Češi mají ve zbytku kvalifikace o co hrát. Výsledky napoví o budoucnosti trenéra i baráži

Čtvrteční remíza 0:0 ve šlágru s Chorvatskem příliš odpovědí na otázky kolem postupu národního týmu na mistrovství světa ve fotbale nepřinesla. Situace je prakticky stále stejná - první místo a přímá letenka do Ameriky je daleko, druhá pozice téměř jistá, baráž tutová. O co ve zbývajícím programu kvalifikace půjde?

Předně jedna uklidňující zpráva. Češi nemohou o účast v baráži přijít, ani kdyby se vzedmuly vlny Atlantského oceánu kolem Faerských ostrovů natolik, že by národní tým spláchly z jeho nynějšího druhého místa v tabulce. To by navíc vedle porážky v Tóftiru museli Haškovi svěřenci doma odevzdat všechny body Gibraltaru a Faeřané remizovat v Chorvatsku. Nebo naopak. Což je hodně krkolomná a nereálná kombinace. Nicméně i kdyby na ni došlo a Češi spadli na třetí příčku, mají baráž jistou už od loňského roku, a to díky prvenství v jedné ze skupin Ligy národů.

Po remíze v Edenu už nemají Souček a spol. první místo ve svých rukách. Musejí pro to bezpodmínečně zvládnout zbývající dva duely ve skupině (v neděli na Faerských ostrovech a v listopadu doma s Gibraltarem) a doufat, že Chorvaté v závěrečném vystoupení ve skupině prohrají na půdě balkánského rivala z Černé Hory. Což se zvlášť po jejím čerstvém čtyřbrankovém debaklu od Faeřanů jeví jako čirá utopie. Ovšem pokud je to jediná naděje, nezbývá nic jiného, než se k ní upnout. Navíc ani to nestačí, při rovnosti bodů rozhoduje v tabulce skóre - a to mají aktuálně mnohem lepší Chorvaté (o 11 gólů).

Schůdnější, ovšem zdaleka ne zaručená cesta. Tucet týmů ze druhých míst bude na konci kvalifikace v listopadu rozděleno do čtveřic podle postavení v aktuálním vydání žebříčku FIFA. Pokud by se zohlednil ten nynější a zároveň současné pořadí tabulek, lavírují Češi na pomezí prvního a druhého koše. Do něj spadli v pátek večer vinou výhry Ukrajiny na Islandu.

Nyní tak pro ně jako barážová překážka připadá v úvahu někdo z kvarteta Severní Irsko, Bosna a Hercegovina, Kosovo nebo Arménie. První koš znamená soupeře ze čtvrtého osudí, v němž jsou celky mimo první dvě pozice, se vstupenkou do baráže díky vítězství ve skupině jedné z úrovní Ligy národů. Tato kritéria nyní splňují Wales, Rumunsko a Švédsko, s nímž národní tým vypadl při snaze projít na minulý šampionát v Kataru, a Moldavsko. Zvlášť poslední soupeř by byl terno...

Není žádným tajemstvím, že po nástupu nového vedení fotbalové asociace i národního týmu se čeká na to, až Ivan Hašek udělá chybu. Čili výsledkově nezvládne některý ze zápasů kvalifikace. To se mu v září výhrou v Černé Hoře povedlo odvrátit, otázkou je, jak zodpovědní vyhodnotí remízu s Chorvatskem. Dá se říct, že trenérovi příliš plusových bodů nenahrála, avšak není s ní spojené ani výrazné negativum.

Tabulka

Tým

Z

V

R

P

S

B

1

Chorvatsko

5

4

1

0

17 : 1

13

2

Česko

6

4

1

1

11 : 6

13

3

Faerské ostrovy

6

3

0

3

8 : 5

9

4

Černá Hora

6

2

0

4

4 : 13

6

5

Gibraltar

5

0

0

5

2 : 17

0

Kombinací je opravdu spousta, záleží na průběhu zbytku kvalifikace. Ovšem příslušenství Česka do prvního koše není nereálné. Takové celky mají v baráži hrané na jeden zápas výhodu domácího prostředí, což platí i pro mužstva ze druhého koše. Ten by národnímu týmu neměl s největší pravděpodobností utéct už vůbec. S dovětkem, že každý večer a každý zápas situaci mění.

Horší by bylo, pokud by národní tým sletěl v kvalifikační skupině na třetí místo (což, jak popsáno ve druhém odstavci, není nijak reálná hrozba). Pak by jako celek ze čtvrtého koše čelil nejvýš postaveným týmům. Těmi jsou nyní Itálie, Belgie, Polsko a Česko, pro tento případ jej nahradí podle žebříčku FIFA následující tým, a sice Skotsko. Zvlášť s ohledem na to, že doma nastoupí soupeř, to není příliš hezká nabídka. Na ni však jen stěží dojde.

Není žádným tajemstvím, že po nástupu nového vedení fotbalové asociace i národního týmu se čeká na to, až Ivan Hašek udělá chybu. Čili výsledkově nezvládne některý ze zápasů kvalifikace. To se mu v září výhrou v Černé Hoře povedlo odvrátit, otázkou je, jak zodpovědní vyhodnotí remízu s Chorvatskem. Dá se říct, že trenérovi příliš plusových bodů nenahrála, avšak není s ní spojené ani výrazné negativum.

Což však neplatí o nedávné odstrašující přípravě se Saúdskou Arábií, v níž podal národní tým (podle čísel) nejhorší výkon za posledních 10 let. Například ani jednou nevystřelil ze hry mezi tři tyče. Proti Modričovi a spol. sice v tomto velké zlepšení nepřišlo (ze dvou přesných ran byla jedna z přímého kopu), ovšem soupeř na tom byl podobně a tým určitě nevyhořel jako nedávno v Osijeku (1:5). I když zčásti i proto, že si soupeř hlídal zisk potřebného bodu a zlobit začal až v závěru, kdy vycítil, že už Čechům docházejí síly.

Hašek tak musí být připraven na jakýkoliv scénář, do Tóftiru s týmem každopádně odletěl. Pokud tam Češi zazáří, klidně se může stát, že úvahy o změně na trenérském postu utichnou. Anebo si vedení vyhodnotí listopadové zápasy se San Marinem a Gibraltarem jako ideální příležitost k tomu, aby se Haškův nástupce seznámil s hráči a do březnové baráže s nešel s reprezentací z voleje? Jestli chtějí šéfové udělat změnu, po návratu ze severu je ta nejvhodnější doba. Záleží ovšem i na tom, jak daleko jsou jednání s kandidáty. V případě nedělního výrazného triumfu a lahodícího herního projevu by jim vzal kouč vítr z plachet.