Chorého konec jako šance pro Slavii. Trpišovský stojí na křižovatce, musí změnit směr

Tak dlouho volali fanoušci Slavie po změně herního stylu u trenéra Jindřicha Trpišovského (50), až mu Tomáš Chorý (31) svým (opakovaným) nevhodným chováním nabídl doslova unikátní příležitost. Pražané se brzy ocitnou na křižovatce a je pouze na nich, jakou cestu si zvolí. Za sebe říkám, že před nimi stojí ideální chvíle pro transformaci, která bude prospěšná na více frontách.

Trenér Trpišovský to v pozápasovém rozhovoru s reportérem Oneplay Sport popsal celkem exaktně: Chorý vrazil jemu i celé Slavii kudlu do zad. Ve chvíli, kdy byl v podstatě v podmínce u vedení klubu za své nedávné činy, se rozhodl ji proměnit v definitivní trest.

Z lidského hlediska je to pro vybrané lidi z klubu, kteří se jej před pár měsíci zastali, bolestivá rána. Pro zbytek zadostiučinění, že se zkrátka nepletli a měli s fotbalovým rabiátem moderní doby pravdu.

Pokud se však oprostíme od emocí, je potřeba si říct, že Slavia dostává druhou šanci, jak změnit svou podobu. Tu první v létě nevyužila. Chorého si v kádru nechala, vzala ho na milost a štědré miliony i ze západu Čech nechala ležet na stole.

Dnes je však zcela jiná situace. Z důležitého hráče, kterého trenér potřeboval, je vyvrhel. Problémový článek, který bude potřeba vyřešit. Je zřejmé, že Chorého exit v tomto případě nebude zrovna jednoduchý. A to ještě nechybělo málo a klub reprezentačnímu forvardovi nabídl novou smlouvu.

Místo toho se v Edenu bude řešit, kdo jeho místo výhledově obsadí. Právě zde leží před sportovním úsekem klubu velká příležitost změnit tvář Slavie. Hrát fotbal, který nebude tolik závislý na dlouhých balonech. Zařadit mnohem více dynamiky, rychlosti a kombinace.

Že je toho Slavia schopná, ukázaly zápasy bez Chorého v sestavě. První ligová kola, derby na Letné, úvodní duel Ligy mistrů s Lens... Fanoušci byli svědky něčeho, co jim otevřelo oči, které poslední dva roky přivírali. Těžko se totiž trenérskému štábu oponovalo, když pokaždé ovládl ligu a faktor Chorý přitom sehrál ústřední roli.

Uznávám, že najít silný argument a vrhnout se s ním proti Jindřichu Trpišovskému, nebylo vůbec snadné. Disciplinární stopka však udělala své. Když navíc člověk viděl, jak Slavia herně vypadala v Lize mistrů s Chorým v základní sestavě, byl to jen další argumentační bod pro ty, kteří volají po změně.

Už v létě, než se problémový útočník vrátil do služby, se ukázalo, že Mojmír Chytil z velké části jeho roli dokáže pokrýt. Slavia vyhrála 5:1 se Slováckem, 4:0 s Ostravou a 2:1 s Pardubicemi. Jedenáct gólů, dva inkasované a čtyři zásahy Chytila. Hlavně se ale na její hru fotbalovým žargonem "dalo koukat”. Hrála svižně, s mladšími a rychlejšími hráči, kteří umějí s míčem a nemusí se jen honit za druhými balony a nekonečnými nákopy od obránců.

Chytil v tomto období mimo jiné prokázal, že dokáže Chorého vliv částečně kompenzovat. Zda však může být, i vzhledem ke zdravotním potížím, dlouhodobě v útoku volbou číslo jedna?

Silně spekulativní věc. Slavia však disponuje možnostmi, díky kterým by měla být schopna varianty do útoku řešit. V první řadě je to skauting, který napříč republikou sklízí chválu. Pokud umí vyřešit jiné pozice, proč by nemohl najít schopného útočníka, který uspokojí Trpišovského nároky a bude střílet góly?

Vím, že je to na dnešním trhu složitý úkol. Sparta by o tom mohla vyprávět. Její investice do Albiona Rrahmaniho, Matyáše Vojty či Jonatana Brunese nebyly zrovna malé, ale návratnost? Od všech se čekalo mnohem více, byť poslední dvě jména ještě mají určitým způsobem dobu hájení.

Ale zpátky ke Slavii. Hledat v tuto chvíli Chorého klon je dle mého názoru nejhorší možný scénář. Slavii jeho profil omezoval především na evropské scéně a hnát vše silou i doma? Zbytečně rezignující na lepší fotbal.

Vždyť slávistická hra se postupně zjednodušovala kolem Chorého typologie. Dávalo to smysl ve chvíli, kdy Slavia nutně potřebovala vrátit titul na druhý břeh Vltavy a zformovat se. V dlouhodobém horizontu je to však kontraproduktivní.

Minimálně v Lize mistrů, kde se ukázalo, že Evropa je dnes jinde. Mnozí tu začali dokonce polemizovat nad tím, zda když něco funguje v Česku a mezi elitou starého kontinentu ne, jestli je to vhodná soutěž pro české týmy.

Jako bychom se chtěli zřeknout unikátní šance a odmítali, že fotbal se dá dělat i jinak. Přiznám se, že když jsem viděl, jaké hráče Slavia v létě skládá pro první mužstvo, cítil jsem závan změny. Danijel Šturm, Emmanuel Ayaosi či Bryan Ouanda nejsou typologicky fotbalisté, kteří vyhledávají taktiku, kdy jim míč létá nad hlavou.

O to větší zklamání přišlo, jakmile měl Trpišovský možnost Chorého vrátit a tím upustit od dočasného řešení. Trenér dal fanouškům falešnou naději, že s herním stylem hodlá něco provést.

Nechci, aby to vyznělo tak, že Slavia bude bez Chorého silnější, lepší a úspěšnější. Je důležité připomenout, že (nejspíš) přijde o hráče, který byl nejlepším střelcem loňské sezony, vyhrával vzdušné souboje a v zápasech proti ucpaným obranám dokázal udělat velký rozdíl. Navíc byl spolehlivým penaltovým exekutorem. Jenže všechny jeho pozitivní stránky doplňovaly i jeho excesy...

Stojím si však za svým pohledem, že šampion může nyní využít naskytnuté příležitosti a posunout se blíže Evropě. Vždyť v Lize mistrů dnes bodují soupeři, o kterých bychom v přímém srovnání se sešívanými rozhodně neřekli, že jsou favorité. Jen na to jdou zkrátka jinou cestou.

Je zcela evidentní, že to bude chtít od trenéra Trpišovského velkou dávku fotbalové sebereflexe. On je totiž společně s Jaroslavem Tvrdíkem spoluautorem Slavie, která lpěla na Chorého přednostech i slabinách.

Nyní ale přichází čas, kdy se bude muset vzdát svých záměrů. I proto byl v pozápasovém rozhovoru tak zklamaný. Věděl, že éra se silným kladivem, které má enormní sílu, je definitivně u konce.