další zátěž, kterou pro Gironu nově znamenala účast v Lize mistrů. S užším kádrem, který katalánský celek má, se pro něj stala ohromně náročnou misí. 

Nakonec v soutěži obsadila 33. místo z 36 týmů, prohrála sedm z osmi zápasů a porazila pouze Slovan Bratislava. Nízké sebevědomí z neúspěchů v Evropě se logicky přeneslo i na domácí scénu, což mělo za následek, že se tým postupně propadl z příček zajišťujících další účast v Evropě až do pásma sestupu.

Nyní se nachází jen jedno místo a dva body nad sestupovou trojicí. Dva z posledních šesti zápasů sezony odehraje proti klubům ze dna tabulky (Leganés a Valladolid), ale další čtyři zápasy jej čekají proti týmům z první desítky (Mallorca, Villarreal, Real Sociedad a Atlético).

Pokud Míchel nechce v příštím ročníku dohlížet na druholigový tým, musí zmobilizovat kádr k závěrečnému comebacku. Jenže poslední ligová výhra Girony se datuje ke 3. únoru 2025 nad Las Palmas. Od té doby má tým bilanci 0-3-7. Šanci ji vylepšit má už ve čtvrtek večer na hřišti Leganés.